Rodiče si stále častěji stěžují na učitele a vedení škol. Ukazují to čísla České školní inspekce, na kterou se od září obrátili ve více než 1400 případech. Inspekce očekává, že do konce školního roku to číslo vzroste zhruba na 1900 stížností,a že jich tedy bude asi o 300 víc než loni. „Řada škol nemá dobře nastavenou vnitřní komunikaci a komunikaci s rodiči,“ popisuje pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Zdroj: iRozhlas.cz
23. 4. 2026
Na co si rodiče stěžují nejčastěji?
Nejčastější stížnosti rodičů se týkají komunikace mezi školou a jimi. Dalším významným okruhem jsou vztahy mezi učiteli a žáky a mezi žáky navzájem, což velmi úzce souvisí s různými projevy šikany.
Čím si ten dlouhodobý nárůst vysvětlujete? Znamená to podle vás, že se situace ve školách zhoršuje, nebo je problém i na straně rodičů?
Ten nárůst není příliš dlouhodobý, je koncentrovaný do posledních školních let. Letos očekáváme 1800 stížností, před třemi lety jich bylo kolem tisíce. To znamená, že v posledních letech došlo k výraznému nárůstu a příčin může být několik.
Může to být zvyšující se právní povědomí rodičů, ale také i řada případů, které byly v mediálním prostoru komunikovány a pro řadu rodičů mohly být důvodem nebo motivem se jim věnovat.
Zmínil jste komunikaci mezi školou a rodiči, proč právě to patří k největším problémům?
Protože řada škol nemá dobře nastavenou vnitřní komunikaci a komunikaci s rodiči. To znamená, že když vznikne nějaký problém, tak ho dostatečně neřeší, protože uvnitř školy o tom ti klíčoví aktéři – učitelé, třídní učitelé, vedení školy – nemají dostatek informací, při komunikaci s rodiči může právě ta výměna informací váznout a rodiče mohou mít pocit, že jejich problémy se dostatečně neřeší.
Pravda u rodičů, nebo škol?
Kolik stížností už jste během letošního školního roku stihli vyřídit?
Většinu z těch 1300, protože musíme na podněty reagovat velmi rychle, u některých téměř okamžitě. To znamená, že to vyřizování stížností probíhá rychle, ale také nás významně zatěžuje, zejména tehdy, když při šetření stížností – a jejich v podstatě většina – se ukáže, že řada z nich mohla být vyřešena už na úrovni školy.
Dáváte více za pravdu rodičům nebo školám?
Když se podíváme na tu důvodnost a nedůvodnost stížností, tak je to přibližně půl na půl. Rodiče si mohou myslet, že chráníme školy, a školy si zase mohou myslet, že dáváme více za pravdu rodičům.
Takže je tedy chyba i na straně škol, že rodiče dostatečně neinformují o tom, jak by měli postupovat, když jim něco není jasné?
Ano, to je zásadní příčina, že rodiče úplně ne vždy vědí, jak mají postupovat, pokud vznikne problém. A ten problém, který vznikne, ještě nemusí vždy znamenat, že je vyřešen tím, že škola dá rodičům za pravdu. Je velmi důležité to, aby rodiče věděli, že se jejich podnětem škola zabývá, že to má nějaký postup a že to má nějaký výsledek.
Co by tedy měli jednoznačně rodiče udělat jako první, když mají problém se školou? Jaký je správný postup?
Nejoptimálnější postup je takový, že pokud vznikne problém, tak se obrátit na příslušného učitele nebo třídního učitele. Pokud mají rodiče pocit, že to šetření nebo řešení problému není úplně dostatečné, tak se obrátit na vedení školy. A posledním krokem po vyčerpání všech těchto předchozích možností by mělo být obrátit se na Českou školní inspekci.
A jsou věci, se kterými může pomoct právě Česká školní inspekce? Co to konkrétně může být?
Je to všechno, co se týká vzdělávání dětí, žáků a studentů. To znamená, co se týká jejich podmínek ve škole, průběhu vzdělávání, vztahy mezi žáky, mezi učiteli.
Jsou ale oblasti, kterým se nemůžeme věnovat, to jsou záležitosti pracovněprávní, bezpečnostní a podobně, to už je záležitost jiných institucí. A pokud na to téma v průběhu šetření narazíme, tak to předáváme příslušným institucím.
0 komentářů:
Okomentovat