Kvůli chystaným změnám ve výuce jsou v nejistotě nejen učitelé, ale i tvůrci učebnic. Nové „osnovy“ si vyžádají vývoj a nákup nových, což bude drahé pro nakladatelství i školy. Na přípravu a vydání nových materiálů navíc není mnoho času. Kvalitní učebnice je přitom pro skutečné změny ve výuce pro některé učitele zásadní. Ministerstvo školství zároveň zvažuje, že už nebude „správnost“ učebnic kontrolovat a ponechá jejich výběr zcela na školách.
Zdroj: Hospodářské
noviny 9. 1. 2024
Podle
Koalice učebnicových nakladatelů nepůjdou stávající učebnice některých
předmětů jen upravit, bude potřeba vyvíjet nové. Ministr školství Mikuláš
Bek (STAN) totiž na konci minulého roku
schválil nový Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání, podle nějž se řídí výuka (dříve to byly osnovy). Například v
matematice přibude dost nového učiva, v jiných předmětech zase bude potřeba
změnit formu výuky. Tedy například tak, že žák už nebude jen vyjmenovávat nebo
popisovat, ale spíše porovnávat, dávat do souvislostí či vysvětlovat.
Žáci v
prvních a šestých třídách se podle nových pravidel mají začít učit od září
2027. Dva roky jsou ale podle nakladatelů na přípravu nových učebnic
hraniční. „Musíme oslovit autory, garanty, hodnotitele jednotlivých
kapitol z řad učitelů, zpracovat koncepci, strukturu, spočítat návratnost
investic a až poté lze začít pracovat na rukopise,“ popisuje Lukáš Tykal z
Koalice nakladatelů učebnic.
Ministerstvo
školství navíc změny sice ke konci roku schválilo, ale s dodatkem, že některé
detaily se ještě mohou změnit po vyzkoušení přímo ve školách, které začne letos
v září. Schválenou verzi zveřejní resort příští týden.
Nakladatelé
každopádně mohli do tvorby nového rámcového vzdělávacího programu nahlížet. A
podle informací HN už někteří z nich na nových učebnicích začali pracovat.
„Základní směry jsou jasně dané. Sázejí na to, že kdo materiály školám nabídne
jako první, bude ve výhodě. Otázka je, jak budou kvalitní,“ říká expert na
tvorbu učebnic z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Petr Knecht.
Například
nakladatelství Taktik se právě s ohledem na náročnost produkce učebnic na změny
ve výuce připravuje už delší dobu. „Abychom i z časového hlediska dokázali
doručit kvalitní vzdělávací materiály,“ vysvětluje jednatel firmy Jaroslav
Brdjar.
Další
otázka je, jestli budou mít školy dost peněz na to, aby učebnice vyměnily.
Ministerstvo chce totiž tu část financování škol, kam spadají i výdaje na
učební pomůcky, převést na obce jako jejich zřizovatele. „V tuto chvíli nevíme,
zda tento návrh projde. Pokud ano, obce nebudou mít nikde napsáno, kolik peněz
musí do škol poslat. Máme velkou obavu, že to nebude fungovat,“ varuje předseda
Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Že by školy mohly v jednom roce
vyměnit všechny učebnice, podle něj není reálné.
Protože
nejdříve se výuka změní v prvních a šestých třídách, bude nutné obměnit učebnice
právě v nich. To může vyjít v jedné škole v závislosti na počtu žáků až na sto
tisíc korun a někdy i více.
Například
Základní škola v Horní Branné na Liberecku dává ročně za učební materiály pro
každého prvňáka zhruba 1500 korun, výdaje na jednoho šesťáka ji vycházejí až na
2500 tisíce korun. Ředitel školy Tibor Hájek už ale v posledních
letech podle svých slov nové učebnice téměř nenakupuje. Čeká totiž,
až vyjdou ty připravené už podle nového rámcového vzdělávacího programu.
Podle
Zajíce ale učebnice nemá být pro učitele hlavním zdrojem pro výuku. Dnes může
využít třeba rozsáhlé výukové materiály dostupné na internetu. To je správná
cesta i podle Knechta z brněnské Masarykovy univerzity: „Není dobré učebnice
přeceňovat, na druhou stranu řada kritiků upozorňuje na to, že nové rámcové
vzdělávací programy jsou hodně nekonkrétní. Tedy až učebnice mohou
učitelům ukázat, jak by vlastně mělo vypadat naplnění tezí, o kterých se v nich
píše.“
Učebnice
jsou důležité hlavně pro učitele, kteří učí jiný předmět, než jaký studovali,
nebo pedagogickou fakultu vůbec neabsolvovali. Ani dnes ale nejsou všechny
knihy dostatečně kvalitní. „Ve škole máme například učebnici občanské
výchovy, podle níž se žáci mají učit definici osobnosti místo toho, aby
mezi sebou diskutovali o tom, jací jsou, v čem se liší a jak se mají navzájem
respektovat,“ upozorňuje Knecht, který na část úvazku pracuje na základní
škole.
Doložky
pro učebnice
Debata o
vývoji nových učebnic zároveň otevřela diskusi o tom, jestli mají mít nadále
takzvanou schvalovací doložku, tedy projít recenzním řízením na ministerstvu
školství. Podle zasvěcených lidí z oboru stejně není příliš relevantní. „Není
mi známo, že by nějaká učebnice nedostala doložku,“ popisuje Knecht.
Proto
ministerstvo školství začalo uvažovat nad tím, že by doložky úplně
zrušilo a nechalo by na školách, aby si posoudily kvalitu učebnic samy.
Zatím ale není rozhodnuto, jednání stále podle sdělení mluvčí resortu Terezy
Fojtové probíhají.
V názoru
na rušení doložek nejsou jednotná ani sama nakladatelství. „Čekáme na konkrétní
návrh, co by doložky mělo nahradit,“ uvedl Tykal za Koalici učebnicových
nakladatelů. Osobně by byl spíše pro jejich zachování, ne každý učitel, zvláště
pokud nemá aprobaci, podle něj dokáže posoudit kvalitu učebnice. „A také bych
se trochu bál, aby se do škol nedostaly materiály, které by polemizovaly nad
tím, zda je Země kulatá,“ obává se. Problém by to mohl být také v otázkách
genderové nevyváženosti a dalších témat, která vzbuzují diskuse. V
situaci, kdy často učí nekvalifikovaní učitelé, je podle Knechta učebnice
alespoň určitá státem garantovaná laťka.
I přes existenci doložkového řízení vzbudila velkou diskusi například badatelská učebnice dějepisu od nakladatelství Fraus. Někteří historikové z Ústavu pro studium totalitních režimů ji považovali za nekvalitní a veřejně proti ní brojili. Nakonec se jim podařilo dosáhnout zastavení jejího vydávání, i když podle ministerstva byla v pořádku a učitelé ji hodnotili velmi pozitivně.
0 komentářů:
Okomentovat