web o změnách ve vzdělávání
Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.
Příjmy obcí a krajů na provoz škol by měly být v příštím roce navýšeny o dalších deset miliard korun. Souvisí to s převodem financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Novinářům to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Předpokládá se, že by se financování školníků, kuchařek či hospodářek mohlo změnit od nového školního roku, tedy od září 2025. Potřeba je změna zákona o rozpočtovém určení daní i novelizace školského zákona.
Téměř 35 miliard korun by měl podle vládou schváleného návrhu rozpočtu v roce 2025 činit objem závazného ukazatele „vysoké školy“. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2024 se jedná o zvýšení o 4 miliardy korun. Celkově dosáhne rozpočet kapitoly školství na příští rok téměř 291 miliard korun. Návrh rozpočtu resortu školství, kterým se bude v příštích týdnech v rámci schvalování státního rozpočtu zabývat Poslanecká sněmovna, představil na tiskové konferenci ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.
Odborníci v současnosti dokončují nové osnovy pro školy, skupina matematiků ale musela svou verzi předělat. Původně pro žáky nastavili příliš nízkou úroveň znalostí. To se podle informací HN nelíbilo ministerstvu financí ani některým bankám a požadovaly úroveň učiva, kterou by měli žáci zvládnout, zvýšit.
Podnikavost je jednou z klíčových kompetencí, kterou je nutné pěstovat v rámci vzdělávacího systému. Pro řadu Čechů jde ale o nejasný termín – a to se už třetím rokem pokouší změnit Asociace podnikavé Česko. „Snažíme se české veřejnosti vysvětlovat, že právě podnikavost je klíčová pro naši budoucnost,“ říká vedoucí asociace Anna Kačabová.
Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.
Dvě třetiny učitelů v nové studii uvedly, že nejsou přesvědčeni o prospěšnosti inkluze pro všechny žáky. Po osmi letech, kdy se díky změně zákona do škol ve velké míře dostali asistenti pedagoga, aby se i děti s různým znevýhodněním mohly vzdělávat ve svých spádových školách, stále veřejnost nevnímá společné vzdělávání všech žáků pozitivně. Podle odborníků je to pozůstatek socialistického „schovávání“ handicapovaných lidí mimo běžnou společnost a bude trvat ještě několik generací, než se postoje lidí změní. Učitelé ale upozorňují na reálné problémy.
Praha se dlouhodobě potýká s nedostatkem míst na žádaných gymnaziálních oborech, pedagogické fakulty zase léta čelí kritice, že studenti se učí pouze teorii a praxe jim chybí. Nový projekt takzvané klinické školy má řešit oba tyto problémy najednou – zvýšit kapacity středních škol a zároveň umožnit studentům učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy úzký kontakt s praxí.
Vítěze krajských voleb již známe. Nyní nastává klíčová fáze, kdy musí politické strany a hnutí nalézt společnou řeč a vytvořit funkční koalice. Při formování koalic je nezbytné se zaměřit nejen na ideologickou blízkost mezi jednotlivými subjekty, ale především na společné priority. Jednou z těchto priorit by mělo být vzdělávání, které hraje zásadní roli v rozvoji regionu a jeho budoucí konkurenceschopnosti.