Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

Vláda chce předsunout přijímačkové testy před podávání přihlášek na střední školy. Nově by zkoušky mohly skládat všechny děti, nejen zájemci o maturitní obory. Ministr školství nyní návrh řeší s odborníky a zástupci škol. Změnu plánuje od roku 2029. Měnit by se mohl i počet přihlášek, školy se tomu ale brání. A není to jediný sporný bod.Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

 

Zdroj: iDnes.cz 24. 9. 2026

 

 

Když si loni deváťák Václav B. z Brněnska vybíral, na kterou střední školu se bude hlásit, doma kvůli tomu uspořádali několik rodinných porad. „Co by mě bavilo, to jsem tušil. Ale potřeboval jsem, aby mi někdo poradil, jestli se nepodceňuju nebo naopak nevybírám bláznivě těžkou školu, kde nemám šanci,“ vzpomíná Václav.

 

S rodiči se držel rad, které přicházely ze školy, od doučovatelů z přípravných kurzů, ale i od ministerstva školství. Na první místo si chtěl dát vysněnou průmyslovku, za ni další maturitní obor na stejné škole a na poslední místo učiliště, pro jistotu. Když ale viděl, s kolika body se na jeho zvolené obory dostali uchazeči o rok dříve, znejistěl. A raději se rozhodl pro školy, o které tehdy nebyl velký zájem, ale nestál o ně ani sám Václav. Obával se totiž, že potřebných bodů na průmyslové maturitní obory nedosáhne.

 

Takovému taktizování s příliš mnoha neznámými by měla zabránit novinka, kterou chystá ministerstvo školství. Nově, pravděpodobně od roku 2029, by si žáci měli vybírat střední školy až se znalostí toho, jak státní přijímací zkoušky od Cermatu napsali. Test by se měl týkat všech žáků, ne jen těch, kteří jsou rozhodnutí, že půjdou na maturitní obor.

 

„Změníme systém přijímacího řízení na střední školy tak, aby si rodiče a žáci vybírali konkrétní školu až se znalostí výsledků státní části přijímací zkoušky. Tím zajistíme, že volba střední školy bude lépe odpovídat skutečným schopnostem a potenciálu každého žáka,“ zavázala se vláda ve svém programovém prohlášení.

 

V praxi by to mohlo vypadat tak, že deváťáci napíšou testy a zjistí výsledky, podle toho si vyberou školy a obory, ty seřadí do přihlášky a již existující algoritmus je pak rozřadí na jednotlivé obory. Třeba i na základě dalších bodů za vysvědčení nebo různé soutěže, které jsou ve školních podmínkách přijímacího řízení.

 

 

Kde se budou testy psát?

 

Ministerstvo školství nyní s řediteli škol a odborníky řeší, jak změnu dobře připravit, aby byla v praxi proveditelná. Návrh zatím prochází neveřejnými připomínkami, podle šéfa Unie školských asociací – Czesha Jiřího Nekudy je nyní na stole, že se výsledky dozví uchazeči asi o dva týdny dříve než za současných pravidel. Nicméně debaty se mají vést ještě celý podzim.

 

Jednou z otázek je, kde by děti testy psaly. Dosud je chodily psát totiž právě na některé ze škol z přihlášky. Variantou je ale i psaní testů přímo na základních školách.

 

„S tím nesouzní většina asociací. Dáváme přednost, aby testy zůstaly na středních školách, které mají vybavení (na skenování záznamových archů z testů, pozn. red.) i zkušenosti. I pokud by přišlo psát testy více dětí než dřív, kapacitně to na středních školách zvládneme. Navíc je na místě opatrnost i kvůli případnému ovlivňování ze strany učitelů,“ tvrdí pro iDnes.cz Nekuda.

 

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale už dříve namítal, že bezpečnost a spravedlivé podmínky budou pro přijímačky zajištěné. Ostatně i v zahraničí je v některých státech běžné, že žáci píšou národní testy na svých školách. Jde třeba o sousední Polsko nebo školy v Anglii.

 

 

Kolik přihlášek se bude podávat?

 

Jenomže podle analytika Jana Zemana z PAQ Research jsou v připravovaném plánu mnohem větší trhliny. Ani samotné předsunutí testů před podávání přihlášek podle něj nemusí stačit na to, aby se deváťáci taktizování vyhnuli.

 

 „Je potřeba zvýšit počet škol minimálně na pět, aby se dětem rozšířily možnosti. Jinak budou pořád taktizovat, pořád se budou dělat návaly na určitých školách a častěji půjdou děti na jistotu. Rodiče nám potvrzují, že by s více přihláškami školu na prvním místě vyměnili za náročnější. A nejde jen o gymnázia. I učební obory mají žádanější odvětví, třeba aranžér, kadeřník, automechanik nebo cukrář. A z těch maturitních je to třeba praktická sestra,“ říká pro iDnes.cz Zeman.

 

I podle šéfa Asociace ředitelů základní škol Luboše Zajíce by více přihlášek bylo vítaným zlepšením. „Čím více škol bude moci dítě na přihlášce mít, tím více si může vybírat. Samozřejmě je otázkou, jak ten výběr bude rozumný,“ míní Zajíc.

 

S větším počtem přihlášek však mají problém střední školy. „Já považuji navýšení škol v přihlášce za zbytečný krok. Administrativně to zatíží střední školy, ale způsob rozhodování uchazečů to zásadně neovlivní. Zejména velké školy to totálně zavalí, mají tisíce přihlášek, které potřebují obstarat,“ upozorňuje Nekuda, který vede hotelovku, obchodní akademii a průmyslovou školu v Teplicích.

 

 

Důležitější školní kritéria

 

Kromě centrálně připravovaného testu z matematiky a češtiny hrají roli v přijímacích zkouškách také školní kritéria a na některých školách i vlastní testy. Na jaře ministr Plaga oznámil, že by právě školní složka přijímaček měla hrát větší roli a minimální váha státního testu by měla být jen 40 procent. Školy by si podle Plagy ale mohly váhu nastavit klidně vyšší.

 

„Chci dát možnost těm několika procentům škol, které se chtějí profilovat a potřebují tam ten prostor,“ zdůvodňoval Plaga už dříve pro Český rozhlas s tím, že v současném nastavení těmto školám brání v profilaci váha jednotného testu.

 

Tím se ale podle Zemana všechny ostatní výhody chystané novinky mohou prakticky vyrušit. „Pokud by děti znaly při podávání přihlášek jen ten výsledek, který bude určovat finální umístění jen ze 40 procent, je to obrovská loterie. Chybí také jakákoli analýza spravedlnosti školních kol. Bez ní mi přijde nevhodné o navýšení váhy školního kola vůbec uvažovat,“ dodává Zeman.