Silvie Pýchová: Vzdělávací politika by se měla řídit veřejným zájmem

Pro osmý rozhovor o vzdělávací politice jsme oslovili doc. RNDr. Janu Strakovou, Ph.D., která pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Měla na starosti koordinaci mezinárodních výzkumů vědomostí a dovedností žáků (TIMSS, PISA) i dospělých (PIAAC) v ČR. Dlouhodobě se věnuje výzkumu nerovností ve vzdělávání. Spolupracuje s řadou nevládních organizací i s institucemi státní správy. Na expertní bázi spolupracuje rovněž s Evropskou komisí a UNESCO. Pravidelně publikuje v českých a zahraničních odborných časopisech. Jana Straková obdržela v roce 2019 Cenu Nadace České spořitelny za dlouhodobé prosazování rovného přístupu ke kvalitnímu veřejnému vzdělávání.

Alena Potocká: Úzkost mezi dětmi se mění v pandemii. Evropa chce zakročit proti sociálním sítím

Zdá se, že už není otázkou zda, ale kdy Evropská unie omezí sociální média pro děti a teenagery. Některé země se chystají omezit přístup dětí na sítě pomocí aplikací či umělé inteligence, jiné třeba zase povinným souhlasem rodičů.

Markéta Hronová: Rodiče jedou na výkon a soutěží. Děti jsou akorát přesycené, přitom potřebují něco jiného, říká psycholožka

Opravdu musíme vozit dítě do lepší školy přes celé město? Mít každý víkend nabitý zábavnými aktivitami? A nedostatek času s nimi kompenzovat další krabicí lega? Podle psycholožky Lenky Šulové se rodiče sami dostali do pasti. Jak z ní ven, proč je potřeba rodičovství udělat reklamu a jakých chyb se vyvarovat při rozvodu.

Jan Pokorný: Podporujme mladé učitele, aby nevyhořeli. Pomáhat mohou jejich zkušenější kolegové, říká Prokop

O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.

Patricie Martinů: Nejde jen o platy. České školství potřebuje dlouhodobou vizi a vyhodnocování reforem

Chybějící miliardy v rozpočtu, reforma financování bez předchozí evaluace, nejistota kvůli hrozícímu rozpočtovému provizoriu. A hlavně: absence jasné vize, jak měřit a zlepšovat kvalitu vzdělávání. Experti u Kulatého stolu SKAV a EDUinu diskutovali nejen o tom, kolik peněz české školství potřebuje, ale především, jak je využít pro prosperitu každého žáka.

20. 11. 2025 od 10.00 Webinář Hodinka. Školství na venkově má budoucnost i díky spolupráci obcí

Svaz měst a obcí ČR vás srdečně zve na další webinář z cyklu Hodinka, tentokrát zaměřený na spolupráci obcí směřující k zachování a rozvoji školství v menších obcích.

Vojtěch Kadaňka: Seškrtali povinné předměty, cení si svobody. Jak to funguje na alternativním gymnáziu

Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.

V následujících letech bude hrát MŠMT o svoji roli, míní náměstek ministra školství Jiří Nantl

Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Středočeský a Královéhradecký kraj mění část víceletých gymnázií na čtyřletá: krok k rovnějším šancím, hodnotí EDUin

Královéhradecký a Středočeský kraj zvažují transformaci vybraných víceletých gymnázií na čtyřletý obor s vyšší kapacitou. EDUin návrh podporuje jako krok v souladu se Strategií 2030+ a Dlouhodobým záměrem MŠMT: rozšíří všeobecné vzdělávání po 9. třídě a omezí nerovnosti.

Anna Hašková: Umělá inteligence učí děti číst. Záchrana školství, nebo slepá ulička?

Pandemie srazila čtenářskou gramotnost amerických dětí na historické minimum a školy hledají řešení. Stále častěji sahají po umělé inteligenci – AI tutorech, kteří děti poslouchají při čtení, v reálném čase opravují chyby a přizpůsobují lekce na míru. Jedni mluví o revoluci ve vzdělávání, druzí varují, že technologie člověka nahradit nedokáže.

Barbora Taševská: Samostatná inovativní škola v olomouckém Droždíně končí. Čeká ji sloučení se Svatým Kopečkem

Olomoučtí radní schválili sloučení některých mateřských a základních škol. Udělat to vlastně museli, podle novely školského zákona se totiž povinné slučování má týkat škol, ve kterých je méně než 180 žáků, pokud je v obci více škol. V Olomouci se má sloučit například prvostupňová škola v Olomouci – Droždíně se školou v sousední čtvrti Svatý Kopeček.

Josef Mačí: Rozpor. Učitelé vidí schopnosti žáků jinak, než ukazují data

Ačkoliv výsledky dětí zůstávají dlouhodobě na stejné úrovni, učitelé pozorují, že se zhoršuje jejich schopnost se učit. A problém mají prý s psychickou odolností. Vychází to z průzkumu společnosti Kalibro pro Seznam Zprávy.

Michaela Ryšavá: Pěchouček se stal rektorem, z univerzity chce udělat středoevropského tygra

Michal Pěchouček patří mezi nejvýznamnější české vědce v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT založil před 25 lety Centrum umělé inteligence, pracoval pro americkou armádu, NASA nebo také v kyberbezpečnostním gigantu Avast (dnes Gen Digital), kde měl jako technický ředitel na starosti výzkum a vývoj spojený právě s umělou inteligencí. A nyní se stane novým rektorem ČVUT, funkce se ujme v únoru.

Patricie Martinů: Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení

O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.

Jitka Englová: Psychologie i kvantová fyzika. Západočeská univerzita v Plzni otevřela vybrané předměty veřejnosti

Kvantová fyzika, právo, astronomie, programování, němčina nebo pěvecká výchova. To jsou jen některé ze zhruba 30 předmětů, které na zimní semestr nabídla Západočeská univerzita v Plzni pro takzvané mimořádné studium. Umožnila v něm studovat vybrané vysokoškolské předměty komukoli.

Petr Švihel: Dříve odmítané děti. Teď se o ně školky perou

Rázný propad porodnosti začal v Česku komplikovat předškolní péči, kde se poslední roky usilovně pracovalo na navýšení kapacit. Školky kvůli tomu přijímají mladší děti, a dostávají tím do problémů dětské skupiny.