Jitka Polanská: Slušnost je nejvýhodnější životní strategie a relaxování je nutnost, říká lektorka

Když sestra Cyril Mooney převzala vedení soukromé školy pro děti bohatých v indické Kalkatě, byla to instituce pro privilegované dívky, ale postupně do ní začaly chodit i děti ulice. Ač se skladba žáků proměnila, dobrá pověst škole zůstala, a to díky hodnotovému vzdělávání, které její ředitelka Cyril zavedla. Česká lektorka hodnotového vzdělávání Dana Hádková vysvětluje, co je jeho podstatou: „Ukázat dětem i dospělým, že slušnost je nejvýhodnější životní strategie.“

Příběh cizinky a jejího studia u nás

Tento článek vznikl ve spolupráci s obecně prospěšnou společností META. Jde o příběh vietnamské dívky s odlišným mateřským jazykem (OMJ), která u nás studuje. Dozvíte se o její spolupráci a pomoci asistenta pedagoga. Zkušenosti z tohoto příběhu se vám mohou hodit i pro další děti s odlišným mateřským jazykem.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

AKTUALIZOVÁNO. 

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro děti a rodiny s dětmi a další akce.

Šárka Miková, Miloslav Kubíček: Spolupracovat nestačí. Co má největší dopad na učení žáků? Seriál PŠU 5

Který z následujících faktorů podle vás nejvíce zefektivňuje výuku učitelů a zlepšuje výkony žáků? Aktivity pro zlepšení týmové spolupráce a komunikace mezi učiteli, sdílení dobré praxe mezi učiteli, anebo posilování vztahů s žáky a učiteli? Určitým způsobem všechny. Existuje ovšem jeden výrazně účinnější faktor – kolektivní efficacy.

Jitka Polanská: Uklízení nenařizuji. Jdu do rohu a začnu něco dělat, děti se přidají samy, říká ředitelka waldorfské školky

Rutina je opak toho, co si mnozí představují pod dobrou předškolní výchovou. Waldorfská škola ale na opakování a rituálech staví. „Když máme začít uklízet, začnu ve stejném koutě jako každý den a děti samy vědí, co mají dělat, a následují mě. Základní metodou pro tento věk je nápodoba,“ říká ředitelka waldorfské mateřské školy ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková, která se waldorfskou pedagogikou zabývá už třicet let.

Utváření profesního sebepojetí by mělo být cílem učitelské přípravy, říká Blanka Vaculík Pravdová

Jak se rodí profesní já? Po celou dobu svého studia se studenti učitelství programu Učitel naživo průběžně vracejí k tomu, jakými učiteli by chtěli a nechtěli být, jak se jim daří jejich představy v praxi naplňovat. Tento přístup vychází z poznatků výzkumu, jemuž se dlouhodobě věnuje odborná garantka programu Blanka Vaculík Pravdová. 

Martin Biben: Film o dětech, které trpí lesním žalem a vyčítají dospělým, že selhali, odvysílá Česká televize

Více než třicet dětí z různých míst Vysočiny v nyní dokončovaném dokumentárním snímku psycholožky a amatérské filmařky Barbory Klocové popisuje, jak se jich dotkla kůrovcová kalamita a mizení lesů.

Lucie Kocurová: Můj manžel byl s každým ze čtyř dětí půl roku na rodičovské, říká první dáma Islandu

"Když se narodí dítě, mají rodiče k dispozici dvanáct měsíců rodičovské dovolené, která se dělí rovnoměrně mezi oba rodiče," říká první dáma Islandu Elisa Reid. 

Letní škola 23. a 24. srpna 2022. Příčiny a důsledky v historickém vzdělávání

Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů vás zve na letní školu, kterou tradičně pořádá před začátkem školního roku v pražském DOXu (23.–24. srpna, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 – Holešovice) se záštitou SKAVu. Letošní 13. ročník s názvem Proč se to stalo a co bude dál? se zaměří na příčiny a důsledky v historickém vzdělávání a zúčastní se ho téměř 200 učitelů a učitelek ZŠ a SŠ, lektorů a lektorek z muzeí i neziskových organizací. Letní škola tak může být příležitostí k setkání jak s učiteli z praxe, tak s odborníky, kteří vyvíjejí metody a pomůcky pro výuku dějepisu.

České školy v zahraničí by chtěly mít možnost nabízet výuku na dálku

České školy v zahraničí by uvítaly, kdyby se do jejich výuky mohly zapojovat děti i na dálku. Distanční vzdělávání v době covidu-19 umožnilo účastnit se ve výuce v češtině i žákům z odlehlejších míst ciziny, nyní už tento způsob vzdělávání ale český stát oficiálně neuznává, a řada českých dětí tak přišla o možnost dostat i v zahraničí české vysvědčení.

Šárka Miková: Jak může lídr podpořit učitele, aby si kladli i náročné cíle. Seriál PŠU 4

To, jak dobře dokáží učitelé spolupracovat a využívat spolupráci ve prospěch lepšího učení svých žáků, je ovlivněno mnoha faktory. Záleží na podmínkách (např. úpravě rozvrhu) i způsobu, jak spolupráce probíhá – zda například není pouze sdílením zajímavých tipů do výuky, ale je opravdu hloubkovým zkoumáním vlastní praxe. Do hry však zásadně vstupují i osobní faktory těch, kteří spolupracují.

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků, ať chce, nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Hábl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Dominika Hromková: Chudoba, hoaxy i přiškrcená výuka. Přes sto českých vědců bude hledat cesty z krize

Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.

Verena Kast: Jak být sám sebou. Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity

Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být?

Zuzana Hronová: Místo učitele páťák v mikině. Jsou to kámoši, říkají děti, které učí starší spolužáci

Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.

Michaela Endrštová, Daniel Prokop: Ukrajinští středoškoláci vypadli z výuky, Česko to může stát miliony korun

Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.

Hana Košťálová: Zkoumání vlastní praxe prostřednictvím spolupráce a náročných rozhovorů. Seriál PŠU 3

Jana a Adéla pracovaly párově po celý školní rok. Jednou týdně vedly společnou hodinu češtiny, která se zaměřovala na rozvoj čtenářské kompetence žáků v šesté třídě, kde je Jana třídní. Adéla vedle toho vyučovala sama v paralelní šestce.