Mezinárodní šetření TALIS 2024 zkoumalo pracovní podmínky ředitelů na českých školách. Podle výsledků studie mají čeští ředitelé extrémně vysokou autonomii. Ta sice obecně na školách přináší lepší výsledky, ale skrze velký objem požadované administrativy nedovoluje zlepšovat podmínky pedagogů. „Práce s pedagogickým sborem je faktor, který české školy významně limituje,“ říká pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Zdroj: iRozhlas.cz 29. 10. 2026
Studie zjistila, že čeští ředitelé škol mají v mezinárodním srovnání vysokou míru autonomie. V čem je větší než v jiných zemích?
Téměř ve všech klíčových oblastech jejich činnosti. Rozhodují o předmětech, které bude konkrétní vyučující vzdělávat, výši úvazku vyučujících i obsahu vzdělávání.
Ředitel schvaluje studijní plán, stanovuje pravidla pro žáky a učitele a rozhoduje o ekonomických a provozních záležitostech.
Rozdíl s ostatními vzdělávacími systémy je vlastně neporovnatelný. Z hlediska podpory ředitelů a rozsahu jejich činnosti tak inspirace u jiných systémů není úplně možná.
Je pro celý systém školství dobře, že je
autonomie ředitelů tak velká?
Může to být pozitivní. I mezinárodní
šetření PISA sděluje, že vzdělávací systémy, kde je větší míra autonomie škol a
ředitelů, dosahují lepších výsledků. V našem případě je to ale extrémní a
zasahuje i do těch oblastí, které souvisí s kvalitou vzdělávání.
Když ředitelé musí řešit ty
ekonomicko-provozní a personální záležitosti, které jsou spojené i s větší
mírou administrativy, tak to zasahuje do oblasti pedagogického vedení.
Práce s pedagogickým sborem, sledování práce
učitelů, poskytování zpětné vazby a reflexe potřeb, které vyučující vyžadují
proto, aby měli lepší vzdělávání, jsou faktory, které nás významně limitují.
Administrativní zátěž
Studie potvrdila to, o čem se u nás opakovaně
mluví: Práci ředitelů českých škol provází velká administrativní zátěž. Vychází
z ní také, co by se případně mělo a mohlo v tomto směru změnit či jaká
administrativa by mohla odpadnout?
Úplně explicitně se to neuvádí, protože
studie byla zaměřená na všechny vzdělávací systémy, které mají různou
organizaci. Ten náš je právě, jak už jsme zmiňovali, významně vybočující.
Z národních zjišťování realizovaných Českou
školní inspekcí, které jsou zaměřené na sledování podmínek průběhu a výsledku
vzdělávání, sledujeme, co ovlivňuje vzdělávání a výsledky. Určitě je to tedy
oblast vytvoření většího prostoru pro pedagogické vedení škol.
S tím souvisí i možnost delegovat některé
činnosti ze strany ředitelů v oblasti provozní nebo personální někomu dalšímu
ve škole, což v našem systému není úplně jednoduché. Máme velký podíl malých
škol, kde ředitel školy nemá komu ty další kompetence delegovat.
Proto také vzniká záměr ministerstva vytvářet
větší subjekty, ve kterých by bylo více škol. Ty by mohly mít společné ty
ekonomicko-personální a provozní záležitosti a ředitel školy by se více mohl
věnovat pedagogickému vedení.
Letos v létě oznámilo ministerstvo školství,
že změní povinné kvalifikační studium pro ředitele. Nově má mít délku 250 hodin
místo původních sta. Větší prostor dostanou témata jako pedagogický leadership,
práce s daty nebo podpora kvality výuky. Je to, s ohledem na výsledky
studie, krok správným směrem?
Koresponduje to se zjištěními z jiného
šetření, kdy se ředitelé škol vyjadřovali k tématům, ve kterých by vyžadovali a
potřebovali rozvoj.
To je právě podpora práce učitelů a způsob
poskytování zpětné vazby tak, aby byla efektivní a motivující k vytváření
příznivého pracovního prostředí ve škole. Ta témata spolu souvisí a potvrzují
to, co zjišťujeme v rámci našich komplexních inspekčních činností ve školách.
0 komentářů:
Okomentovat