Jennifer B. Wallace: Dost dobré děti. Jak čelit toxickému tlaku na výkon

Kniha zkoumá vzestup „toxické kultury úspěchu“, která negativně ovlivňuje životy dětí, dospívajících a jejich rodičů. Přináší naléhavý, lidský pohled na krizi duševního zdraví mladých a návod, jak ji efektivně řešit, na základě osobních příběhů, rozhovorů s rodiči, pedagogy a odborníky a rozsáhlého průzkumu mezi 6 000 rodiči.

 

Učitelská platforma: Od nového ministra školství očekáváme stabilitu, odbornost a jasnou komunikaci

Učitelská platforma vyzývá novou vládu a ministra školství Roberta Plagu, aby opustili praxi neustálých změn a bezodkladně se soustředili na dokončení klíčových, již schválených reforem. Hlavními prioritami musí být garantování kontinuity Strategie 2030+, dokončení revize obsahu výuky a zavedení kariérního řádu pro učitele.

Markéta Hronová: Jaký bude ministr Plaga 2.0? Sebevědomý manažer, který věří podřízeným, ale bojí se nepopulárních rozhodnutí

Pondělním jmenováním ministrů vlády Andreje Babiše se Robert Plaga (za ANO) téměř na den přesně po čtyřech letech vrátí do „šéfovského“ křesla na ministerstvu školství. Učitelé se na jeho návrat těší – očekávají stabilitu. Úředníci zase vyhlížejí schopného manažera, který se nebojí poslouchat své podřízené a dává jim v jejich práci důvěru. Kritici však poukazují na to, že Plaga byl oblíbený hlavně proto, že se nepouštěl do žádných zásadních změn. Všichni zároveň doufají, že se mu pro resort vzdělávání podaří sehnat hlavně peníze, které v něm zoufale chybí. Jaký je Robert Plaga 2.0 a co budou jeho hlavní úkoly?

Markéta Vozková: Školy a rodiče na jedné lodi: dobrovolnické spolky rodičů mohou změnit atmosféru školy i obohatit výuku

Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Zuzana Růžičková: Rodičům pokuta, nebo veřejně prospěšné práce. Kdy u nás začnou platit postihy za záškoláctví dětí?

Záškoláctví je na vzestupu a začalo to covidem. S bojem proti němu se tedy nějak začít musí . A začne se sběrem dat. Pravidelně a o každém žákovi. Následovat pak ale musí diskuse o postihu nezodpovědných rodičů. V zahraničí se chodí i za mříže.

Markéta Hronová: Jak zlepšit výsledky českých žáků v matematice? Zaměřit se na dívky, jejich podceňování plýtvá talenty

Skóre v matematické gramotnosti v mezinárodních testech PISA u českých žáků stále klesá. Analytici ministerstva školství proto nyní výsledky podrobně zkoumali a ukázali na dlouhodobě neřešené problémy. Výsledky? Kromě toho, že české školy neumí podporovat děti ze sociálně slabého prostředí, je tu i nevyužitý potenciál dívek. Podle odborníků se dívky matematiky bojí, a proto v ní nedosahují takových výsledků jako chlapci. Zasáhnout by měli učitelé.

Michael Novotný, Veronika Obracaníková: Jednoduché experimenty pro děti v MŠ a na prvním stupni ZŠ

Jak si udělat na talíři duhu? Může vejce plavat? Dá se ohnout voda? Může hořet svíčka pod vodou? 55 jednoduchých pokusů, které mohou realizovat v drtivé většině děti samy, vede k probuzení zvídavosti, radosti a každodennímu kouzlení. Probouzí u dětí touhu ptát se a objevovat zákonitosti přírodních věd kolem nás.

Testy PISA přináší revoluci: V roce 2029 prověří nečekanou dovednost – gramotnost v oblasti AI

Každý den čelíme stejné výzvě: jak se zorientovat ve světě přesyceném digitálními informacemi, dezinformacemi a obsahem, který stále častěji generuje umělá inteligence. Proplout tímto prostředím vyžaduje nové dovednosti, které se donedávna neřadily mezi základní vzdělání. To se ale právě teď mění. Nejvýznamnější světový ukazatel v oblasti vzdělávání, program PISA (Programme for International Student Assessment), oficiálně uznává tuto novou realitu. V roce 2029 zavede zcela nové hodnocení, které se zaměří na mediální a AI gramotnost. Tento článek odhaluje ty nejpřekvapivější a nejdůležitější poznatky o tomto přelomovém kroku a vysvětluje, co to znamená pro budoucnost vzdělávání.

Vojtěch Kadaňka: Co od dalšího ministra chtějí ředitelé? Stabilitu a peníze, na látce se ale neshodnou

Před nástupem nového ministra hledají školy hlavně jasný směr a větší předvídatelnost. Ředitelé oslovení v anketě Aktuálně.cz mluví o potřebě dostatečného financování a dlouhodobé vize. Neshodnou se ale na připravovaných změnách v učivu, které část z nich vnímá jako nutnou modernizaci a část spíš jako nedotažené a příliš liberální změny.

Zdeněk Ertl: Sociální sítě pod tlakem: děti čeká největší změna za 20 let

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

Zuzana Růžičková: Revoluce ve školství se změní, odloží, nebo zruší. Budoucí ministr chce vedle kompetencí i znalosti

Revize vzdělávacích programů sice proběhla, obsah byl schválen a teď probíhá jeho ověřování, ale jak tento týden řekl budoucí šéf školství, podle jeho informací je podpora k zavedení změn nedostatečná. A přemýšlí i o odložení nebo zrušení této změny.

Dana Kasperová,Tomáš Kasper: Chceme být zpět v Evropě – „proměny, vzestupy a pády“ postsocialistické transformace českého školství v 90. letech 20. století

Po politických a společenských změnách nastolených po listopadu 1989 získalo v pedagogické diskusi téma reformy a transformace vzdělávání zásadní roli a postavení. Text se věnuje analýze diskurzu školské reformy a tzv. postsocialistické transformace vzdělávání po roce 1989 v Československu a po roce 1993 v České republice. Vyjímáme alespoň krátké ukázky z úvodu a závěru.

České školy trápí nejhorší klima v rámci 45 zemí: Mediace pomáhá ohroženým dětem znovu najít místo ve škole i chuť se učit

Více než 40 % českých dětí se do školy netěší a jen necelá desetina žáků ji označuje za místo, kde jsou skutečně rádi. Stále častěji se mluví o zhoršující se psychické pohodě dětí, rostoucí míře úzkostí i pocitu osamělosti. Na vině nejsou jen nároky na výkon, ale také napjaté vztahy – mezi žáky, učiteli a rodiči. Právě ty přitom mohou zásadně ovlivnit, jak se děti ve škole cítí. Zkušenosti Spoluškoly ukazují, že klíčem k lepším vztahům ve škole může být mediace – odborně vedený dialog, který pomáhá obnovit porozumění a důvěru mezi rodiči, školou a dětmi.

Zuzana Hronová: Česko stále odděluje romské žáky do speciálních tříd. Je už jen krok od žaloby

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.

Markéta Hronová: Vyjdou ze škol „šťastní blbci“, nebo žáci připravení na 21. století? Experti hledají směr pro výuku v Česku

Má se Česko bát, že kvůli moderním a „trendy“ formám výuky a častému zařazování her budou ze škol vycházet žáci, kteří budou sice umět prezentovat a spolupracovat ve skupině, ale jinak budou pologramotní? Anebo že se učitelé zase raději vrátí k suchému – ale bezpečnému – výkladu u tabule a zkoušení? Vydání knihy učitele Pavla Bobka Učitelství jako řemeslo a článek o ní v Hospodářských novináchvyvolal mezi pedagogy a odborníky na školství velkou diskusi o tom, jak vlastně ve školách učit.