Markéta Hronová: Jak zlepšit výsledky českých žáků v matematice? Zaměřit se na dívky, jejich podceňování plýtvá talenty

Skóre v matematické gramotnosti v mezinárodních testech PISA u českých žáků stále klesá. Analytici ministerstva školství proto nyní výsledky podrobně zkoumali a ukázali na dlouhodobě neřešené problémy. Výsledky? Kromě toho, že české školy neumí podporovat děti ze sociálně slabého prostředí, je tu i nevyužitý potenciál dívek. Podle odborníků se dívky matematiky bojí, a proto v ní nedosahují takových výsledků jako chlapci. Zasáhnout by měli učitelé.

Michael Novotný, Veronika Obracaníková: Jednoduché experimenty pro děti v MŠ a na prvním stupni ZŠ

Jak si udělat na talíři duhu? Může vejce plavat? Dá se ohnout voda? Může hořet svíčka pod vodou? 55 jednoduchých pokusů, které mohou realizovat v drtivé většině děti samy, vede k probuzení zvídavosti, radosti a každodennímu kouzlení. Probouzí u dětí touhu ptát se a objevovat zákonitosti přírodních věd kolem nás.

Testy PISA přináší revoluci: V roce 2029 prověří nečekanou dovednost – gramotnost v oblasti AI

Každý den čelíme stejné výzvě: jak se zorientovat ve světě přesyceném digitálními informacemi, dezinformacemi a obsahem, který stále častěji generuje umělá inteligence. Proplout tímto prostředím vyžaduje nové dovednosti, které se donedávna neřadily mezi základní vzdělání. To se ale právě teď mění. Nejvýznamnější světový ukazatel v oblasti vzdělávání, program PISA (Programme for International Student Assessment), oficiálně uznává tuto novou realitu. V roce 2029 zavede zcela nové hodnocení, které se zaměří na mediální a AI gramotnost. Tento článek odhaluje ty nejpřekvapivější a nejdůležitější poznatky o tomto přelomovém kroku a vysvětluje, co to znamená pro budoucnost vzdělávání.

Vojtěch Kadaňka: Co od dalšího ministra chtějí ředitelé? Stabilitu a peníze, na látce se ale neshodnou

Před nástupem nového ministra hledají školy hlavně jasný směr a větší předvídatelnost. Ředitelé oslovení v anketě Aktuálně.cz mluví o potřebě dostatečného financování a dlouhodobé vize. Neshodnou se ale na připravovaných změnách v učivu, které část z nich vnímá jako nutnou modernizaci a část spíš jako nedotažené a příliš liberální změny.

Zdeněk Ertl: Sociální sítě pod tlakem: děti čeká největší změna za 20 let

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

Zuzana Růžičková: Revoluce ve školství se změní, odloží, nebo zruší. Budoucí ministr chce vedle kompetencí i znalosti

Revize vzdělávacích programů sice proběhla, obsah byl schválen a teď probíhá jeho ověřování, ale jak tento týden řekl budoucí šéf školství, podle jeho informací je podpora k zavedení změn nedostatečná. A přemýšlí i o odložení nebo zrušení této změny.

Dana Kasperová,Tomáš Kasper: Chceme být zpět v Evropě – „proměny, vzestupy a pády“ postsocialistické transformace českého školství v 90. letech 20. století

Po politických a společenských změnách nastolených po listopadu 1989 získalo v pedagogické diskusi téma reformy a transformace vzdělávání zásadní roli a postavení. Text se věnuje analýze diskurzu školské reformy a tzv. postsocialistické transformace vzdělávání po roce 1989 v Československu a po roce 1993 v České republice. Vyjímáme alespoň krátké ukázky z úvodu a závěru.

České školy trápí nejhorší klima v rámci 45 zemí: Mediace pomáhá ohroženým dětem znovu najít místo ve škole i chuť se učit

Více než 40 % českých dětí se do školy netěší a jen necelá desetina žáků ji označuje za místo, kde jsou skutečně rádi. Stále častěji se mluví o zhoršující se psychické pohodě dětí, rostoucí míře úzkostí i pocitu osamělosti. Na vině nejsou jen nároky na výkon, ale také napjaté vztahy – mezi žáky, učiteli a rodiči. Právě ty přitom mohou zásadně ovlivnit, jak se děti ve škole cítí. Zkušenosti Spoluškoly ukazují, že klíčem k lepším vztahům ve škole může být mediace – odborně vedený dialog, který pomáhá obnovit porozumění a důvěru mezi rodiči, školou a dětmi.

Zuzana Hronová: Česko stále odděluje romské žáky do speciálních tříd. Je už jen krok od žaloby

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.

Markéta Hronová: Vyjdou ze škol „šťastní blbci“, nebo žáci připravení na 21. století? Experti hledají směr pro výuku v Česku

Má se Česko bát, že kvůli moderním a „trendy“ formám výuky a častému zařazování her budou ze škol vycházet žáci, kteří budou sice umět prezentovat a spolupracovat ve skupině, ale jinak budou pologramotní? Anebo že se učitelé zase raději vrátí k suchému – ale bezpečnému – výkladu u tabule a zkoušení? Vydání knihy učitele Pavla Bobka Učitelství jako řemeslo a článek o ní v Hospodářských novináchvyvolal mezi pedagogy a odborníky na školství velkou diskusi o tom, jak vlastně ve školách učit. 

Zuzana Růžičková: Robert Plaga na Hradě: jako budoucí ministr zreviduji inkluzi, financování pomůcek a nepedagogů

Učebnice a školení má platit stát a ne zřizovatelé. Inkluzi bude nutné zrevidovat, aby podstatné slovo měly i školy a ne jen rodiče. A na financování kuchařek a školníků je třeba se zaměřit už po prvním čtvrtletí 26. Plaga se představil prezidentovi.

Barbora Vajsejtlová: Puberťáci nemají soucit a nenávidí rodiče. Mění se jim mozek, říká psycholog

V dospívajícím mozku probíhá spousta změn, které mohou za to, že dospívající riskují, jsou emočně labilní a chybí jim empatie. Rodiče často situaci zhorší, když se snaží dospívající potomky kontrolovat, nebo je přepečovávají.

3. prosince 2025 od 14.00 do 16.00: kulatý stůl SKAV a EDUin. Téma: Školní metodici a metodičky prevence v měnícím se světě

Ředitelé jako pedagogičtí lídři, inovativní učitelé, aktivní zřizovatelé, spokojenější rodiče. Eduzměně se na Kutnohorsku podařilo postavit základy pro dlouhodobou a udržitelnou změnu vzdělávání

Nadační fond Eduzměna představil na své konferenci výsledky ojedinělého projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak co nejefektivněji podporovat všechny školy ve vybraném regionu, zlepšit vzdělávací ekosystém a učení dětí. Ambicí bylo pohnout celým vzdělávacím systémem, proto Eduzměna během svého pětiletého působení na Kutnohorsku systematicky pracovala s řediteli, učiteli, žáky, rodiči i zřizovateli.

Amy L. Eva: Jak nevyhořet jako učitel. 52 aktivit pro duševní odolnost

Kniha učitele provází a pomáhá mu vybudovat si psychickou odolnost, posílit emoční stálost a čelit každodenním školním výzvám.

Průzkum: Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje

Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje, vyplývá z nového průzkumu organizace Safer Internet Centrum (SIC ČR), který připravila ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP). Výsledky dnes jejich zástupci představili novinářům. Mezi nejčastější formy agrese na internetu u dětí patří slovní ubližování, se kterým má negativní zkušenost více než polovina dětí.