Proč a jak komunikovat s dětmi o aktuálním dění

Příručka pro školy v době katastrofické události, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s MŠMT, vznikla jako zdroj informací pro pedagogy základních a středních škol. Nabízí aktivity, které s žáky mohou podnikat, a materiály, které napomohou otevírat citlivá témata ve školním kolektivu. Věříme, že pro školy bude tento materiál přínosný v práci s třídními kolektivy a v péči o duševní zdraví žáků. 

Veronika Šírová : Česko má nejvíc odkladů školní docházky v Evropě. Loni v termínu nenastoupila skoro pětina dětí

Skoro dvacet procent českých prvňáků nastoupilo loni do základních škol s odkladem – tedy v sedmi letech. Ukazují to data České školní inspekce, podle kterých to je nejvyšší počet v celé Evropě. Například na Slovensku mělo v loňském školním roce odklad sedm procent žáků, v Německu pak dva a půl procenta. Podle inspekce vysoké počty odkladů negativně ovlivňují složení tříd a taky samotnou výuku.

V Česku vznikne síť ukrajinských jednotřídek pro děti uprchlíků z Ukrajiny

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.

Tomáš Feřtek: Má ministerstvo zakázat rodičovské příspěvky, aby se smazaly rozdíly mezi školami? Slepice a vejce

Důvody, proč si rodiče prvňáků mění adresy bydliště, aby jejich dítě mohlo jít na „lepší státní školu“, proč jsou ochotní platit pěti i desetitisícové školné měsíčně nebo zakládat „partyzánskou“ komunitní školu, jsou vždy stejné. Dojem, že spádová škola není dobrá a oni by si přáli pro své dítě místo, kde se k němu budou slušně chovat, něco se tam dozví a bude tam mít šanci soustředěně pracovat a učit se s chutí.

Nový program má v Praze pomoct snížit počet žáků, kteří nedokončí školu

Ke snížení počtu žáků, kteří nedokončí školu, by mohl pomoct nový program na posílení spolupráce škol a sociálních služeb. Do škol v Praze ho chce zavést Česká asociace streetwork. Prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání mají ve školách podpořit týmy odborníků na sociální práce a sociální pedagogiku. Program vychází z projektu pražského krajského akčního plánu iKAP II – Inovace ve vzdělávání. Jeho autoři věří, že se programem inspirují i další kraje. 

Děti se ptají: jak se máme chovat ke svým spolužákům z Ukrajiny a Ruska?

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. V druhém interview se čtrnáctiletí Matěj a Honza ptají psycholožky Gabriely Dymešové na to, jak se chovat ke svým spolužákům z Ruska a Ukrajiny.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Nedodělají ani základní školu. Chudým dětem se vzdělání nedaří, zmapovali výzkumníci

Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.

(Jak) mluvit s dětmi o válce?

Je pravděpodobné, že kolem holek a kluků v našich oddílech, ať už jsou mladší či starší, téma války na Ukrajině již proběhlo, že ho zaregistrovali. Mnozí sledují sociální sítě nebo přímo zpravodajství, jiní chvíli jeli autobusem nebo autem, kde běželo rádio, dalším doma běžela televize při vypravování do školy. A je nepravděpodobné, že je téma války nijak nezasáhlo. Ať už útržkovité či ucelené zprávy o dění jsou něčím novým, něčím, co bezprostředně po náročném pandemickém období znovu vnáší nejistotu do jejich života.

PAQ Research: Neúspěšnost ve škole souvisí i s exekucemi. Nová mapa ukazuje, které obce s ní umí bojovat

Výzkumná organizace PAQ Research spouští novou interaktivní Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Tým okolo sociologa Daniela Prokopa spojil data o mikroregionech a ukazuje, že vzdělávací neúspěšnost (propadání, nedokončování ZŠ či absence) není jen problémem Karlovarska či Ústecka. Trápí i periferie Plzeňského a dalších bohatších krajů. 

Mezinárodní festival Science on Stage poprvé otevře brány inspirace pro učitele přírodovědných a technických předmětů v Praze

Od 24. do 27. března 2022 proběhne poprvé v historii v České republice festival Science on Stage, který pořádá nezisková organizace Elixír do škol za finanční podpory a partnerství Hlavního města Prahy, Nadace Jablotron a Nadace České spořitelny.

Jitka Polanská: Máme šest typů nadaných dětí. Jsou mezi nimi křehcí outsideři i třídní primadony, říká učitelka matematiky

Alena Vávrová byla matematicky mimořádně nadané dítě a dospělí kolem ní to věděli, ale nic s tím nedělali. Jako druhostupňová učitelka matematiky nyní ve své škole žáky s nadáním podporuje a školí v tom i ostatní učitele. „Nemají na růžích ustláno a musíme se starat i o tuhle část Gaussovy křivky. Velký problém může být i to, když vám vše jde příliš snadno,” říká finalistka českého kola Global Trachet Prize 2018.

Školy se učí podporovat i nadané žáky! S pomocí „mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze“

Ve dnech 4.–6. února 2022 proběhlo v Hradci Králové školení dalších mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze. Ti rozšíří řady stávajících (patnácti) profesionálních školských pomocníků. Projekt Synapse podpořený Nadací RSJ tak přese všechny pandemické obtíže naplní své ambiciozní cíle. Pořádající Asociace freelancerů ve školství (AFREŠ z. s.) sdružuje osobnosti, které poskytují poradenství školám, jež projeví zájem o využití modelů vyvážené inkluze a budování systémů podpory nadání.

Veronika Charvátová: Mimořádné nadání může být někdy pro děti danajským darem

Nejčastěji si lidé pod pojmem intelektově nadané dítě vybavují pilného studenta s výborným prospěchem. Jenže takto se projevuje jen část rozumově nadaných dětí. Realita bývá složitější a MiND, tedy Mimořádně intelektově Nadané Děti zasluhují zvýšenou pozornost.

Život s nadáním a podpora talentu – rozhovor s gymnazistou Martinem a jeho učitelem chemie

Přinášíme vám zajímavý rozhovor mladého gymnazisty Martina, který vyniká v abstraktním myšlení a analýzách. Jak on sám nahlíží na vzdělávání a rozvoj svého talentu? Jak vypadá jeho individuální vzdělávací plán. Rozhovor přináší také pohled Martinova učitele chemie. 

Jana Potužníková: Na 80 % českých učitelů odmítá zeštíhlit objem učiva. Proč?!

Po celou dobu pandemie vydává ministerstvo školství doporučení k tomu, aby školy „ubraly“. Ve známkování, ale i v objemu učiva. Také dokument Strategie 2030+, který nastiňuje, kudy se školství bude vyvíjet v dalších letech, mluví o tom, že objem probíraných znalostí by měl rozhodně klesnout. Ale podle zjištění České školní inspekce s tím má 80 % učitelů problém. Zajímá vás proč?

Stephanie Azri: Aktivujte svou psychickou odolnost. Zvládání životních výzev

Psychická odolnost je vlastnost, kterou v dnešním světě opravdu potřebujeme. Pomáhá nám vypořádat se s nesnázemi, které nás potkávají. Je mocnou zbraní, díky níž překonáme i ty největší výzvy svého života. A co je na ní nejlepší? To, že ji můžeme budovat, ať jsme jakéhokoli věku.

František Tichý: Epidemie bezmocnosti. Práce s dětmi mi teď připomíná aktivizaci seniorů

Začal jsem o tom přemýšlet, když se děti na podzim vracely do školy. Okamžitě na nich bylo vidět, že nemají chuť něco dělat, ať je to učení, nebo fyzická aktivita. Jejich tolerance vůči nepohodlí dramaticky klesla.

Zuzana Hronová: Žáci napodobují Hru na oliheň. Odborníci varují před traumaty i otupěním vůči násilí

Učitelé se setkávají s tím, že i žáci na prvním stupni sledují násilný seriál Hra na oliheň. Někteří chodí do školy v podobném oblečení, jako nosí hlavní postavy, a napodobují "vyvražďovací hry". Odborníci na mediální obsah varují, že dětem může sledování přinést úzkosti či traumata, malí diváci také mohou otupět vůči násilí a nemít soucit s oběťmi. Jako novou hrozbu ale experti seriál nevnímají.

Max Kašparů: Agresivita roste už i u předškolních dětí, na vině jsou i moderní pohádky plné násilí

Dnes začnu trochu atypicky, a hned na úvod přečtu pár řádků z blogu zkušeného psychiatra, který také pracuje jako soudní znalec především s mladými lidmi. Ten napsal: „Tři dotazy mladým lidem: Máte doma ve sjednocené Evropě možnost registrovaného partnerství, šanci volného cestování, neomezenou volbu zábavy, měkké tresty za delikty, přes sto televizních kanálů, perfektní antikoncepci, vysokoškolský titul za pár týdnů, eventuálně za pár babek, dostupnost sexuálního vyžití na každém kroku, střídavou péči po rozvodu, možnost likvidace těhotenství, fantastické deodoranty, stejné šance v podnikání, garantovaná lidská práva a nezcizitelné občanské svobody. Nic z toho vaši předci neměli, tak proč mi, prosím, plníte psychiatrickou ordinaci, utíkáte do drogového opojení a pácháte sebevraždy?“ 

Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu.