Obchodná akadémia Žilina (SR): Odborná prax žiakov v Dubline v roku 2022

Zajímavá zkušenost kolegů ze Slovenské republiky.

Štěpánka Vontrobová: Svobodná škola je super. Dokáží však děti se svobodou skutečně samy pracovat?

Chcete si sami určovat, co, kde, kdy a s kým se budete učit? Je to koncept, po kterém by asi skočila velká část dospělých – konečně se učit něco, co nám dává smysl, co nás skutečně zajímá, co opravdu potřebujeme. Wow. Mají to ale tak i děti?

Lenka Kašparová: Jde to i bez pětek

Robert Čapek alias Líný učitel seznamuje ostatní pedagogy s moderními výukovými metodami a také se věnuje vlastní učitelské praxi. Kromě toho stihl vydat už osm knih, kde ostatním učitelům radí, jak učit, a příliš se přitom nezapotit.

Jitka Polanská: Učitelé jsou změnám ve školství otevřenější než rodiče. Nejvíc školu ale proměnily děti, říká zakladatel EDUinu Tomáš Feřtek

„Pokud má škola vychovávat svobodné bytosti, je třeba svobodu dopřát i učitelům. Rodiče by neměli očekávat, že škola bude skákat podle toho, jak pískají. Vize a koncepce je otázka vedení školy,” říká Tomáš Feřtek. Jedním z cílů, proč v roce 2010 spoluzakládal informační centrum o vzdělávání, bylo probudit rodičovskou veřejnost z letargie a zvýšit společenskou poptávku po kvalitním vzdělávání.

Michal Novák: Naučme se správně zacházet s výchovně-vzdělávacími zdroji!

Je to už více než třicet let, co jsem poprvé stanul tváří v tvář svým prvním žákům, a stále se nemohu zbavit dojmu, že něco při výchově a vzdělávání děláme špatně. Konkrétně „co“ mně došlo až v poslední době, v době koronaviru a války na Ukrajině – připravujeme své svěřence na život, jaký je teď, přesněji jaký byl ještě před několika lety, ale ne na takový, jaký bude. A že bude jiný, o tom snad už nepochybuje žádný rozumně uvažující člověk.

Josef Mačí: U maturit chci více příkladů ze života. Třeba úroky, říká nový šéf Cermatu

Digitální maturity i více úloh z praktického života. Takové změny plánuje nový ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Nyní ale musí velmi rychle vybrat firmu, která bude testy tisknout. Zatím není vyhlášena ani zakázka.

Marcela Trantinová a kol.: Nápadníček 2. Celoroční plán aktivit pro mateřské školy

Kniha aktivit pro MŠ navazuje na stejnojmenný úspěšný první díl a zaměřuje se na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Kateřina Lánská: Chystá se změna pojetí školní zralosti. Na obou stupních by bylo dobré trochu polevit, shodují se garantky z Národního pedagogického institutu

„Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy, je to celé o proměně smýšlení v mateřských, ale především v základních školách,” říkají Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR. Obě se aktuálně podílejí na revizích kurikula a společnými silami se snaží o koncepční proměnu, která má za cíl zmírnit nároky kladené na děti při jejich přechodu z mateřských do základních škol. Kromě plynulého přechodu mezi oběma stupni vzdělávání si od této změny slibují i snížení počtu odkladů školní docházky a zvýšení důvěry rodičovské veřejnosti ve školský systém.

Filip Šára: Do škol má nově přijít i „wellbeing“. Není jasné, jak na to

Velkou revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) se má do školní výuky dostat též důraz na tzv. wellbeing (pocit tělesné a duševní pohody). V českém prostředí nicméně pro výuku wellbeingu zatím chybí metodická opora, upozorňují zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Přicházejí proto s novou metodikou. 

Rostislav Hányš: Průmysl v kraji volá po škrtání gymnázií, chodí na ně třetina středoškoláků

Zástupci průmyslu z Olomouckého kraje opětovně žádají zásah politiků ve školství. Požadují snížení počtu otevíraných tříd na gymnáziích a ještě větší podporu technických oborů. Podle posledních statistik totiž na gymnázia v kraji chodí téměř třetina všech náctiletých, kteří po základní škole zamíří na střední školy.

Tomáš Matoušek: Za dva roky bychom rádi spustili digitální maturity, má jasno nový šéf Cermatu

Kromě stabilizace firmy a dodání jí klidu po divokém půlroce, je jeho hlavním úkolem digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek. Bývalý policejní IT specialista Miroslav Krejčí bere funkci ředitele Cermatu jako výzvu, a přestože je teprve na samotném začátku nové životní etapy, má už velké plány, jak organizaci a skrze ni i české školství posunout kupředu.

Otevřeno: záleží nám na psychickém bezpečí na školách. Pojďme budoucí učitele učit, jak bezpečné prostředí ve třídě vytvářet

Otevřeno je hnutí studentů a učitelů na pedagogických fakultách. Na svém webu píší: Věříme, že cestou k proměně vzdělávání je dobrá příprava pedagogů. Od roku 2015 usilujeme o její zlepšování přímo zevnitř pedagogických fakult. Jsme studenti a učitelé z celého Česka. Pořádáme vzdělávací akce, pomáháme pedagogům růst a spolupracujeme na šíření dobré praxe a systémových změn.

Podpora učitelů a ředitelů a lepší výsledky u dětí, to je cíl okresních Partnerství pro vzdělávání 2030+ v Olomouckém kraji

Lepší podporu učitelům i ředitelům škol, díky níž budou mít více prostoru pro pedagogickou práci a zlepšování učení a wellbeingu dětí, očekávají signatáři od nově založených Partnerství pro vzdělávání 2030+ na území okresů Šumperk a Jeseník v Olomouckém kraji.

Zora Syslová a kolektiv: Věkově heterogenní třídy v mateřské škole

Kniha se zabývá tématem věkově heterogenních a homogenních tříd. Jaké jsou výhody heterogenního uspořádání? Co udělat pro to, aby se v nich daly naplňovat výchovně vzdělávací záměry? Na co bychom se měli při práci s heterogenní skupinou zaměřit?

Josef Mačí: Dělení žáků na lepší a horší? Velká reforma školství se zadrhla

Ministr školství Vladimír Balaš zadal vypracování dalšího dokumentu k reformě vzdělávání. Odkládá se tak zásadní rozhodnutí – jestli Česko začne dělit žáky na lepší a horší.

Lucie Kocurová: Studenti mají tendenci věci vzdávat, jakmile jim to nejde. Musí si ale zvyknout neutíkat, říká oceněný učitel

Mohl se stát skvěle placeným ajťákem, namísto toho je spokojeným učitelem informatiky na Gymnáziu a Jazykové škole ve Zlíně. Michal Mikláš učí své studenty počítačovou grafiku a informatiku, a to tak dobře, že se letos stal jedním z finalistů soutěže Global Teacher Prize Czech Republic. „Informatika je obor, který se rychle vyvíjí. Musím se učit pořád dál, jinak bych byl úplně passé. Do svého rozvoje investuji vlastní peníze,“ říká.

Kamila Minaříková: Jak učit děti? Důležitá je samostatnost a motivace, radí odborníci

Otevřená písanka, tupá tužka, pobrekávající dítě a rodič, který se snaží zachovat klid. Vytvořit si ke škole pozitivní vztah může zhatit i urputnost rodičů při školní přípravě. Podle odborníků by se u dětí měla podporovat především vnitřní motivace, přísnost a orientace na výkony mohou uškodit.

Josef Mačí: Jasná čísla o „škole na dálku“. Tyto děti distanční výuku nezvládly

V loňském školním roce opakovalo ročník 8204 dětí, to je absolutně i procentuálně nejvíce za posledních deset let. Odborníci to dávají do souvislosti s distanční výukou během pandemie covidu.

Jak na rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou

Existence literárního kroužku ve škole může efektivně podpořit rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou. Tento článek nabízí metodiku, která ukazuje asistentům pedagoga i učitelům, jak zavést třífázový model učení a metodu pětilístek do řízené výuky žáků na druhém stupni.

Zuzana Hronová: V roce mluvil ve větách, ve čtyřech četl. Český chlapec je zázračným dítětem

Jan Herzig je typické zázračné dítě. Od prvních měsíců se mentálně vyvíjel neobyčejně rychle. V první třídě už četl bichle o historii, nakonec ho pohltila astronomie a vášeň pro ni předává dál. Jednou by chtěl vzletět do vesmíru.