web o změnách ve vzdělávání
Ve třídách na druhém stupni základních škol je podle žáků časté ubližování slovními útoky. Běžně se s tím setkává pětina dotázaných starších žáků, občas čtvrtina. Dvě třetiny dětí na druhém stupni se nesetkaly se šikanou, přesto se obětí šikany stalo 12 procent dětí. Většina dětí na prvním stupni vnímá školu jako bezpečné místo. Vyplývá to z průzkumu Mapa školy, který udělala společnost Scio.
Tělesná zdatnost náctiletých je srovnatelná s rokem 1923, ukázal výzkum, který odborníci Technické univerzity v Liberci (TUL) provedli na 15 českých a pěti slovenských víceletých gymnáziích. I když by se výsledky mohly zdát pozitivní, podle vedoucího katedry tělesné výchovy a sportu Aleše Suchomela to tak není. Za 100 let nastal velký vývoj tělesné zdatnosti, který měl svůj vrchol v 90. letech minulého století, ale od té doby u dětí klesá, řekl Suchomel.
Vláda má podle názoru ekonoma Daniela Münicha „podseknuté“ příjmy státního rozpočtu a konsolidační balíček tento problém zcela neřeší. „Dokud vláda nenajde odvahu zvýšit daně, což nenajde, budou nám dál chybět peníze i na školství,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel akademického think tanku IDEA při centru CERGE a poradce premiéra. Vývoj financování školství ale podle něj není důvodem pro stávku.
Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností.
Odbory vyhlásily na pondělí celodenní stávku škol. Půjde podle nich o největší takovou akci ve školství po roce 1990. Kritizují, že se ministru Mikuláši Bekovi (STAN) nepodařilo dojednat více peněz na financování vzdělávacího systému. Ten se proti požadavkům odborů vymezil, podle něj jsou nejasné. „Pro odbory je to úplně nová situace,“ vysvětluje v rozhovoru Karel Gargulák, výzkumník organizace PAQ Research a odborný poradce ministra školství.
V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.
Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.
Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?