Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu. 

Zdeňka Šíp Staňková: Vaše příběhy traumatu

Na začátku byla zdánlivě nevinná výzva ve stories na Instagramu. Na Štědrý den jsem vás vyzvala, abyste mi posílali nej hlášky, kterými vás častuje okolí kvůli vašemu respektujícímu přístupu k dětem. Hlášky začaly chodit, některé vtipné, z jiných trochu mrazilo. Co se ale stalo pak, nečekal myslím vůbec nikdo.

Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Pohlavek ve výchově pomáhá vymezit hranice, myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Řekl to v rozhovoru pro aktualne.cz, když vysvětloval, proč nemá ambici dostat zákaz fyzických trestů dětí do české legislativy.

David. A. Clark: Vystupte z myšlenkových pastí

Kniha čtenáře krok za krokem vyvádí ven ze začarovaného kruhu negativních, a někdy až katastrofických myšlenek a učí ho postupně měnit jeho myšlenková schémata.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ doporučuje, jak promítnout podporu wellbeingu do revidovaných RVP

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zveřejnilo stanovisko k podpoře wellbeingu v revidovaných rámcových vzdělávacích programech. V deseti bodech v něm shrnuje svá doporučení, jak podporu wellbeingu do vznikajícího kurikula promítnout. Odborná pracovní skupina Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ nabízí spolupráci při přípravě podkladů pro úpravu kurikula i při jeho implementaci do školní praxe.

Vzdělávání potřebuje hlubší změnu, kurikulum nestačí jen “provzdušnit”. SKAV zveřejňuje doporučení k revizi rámcových vzdělávacích programů

Diskuse o revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) se ve veřejném prostoru často zužuje na diskusi o tom, kolik historických dat, fyzikálních zákonů nebo matematických vzorečků má učitel ve škole “odučit”, aby z ní žáci vyšli připraveni na život. Veřejnost (ani ta odborná) se už bohužel často neptá, zda zvolená cesta k tomuto cíli vede.

Vít Beran: Neztrácet víru, naději a trpělivost

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Dnes to bude Mgr. Ing. Vít Beran, ředitel Základní školy Kunratice, 

Když to baví děti, baví to i mě

Učitelé ZŠ a MŠ Janovice v Moravskoslezském kraji již druhým rokem získávají metodickou podporu v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Během tří let se zaměřují na změnu přístupu k výuce žáků, učí se cíleně spolupracovat se svým kolegou na přípravě výuky i reflexi odučených hodin, na využívání různorodých textů ve výuce. Společně se zamýšlejí nad specifikací cílů svých hodin, cestami, kterými jich mohou dosáhnout a jak z výstupů žáků konkrétně poznají, zda se výuka daří. Usilují o lepší učení žáků.

Pavel Škramlík: Klima a vize školy se musí žít

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Seznamte se dnes s jedním z nich: Mgr. Pavel Škramlík, ředitel Sportovní soukromé základní školy v Litvínově. 

Zdeněk Slejška: Ve školství již víme, “co” změnit. Ale tápeme v tom “jak”

Sociální sítě a média se v lednu plnila komentáři k programovému prohlášení nové vlády. My všichni, kteří žijeme školstvím, jsme se pustili do diskusí o jeho obsahu. Jaká priorita v něm chybí, nebo přebývá? Je Gazdíkův dokument pro vzdělávání v českých zemích konečně světlem na konci tunelu? A jak na nové RVP? Klíčovou otázku jsem však v odborných i laických příspěvcích většinou postrádal. Otázku, JAK budeme celou změnu plošně zavádět. Ta je totiž snad ještě důležitější, než CO budeme měnit. Na vlastní kůži jsme v Eduzměně došli k tomu, že v praxi jde o samotný proces mnohem víc než o konkrétní cíl. A také jsme začali prošlapávat funkční cestu dopředu.

Moje česká škola představuje knižní edici „Čti česky“ a první čítanku pro vícejazyčné děti

Moje česká škola představuje první text ze zbrusu nové knižní edice s názvem „Čti česky“, čítanek pro zjednodušené čtení s texty připravenými přímo na míru dětem žijícím v zahraničí.

Jak nastavit vzdělávací cíle a kritéria hodnocení u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákům velmi prospívá, když se ve spolupráci s asistentem pedagoga a třídním učitelem mohou podílet na nastavování a hodnocení naplnění cílů ve vzdělávání. Tento článek přináší tipy, jak nastavit cíle a kritéria u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? A jaké nástroje je možné využít?

Lenka Beznosková: Jak Týmy duševního zdraví pro děti bojovaly za úsměvy v uplynulém roce

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska. 

Podpora vysokoškolských studentů

Ostrava opět podpoří talentované výjimečné vysokoškolské studenty. V rámci projektu Talent roku ocení deset studentů, kteří mají trvalý pobyt na území Ostravy, ale studují na různých Českých i zahraničních školách. Společným jmenovatelem oceněných jsou excelentní studijní výsledky, práce ve výzkumných týmech i publikování odborných statí.

226. výročí založení Národní galerie Praha doprovodí bohatý program

Národní galerie Praha oslaví 5. února 226. výročí od jejího založení (respektive její předchůdkyně Společnosti vlasteneckých přátel umění). Při této příležitosti je na celý následující víkend připraven bohatý doprovodný program (včetně komentovaných prohlídek, přednášek a výtvarných dílen).

Anna Brzobohatá: Konec biflování, žáci se mají učit historii jako badatelé. Může to pomoci při výuce novodobých dějin

Naučit se nazpaměť letopočty, udělat test a zapomenout. Způsob, jakým se dnes učí zlomové události z dob Mezopotámie, Egypta či světových válek, by se měl do budoucna změnit. Dějepis se má stát zábavným předmětem, kde děti budou zkoumat historické příběhy či události a pátrat po tom, co se stalo. Na vybraných školách už běží pilotní projekt Dějepis+, kde je hlavní myšlenkou učení dětí založené právě na badatelské výuce.

Yuval Noah Harari: Co se děti musí naučit, aby uspěly v roce 2050

Lidstvo čelí velkým změnám a mnoho zažitých pravd, platných po staletí, přestává platit. Jak připravit sebe a své děti na svět plný nepředvídatelných změn a nejistoty? Z dnes narozených se stanou třicátníci kolem roku 2050. Mohou se dožít i roku 2100 a ve dvaadvacátém století stále žít aktivní život. Co bychom je měli učit dnes, aby se jim i v tak vzdálené budoucnosti dobře dařilo? Jaké dovednosti budou potřebovat, aby našli zaměstnání, orientovali se ve světě kolem sebe a neztratili se v nástrahách života?

Vakuum mezi školami, zřizovateli a ministerstvem má vyplnit střední článek. V tomto roce se začne rozhodovat o jeho podobě

Ministr školství Petr Gazdík přebírá Strategii 2030+ téměř přesně uprostřed prvního implementačního období. Na něm tedy bude, jak se podaří dokončit úkoly, které pro období 2021–2023 určil za priority jeho předchůdce v úřadu Robert Plaga. Patří k nim i pilotáž středního článku podpory, která je klíčovou aktivitou implementační karty Podpora a řízení.

Gabriela Tomečková: Jak vypadá ideální škola po covidu?

„Školní řád vychází z platné legislativy, především ze zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů...“ slyším během zdlouhavého čtyřhodinového výkladu školního řádu. Sedím uprostřed zaplněné třídy a tuto větu slyším po třinácté. Už třináct let sedím ve zkostnatělém českém školství. Z toho jsem dva roky seděla doma. Upoutaná u počítače, závislá na silné wifi síti. Moc bych si přála, aby se školství po pandemii od základu změnilo. Ale nevím, jestli je na to připravené.

Zbyněk Němec: Možnosti využití asistenta pedagoga v době distanční výuky

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? A to i při distanční výuce?