Jana Přistoupilová: Plánovaná reforma výuky se odkládá, oznámil Plaga

Podle původního harmonogramu se měla výuka reformovat už od září 2027. Nyní ministr školství Robert Plaga uvedl, že se plánovaná reforma výuky posune o rok na 1. září 2028.

Univerzity nemají dost peněz, rektoři chtějí, aby studenti za studium platili

Rektoři chtějí prověřit možnost zapojení studentů do financování vysokoškolského studia, například formou zápisného. Vyplývá to z priorit České konference rektorů (ČKR) na období let 2026 až 2027, které si stanovili na zasedání v Českých Budějovicích minulý týden. Rektoři i Rada vysokých škol dlouhodobě uvádějí, že jsou vysoké školy v ČR podfinancované. Podle programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů musí být vzdělávání bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.

Patricie Martinů: Nikdy není příliš brzy na rozvoj digitálních dovedností, ne však pomocí obrazovek, říká německá odbornice na mediální výchovu

Nová oblast digitálních kompetencí v revidovaném kurikulu pro mateřské školy vyvolala u mnoha učitelů nejistotu: měly by malé děti pracovat s digitálními nástroji či médii? Profesorka mediální výchovy Paula Bleckmann tvrdí, že cesta vede jinudy. V rozhovoru představuje svůj koncept „analogu před digitálem“, proč je podle ní nezbytný pro wellbeing a vývoj dětí, a proč narativ technologických firem o nutnosti digitalizace v raném věku neodpovídá skutečnosti. 

Tereza Hübscherová: O budoucnosti deváťáků hodně rozhoduje jejich škola. Některé ale otevírají více možností než jiné

Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.

Andrea Strohmaierová: ‚Bojíme se, že někoho propustí.‘ Školy v Kraslicích se od příštího roku sloučí pod jednoho ‚super ředitele‘

Kraslice sloučily školská zařízení pod jednu právnickou osobu. Týká se to základních, mateřských, středních i speciálních škol. Město tím reaguje na novelu školského zákona. Podle ní je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami, aby vznikla taková, která má přes 180 žáků. Zaměstnancům kraslických škol se krok města nelíbí, podle nich je slučování příliš rychlé. Podle školského zákona totiž mají školy čas do konce září 2028.

Hedvika Kvizová: Čtvrtina dětí nechce na školu s maturitou. Často se bojí neúspěchu

Do konce týdne mají uchazeči čas podat přihlášku na střední školu. Loni tak učinilo přes sto tisíc dětí, téměř čtvrtina se ale hlásila jen na učňovské obory a o maturitu neměla zájem. Důvody v nové zprávě popisuje školní inspekce.

Veronika Bohunická Kadlecová: Pedagogická diagnostika a intervence v mateřské škole

Publikace přibližuje význam pozorování jakožto nástroje pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Je založená na situacích z praxe a nabízí učitelům způsoby, jak konkrétně pozorování realizovat, jak jej interpretovat a jak jeho výsledky dále použít v plánování dalšího vzdělávání jednotlivce či skupiny. Užitečnou součástí publikace jsou pozorovací formuláře, vzory plánů pro vzdělávací nabídku či ukázky již vyplněných záznamových archů z pozorování.

Nela Cesarová: Závislost na míru. Co dělají sociální sítě s dětským mozkem

V Česku se začalo hovořit o záměru zakázat sociální sítě dětem. Experti pro Seznam Zprávy popisují, jak sociální sítě pracují s emocemi, srovnáváním i pozorností – a proč mohou mít na děti jiný dopad než na dospělé.

Digitální karta žáka a Digitální karta pedagoga: dva kroky ke snížení administrativy a lepším datům ve vzdělávání

České školství dnes pracuje s obrovským množstvím dat o žácích i učitelích. Tato data jsou však roztříštěná, opakovaně přepisovaná do různých výkazů a jen obtížně využitelná pro řízení vzdělávací politiky. Výsledkem je vysoká administrativní zátěž škol a zároveň nedostatek kvalitních podkladů pro rozhodování státu.

Učitelé mizí ze škol: kapacity existují, situace je kritická – rozhodne spolupráce napříč systémem

Nedostatek učitelů přírodních věd je kritický, zejména v matematice, fyzice, chemii, informatice, ale i v případě cizích jazyků. Data přitom ukazují, že klíčovou překážkou nejsou jen kapacity přípravy, ale především rychlost vstupu do profese a schopnost učitele ve školách udržet. Dalším problémem je také obecně vnímaná malá prestiž učitelského povolání. Zásadní je proto koordinovaná spolupráce vysokých škol, státu i organizací působících v praxi.

Markéta Hronová: Školy popisují výhrady k reformě: Kompetence jsou fajn, ale nevíme, co mají děti vlastně umět

Ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že očekávaná reforma školství se nejspíš o rok odloží. A navíc ji s největší pravděpodobností čekají i celkem zásadní změny. Řada škol na proměně výuky už pracuje a ministrovo konečné rozhodnutí tak napjatě očekává. Po prvotní vlně kritických připomínek jsou naplánované i první změny – změní se například počet hodin doporučených pro jednotlivé předměty. Zásadní pak bude, zda zůstane povinný druhý cizí jazyk a jestli se bude angličtina ve všech školách vyučovat už od první třídy. Co na reformě kritizují školy, které ji už vyzkoušely?

Josef Mačí: Inkluzi rušit nebudeme, reformu výuky možná odložíme, připouští Plaga

Do budoucna by mohly děti podávat ne tři, ale pět přihlášek na střední školy. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Možná už za dva roky.

Jan Křovák: Sociální sítě mají na děti devastující dopady, jejich omezení je namístě, říká šéf NUDZ Horáček

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.

Oldřich Botlík: Přijímačky měří, kdo se neztratí ve škole. Nikoliv v reálném světě

Cesta na střední školu má být férovější vůči žákům. Přihlášky budou podávat až podle výsledků testů. Logická změna ovšem pomíjí zásadní problém: přijímací testy měří hlavně to, co lze snadno ověřovat. Skutečná vzdělanost je něco jiného.

Patricie Martinů: Kvalitní kariérní systém nesmí být jen formální odškrtávání kurzů, shodují se odborníci

Ve vládním programovém prohlášení se stávající kabinet zavázal nahradit demotivující tarifní systém takzvaným kariérním. Jaké má být jeho ideální nastavení, abychom neopakovali chyby minulosti? A dá se to stihnout do konce volebního období? O tom diskutovali zástupci organizací, odborů, akademiků i MŠMT na lednovém kulatém stolu SKAV a EDUinu.