Josef Dyntr: Učitelé stárnou, kantorů nad šedesát let přibývá. Úbytek dětí české školství nespasí

Před důchodem je v Česku víc kantorů než těch, kteří se na učitelskou dráhu teprve nedávno vydali. Vůbec poprvé v historii přesáhl podíl učitelů starších 60 let 15 procent. A ačkoli se rodí méně dětí a do škol tak budou postupně nastupovat stále „hubenější“ ročníky, české školství to nespasí.

 

Zdroj: iDnes.cz 26. 10. 2026

 

 

Na běžné základní škole učí průměrně patnáct učitelů. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu dva z nich míří do penze nebo už jsou v důchodovém věku. Počty mladých učitelů přitom dlouhodobě stagnují a není jasné, kdo by odcházející učitele mohl nahradit.

 

Podle letošní analýzy ministerstva práce a sociálních věcí polovina lidí v důchodovém věku již aktivně nepracuje. Přesto však existují učitelé, kteří by i v důchodovém věku ještě ve výuce pokračovali, byť na zkrácený úvazek.

 

„Učím od svých osmnácti let a brzy mi bude šedesát let. Mám to štěstí, že dělám práci, kterou jsem vždy chtěla. Baví mě práce s dětmi a jsem s nimi stále ráda, i když se především rodiče a jejich požadavky velmi změnili. Trápí mě především větší množství byrokracie. Na důchod se těším i kvůli financím, nicméně alespoň na částečný úvazek bych ráda pokračovala, abych si ještě přilepšila,“ popisuje pro iDNES.cz své zkušenosti Andrea Kudličková z mateřské školy Čtyřlístek z Prahy 13.

 

Mnoho z učitelů však přiznává, že právě změny v přístupu rodičů či množství administrativy je nutí změnit přístup a odcházet ze škol dříve.

 

„Učila jsem 28 let na střední škole a nyní učím sedm let na základce. Nikdy jsem neměla touhu dělat něco jiného než učit. Pro povolání jsem se rozhodla již v první třídě. Ale potěšilo mě, že si moje děti vybraly jinou práci, a dnes už bych to nikomu nedoporučila,“ říká Irena, která učí na základní škole v Uherském Hradišti.

 

Podle nejnovějších statistik Českého statistického úřadu se počty učitelů nad 60 let zvyšují dramaticky. V roce 2014 bylo na českých základních školách 8 procent mladých kantorů pod 30 let a 5,8 procenta těch, kterým je nad 60 let. Od té doby se statistika silně proměnila, počty seniorních pedagogů vyrostly o 9,3 %, zatímco počet těch mladých spíše stagnuje.

 

 

Úbytek dětí problém nevyřeší

 

Proměnil se i průměrný věk učitelů. Podle analýzy ministerstva školství z roku 2025 je průměrně pedagogům na základních školách 48 let, v některých krajích je však situace ještě o poznání horší, například v Karlovarském kraji se blíží 50 rokům. V tomto regionu je také znatelný nedostatek kvalifikovaných kantorů, samotný vyšší věk však nemusí naznačovat, že by byl učitelů nedostatek.

 

V Praze je průměrný věk učitelů nižší, experti však i přesto dlouhodobě upozorňují, že v hlavním městě je kvalifikovaných pracovníků ve školství málo. „Ve vyloučenějších lokalitách, jako je například Černý Most, není o práci pedagoga zájem. Učí zde podle mých zkušeností 20 procent důchodkyň, zbytku je okolo 55 let. Až se zruší odklady a zhorší se podmínky ve školách, nebude zde učit už nikdo,“ popisuje své zkušenosti učitelka Stanislava.

 

Přestože se rodí méně dětí, na zlepšení situace to stačit nebude. „Samotný úbytek dětí nevyřeší to, že v konkrétních městech chybějí učitelé přírodních věd či matematiky. Ani změna v demografii nám nepomůže k tomu, abychom měli dostatek učitelů,“ říká expertka na vzdělávací politiku Nicole Poláčková Martincová z neziskové organizace Učitel naživo.

 

Jak vychází ze statistik, noví učitelé nestačí ty starší nahrazovat dostatečně rychle. „Chce to lákat nové, podpořit ty, kteří do profese teprve vstupují. Nebo se lze zaměřit na bývalé učitele, kteří kvůli horším podmínkám odešli. Některé organizace se také zaměřují na lákání pracovníků z jiných oborů do školství, i to by mohlo být cestou,“ míní Martincová.

 

 

Skvělá zkušenost

 

U nových pracovníků záleží často také na kolektivu a na tom, jak ho kolegové přijmou a jak mu pomáhají. To potvrzuje Miroslav, který učí na základní škole v Praze 12. „Nastupoval jsem ještě za prezenčního studia, měl jsem před sebou dokonce ještě čtyři roky a za tu dobu jsem učil na střídačku se třemi kolegyněmi. Všem bylo okolo šedesátky. Do kolektivu mě vzaly úžasně a od každé jsem si vzal něco, co dnes používám. Byla to skvělá zkušenost a jsem rád, že jsem měl tu možnost,“ popisuje.

Podle odhadů vysokých škol bude v roce 2035 na českých školách chybět deset tisíc učitelů, problém je především s uchazeči o studium pedagogických oborů se zaměřením na přírodní vědy a matematiku.

 

Situaci by mohlo pomoci systémové řešení na úrovni státu, jak to naznačilo ministerstvo zdravotnictví. To připravilo dvanáctiletý program, který funguje od roku 2019 a cílí na podporu studia zdravotních sester a jiných nelékařských pracovníků, se kterými mají české nemocnice dlouhodobé problémy. Letos v srpnu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) oznámil, že se počty studujících na těchto programech zvýšily o 40 procent.

 

Resort školství připravil podobný program na podporu studentů v oborech učitelství přírodních věd či matematiky. Má běžet od letošního roku, problémem však může být financování.

 

 

Otázka peněz

 

V příštím roce dostanou vysoké školy přidáno miliardu, kvůli ukrácení podpory na rozvoj infrastruktury to však fakticky znamená škrty o zhruba 300 milionů. Od příštího akademického roku tak naopak hrozí, že budou počty přijímaných studentů klesat a úbytek čekají rektoři také u zaměstnanců na univerzitách.

 

Pomoci přilákat více lidí do školství by mohl také návrh na kariérní řád, který je jednou z priorit současného ministra školství Roberta Plagy (ANO). Ten by měl zajistit možnost kariérního růstu začínajícím učitelům i těm, kteří jsou ve středním věku. I ten je však v ohrožení kvůli návrhům rozpočtu na příští rok.

 

Resort vzdělávání má v roce 2027 operovat se zhruba 292 miliardami, to však nestačí ani na to, aby peníze zůstaly na hodnotě z letošního roku. Podle řady odborníků je jakákoliv částka pod 302 miliard faktickým škrtem v kolonce vzdělávání.