Testy PISA přináší revoluci: V roce 2029 prověří nečekanou dovednost – gramotnost v oblasti AI

Každý den čelíme stejné výzvě: jak se zorientovat ve světě přesyceném digitálními informacemi, dezinformacemi a obsahem, který stále častěji generuje umělá inteligence. Proplout tímto prostředím vyžaduje nové dovednosti, které se donedávna neřadily mezi základní vzdělání. To se ale právě teď mění. Nejvýznamnější světový ukazatel v oblasti vzdělávání, program PISA (Programme for International Student Assessment), oficiálně uznává tuto novou realitu. V roce 2029 zavede zcela nové hodnocení, které se zaměří na mediální a AI gramotnost. Tento článek odhaluje ty nejpřekvapivější a nejdůležitější poznatky o tomto přelomovém kroku a vysvětluje, co to znamená pro budoucnost vzdělávání.

Vojtěch Kadaňka: Co od dalšího ministra chtějí ředitelé? Stabilitu a peníze, na látce se ale neshodnou

Před nástupem nového ministra hledají školy hlavně jasný směr a větší předvídatelnost. Ředitelé oslovení v anketě Aktuálně.cz mluví o potřebě dostatečného financování a dlouhodobé vize. Neshodnou se ale na připravovaných změnách v učivu, které část z nich vnímá jako nutnou modernizaci a část spíš jako nedotažené a příliš liberální změny.

Zdeněk Ertl: Sociální sítě pod tlakem: děti čeká největší změna za 20 let

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

Zuzana Růžičková: Revoluce ve školství se změní, odloží, nebo zruší. Budoucí ministr chce vedle kompetencí i znalosti

Revize vzdělávacích programů sice proběhla, obsah byl schválen a teď probíhá jeho ověřování, ale jak tento týden řekl budoucí šéf školství, podle jeho informací je podpora k zavedení změn nedostatečná. A přemýšlí i o odložení nebo zrušení této změny.

Dana Kasperová,Tomáš Kasper: Chceme být zpět v Evropě – „proměny, vzestupy a pády“ postsocialistické transformace českého školství v 90. letech 20. století

Po politických a společenských změnách nastolených po listopadu 1989 získalo v pedagogické diskusi téma reformy a transformace vzdělávání zásadní roli a postavení. Text se věnuje analýze diskurzu školské reformy a tzv. postsocialistické transformace vzdělávání po roce 1989 v Československu a po roce 1993 v České republice. Vyjímáme alespoň krátké ukázky z úvodu a závěru.

České školy trápí nejhorší klima v rámci 45 zemí: Mediace pomáhá ohroženým dětem znovu najít místo ve škole i chuť se učit

Více než 40 % českých dětí se do školy netěší a jen necelá desetina žáků ji označuje za místo, kde jsou skutečně rádi. Stále častěji se mluví o zhoršující se psychické pohodě dětí, rostoucí míře úzkostí i pocitu osamělosti. Na vině nejsou jen nároky na výkon, ale také napjaté vztahy – mezi žáky, učiteli a rodiči. Právě ty přitom mohou zásadně ovlivnit, jak se děti ve škole cítí. Zkušenosti Spoluškoly ukazují, že klíčem k lepším vztahům ve škole může být mediace – odborně vedený dialog, který pomáhá obnovit porozumění a důvěru mezi rodiči, školou a dětmi.

Zuzana Hronová: Česko stále odděluje romské žáky do speciálních tříd. Je už jen krok od žaloby

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.

Markéta Hronová: Vyjdou ze škol „šťastní blbci“, nebo žáci připravení na 21. století? Experti hledají směr pro výuku v Česku

Má se Česko bát, že kvůli moderním a „trendy“ formám výuky a častému zařazování her budou ze škol vycházet žáci, kteří budou sice umět prezentovat a spolupracovat ve skupině, ale jinak budou pologramotní? Anebo že se učitelé zase raději vrátí k suchému – ale bezpečnému – výkladu u tabule a zkoušení? Vydání knihy učitele Pavla Bobka Učitelství jako řemeslo a článek o ní v Hospodářských novináchvyvolal mezi pedagogy a odborníky na školství velkou diskusi o tom, jak vlastně ve školách učit. 

Zuzana Růžičková: Robert Plaga na Hradě: jako budoucí ministr zreviduji inkluzi, financování pomůcek a nepedagogů

Učebnice a školení má platit stát a ne zřizovatelé. Inkluzi bude nutné zrevidovat, aby podstatné slovo měly i školy a ne jen rodiče. A na financování kuchařek a školníků je třeba se zaměřit už po prvním čtvrtletí 26. Plaga se představil prezidentovi.

Barbora Vajsejtlová: Puberťáci nemají soucit a nenávidí rodiče. Mění se jim mozek, říká psycholog

V dospívajícím mozku probíhá spousta změn, které mohou za to, že dospívající riskují, jsou emočně labilní a chybí jim empatie. Rodiče často situaci zhorší, když se snaží dospívající potomky kontrolovat, nebo je přepečovávají.

3. prosince 2025 od 14.00 do 16.00: kulatý stůl SKAV a EDUin. Téma: Školní metodici a metodičky prevence v měnícím se světě

Ředitelé jako pedagogičtí lídři, inovativní učitelé, aktivní zřizovatelé, spokojenější rodiče. Eduzměně se na Kutnohorsku podařilo postavit základy pro dlouhodobou a udržitelnou změnu vzdělávání

Nadační fond Eduzměna představil na své konferenci výsledky ojedinělého projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak co nejefektivněji podporovat všechny školy ve vybraném regionu, zlepšit vzdělávací ekosystém a učení dětí. Ambicí bylo pohnout celým vzdělávacím systémem, proto Eduzměna během svého pětiletého působení na Kutnohorsku systematicky pracovala s řediteli, učiteli, žáky, rodiči i zřizovateli.

Amy L. Eva: Jak nevyhořet jako učitel. 52 aktivit pro duševní odolnost

Kniha učitele provází a pomáhá mu vybudovat si psychickou odolnost, posílit emoční stálost a čelit každodenním školním výzvám.

Průzkum: Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje

Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje, vyplývá z nového průzkumu organizace Safer Internet Centrum (SIC ČR), který připravila ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP). Výsledky dnes jejich zástupci představili novinářům. Mezi nejčastější formy agrese na internetu u dětí patří slovní ubližování, se kterým má negativní zkušenost více než polovina dětí.

Konference Strategie vzdělávací politiky 2030+ zhodnotila české školství v 21. století

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy včera uspořádalo výroční konferenci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, která se konala v prostorách Národního pedagogického institutu na Senovážném náměstí v Praze a online prostřednictvím YouTube kanálu MŠMT. Součástí programu byla bilance posledních 25 let českého školství za účasti několika bývalých ministrů a ministryň i diskuse nad plány, které formují budoucnost vzdělávání.

Eva Musterová Marvanová: Budoucí učitelé na Jihočeské univerzitě budou studovat pět let. Mají mít více praxe

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity se rozhodla vrátit k modelu, kdy studenti nevykonávají bakalářské zkoušky, ale pět let se soustavně připravují na učitelskou profesi – pro kterou je důležitý až magisterský titul. Během studia na ně bude čekat více praxe. „V prvním ročníku jsem přece jenom byla trošku vyděšená. Teďka už se na to dívám jinak a s přibývající praxí jsem nabrala nějaké zkušenosti,“ popisuje své zkušenosti studentka.