Jak nastavit vzdělávací cíle a kritéria hodnocení u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákům velmi prospívá, když se ve spolupráci s asistentem pedagoga a třídním učitelem mohou podílet na nastavování a hodnocení naplnění cílů ve vzdělávání. Tento článek přináší tipy, jak nastavit cíle a kritéria u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? A jaké nástroje je možné využít?

Lenka Beznosková: Jak Týmy duševního zdraví pro děti bojovaly za úsměvy v uplynulém roce

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska. 

Podpora vysokoškolských studentů

Ostrava opět podpoří talentované výjimečné vysokoškolské studenty. V rámci projektu Talent roku ocení deset studentů, kteří mají trvalý pobyt na území Ostravy, ale studují na různých Českých i zahraničních školách. Společným jmenovatelem oceněných jsou excelentní studijní výsledky, práce ve výzkumných týmech i publikování odborných statí.

226. výročí založení Národní galerie Praha doprovodí bohatý program

Národní galerie Praha oslaví 5. února 226. výročí od jejího založení (respektive její předchůdkyně Společnosti vlasteneckých přátel umění). Při této příležitosti je na celý následující víkend připraven bohatý doprovodný program (včetně komentovaných prohlídek, přednášek a výtvarných dílen).

Anna Brzobohatá: Konec biflování, žáci se mají učit historii jako badatelé. Může to pomoci při výuce novodobých dějin

Naučit se nazpaměť letopočty, udělat test a zapomenout. Způsob, jakým se dnes učí zlomové události z dob Mezopotámie, Egypta či světových válek, by se měl do budoucna změnit. Dějepis se má stát zábavným předmětem, kde děti budou zkoumat historické příběhy či události a pátrat po tom, co se stalo. Na vybraných školách už běží pilotní projekt Dějepis+, kde je hlavní myšlenkou učení dětí založené právě na badatelské výuce.

Yuval Noah Harari: Co se děti musí naučit, aby uspěly v roce 2050

Lidstvo čelí velkým změnám a mnoho zažitých pravd, platných po staletí, přestává platit. Jak připravit sebe a své děti na svět plný nepředvídatelných změn a nejistoty? Z dnes narozených se stanou třicátníci kolem roku 2050. Mohou se dožít i roku 2100 a ve dvaadvacátém století stále žít aktivní život. Co bychom je měli učit dnes, aby se jim i v tak vzdálené budoucnosti dobře dařilo? Jaké dovednosti budou potřebovat, aby našli zaměstnání, orientovali se ve světě kolem sebe a neztratili se v nástrahách života?

Vakuum mezi školami, zřizovateli a ministerstvem má vyplnit střední článek. V tomto roce se začne rozhodovat o jeho podobě

Ministr školství Petr Gazdík přebírá Strategii 2030+ téměř přesně uprostřed prvního implementačního období. Na něm tedy bude, jak se podaří dokončit úkoly, které pro období 2021–2023 určil za priority jeho předchůdce v úřadu Robert Plaga. Patří k nim i pilotáž středního článku podpory, která je klíčovou aktivitou implementační karty Podpora a řízení.

Gabriela Tomečková: Jak vypadá ideální škola po covidu?

„Školní řád vychází z platné legislativy, především ze zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů...“ slyším během zdlouhavého čtyřhodinového výkladu školního řádu. Sedím uprostřed zaplněné třídy a tuto větu slyším po třinácté. Už třináct let sedím ve zkostnatělém českém školství. Z toho jsem dva roky seděla doma. Upoutaná u počítače, závislá na silné wifi síti. Moc bych si přála, aby se školství po pandemii od základu změnilo. Ale nevím, jestli je na to připravené.

Zbyněk Němec: Možnosti využití asistenta pedagoga v době distanční výuky

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? A to i při distanční výuce? 

Jen doučování látky po pandemii koronaviru nestačí. Děti potřebují opět posílit kontakt s vrstevníky

České školy od ledna mohou peníze na doučování dětí čerpat z Národního plánu obnovy. Ten nahradil předešlý Národní plán doučování. Školy ale nemají možnost využít peníze na socializační aktivity dětí.

Zuzana Hronová: Studenti se bouří kvůli klimatu. Ekoškoly už vědí, jak je o přírodě učit

„Vezměte si nedávné zprávy Světového fondu na ochranu přírody, jak jsme za posledních 40 let zdecimovali polovinu všech tvorů na zemi, v řekách i v mořích. Přečteme si to, zakroutíme hlavami a jdeme na další zprávu. Otázka, kterou bychom si měli položit, zní: Proč se nesvíjíme na podlaze v bolestech z toho, že jsme schopni tak obrovské genocidy světových druhů,“ napsal před sedmi lety novinář Jo Confino v deníku The Guardian. Naráží tak na jev, který dostal název klimatický žal nebo ekologická úzkost. Čím dál více ho prožívají i čeští teenageři.

Jiří Chum: Změna, která vydrží aspoň deset let. Ministerstvo školství plánuje velkou reformu maturit

Jednodušší maturita pro středoškoláky, kteří nemají v plánu dál studovat nebo možnost složit část zkoušky třeba už ve druhém ročníku. I tak by mohly v budoucnu vypadat maturity. Podle odborníků by taky měly víc odpovídat aktuálním trendům ve vzdělání. Souhlasí s tím i zástupci nové vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými. Ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN řekl Radiožurnálu, že je úprava podoby maturit jednou z priorit.

Lucie Kocurová: Se školou na ryby nebo na pole s detektorem kovu? Reportáž z badatelského kroužku

Dřív nabízely školy keramiku a sportovní hry, v posledních letech přichází do módy robotika, floorball a badatelské aktivity. Děti po celém Česku si tak už na prvním stupni můžou vyzkoušet třeba práci s mikroskopem nebo pozorování živé přírody. „Já byla vždycky spíš na  ednice a  ednice, ale vedení badatelského kroužku mě baví, i když je to větší práce, než bych čekala,“ říká lektorka a učitelka ze ZŠ a MŠ Ledčice Ivana Šindelářová.

Petr Kain: Děti nás mění víc, než měníme my je. A zbavte se výčitek, když má váš potomek hysterický záchvat

Svoje dvě děti miluji nepodmíněnou láskou. Zároveň ale platí, že právě tihle dva tvorové jsou jediní lidé na světě, kteří ve mně dovedou vyvolat hysterickou reakci (dobře, někdy ještě manželka). Zřetelně si třeba vybavuji stres, jaký jsem určitou dobu zažíval, když jsme ráno jezdili městskou hromadnou dopravou do školky. Jestliže přijela tramvaj číslo tři, odmítalo nastoupit jedno dítě, když přijela dvacetčtyřka, vrhlo se na zem s jekotem to druhé. Končilo to zpravidla pláčem jednoho z potomků násilně odváženého tou „špatnou“ tramvají.

Denisa Hejlová: Škola není armáda. Ministerstvo školství musí změnit styl komunikace

O reformě školství se mluví už dlouho. Nutnost změny, a to i v oblasti komunikace, potvrdila i probíhající pandemie. „Je to jasný signál ke změně. Zřetelně teď vidíme, že v oblasti vzdělávání nejde jen o platy učitelů, maturity nebo dotace. Problémem je hlavně komunikace,“ apeluje expertka na PR.

Radka Smejkalová: Odpojení puberťáci. Lockdowny zbrzdily duševní rozvoj dětí. Co s tím?

Dříve jiskřily činorodostí, dnes apaticky přežívají. Z kolektivu je jímá úzkost, ztratily motivaci, únik hledají v digitálním světě. Až třetina českých dětí se potýká s následky dlouhé covidové izolace, které vedou i k sebepoškozování a pokusům o sebevraždu. Rodiče je často nenaučili, jak jinak ventilovat své psychické strádání. Co s tím, aby se nezbláznily ani ony, ani jejich rodiče?

Vypravili jsme se do škol, které doučují navzdory epidemické situaci

Školy mají plné ruce práce se zvládáním hybridní výuky, kterou přinesla další vlna covidové pandemie. Přestože se personální a časové možnosti mnohdy zhoršují, doplňkový vzdělávací program pro rozšíření nejen znalostí žáků známý pod názvem Národní plán doučování ve školách pokračuje, nyní v rámci Národního plánu obnovy. Vypravili jsme se do několika škol, kde doučování běží skvěle, navzdory epidemické situaci. Příběhy různých škol ukazují, jak lze řešit otázku personálních kapacit i motivace žáků.

Tři inspirace pro začátek nového roku: Kudy vede cesta k úspěšné škole a co je potřeba k tomu, aby ve vzdělávání došlo k systémové změně

V prosinci bylo publikováno několik zajímavých textů, které stojí za přečtení i v roce, který právě začíná. Vybíráme tři materiály, které z různých úhlů pohledu hledají odpověď na otázku, co je třeba k tomu, aby české děti dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků.

Kateřina Kubíková, Aneta Boháčová: Příčiny (ne)úspěchu na vysoké škole

Publikace se věnuje problematice (ne)úspěšnosti studentů na vysokých školách, a to zejména z pohledu sociálněpsychologického a osobnostního.

Česko přichází o talenty. Kvůli extrémně nízké podpoře nejdou na univerzitu

Nová studie Institutu IDEA Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR: Rekonstrukce systému nutná ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali. Přečtěte si shrnutí závěrů studie, které publikoval Josef Mačí na zpravodajském webu SeznamZpravy.cz.