Alain Samson: Život je příliš krátký na to, aby…

Život je příliš krátký na to, abychom se hodnotili negativně, abychom následovali davy, abychom propadali pesimismu, abychom si života neužívali, abychom jím šli sami…

Online výuka motivuje žáky ke kritickému myšlení, spolupráci a perfektnímu zacházení s moderními technologiemi

Vzdálená komunikace a online vyučování běžnou výuku tváří v tvář nikdy zcela nenahradí. Některé z “vynálezů” dnešní doby by se však mohly stát efektivní součástí vyučování i v momentě, kdy se žáci a studenti naplno vrátí do škol. Mají k tomu ostatně nakročeno. Učitelům, rodičům i žákům se osvědčily interaktivní studijní systém a výukové kurzy.

Miroslav Hřebecký: Školy a ministerstvo potřebují provázat. Pomoci může nová úroveň vzdělávacího systému

Pandemická situace naplno ukázala, v čem jsou slabiny extrémně decentralizovaného nastavení českého školství. Ministerstvo školství vydává doporučení, ve výsledku ale provedení a kvalita distanční výuky závisí na jednotlivých ředitelích a učitelích. Ve stávající situaci jsou nespokojení ředitelé, zřizovatelé a nakonec i ministerstvo. Provázat školy a ministerstvo by měla nová regionálně zakotvená úroveň řízení a podpory, tzv. střední článek vzdělávacího systému. Text shrnuje problém a rozebírá konkrétní podoby, které střední článek může nabýt.

Tomáš Feřtek: Pedagogická kvalifikace není totéž, co diplom z fakulty

Podstatné je, aby si učitel mohl doplňovat znalosti, dovednosti a schopnosti právě ve chvíli, kdy to potřebuje.

Karel Gargulák: Víme, jak dobře připravovat učitele, ale pořád to neděláme

V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Zároveň se aktuálně mění cíle a obsah vzdělávání – a příprava učitelů na to musí reagovat. Cílem tohoto textu je představit některé z již realizovaných inspirací. Zároveň popsat to, co stojí v cestě jejich dalšímu šíření.

Jan Kaczor: „Maturita“ – nevíme, co to je, ale všichni na to máme názor

Premiér Andrej Babiš nedávno zcela nečekaně rozvířil vzdělávací debatu "bleskem z čistého nebe" – návrhem na dobrovolné nahrazení maturitní zkoušky "úřední maturitou". Argumentem mu je vlastní zkušenost: "Zaměstnával jsem 35 tisíc lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal," nechal se slyšet ve svém pořadu Čau lidi.

O legiích se děti mohou učit pomocí karetní hry: jednoduše a zdarma

V době distanční výuky, kdy učitelé hledají cesty, jak dětem předávat látku v online prostředí, se základním a středním školám nabízí zajímavá novinka. Historie v kartách je pokus o přenesení učebnice dějepisu do interaktivní, hravé podoby. Autor této obrázkové encyklopedie Zdeněk Ležák nabízí učitelům i dětem možnost zapojit se do vytváření legionářského světa.

Jiří Klabal: Člověk se základním vzděláním by měl minimálně vědět, proč padá na hubu

"Nedůležitý? Učím dějiny a literaturu. Odkdy je to nedůležité?“, diví se židovský profesor historie v krakovském ghettu, když mu mladý esesák jako nepotřebnému odmítne přidělit pracovní knížku. Tato scéna ze Schindlerova seznamu se mi vybavila, když jsem listoval revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, dokumentu, jenž vymezuje závazné rámce vzdělávání v jeho jednotlivých etapách. V dobách, kdy jsme ještě věci označovali přímo a nezaobalovali vše do rádoby odborných termínů, řekli bychom jakési osnovy.

Jiří Münich: Testování a zkoušky ve školství: jak fungují a co způsobují

Rok co rok se tisíce žáků účastní státní maturitní zkoušky a rok co rok nastane kontroverze okolo jedné nebo více zadaných úloh. Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CZVV, také známé jako CERMAT) – zodpovědné vedle maturitní zkoušky rovněž za jednotnou přijímací zkoušku – bývá vystavováno kritice za obsah testu i podobu jednotlivých úloh. Jednu z těchto kritik dokonce stvrdil svým rozhodnutím soud. Na základě testů administrovaných CZVV se rozhoduje o dalších příležitostech ve vzdělávání i v životě žáků základních i středních škol. Není divu, že jejich podoba je předmětem takového zájmu zasažené veřejnosti. Kvalitou několika úloh maturitní zkoušky dopady testování na český vzdělávací systém nekončí.

7 tezí k aktuální revizi RVP ZV – otevřený dopis ministru Robertu Plagovi

S navrženou revizí RVP vyjádřila nesouhlas i odborná historická komise, která se podílela na formulaci východisek revize dějepisného RVP. Otevřený dopis ministru Plagovi vyzývá k veřejné diskusi. Deklarace kritizuje plošný a nesystémový tlak na posílení informatiky (ICT) na úkor "naukových" předmětů, ale také direktivní způsob komunikace ze strany MŠMT. Z původních dlouhodobě připravovaných návrhů přitom nebylo využito nic.

Jak rozumět změnám v RVP pro základní školy? U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o malé revizi informatiky i o škrtech

Digitální svět se za posledních 17 let změnil k nepoznání, žáci základních škol se ale o informačních technologiích stále učí podle rámcového vzdělávacího programu z roku 2004. O tom, že je to potřeba změnit, se diskutuje minimálně 15 let.

Jitka Polanská: Učni za korony – Depresi nemáme, nálada tak na trojku, ale do provozu půjdeme jako nedouci, to je fakt

Žáci učebních oborů jako Štěpán, Lukáš a Michal obvykle tráví polovinu školního roku praxí. Tuhle část učení mají ostatně nejraději, ale v dílnách Integrované střední školy ve Vysokém nad Jizerou už dlouho panuje ticho a klid. Někteří kluci si udrželi práci v autoservisech, jiní jsou s tátou v domácí dílně. Ti ostatní se snaží zaplnit plonkový čas, jak to jde. Je sice hezké nemuset brzo ráno vstávat, ale uvnitř hlodá červík strachu: Udělám závěrečné zkoušky? A i když je udělám, s čím pak půjdu do provozu? Nenaučil jsem se, co jsem měl, to je jasné.

Karel Gargulák: Žáci, na které jsme zapomněli, potřebují jiné odborné školy a celoživotní profesní vzdělávání

Střední školství v České republice nedává žákům prostor využít naplno jejich vzdělávacího potenciálu. Jeho odborná větev není připravena na novou roli v systému celoživotního profesního vzdělávání. To jsou problémy i výzvy, kterým český vzdělávací systém čelí již dlouho. Uzavření škol ohrožuje žáky odborných škol ještě významněji. Učňům fakticky vypadl rok praktické výuky a letos na jaře budou bez těchto znalostí skládat závěrečné zkoušky. Jejich situaci nikdo neřeší.

Společenský status učňovského vzdělávání v ČR: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím

Učňovské vzdělání v Česku vykazuje jeden z nejnižších společenských statusů v rámci Evropy. Je nejméně atraktivní volbou pro žáky hlásící se na střední školu. 40 % žáků směřujících do učňovského vzdělávání má nedostatečnou úroveň gramotnosti.

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace v praxi

Čeká vás nepříjemné setkání se šéfem. Právě vám volala učitelka, aby si postěžovala na vaše dospívající dítě. Je večer a pohádali jste se s partnerem. Co uděláte?

Štěpán Kment: Školy jsou už v digitálu. Technologie mohou zlepšit vzdělávání po covidu

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2020. Nezávislá analýza shrnuje současnou situaci a také hledá cesty k řešení aktuálních výzev českého školského systému. Pět analytických textů analyzuje v širším kontextu aktuální témata českého školství, nechybí také shrnutí toho nejdůležitějšího, co se ve vzdělávání událo během loňského roku. Dnes představíme první téma.

František Tichý: Musíme se přizpůsobit situaci, jinak jsme v evoluční pasti

Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka. Všechny tyto osobnosti podle Františka Tichého spojuje to, že do práce s dětmi daly celý život. A to je i jeho případ.

Hana Vaverková: Nebudem si nic nalhávat, stojí to za…

Je konec února 2021. Před rokem v tuto dobu jsme jen matně tušili, že je něco ve vzduchu. A že mráz sice přichází z Kremlu, ale ten z… virus z Číny. Což vyjde nastejno. V březnu zavřeli školy a mně nastala online výuka. Na dálku s čtvrťákama a páťákama a na živo s osmiletou vnučkou.

Jana Straková, Jaroslava Simonová: Vztah akademické marnosti a výsledků žáků: různé mechanismy pro matematiku a čtenářskou gramotnost

Výzkumy ukazují, že žáci odborných středoškolských programů mají horší výsledky než žáci všeobecně vzdělávacích programů i tehdy, když zohledníme jejich vstupní výsledky a rodinné zázemí. Možné příčiny tohoto jevu výzkumníci spatřují v klimatu školy. V této stati je klima školy operacionalizováno prostřednictvím kultury akademické marnosti. Zkoumáme, zda pocit akademické marnosti ovlivňuje výsledky žáků 3. ročníků gymnázií, středných odborných škol a středních odborných učilišť v matematice a ve čtenářské gramotnosti, zohledníme-li jejich rodinné zázemí a vstupní vědomosti. 

České školství přichází každý rok o tisíce potenciálních učitelů

Až 15 tisíc mladých lidí, kteří při výběru vysoké školy zvažují kariéru učitele, si zvolí jiný obor. Lidé, kteří by chtěli učit, se za katedru nepostaví kvůli malé prestiži profese, nízkým platům a pochybám o kvalitě studia. Poukazuje na to studie agentury PAQ Research zpracovaná pro organizaci Učitel naživo.