Pavel Mentlík: Jemně problematická zkouška (JPZ) – první část: Deset let transformace?

Letos si připomínáme jedno desetileté výročí vycházející z novely školského zákona schválené v roce 2016. V českém vzdělávacím systému je od té doby uplatňován princip tzv. high-stakes testů (či zkoušek). Jsou to takové zkoušky, jejichž výsledek má přímé dopady na další vzdělávací dráhu žáků či studentů a nepřímo, ale zásadně působí i na práci učitelů a fungování škol. Tyto zkoušky pouze netřídí žáky podle jejich výkonu, ale postupně se stávají jedním z hlavních regulátorů toho, co se ve školách reálně odehrává a i toho, co a jak se skutečně učí. Jedná se o fenomén, který má hluboké důsledky a každoročně ovlivňuje tisíce dětí, a to přímo či nepřímo.

Karel Kilián: Umělá inteligence ve školství usnadňuje učení, ale zároveň oslabuje kritické myšlení i vztah k učiteli

Umělá inteligence rychle zaplavuje školy, avšak potřebná pravidla zatím chybí. Žáci při úkolech spoléhají na stroje, čímž ztrácejí schopnost myslet. Technologie přináší pedagogům cennou pomoc, vyžaduje ovšem opatrný přístup. 

Oldřich Botlík: Testování – Proč v éře AI při přijímačkách dál uctíváme „povinné cviky“?

V roce 1972 vyhrála krasobruslařka Trixi Schubová olympiádu díky náskoku z povinných cviků. O jejím vítězství rozhodly dokonale vykroužené rýhy v ledu, protože ve skocích výrazně zaostávala. V krasobruslení vedlo zrušení divácky nezajímavých povinných cviků k explozi tvořivosti. České testy se ovšem dál soustřeďují na mechanické úlohy, které dnes stroje zvládají lépe než lidé. Plýtváme tak časem celé generace, která by měla trénovat svou vlastní „volnou jízdu“.

Zita Senková: Tomáš Zima – Nedostatek pedagogů je chronický problém. Namístě je stimulace ze strany státu, krajů i obcí

České školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pedagogů. Jak motivovat mladé lidi ke studiu učitelských oborů? „Mohou dávat třeba stipendia pro studenty pedagogických škol, aby je zatraktivnili,“ navrhuje biochemik, lékař a emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje novelu zákona o vysokých školách, demografický vývoj nebo nově zřízenou funkci dětského ombudsmana.

Tomáš Pancíř: Praze chybí místa ve školách, odlehlým regionům žáci. ‚A hrozí nedostatek učitelů,‘ říká analytička

V českém školství je nutné pracovat s daty o vývoji počtu obyvatel. To je jedno ze doporučení z auditu vzdělávacího systému, který představila nezisková organizace EDUin. Zatímco v Praze nebo částech středních Čech kapacity škol nestačí, odlehlé regiony se potýkají s úbytkem žáků a neefektivitou malých škol. „Školy mohou mít problém zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů," říká Radiožurnálu analytička z organizace EDUin Nikola Šrámková.

Markéta Vozková: Psycholožka Portešová – Vyšší IQ u dětí neznamená větší nadání. Indikátorem může být spíše zvídavost

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká v Hovorech docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

Kamila Minaříková: Zvoní víceletým gymnáziím hrana? V Česku se začala rušit, rodiče nesouhlasí

Debata o středoškolské soustavě zahrnuje i jedno téma, které spolehlivě rozděluje rodiče a odborníky. Na víceletá gymnázia, kam přecházejí žáci už z pátých nebo sedmých tříd základních škol, je každý rok přetlak, odborníci to ale rádi nevidí. Podle nich nejde vždy o výběrové školy, rodiče je navíc využívají pro děti jako výtah do vítanějších školních kolektivů. Na mnoha místech Česka se třídy víceletých gymnázií začaly rušit a kapacity se převedly na gymnázia čtyřletá, kterých je nedostatek.

 

Děti vybraly nejméně oblíbené školní předměty

Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.

Patricie Martinů: Demografické změny neznamenají jen pokles porodnosti. Odborníci vysvětlují, jak na ně připravit školy

Zatímco někde nestíhají stavět školy, jinde řeší poloprázdné třídy. Na Kulatém stole SKAV a EDUin, tentokrát na téma demografie zvednuté v Auditu vzdělávacího systému 2025, diskutovali zástupci státní správy a zřizovatelů škol. Vyplynulo z něj, že bude záležet zejména na tom, jak se obce a města dokážou vzájemně domluvit, komunikovat s veřejností a využít příležitostí.

Zuzana Růžičková: Když náměstek sdílí fejkovou fotku a poslanec zlehčuje hajlování. Rozpad pravidel v přímém přenosu

Tohle není selhání jednotlivců, ale rozpad pravidel. Jeden politik před dětmi relativizuje symboliku nacismu – a neletí z veřejného prostoru. A náměstek z ministerstva školství vědomě šíří fejkovou fotku, která by u jiného znamenala profesní konec.

Ondřej Šteffl: AI už žije v kapsách dětí a provádí experiment, kterého si nikdo nevšímá

Nezadržitelná vlna umělá inteligence mění svět a žene se i mezi děti a do škol. Děti se adaptují rychle. Mnohé už s AI doslova žijí. AI mění to, co čekají od školy a od učitelů, jak si vytvářejí vztahy mezi sebou i vztahy s učiteli. AI mění i to, jak se děti učí, jak myslí, jaké dovednosti získávají. A změní i práci učitelů.

Jitka Polanská: Reforma inkluze nebude žádná hurá akce. Musí se to promyslet, říká náměstek ministra školství

Zdeněk Kettner je novým náměstkem ministra školství a jeho agenda se bude soustředit na regionální školství. Na ministerstvo ho vyslalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jak náměstek Roberta Plagy přemýšlí o základním vzdělávání a jak si představuje reformu inkluze?

Markéta Vozková: V Česku je 100 tisíc lidí, kteří uvažují, že by někdy šli učit. Cesta do škol ale není jednoduchá, říká Kroupa

Populace vyučujících stárne a podle šetření Talis problém pravděpodobně nevyřeší ani nová generace učitelů. Až pětina z nich ve věku do 30 let totiž zvažuje, že školství opustí. „I kdyby všichni začínající učitelé zůstali v praxi, stejně se kvůli demografické křivce dostaneme do situace, kdy bude ještě výrazně větší nedostatek učitelů, než je teď,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Kroupa, nový ředitel organizace Začni učit.

Markéta Hronová: Radikální seškrtání oborů nevyšlo. Dokáže Plaga modernizovat středoškolské vzdělávání, nebo zase zůstane jen u slibů?

Byl to jeden z velkých plánů bývalého vedení ministerstva školství – proměnit nabídku středoškolských oborů a většinu ze současných 283 seškrtat nebo sloučit. Zároveň se také měla výuka na středních školách celkově více přizpůsobit měnícímu se světu i trhu práce. Součástí vize byla i profesní maturita, která měla nahradit výuční list. Jenže zůstalo jen u plánů. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) už oznámil, že reforma je úplně na začátku a bude na ní ještě hodně práce. Změny na středních školách se tak podobně jako reforma základních škol o rok odkládají.