Kvalita vzdělávání se nezvýšila tam, kde Ministerstvo školství investovalo přes půl miliardy korun na projekty. Peníze na ně byly vyhrazeny ze státního rozpočtu i z evropských fondů. MŠMT kritiku kvality vzdělávání od NKÚ odmítlo.
Zdroj: Seznam.Zprávy
26. 1. 2026. Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministerstvo
školství dalo v letech 2016 až 2023 víc než půl miliardy korun
na projekty, které měly zlepšit kvalitu vzdělávání v regionálním školství
i výsledky žáků základních a středních škol. Tyto peníze ale
vynaložilo neúčelně, kvalita vzdělávání se nezvýšila. Ministerstvo naproti tomu
dobře zvládlo začleňování ukrajinských žáků do českých škol a zajistilo,
aby ukrajinští žáci mohli v ČR uplatnit své právo na vzdělání.
V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly
peněz určených na projekty podpory regionálního školství. Ministerstvo kritiku
ze strany NKÚ ohledně kvality vzdělávání odmítlo.
Kontrola
měla zjistit, zda peníze určené na projekty podpory hodnocení a řízení
vzdělávací soustavy regionálního školství vynaložilo ministerstvo zejména
v letech 2019 až 2024 účelně, hospodárně a v souladu
s právními předpisy. Peníze na projekty putovaly ze státního rozpočtu
i z evropských fondů. NKÚ uvádí, že 507 milionů vynaložilo
ministerstvo neúčelně a nehospodárně vynaložilo dalších 1,3 milionu
korun na Informační systém vzdělávání.
Mluvčí
MŠMT Ondřej Macura na dotaz ČTK uvedl, že měření úspěšnosti projektů počtem
zhlédnutí videí na sociálních sítích je nerelevantní a úplně ignoruje
výsledky českých žáků v mezinárodních testech PISA i vysokou
angažovanost učitelů.
Ve
veřejné zakázce Informační systém vzdělávání o celkové hodnotě
27,4 milionu korun ministerstvo podle NKÚ porušilo zákon o zadávání
veřejných zakázek. Uzavřelo dodatek ke smlouvě, kterým porušilo zákaz podstatné
změny ve veřejné zakázce, a na jeho základě uhradilo dodavateli
1,3 milionu korun. Peníze byly určeny na detailní návrh implementace
rozšiřující funkce systému, ale ministerstvo ho stejně nevyužilo.
V případě
veřejných zakázek mluvčí rovněž odmítl porušení zákona. Výdaje na informační
systémy byly podle něj nezbytné a podložené důkazy. „Ministerstvo navíc
zdůrazňuje, že díky uplatněným sankcím vůči dodavateli ušetřilo státu
7,7 milionu korun, čímž naplnilo roli řádného hospodáře,“ dodal.
Úřad
prověřil i 227 milionů korun poskytnutých v letech 2017 až
2022 na hodnocení kvality škol. Zde podle něj stát vynaložil peníze
účelně, protože tento projekt přinesl konkrétní výsledky a tyto výsledky
přispěly k systémovým změnám v hodnocení škol. Ministerstvo využilo
některé závěry projektu například při tvorbě zákonů nebo při reformě přípravy
pedagogů. Česká školní inspekce v projektu vytvářela a testovala
nástroje pro propojování interního a externího hodnocení škol. Cílem bylo
poskytnout školám i systému jednotný model hodnocení a sdílený rámec
dat, která mohou školy používat ke zlepšování vlastní praxe, uvedl ústřední
školní inspektor Tomáš Zatloukal.
NKÚ také
dospěl k závěru, že ministerstvo vynaložilo účelně a v souladu
s předpisy peníze na začleňování dětí ukrajinských uprchlíků před válkou.
Na podporu tohoto začleňování poskytlo ministerstvo v letech
2022 a 2023 ze státního rozpočtu celkem víc než 460 milionů
korun. „V procesu poskytování dotací nezjistil NKÚ pochybení. MŠMT vynaložilo
prostředky účelně a v souladu s právními předpisy,“ uvedl NKÚ.
„Výsledky
kontroly ohledně začleňování ukrajinských žáků na českých školách naopak vítáme
a je to důkaz, že české školství, a tedy hlavně čeští učitelé
a všichni další zaměstnanci škol, v této mimořádně složité výzvě
uspěli,“ uvedl mluvčí MŠMT.
0 komentářů:
Okomentovat