Zuzana Tascas: „Buddies program“ je na většině australských základních školách běžná součást školního programu

Zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Lucie Kocurová: Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v Česku administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Dobrá praxe: Formativní hodnocení a sebehodnocení

Ředitelka soukromé Základní školy Školamyšl v Litomyšli, Radoslava Renzová, začala pracovat se slovním hodnocením žáků v roce 2009, v době, kdy ještě působila na pozici ředitelky v Základní a Mateřské škole Svitavy– Lačnov. V rozhovoru s ní, který vám přinášíme, se dočtete, s jakými hodnoticími nástroji (a formuláři) pracují učitelé v ZŠ Školamyšl, co jsou to triády, proč v hodinách učitelé neznámkují, a k čemu je užitečné, aby žáci hodnotili sami sebe i svoje spolužáky ve výuce.

Lucie Kocurová: Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka Heather George

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Michal Kneblík: Na prvním stupni by žáci dali škole za 1, starší jsou často nespokojení

Přes 27 tisíc žáků poskytlo svým základním školám zpětnou vazbu, a to v rámci dotazníkového šetření Mapa školy. Z něj vyplývá, že čím jsou školáci starší, tím jsou kritičtější.

Základka – první český dokumentární podcast ze školy

Podoba českého školství je v posledních letech předmětem společenské diskuze. Mnozí rodiče, ale i učitelé, volají po změnách. Nový podcast Základka si klade za cíl ukázat, jak může fungovat škola, v níž je téměř vše jinak. Nezvoní zde, děti si tykají i s ředitelkou, rozhodují o pravidlech školy a vlastně někdy i o tom, co se budou učit, hodiny nemají 45 minut, chybí předměty i známky a tak by se dalo pokračovat. 

Obchodná akadémia Žilina (SR): Odborná prax žiakov v Dubline v roku 2022

Zajímavá zkušenost kolegů ze Slovenské republiky.

Štěpánka Vontrobová: Svobodná škola je super. Dokáží však děti se svobodou skutečně samy pracovat?

Chcete si sami určovat, co, kde, kdy a s kým se budete učit? Je to koncept, po kterém by asi skočila velká část dospělých – konečně se učit něco, co nám dává smysl, co nás skutečně zajímá, co opravdu potřebujeme. Wow. Mají to ale tak i děti?

Lenka Kašparová: Jde to i bez pětek

Robert Čapek alias Líný učitel seznamuje ostatní pedagogy s moderními výukovými metodami a také se věnuje vlastní učitelské praxi. Kromě toho stihl vydat už osm knih, kde ostatním učitelům radí, jak učit, a příliš se přitom nezapotit.

Jitka Polanská: Učitelé jsou změnám ve školství otevřenější než rodiče. Nejvíc školu ale proměnily děti, říká zakladatel EDUinu Tomáš Feřtek

„Pokud má škola vychovávat svobodné bytosti, je třeba svobodu dopřát i učitelům. Rodiče by neměli očekávat, že škola bude skákat podle toho, jak pískají. Vize a koncepce je otázka vedení školy,” říká Tomáš Feřtek. Jedním z cílů, proč v roce 2010 spoluzakládal informační centrum o vzdělávání, bylo probudit rodičovskou veřejnost z letargie a zvýšit společenskou poptávku po kvalitním vzdělávání.

Michal Novák: Naučme se správně zacházet s výchovně-vzdělávacími zdroji!

Je to už více než třicet let, co jsem poprvé stanul tváří v tvář svým prvním žákům, a stále se nemohu zbavit dojmu, že něco při výchově a vzdělávání děláme špatně. Konkrétně „co“ mně došlo až v poslední době, v době koronaviru a války na Ukrajině – připravujeme své svěřence na život, jaký je teď, přesněji jaký byl ještě před několika lety, ale ne na takový, jaký bude. A že bude jiný, o tom snad už nepochybuje žádný rozumně uvažující člověk.

Josef Mačí: U maturit chci více příkladů ze života. Třeba úroky, říká nový šéf Cermatu

Digitální maturity i více úloh z praktického života. Takové změny plánuje nový ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Nyní ale musí velmi rychle vybrat firmu, která bude testy tisknout. Zatím není vyhlášena ani zakázka.

Marcela Trantinová a kol.: Nápadníček 2. Celoroční plán aktivit pro mateřské školy

Kniha aktivit pro MŠ navazuje na stejnojmenný úspěšný první díl a zaměřuje se na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Kateřina Lánská: Chystá se změna pojetí školní zralosti. Na obou stupních by bylo dobré trochu polevit, shodují se garantky z Národního pedagogického institutu

„Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy, je to celé o proměně smýšlení v mateřských, ale především v základních školách,” říkají Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR. Obě se aktuálně podílejí na revizích kurikula a společnými silami se snaží o koncepční proměnu, která má za cíl zmírnit nároky kladené na děti při jejich přechodu z mateřských do základních škol. Kromě plynulého přechodu mezi oběma stupni vzdělávání si od této změny slibují i snížení počtu odkladů školní docházky a zvýšení důvěry rodičovské veřejnosti ve školský systém.

Filip Šára: Do škol má nově přijít i „wellbeing“. Není jasné, jak na to

Velkou revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) se má do školní výuky dostat též důraz na tzv. wellbeing (pocit tělesné a duševní pohody). V českém prostředí nicméně pro výuku wellbeingu zatím chybí metodická opora, upozorňují zástupci České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Přicházejí proto s novou metodikou. 

Rostislav Hányš: Průmysl v kraji volá po škrtání gymnázií, chodí na ně třetina středoškoláků

Zástupci průmyslu z Olomouckého kraje opětovně žádají zásah politiků ve školství. Požadují snížení počtu otevíraných tříd na gymnáziích a ještě větší podporu technických oborů. Podle posledních statistik totiž na gymnázia v kraji chodí téměř třetina všech náctiletých, kteří po základní škole zamíří na střední školy.

Tomáš Matoušek: Za dva roky bychom rádi spustili digitální maturity, má jasno nový šéf Cermatu

Kromě stabilizace firmy a dodání jí klidu po divokém půlroce, je jeho hlavním úkolem digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek. Bývalý policejní IT specialista Miroslav Krejčí bere funkci ředitele Cermatu jako výzvu, a přestože je teprve na samotném začátku nové životní etapy, má už velké plány, jak organizaci a skrze ni i české školství posunout kupředu.

Otevřeno: záleží nám na psychickém bezpečí na školách. Pojďme budoucí učitele učit, jak bezpečné prostředí ve třídě vytvářet

Otevřeno je hnutí studentů a učitelů na pedagogických fakultách. Na svém webu píší: Věříme, že cestou k proměně vzdělávání je dobrá příprava pedagogů. Od roku 2015 usilujeme o její zlepšování přímo zevnitř pedagogických fakult. Jsme studenti a učitelé z celého Česka. Pořádáme vzdělávací akce, pomáháme pedagogům růst a spolupracujeme na šíření dobré praxe a systémových změn.

Podpora učitelů a ředitelů a lepší výsledky u dětí, to je cíl okresních Partnerství pro vzdělávání 2030+ v Olomouckém kraji

Lepší podporu učitelům i ředitelům škol, díky níž budou mít více prostoru pro pedagogickou práci a zlepšování učení a wellbeingu dětí, očekávají signatáři od nově založených Partnerství pro vzdělávání 2030+ na území okresů Šumperk a Jeseník v Olomouckém kraji.