Markéta Hronová: Vysokou má dnes každý druhý a absolventi z „fildy“ končí v Mekáči aneb Pět mýtů o vysokoškolácích v Česku

Podle nejnovějších statistik OECD má Česko stále velmi podprůměrný počet vysokoškoláků, a to i mezi mladými lidmi. Navzdory přesvědčení mnohých, že univerzitní diplom má dnes „každý druhý“. Rektoři vysokých škol navíc varují, že po nástupu silných ročníků budou muset ještě více omezit počet přijímaných studentů, protože jim vláda nechce navýšit rozpočet.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 1. 10. 2026

 

 

Mýtů o vysokoškolácích v Česku však koluje více – víte například, v jakých oborech absolvuje nejvíce studentů, z jakého důvodu vychází Česko ve statistikách tak špatně a jaká opatření, které plánuje ministerstvo školství, to mají změnit?

 

 

1. Vysokoškoláků máme dost, potřebujeme řemeslníky

 

V Česku stoupl loni podíl lidí s vysokoškolským diplomem ve věkové kategorii od 25 do 34 let o tři procentní body na 36 procent. Stále je to však hluboko pod průměrem zemí OECD, který činí 49 procent. Pro ilustraci – hůře než Česko jsou na tom pouze Kostarika, Maďarsko, Itálie, Mexiko, Rumunsko, Indonésie a Jihoafrická republika. Český vzdělávací systém navíc současný rozdíl nesnižuje dostatečně rychle, konstatuje čerstvá analýza vzdělávací organizace EDUin, která se zaměřila na terciární vzdělávání v Česku. Před deseti lety byl podíl vysokoškoláků v této věkové kategorii 33 procent.

 

OECD zároveň upozorňuje, že počet absolventů terciárního vzdělávání v Česku nedrží krok s poptávkou a že poptávka po terciárně vzdělaných pracovnících bude i nadále růst. Podle EDUinu je více lidí s diplomem výhodnější pro všechny. Morettiho studie z USA například ukázala, že vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v místní ekonomice má vliv i na růst mezd u pracovníků s nižším vzděláním. Autor to vysvětluje mimo jiné vyšší produktivitou a lepším šířením znalostí a inovací mezi firmami a pracovníky.

 

 

2. Není vysokoškolák, jako vysokoškolák

 

Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je také podle předsedy Národního akreditačního úřadu Jaroslava Millera ovlivněný i tím, jaké školy se do statistik vlastně počítají. V České republice existují oproti zbytku Evropy trochu nesystémové vyšší odborné školy. Ty dosud patřily pod středoškolské vzdělání, byť nově se má jejich postavení změnit a má je kontrolovat rovněž národní akreditační úřad, který má na starosti i vysoké školy. 

 

„Za loňský rok studovalo na vyšších odborných školách 22 900 studentů. To není málo. Jistě by to statistiky zvedlo,“ uvádí předsedkyně Asociace vyšších odborných škol Marcela Davídková Antošová. Například Němci do statistik podle Millera zahrnují i svoje fachhochschule, které fungují do jisté míry jako naše vyšší odborné školy.

 

Statistiky zkresluje také to, že v Česku zatím téměř nemáme takzvané krátké studijní cykly. Ty jsou poměrně běžné v zahraničí a o jejich zavedení mluvil už exministr Mikuláš Bek (STAN). Zaměřují se na profesně orientované obory, absolventi by měli být titulovaní jako profesní specialisté. V současnosti je vyšší odborné školy mohou nově nabízet, zatím jsou ale akreditované jen čtyři. Tyto kratší profesně zaměřené programy by měly také zajistit, že bude mít dost lidí vysokoškolské vzdělání, ale zároveň se nebudou muset snižovat nároky a kvalita třeba magisterských programů. 

 

Podle připravované novely zákona by krátké cykly měly mít možnost nabízet i vysoké školy. Zatím ale podle Millera není jasné, zda by se titul ze zkráceného cyklu počítal jako vysokoškolský, nebo by zůstával v podobném režimu jako dnešní Dis. – Diplomovaný specialista z vyšších odborných škol. 

 

 

3. Absolventů humanitních oborů máme moc

 

Část veřejné debaty vychází z představy, že české vysoké školy produkují především absolventy humanitních a společenskovědních oborů, které navíc na trhu práce nepotřebujeme. Jak ale upozornil EDUin, data tomu neodpovídají. Podle Education at a Glance 2025 tvoří mezi terciárně vzdělanými dospělými v Česku největší skupinu absolventi STEM oborů, tedy přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, kterých je přibližně třetina. „Místo jednoduchého dělení oborů na ‚užitečné‘ a ‚neužitečné‘ proto dává větší smysl sledovat, ve kterých profesích a oblastech odborníci skutečně chybějí, zda mají vysoké školy odpovídající kapacity a kolik studentů dokáže studium dokončit,“ upozorňuje EDUin. 

 

Odpadlíci jsou přitom bolístkou českého vysokého školství. Mezi nejčastější důvody, proč studenti školu nedokončují, patří zejména špatná volba oboru, což souvisí s chabým kariérním poradenstvím v Česku. Odborníci ale přiznávají, že řada mladých lidí nastoupí na vysoké školy někdy jen kvůli tomu, aby mohli využívat štědrých studentských výhod, a po prvním semestru je opouští. 

 

 

4. Absolventi z „fildy“ nekončí v „Mekáči“

 

Oblíbeným terčem řady lidí jsou také studenti humanitních oborů – jejich kritici zejména na sociálních sítích vykřikují, že nemají uplatnění a končí v „Mekáči“. To ale už před lety vyvrátil průzkum agentury STEM/MARK, podle nějž představují absolventi humanitních oborů polovinu všech přijatých absolventů a absolventek vysokých škol, které firmy nabraly za posledních pět let. A dokazují to i statistiky uplatnitelnosti absolventů. I podle OECD budou stále potřeba lidi, kteří rozumí fungování společnosti, marketingu, politologii a dalším sociálním a humanitním vědám. 

 

 

5. Střední školy (ne)vzdělávají hlavně pro trh práce

 

Pro zvýšení počtu absolventů vysokých škol je zapotřebí uvažovat také o proměně těch středních. Mění se totiž zejména role odborného středoškolského vzdělávání – dříve většina absolventů nastupovala rovnou do zaměstnání, nyní odcházejí na vysokou školu. Obsah vzdělávání se ale příliš nemění a podle analýzy PAQ Research jsou absolventi odborných škol proti gymnazistům a studentům lyceí v nevýhodě – mají nižší úspěšnost v přijímacím řízení, zejména u žádanějších a selektivnějších studijních programů.