Lucie Fialová: Džungli před tabulí nemáme, říká ředitelka školy ve vyloučené lokalitě. Tamní žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky

Česko sice oficiálně deklaruje, že se mají společně vzdělávat všechny děti, reálně ale u nás existuje 140 škol, kam chodí většina, nebo dokonce sto procent Romů. K podobnému osudu mířila i základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která sídlí v sousedství vyloučené lokality. Dnes je z ní vyhledávaná škola, jejíž žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky. „To, co dělá rozdíl, je víra v potenciál dětí. Na romských školách se často rezignuje na věci, které by byly možné,“ říká ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. 

Učitelé: Chceme lepší podporu začínajícím pedagogům, jinak o ně velmi rychle přijdeme

I přes zlepšující se přípravu budoucích pedagogů si mnozí čerství absolventi, kteří učí ve třídách s vysokou koncentrací sociálních a výchovných problémů, neví rady. Právě ti potřebují pro svou práci výraznou podporu – zvenčí i v rámci učitelského sboru školy. Na tento problém mimo jiné poukázal pátý díl seriálu Ochránce nazvaný Džungle před tabulí.

Předvolební debata SKAV: Dvě nejsilnější koalice chtějí hned po volbách znovu poslat do sněmovny zákon o pedagogických pracovnících

V předvolební debatě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na téma Změní české školství po volbách směr? se sešli zástupci stran a hnutí, které tvoří tři nejsilnější politická uskupení před volbami. “Na zásadních tématech jsme se shodli,” komentoval dvouhodinovou diskusi se zástupci současné opozice Tomáš Hamberger (ANO).

Podnětné klima třídy – tipy pro pedagogy i asistenta pedagoga

Proto, aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a žáků s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami dobře fungovala, myslete i na klima třídy a uspořádání školních lavic. Máme pro vás tipy, jak vytvářet podnětné prostředí k výuce a dobré klima třídy, ve kterých se mohou rozvíjet všichni žáci, jak s jejich pomocí upravit prostor třídy a jak společně nastavit pravidla.

Na podporu vědy a škol by s pomocí EU do roku 2026 mělo jít 3,6 miliardy eur

Na podporu výzkumu a vzdělávání by od letoška do roku 2026 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur (cca. 90,5 miliardy korun) z dotačních programů s peněz i z Evropské unie. Zhruba 72 procent částky by se mělo čerpat z evropských fondů, zbytek by měl zaplatit český stát. Nový plán využití peněz z evropských strukturálních a investičních fondů ve školství schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu.

Zdeněk Brom: Informatika – jedinečná příležitost pro tvorbu efektivní a smysluplné výuky

Jakoukoli změnu v českém školství provází lkaní některých učitelů nad tím, cože to zase to MŠMT a jím zřizované organizace páchají za nepředloženost. Nejinak tomu bylo i při zveřejnění záměru vytvořit nový předmět Informatika.

Nic se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Stejné otázky jako česká revize RVP řešila a stále řeší řada zemí v Evropě i mimo ni

V Česku se začátkem nového školního roku po několikaleté pauze jmenováním expertního panelu znovu odstartovala revize rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), který má během příštích několika měsíců za pomoci „zdola“ dojít k pojmenování principů, jimiž se později budou řídit konkrétní změny (včetně v poslední době hojně propíraných škrtů v učivu) v samotném dokumentu.

Martina Švarcová: Chyba jako náš průvodce aneb Chybujme chytře

Dostala se nám do ruky velmi zajímavá kniha Cesta za horizont kariérového poradenství. Kritická reflexe v praxi. Vydalo ji EKS – vzdělávací centrum poskytující poradenství, koučování a vzdělávací kurzy. Její obsah by ale určitě zaujal nejen kariérové poradce.

Josef Mačí: Děti musí kriticky myslet a být motivované. Výuka učitelů projde reformou

Ministerstvo školství podepsalo s vysokoškolskými fakultami memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů a učitelek. Podle ní by měli budoucí pedagogové získat na škole více praktických dovedností.

Kateřina Kmínková: Péče o duševní zdraví dětí má smysl

Od září 2021 je v ORP Kutná Hora realizován v ČR unikátní projekt „Duševní zdraví pro děti“. Základem projektu jsou dva mobilní týmy pro duševní zdraví dětí, které stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. Jejich společným cílem je podpora psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění dětí a mládeže, osvěta a destigmatizace duševního onemocnění.

Karolína Letochová: Výfuk již jedenáctým rokem nabízí základoškolákům netradiční fyzikální úlohy

Korespondenční seminář Výfuk (Výpočty fyzikálních úkolů), organizovaný Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy, se začátkem školního roku zahajuje další ročník. Už pojedenácté tak mají žáci základních škol možnost se zlepšit ve fyzice a matematice, poznat vrstevníky se stejnými zájmy a vyhrát hodnotné ceny.

KOMPAS chce dát směr českému vzdělávání

MŠMT ČR plánuje další změny v obsahu učiva na základních školách. Jedná se o modernizaci Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), na jejichž základě školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy. V souvislosti s již provedenými změnami, kdy MŠMT navýšilo hodiny informatiky na úkor ostatních předmětů, se vyprofilovala Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin – KOMPAS. Jejím cílem je zapojení do aktuálního procesu velké revize národního kurikula tak, aby změny byly smysluplné, podložené, koncepční a aby vycházely z aktuálního stavu vzdělávacích oblastí a jejich postavení ve vzdělávání.

Přihlašování do ceny EDuína běží ještě do neděle

Do ceny za inovace ve vzdělávání EDUína stále můžete přihlašovat své projekty. Letošní ročník je zaměřený na nerovnosti ve vzdělávání. Kde se dařilo nerovnostem úspěšně čelit? Jaké projekty dokázaly vzniklé nerovnosti úspěšně kompenzovat, či alespoň zmenšit? Přihlašování je otevřené do 3. října.

Radek Aubrecht: Školství jako priorita? Co nám strany ve volbách nabízejí

Začátek nového školního roku a zejména nezadržitelně se blížící říjnové hlasování o budoucnosti této země otevírá otázku, co nám jednotlivé politické subjekty, jež se budou ve volbách ucházet o voličskou přízeň, nabízejí v oblasti školství. Je to právě tento resort, jejž politici napříč stranickým spektrem rádi a často označují jako svou prioritu.

Kristina Scharmacher-Schreiber, Stephanie Marian: Jak se vyznat v klimatu

Je opravdu stále tepleji? Pocítí vůbec člověk rozdíl jednoho stupně? Bohatě ilustrovaná encyklopedie pro děti mladšího školního věku popisuje všechno důležité kolem klimatu.

Pavel Bobek: Učení jako trénink na maraton. Věda o učení – malými kroky k velkému úspěchu

Kdo chce úspěšně zaběhnout maraton, nezačne trénovat hned okruhem o délce 42,195 kilometrů. Kdo začíná hrát na klavír, nesáhne hned po Beethovenově „Pro Elišku“, ale bude nejprve cvičit stupnice a etudy. Podobně to je i s učením. 

Eva Kézrová: Soudobé dějiny se na 300 základních školách začnou učit jinak, faktografie a biflování bude hrát menší roli

Dějiny 20. století se na některých základních školách budou v nadcházejícím školním roce učit jinak. V rámci pilotního projektu ministerstva školství, nazvaného Dějepis Plus, nahradí biflování historických dat takzvaná badatelská výuka.

Lucie Kocurová: Mohou školy zvládnout nezvladatelné děti? Problémoví žáci potřebují zažít, že jim někdo věří

Vykřikují, urážejí a fyzicky napadají spolužáky i učitele, pro sprosté slovo nebo ránu nejdou daleko. Problémových dětí v českých školách není málo a podle učitelů jich spíš přibývá. A jak ukázala další epizoda televizního seriálu Ochránce, nikdo si s nimi příliš neví rady. Vyřešily by situaci speciální školy pro děti s poruchami chování, nebo by se školy měly naučit zvládnout nezvládnutelné?

Zuzana Hronová: Bez kvalitních učitelů zůstanou regiony dál chudé. Zbytek Česka na ně bude doplácet

Zajistit kvalitní školství pro všechny regiony i žáky bez ohledu na jejich původ zatím Česko nedokázalo. Do chudších krajů, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký, se vysokoškolsky vzdělaným učitelům nechce, často tu proto učí nekvalifikovaní lidé. Špatné vzdělání dává místním horší podmínky při hledání práce a roste tak další neperspektivní generace. Přečtěte si 3. díl volebního speciálu Aktuálně.cz.

Jak vést žáky k odpovědnosti? Zkuste slovní hodnocení a dobrovolné úkoly

Děti by měly být už od první třídy vedeny ke spoluzodpovědnosti za svoje vzdělávání. K tomu jim může napomoci smysluplné slovní hodnocení, trénování sebereflexe i dobrovolné domácí úkoly. Věří tomu Kateřina Vrtišková, která učí na 1. stupni základní školy ve Vraném nad Vltavou a v roce 2018 získala hlavní cenu v prvním ročníku českého kola soutěže GlobalTeacherPrize. Ve svých hodinách pracuje s žáky v centrech aktivit podle programu „Začít spolu“.