Josef Mačí: Reforma školní výuky se odkládá. Chystají se velké škrty v učebních oborech

Nový způsob výuky čeká žáky až o dva roky později, od školního roku 2027/2028. Zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Reformovaný vzdělávací program představí ministerstvo školství až začátkem příštího roku.

České školy a umělá inteligence (výsledky výzkumu)

Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.

Michaela Prešinská: Umělá inteligence často lže, musíme se naučit s tím pracovat, radí expert na školství

Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.

Kateřina Mahdalová: Kam do školy? České děti dostávají špatnou radu

Jsme tradičně průmyslová země a potřebujeme víc lidí s technickým vzděláním, říkají politici, firmy i vedení svazu průmyslu. Obecně je rozšířen názor, že humanitní vzdělání snižuje pracovní šance. Všechno je ale jinak.

Michaela Prešinská: Život naučí děti víc než osnovy. Učitelé by na to měli myslet, říká britský ředitel

Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.

Otevřeno: Chceme si zapsat předmět Bezpečné prostředí, ale nejde to! Spouštíme hlasování o příštím zápisu

Aby se děti mohly naplno vzdělávat a rozvíjet, musí se cítit bezpečně. Budoucí učitelé a učitelky by se proto měli v rámci svojí přípravy učit bezpečné prostředí ve třídách vytvářet. Naráží však na to, že na pedagogických fakultách není dostatek předmětů, které se bezpečnému prostředí věnují.

Radka Hrdinová: Jak zlepšit kvalitu výuky na školách? Cestou je efektivnější správa škol

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo na odborné konferenci Jak nastavit odpovědnost za kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách v ČR veřejnou konzultaci ke svému návrhu na uspořádání školské správy na lokální úrovni.

V Česku ubývá malotřídních škol i dětí v nich. Stát by měl říct, jak vidí optimalizaci školské soustavy

Témata, která se objevila v dalších dílech seriálu Jak se dělá dobrá škola. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem. Desetidílná série má premiéru každou středu kolem 22. hodiny na ČT2. V pátek je pak díl reprízovaný na ČT1 v 17:00. Odvysílané díly také najdete v iVysílání. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.

Mění se jen ty školy, které chtějí, ty ostatní klidně zůstanou v minulém století, říká Hana Vellánová

Osobnost ředitele má zásadní vliv na to, jak učitelé přemýšlejí i jak se chovají, říká bývalá ředitelka a spoluzakladatelka Trvalé obnovy školy (TOŠ) Hana Vellánová. A na otázku, na které straně stojí v současné debatě o tom, zda učitel má mít svobodu volit si své metody výuky, odpovídá: „Je to zapeklitá věc, ale za školu a její vývoj má odpovědnost ředitel, a z toho je třeba vycházet.“

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

Petra Vondrová: Třída plná nápadů. Celoroční projekt pro MŠ

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok z nakladatelství Portál.

Petr Švihel: Málo vysokoškoláků, hodně protloukačů, odhaluje o Česku studie

Nejvyšší vzdělání má necelých 27 procent Čechů a jde o jeden z nejnižších podílů v rámci mezinárodního srovnání OECD. Zároveň ovšem máme nejnižší podíl lidí bez navazujícího vzdělání.

EDUin: Jak jsme na tom s odborným vzděláváním v porovnání s ostatními zeměmi OECD?

V dnešním přehledu se můžete ponořit do studia dat, která přináší informace zevnitř našeho vzdělávacího systému (Výroční zpráva MŠMT) i ze srovnání s výkonem ostatních zemí OECD (Education at a Glance 2023).

Markéta Hronová: Odpadlíků ze škol přibývá, stát vyjdou na miliardy. Na severu končí bez vzdělání každé šesté dítě

Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.

Martin Petříček: Silvie Pýchová – Školství potřebuje změnu. Brání jí roztříštěnost a někdy i ředitelé škol

Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz. Jednou z příčin je i to, že se do systému nedaří dostávat nejnovější pedagogické teorie. Zůstávají ve strategiích, které často sklidí odborné uznání, ale řídí se jimi jen hrstka škol a učitelů.

Martin Čaban: Komentář – Vláda učitelů škrtí školství. Nepochopitelné

Současný spor alespoň o udržení letošní velikosti školské kapitoly je o to nedůstojnější, že vládu Petra Fialy by šlo s trochou nadsázky označit za „vládu učitelů“.