Univerzity nemají dost peněz, rektoři chtějí, aby studenti za studium platili

Rektoři chtějí prověřit možnost zapojení studentů do financování vysokoškolského studia, například formou zápisného. Vyplývá to z priorit České konference rektorů (ČKR) na období let 2026 až 2027, které si stanovili na zasedání v Českých Budějovicích minulý týden. Rektoři i Rada vysokých škol dlouhodobě uvádějí, že jsou vysoké školy v ČR podfinancované. Podle programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů musí být vzdělávání bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.

 

Zdroj: Echo24.cz 24. 2. 2026

 

 

Předseda ČKR Milan Pospíšil z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze nedávno pro Echo24 řekl, že vysokým školám chybí jistota střednědobého výhledu financování. „Za tikající bombu pak považujeme střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, kde se u vysokých škol objevuje deficit sedm miliard korun, což představuje těžko uvěřitelný meziroční pokles o 14 %. To by bylo pro vysoké školství v naší zemi opravdu velmi kritické,“ uvedl Pospíšil.

 

„Budeme muset zodpovědět otázku, nakolik bude možné či spíše nemožné v tomto roce, v rámci již zahájeného přijímacího řízení, reagovat na vzrůstající zájem o vysokoškolské studium v důsledku demografického nárůstu mladé populace. Je nutné si uvědomit, že i zachování loňských čísel by představovalo nemalé finanční nároky na rozpočet vysokých škol,“ dodal Pospíšil s tím, že současně bude třeba reagovat i na zvýšení platů učitelů v regionálním školství od ledna letošního roku o 10 % tak, aby mzdy především pro kategorii asistentů a odborných asistentů zůstaly aspoň trochu konkurenceschopné. „To nebude jednoduché, protože vládou garantované navýšení tarifů ve veřejném sektoru se vysokých škol netýká. A to ještě vůbec neřešíme pokrytí inflace,“ poukázal předseda ČKR.

 

V rozhovoru pro ČTK pak hovořil o možnosti zapojení krajů, zaměstnavatelů či studentů do financování vysokých škol. „Úplně bezplatné by studium být nemělo, měla by tam být alespoň nějaká základní spoluúčast, aby si každý uvědomil, že jeho studium stojí nějaké peníze,“ řekl. Například pro děti z chudších rodin by mohla existovat stipendia od státu, uvedl minulý týden.

 

Mezi priority ČKR patří „vytvoření systémových podmínek pro diverzifikaci finančních zdrojů, včetně neveřejných a zahraničních, s cílem zvýšit stabilitu financování vysokých škol a snížit jejich závislost na prostředcích ze státního rozpočtu. Součástí této priority je i prověření reálných možností participace studentů na financování studia, například formou zápisného“. O zápisném se hovořilo už v minulosti, vždy s tím, že by šlo o jednotky tisíc korun za semestr.

 

O potřebě debaty o nějaké formě finančního zapojení studentů na vzdělávání hovořil v minulosti i tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Hnutí ANO ve volebním programu pro loňské volby do Sněmovny uvádělo, že důrazně odmítá zavedení školného na vysokých školách. Pro SPD jsou bezplatné VŠ nepostradatelnou součástí českého vzdělávacího systému, vyplývá z jeho volebního programu. Naopak podle Motoristů by někteří studenti měli za vysokoškolské vzdělání platit. „Studenti okrajových humanitních oborů, jako jsou například genderová studia, environmentální filozofie, ekofeminismus atp. si svá studia zaplatí,“ stálo v jejich volebním programu.

 

Prioritou rektorů je také nastavení prorůstového střednědobého financování či příprava takzvaného kontraktového financování. Jde o systém, kdy si stát od vysokých škol objedná absolventy určitých oborů. Mezi priority ČKR patří i nastavení udržitelného financování obnovy infrastruktury, například kampusů, kolejí, menz či přístrojového vybavení. Využít by se podle rektorů měla kombinace dotací a komerčních zdrojů. Důležité je pro ně také navýšení institucionálního financování.

 

V současnosti se na veřejných vysokých školách platí v situaci, kdy student přesáhne tzv. standardní dobu studia plus jeden rok. To znamená například na bakaláři tři plus jeden rok. Výše poplatku se pak liší podle ekonomické náročnosti. Na Univerzitě Karlově například činí poplatek za započatých šest měsíců oboru Bezpečnostní studia 22 500 Kč, v oboru analytické chemie jde o 49 000 Kč, stejně jako v oboru všeobecného lékařství.

 

ČKR se chce rovněž aktivně podílet na přípravě nového zákona o vysokých školách. Věcný záměr nového zákona, který by se měl zabývat například zajišťováním a hodnocením kvality, systémem akreditací či řízením a financováním vysokých škol, by mělo ministerstvo školství předložit do konce roku. Návrh by se měl zaměřit i na vymezení kompetencí, odpovědnosti a vzájemných vztahů jednotlivých orgánů vysokých škol.

 

Rektoři se chtějí věnovat například i vytvoření podmínek pro intenzivnější zapojení vysokých škol do bezpečnostního a obranného výzkumu. Prioritou je pro ně také zahájení odborné diskuse o skladbě studijních programů v nabídce VŠ. Cílem by mělo být zvýšení efektivity vzdělávání.