Eduzměnu podpořilo memorandem ministerstvo i zřizovatelé

Nadační fond Eduzměna, jehož cílem je podpořit změny vzdělávacího systému v České republice, získal důležitou podporu. Ředitel Zdeněk Slejška včera podepsal memorandum o spolupráci s ministrem školství Robertem Plagou, hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou, starostou Kutné Hory Josefem Viktorou a manažerem MAS Lípa pro venkov Radkem Tvrdíkem.

Josef Valenta: Strašidlo formativního hodnocení obchází Českou republikou

Risknul jsem tenhle titulek, byť může být přijat obojace. Kdo považuje formativní hodnocení (FH) za „zase nějakou zbytečnou novinku“ se sice může zatvářit spokojeně, jenže já to tak nemyslím. A vyznavač naopak může znachovět hněvem nad mou zpátečnickou proklamací. Jenže to taky tak nemyslím ‒ tedy, že „obchází“, to ano, ale ne s tím „strašidlem“. Tak jak to myslím? Nu, je to takový vtípek…

Hodnotit na vysvědčení slovně, nebo známkami? Zkušenost s distanční výukou znovu otevřela diskusi o školním hodnocení

Když po vánočních prázdninách ministerstvo školství zveřejnilo netrpělivě očekávané doporučení, jak by měly školy po dalším „covidovém“ pololetí hodnotit své žáky na vysvědčení, rozpoutalo to živou diskusi. Velké pozornosti se dostalo zejména doporučení, aby učitelé dali na vysvědčení (pokud jim to školní řád dovoluje) přednost hodnocení slovnímu nebo kombinaci slovního hodnocení a známek. 

Pro pololetní vysvědčení dáváme učitelům příklady slovní zpětné vazby

Vzhledem k nestandardnímu průběhu školního roku vyzvalo ministerstvo školství učitele, aby první pololetí ukončili místo známek slovní zpětnou vazbou. Učitelská platforma proto pro inspiraci zveřejnila přehled různých druhů slovních hodnocení, které lze kombinovat s tradičním známkováním. Tyto příklady zveřejnilo na svém portálu i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol.

„Vyzkoušejte slovní hodnocení místo známek,” vybízí Ondřej Šteffl, zakladatel ScioŠkol

Koronavirová krize přiměla české školství k velkým změnám během krátké doby. Nutnost zavřít školy rozhýbala distanční výuku a vyvolala plno otázek na to, jak bude vzdělávání vypadat po skončení výjimečného stavu. Po zavedení online formy učení vylétá další vlaštovka – možnost škol využít k hodnocení dětí místo známek slovní zpětnou vazbu.

Robert Čapek: Cesta je cílem

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.

Klára Koubská ze ZŠ Smart: Digitální gramotnost patří mezi naše priority

Roudnická základka získala první místo v Cenách za inovace ve vzdělávání EDUína. Bodovala s Buddies programem z grantu Nadace O2. Tamní úspěšné učitelce Kláře Koubské jsme položili otázky věnované současnosti i blízké budoucnosti českého školství, které čekají nevyhnutelné změny.

Vladimíra Spilková: De-profesionalizace učitelství jde v protisměru k trendům ve vyspělém světě

Otevřený dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících.

Tajný učitel: Dějepis jinak

V říjnu, během asi tří dnů, na mě z několika rohů internetu, ale i od reálných lidí, vyskočilo jedno téma – můžeme dějepis učit jinak? A může to „jinak“ znamenat učit dějiny „obráceně“, od moderních dějin k pravěku? A tak jsem si našel pár textů, zamyslel jsem se a nechal vše uložit na pozdější finální zamyšlení a přečtení všeho, co jsem vložil do záložek.

Stanislav Štěpáník: Výuka češtiny mezi tradicí a inovací

Obraz výuky českého jazyka, který analyzované transkripty  poskytují, není dobrý. Hlavní výsledek této práce je varovný: výuka českého jazyka chronicky trpí oddělením jazyka od komunikace.

Zuzana Hronová: Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Robert Čapek: Edukační sextant

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele – v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.

Aktuální pohled dětí na školu

Říkáte si, že poznáváte realitu vašich dětí, se kterou se také potkáváte? Nebo je to u vás jiné? Samozřejmě jsou děti, třídy, školy, kde k takovým věcem, které jsme v dopise mohli číst, nedochází. Na Modrou linku, však i několikrát denně přijde obdobný dotaz či povzdech. 

Jitka Polanská: Můj recept? Mám rád děti a nebojím se sám být dítětem, říká Václav Fiala

Připomeňme si rozhovor Jitky Polanské s Václavem Fialou, letošním vítězem učitelské ceny Global Teacher Prize CZ. Václav Fiala je učitelem druhého stupně Základní školy Brigádníků v Praze a čerstvým vítězem letošního ročníku českého kola prestižního učitelského ocenění Global Teacher Prize. Ve svých předmětech, chemii a biologii, učí děti objevovat, ale také číst a psát. Rozhovor vyšel ve zkrácené verzi 16. června v Akademii LN.

Barbora Zíková: Školka, kde místo smrčků vyrůstají malé děti

Je půl osmé a do lesního srubu v malebném údolí v srdci Českého středohoří se sjíždí předškoláci. Čeká je další den plný pohybu na čerstvém vzduchu, neformálních her a objevování tajů severočeské přírody. Kolem půl deváté už patnáctičlenná skupina dětí, doprovázena dvěma zkušenými pedagogy, vyráží do lesa. Vítejte v lesní mateřské školce.

Monika Olšáková: Venek je pro mě nejlepší interaktivní učebna

Monika Olšáková je učitelkou na malé škole v Janovicích nedaleko Beskyd, finalistkou minulého ročníku Global Teacher Prize, lektorkou pedagogů, ale hlavně osobností, jejímž žákem nebo žákyní byste si určitě přáli být. Vyučuje biologii a chemii, ale sama v rozhovoru pro podcastovou sérii Hovory v kabinetu říká: „Neučím biologii a chemii, ale učím žáky.“

Silvie Lauder: Vzdělávání po covidu. Učitelé by neměli zabouchnout dveře před rodiči

S expertem na vzdělávání Andym Hargreavesem o lekcích z pandemie, inkluzi i pojmu wellbeing.

Problém s úbytkem svobodné hry dětí je větší než problém kvality vzdělávání

Zvláštní a zcela zásadní roli ve vztahu k dětské hře zastává škola, a proto jsme si pár slov k ní nechali na konec. Dovolíme si být provokativní. Po vzoru britského profesora Frasera Browna tvrdíme: Nedostatek hry u dětí ohrožuje fyzické a psychické zdraví tisíců z nich, stejně jako sociální zdraví celé společnosti. Škola jako instituce bohužel dlouhodobě dětskou hru potlačuje a platí to i v naší zemi.

Jana Nováčková: Mají děti prostor a čas si svobodně hrát?

Zdá se, že hraní dětem nikdo neupírá. Část rodičů bere hru dětí jako čas, kdy je od nich pokoj, část rodičů by ráda, aby si děti hrály „pořádně“, což znamená, aby hra nějak přispívala k rozvoji jejich rozumových schopností. Jinak je hra v jejich očích ztráta času. Část rodičů je dokonce ochotna si s dětmi hrát. Aktivně jim hru navrhují, řídí ji tak, aby hra děti někam vedla, něco je učila. Příruček pro takové hry se najde dost.

PF 2021