Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají.

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

 

Zdroj: tisková zpráva Nadace České spořitelny 18. 6. 2026

 

 Ve vztahu k učení jsou totiž Češi „kutilové“. Více než polovina z nich se učí metodou pokus–omyl, postupují za pochodu a ne vždy dokončí to, co začnou. Přestože do mnoha profesí rychle vstupují nové technologie včetně umělé inteligence, 45 % českých zaměstnanců a podnikatelů je při práci nevyužívá. Řada Čechů nemá jasno v tom, jaké dovednosti bude v budoucnu potřebovat, ani jak svůj profesní rozvoj plánovat. 

 

„Lidé se nejčastěji vzdělávají tehdy, když vidí jasný smysl a konkrétní přínos. Ať už jde o lepší pracovní uplatnění, vyšší příjem nebo větší jistotu do budoucna. Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vzdělávání v různých formách má pozitivní dopad na pracovní nebo osobní život respondentů. Vnímá to takto téměř 90 % lidí. Přesto učení stále není dostatečně pravidelnou a vědomou součástí profesního i osobního života většiny Čechů,“ říká Dita Formánková z Nadace České spořitelny. „Proto je podpora celoživotního vzdělávání jedním z našich hlavních strategických cílů.”

 

 

Češi si věří, na změny na trhu práce se ale připravují nedostatečně

 

Přestože se pracovní trh rychle proměňuje, více než polovina ekonomicky aktivních Čechů nepociťuje výrazné obavy z budoucnosti. Osm z deseti respondentů je přesvědčeno, že se dokáže přizpůsobit změnám na trhu práce. Více než polovina věří, že je nové technologie nebo umělá inteligence nemohou v budoucnu nahradit. Tomu odpovídá i jejich nepříliš velká aktivita. Pouze 37 % lidí uvádí, že se na proměny trhu práce nějakým způsobem připravuje, a jen menší část se kvůli nim cíleně vzdělává. Výzkum zároveň ukazuje, že téměř polovina zaměstnanců v malých a středních firmách a podnikatelů využívá digitální technologie při práci jen minimálně nebo vůbec. Přesto většina hodnotí své digitální dovednosti jako dostatečné i pro budoucnost.

 

Znepokojujícím zjištěním je, že ačkoli samotná práce patří mezi hlavní zdroje profesního rozvoje, jen část zaměstnanců ji skutečně vnímá jako prostor pro systematické učení nových dovedností.

 

 

Vzdělávání se vyplatí, lidé ho ale stále vnímají jako něco navíc

 

Pozitivní zkušenost se vzděláváním má přitom naprostá většina lidí, kteří se v posledních letech věnovali svému rozvoji. V průzkumu 89 % respondentů uvedlo, že jim vzdělávání pomohlo v osobním nebo pracovním životě. Nejčastěji zmiňují vyšší efektivitu při práci, větší jistotu zaměstnání, vyšší finanční ohodnocení nebo zajímavější pracovní náplň. Přesto zůstává vzdělávání pro mnoho Čechů spíše aktivitou, kterou zařazují nad rámec svých běžných pracovních povinností.

 

Nejčastější motivací k dalšímu vzdělávání je očekávání konkrétní pracovní odměny. Téměř polovina respondentů věří, že jim vzdělávání může pomoci získat vyšší mzdu nebo finanční odměnu, tři z deseti pak očekávají zajímavější pracovní náplň. Čtvrtina lidí spojuje vzdělávání s větší jistotou udržení zaměstnání.

 

Vedle pracovních benefitů hrají významnou roli také osobní motivace. Čtyři z pěti Čechů uvádějí, že je k učení motivuje radost z osvojení nové dovednosti, obdobný podíl pak zmiňuje větší sebevědomí. Zcela nejmotivovanější skupinou obyvatel jsou rodiče, kteří jsou nebo se vrací  z rodičovské dovolené. Největšími překážkami dalšího vzdělávání jsou podle respondentů nedostatek času (42 %), únava po práci (38 %) a finanční náklady (28 %).

 

 

Češi se učí hlavně za pochodu

 

Pro většinu Čechů je typické spíše spontánní než systematické učení. Více než polovina respondentů patří mezi takzvané „kutily“, tedy lidi, kteří se učí především v reakci na konkrétní situace, nové úkoly nebo aktuální potřeby. Naopak pouze 38 % lze označit za „stratégy“, kteří si stanovují vzdělávací cíle, plánují další rozvoj a získané poznatky cíleně převádějí do praxe.

 

Největší dopad na profesní rozvoj má podle respondentů samotná práce. Přesto, že 7 z 10 Čechů vnímá svou práci jako rutinu, 4 z 10 lidí uvádějí, že je nejvíce posunulo právě učení se při řešení nových pracovních úkolů, 14 % změna zaměstnání nebo pozice, přibližně desetině pak sledování videí, podcastů, článků nebo odborné literatury či rady a zkušenosti kolegů. Důležitou roli v rozvoji hrají také digitální nástroje. K učení je využívají přibližně dvě třetiny Čechů, většina z nich však spíše nepravidelně a podle aktuální potřeby než jako součást dlouhodobého vzdělávacího plánu.

 

 

Problémem nejsou příležitosti, ale nejasný směr

 

Češi nemají vždy jasno v tom, kam svůj rozvoj směřovat. Z výzkumu vyplývá, že 9 % ekonomicky aktivní populace nemá vůbec zájem učit se (např. kvůli blížícímu se důchodu). Ti, kteří svůj další rozvoj plánují, se nejčastěji chtějí věnovat cizím jazykům (37 %), osobnímu rozvoji (34 %), odborným znalostem ve svém oboru (31 %) nebo umělé inteligenci (26 %). 

 

„Problém není v tom, že by lidem chyběly příležitosti ke vzdělávání. Problém spatřuji především v nedostatečné orientaci Čechů v tom, jaké dovednosti budou v budoucnu potřebovat, kde začít nebo jaký krok bude mít pro jejich profesní rozvoj největší smysl. Pokud chceme podpořit celoživotní vzdělávání, musíme lidem pomoci lépe se zorientovat v jejich možnostech a ukázat jim srozumitelnou cestu,“ říká Dita Formánková z Nadace České spořitelny. Potřebu větší orientace v oblasti celoživotního vzdělávání potvrzuje i skutečnost, že by více než polovina respondentů uvítala nástroj, který by jim pomohl zmapovat jejich dovednosti a doporučil další směr rozvoje.

 

Důležitou součástí rozvoje je také lidská podpora. Češi se nejčastěji učí od kolegů, zkušenějších spolupracovníků nebo lidí ve svém okolí. Třetina respondentů má zkušenost s mentorem či koučem. Důležité jsou také neformální formy podpory, například rady kolegů nebo podpůrné systémy na pracovišti. Nejlépe funguje kombinace digitálních nástrojů a lidského kontaktu. Samotné online vzdělávání sice rozšiřuje dostupnost vzdělávacích příležitostí, ale možnost konzultace výrazně zvyšuje šanci, že lidé u vzdělávání vydrží a dokážou získané znalosti skutečně využít v praxi.

 

 

Vzdělává nás i mladší generace

 

Vzdělávání dnes zdaleka neprobíhá jen ve školách, kurzech nebo na pracovišti. Významnou roli hraje také každodenní sdílení zkušeností mezi generacemi. Tři čtvrtiny Čechů uvádějí, že se učí od starších kolegů nebo rodinných příslušníků. Zároveň však více než polovina respondentů přiznává, že nové znalosti a dovednosti získává také od mladší generace, například svých dětí, vnoučat nebo mladších kolegů. „Učení je přirozenou součástí každodenního života. Je důležité, že umíme pružně reagovat na změny a učit se novým věcem. Z výzkumu si odnášíme, že lidé v Česku často nevnímají potřebu dalšího vzdělávání a zároveň se neorientují v jeho nabídce. Proto se Nadace České spořitelny zaměří na posilování motivace k učení, propojování klíčových aktérů a zpřehlednění dostupných možností. Současně se zaměříme i na ohrožené skupiny a budeme aktivně přispívat k tomu, aby se celoživotní vzdělávání stalo dostupnou, srozumitelnou a přirozenou součástí života,“ uzavírá Dita Formánková.

 

 

 

 

______________________________

 

Průzkum společnosti Nadace České spořitelny realizovala výzkumná agentura IPSOS ve dnech 13. až 27. dubna 2026 na reprezentativním vzorku 1012 zástupců ekonomicky aktivní populace. Respondenti ve věku 18 až 65 let pocházeli ze všech krajů České republiky.

Nadace České spořitelny je největší bankovní nadací v České republice. Její ambicí je finančně zdravější Česko plné lidí ochotných se vzdělávat v každém věku a aktivně přispívat k rozvoji komunit kolem sebe. Proto usiluje o rozvoj důležitých kompetencí ve škole i v dospělosti. Proto podporuje partnerské organizace s celospolečenským dosahem v oblasti vzdělávání, tvoří vlastní programy finančního vzdělávání (program Skoala) a podporuje jednotlivce i organizace ve snaze vybudovat silnější komunity v regionech.