Martina Kopecká: Kočovný učitel výtvarky: Děti se uzavřely, ale víc tvoří

Výtvarník Jan Kopřiva je takovým kočovným učitelem výtvarné výchovy na Kutnohorsku. Už deset let pendluje mezi vesnickými školami a ve světě umění se snaží být dětem spíš průvodcem než autoritou.

Více než 780 škol zavede od září novou informatiku

Základní školy se připravují na přechod na upravený Rámcový vzdělávací program, který mění výuku informatiky a zavádí digitální kompetence do všech předmětů. Ačkoli nemusí nové kroky zakomponovat ihned, 787 škol se rozhodlo ke změnám přihlásit již od 1. září 2021. Vychází to z dat Národního pedagogického institutu ČR, který školám nabízí při zavádění změn podporu.

Prohlášení SKAV k uzavírání škol v době pandemie

Jsme svědky zcela ojedinělé situace, kdy školy na celém světě čelí opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru. Mezi státy existují poměrně velké rozdíly. Jen málo z nich dokázalo zabránit šíření viru bez omezení přímého kontaktu žáků a učitelů během prezenční výuky. České děti čelí jednomu z vůbec největších omezení pravidelné školní docházky i mimoškolních aktivit, včetně těch, které se odehrávají ve venkovním prostředí. 

Honza Vojtko: Po pandemii nám hrozí deprese i alkoholismus. Návrat do normálu je utopie

Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.

Jiří Hlavenka: Školství po Covidu – zajímá to tady vůbec někoho?

Diskutujeme-li dnes vzdělávání, diskutujeme Covid. Jak vést online výuku, zvládáme ji? Kdy a co otevírat nebo ne, s jakými omezeními. Testy, roušky.Je to pochopitelné, toto nás dnes trápí. Ale Covid pomine, nebo alespoň ustoupí do pozadí a bude možné se vrátit zpět k normální výuce.

David Klimeš: Vyvražďovací přijímačky a maturity nejsou jediným problémem postupně otvíraných škol

Všem studentům dlužíme šanci na úspěch. Mají právo na dohnání toho, co jim covid vzal. Stát se jim to musí pokusit vrátit.

Anders Hansen: Instamozek

Máte potíže s usínáním? Dokážete se delší dobu soustředit jen s obtížemi? Toužíte po dokonalém životě celebrit ze sociálních sítí? Kniha renomovaného švédského psychiatra se zabývá dopadem „digitálního věku“ na fungování našeho mozku.

Pedagogická doporučení k návratu žáků do škol

Tento metodický materiál přináší základní informace a doporučení pro ředitele, jejich zástupce i jednotlivé pedagogy, jak se škola na návrat žáků může připravit, jak na něj připravit rodiče a především samotné žáky. Cílem metodického doporučení je pomoci školám nastavit pravidla a připravit plán nejenom pro adaptační období, ale také pro pedagogickou práci v posledním čtvrtletí tohoto školního roku. 

Daniel Pražák: Když to může spadnout, nejspíš to spadne

Textů reflektujících uplynulý pandemický rok vyjde jistě mnoho – texty vzletné, texty kritické, texty plné naděje a inspirace. Tento si ovšem neklade takové cíle. Jeho cílem je vlastně být přízemní, pobavit a odlehčeně zhodnotit zvláštní rok, rok distanční výuky. Při jeho psaní vycházím z rozhovorů s různými kolegy a kolegyněmi z celé republiky, ať už nováčky, kteří začali učit „s rouškou na puse“ a záhy se ocitli místo před katedrou za kamerou, ale také s těmi služebně staršími, kteří pamatují kdejakou revoluci (ve výuce).

Petr Honzejk: Vláda poznamenala děti na duchu i na těle. Vytvořila generaci deziluze

Děti z druhého stupně základek konečně zamířily do lavic. Je to dobře, ale úleva nemůže překrýt skutečnost, že se česká vláda na dětech vyřádila jako žádná jiná. Podepsala se na jejich vzdělání, na jejich tělesné kondici, na jejich duších.

Milan Ježek: Vychováváme ve škole nové narkomany úspěchu?

Přicházíme do škol, plní očekávání a radosti. Odcházíme jako inteligentní narkomani úspěchu. Věda a filozofie nám ukazuje cestu k porozumění, proč tomu tak je.

Myslí to politici se vzděláváním vůbec vážně? Neziskový sektor si pro ně připravil domácí úkoly

Jak odstranit propastné rozdíly v podmínkách a kvalitě vzdělávání nebo jak využít potenciálu každého žáka na maximum? To jsou některé otázky, které si klade výzva Domácí úkoly 2021 adresovaná tuzemských politikům. Jejím cílem je doporučit konkrétní kroky pro následující volební období, které by měla politická reprezentace neodkladně učinit. České vzdělávání si nemůže dovolit další promarněnou šanci na konzistentní politiku, shodují se signatáři výzvy.

Proč (ne)jsou ředitelé ZŠ kapitány českého školství?

Ředitelé základních škol by měli být lídry prvotního vzdělávání a jako manažeři českého školství určovat směr moderní výuky. Pomoci by jim v tom měl i dobře nastavený vztah se zřizovatelem, založený na vzájemné důvěře. Proč tomu tak často není? Jak to, že ředitelé ztrácejí čas méně podstatnými úkoly? A kudy vede cesta ke zlepšení postavení těchto klíčových pedagogů?

Přibylo učitelů, kteří jsou pro redukci učiva a změny v hodnocení

Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly.

Zničí koronavirus generaci mladých talentů? To nedopustíme – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá,někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Kateřina Lánská: Pokud mají učitelé žáky podporovat, měli by pečovat o vlastní psychiku

Pokud chceme umět pomoci dětem po návratu z dlouhého lockdownu do škol, měli bychom se zaměřit také na psychické zdraví učitelů, myslí si školní psycholog Daniel Štach. Psychologická pomoc by podle jeho názoru měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky formou supervize přímo ve školách.

Lucie Fialová: Porušujeme jedno nařízení druhým, stěžují si ředitelé. Ale stojí to za to, děti už potřebují zážitky a vztahy

Školy mají za sebou možná největší logistickou akci v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí. Shodli jsme se jen na tom, že minimálně první týden nebudeme nic dohánět a budeme si spíš povídat,“ říká ředitelka školy na okraji Prahy Martina Hanzalová. Podívejme se, jak to kde vymysleli.

Zuzana Hronová: Školáky jsme hodili přes palubu. Vzdělání a volný čas nejsou priorita, říká psycholog

Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Lev Nikolajevič Tolstoj: geniální spisovatel i pedagog. Vážil si vesnických dětí, ve své škole opustil tresty i známky. Když to žáky nebaví, je něco špatně, tvrdil

Přísné a odtržené od života. Tak popisoval Lev Nikolajevič Tolstoj školy v západních zemích, které navštívil. Ruskou reformu vzdělávání kritizoval jako nedomyšlenou a tupě kopírující cizí, hlavně německé vzory. Na své usedlosti Jasnaja Poljana zřídil a několik let vedl školu pro děti vesničanů.

Jak pomoci dětem s traumatickou minulostí?

Když dítě zažije trauma, potýká se s tím celý život. Potvrzuje to Hana Brodníčková, matka čtyř přijatých dcer. Podle ní lidé trauma celý život zpracovávají a učí se, co se jim děje a proč, nebo je to ovlivňuje na nevědomé úrovni. Potom opakují traumatické vzorce ve vztazích s partnery, v zaměstnání, případně ve vztazích s vlastními dětmi. Následující článek popisuje, jak pracovat s dětmi s traumatickou minulostí.