Angelika Rohwetter: Únava ze soucitu

Cítíte při práci s lidmi nudu a netrpělivost? Jste při terapii nesoustředění, unavení, díváte se tajně na hodinky? Máte pocit, že jste to samé už slyšeli mockrát? Vaši pacienti se nelepší? Máte radost, když klient zruší setkání? Pak možná zažíváte únavu ze soucitu.

Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog

Dá se z matematiky udělat zábavný a přitažlivý předmět? Učí se ve škole matematika tak, aby byla využitelná v běžném životě? A proč si ji k maturitě nevybírá více studentů? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal pedagog Marek Valášek z pražského gymnázia Amazon, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.

Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí?

Práce s dítětem se zdravotní diagnózou

Zdravotní diagnóza dítěte, navíc pokud je závažná, je pro všechny, kterých se týká, traumatizující záležitost. Rodina dítěte vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala. Zaslouží si proto plnou podporu a empatii ze strany okolí i školy, kterou dítě případně navštěvuje. Tento článek nabízí pár zásad a tipů, jak na to.

Petr Král: Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze, prošel si ale i školami v odlehlých částech republiky. Jako dobrovolník pracoval v dětských domovech, učil děti ulice v Kongu. Je mluvčím hnutí Otevřeno. Ve své profesi prosazuje respektující přístup. „V Kongu po mně chlapec házel kameny. Zafungoval respektující přístup a stala se z něj má pravá ruka. To mě vždycky přesvědčí, že když jsem to zvládl s dítětem, co po mně hází kameny, tak to zvládnu i s těmi dalšími,“ směje se.

Michaela Endrštová: Dva tisíce psychologů do škol. Za tři roky je začne platit stát, chybět ale mohou dál

Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.

Kateřina Markalousová: Domek plný úkolů

Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. 

Ministerstvo chce objasnit roli sociálních pedagogů, až pak je zavést do systému

Ministerstvo školství chce zjistit, jak by v českém vzdělávacím systému mohli fungovat sociální pedagogové. Zatím podle něj není úplně jasné, jaké činnosti by tato pozice měla mít na starosti. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může být nicméně posílení sociálních pedagogů jedním ze způsobů, jak v ČR snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Lepší poznatky o fungování této pozice chce získat při pokračování jejího financování z evropských peněz. Úřad to ve středu uvedl v tiskové zprávě, kterou zveřejnil na webu.

O konkurzy na ředitele škol je stále malý zájem, změna vyhlášky ale celému procesu prospěla

Novou podobu konkurzů řeší i konference Lepší škola, kterou organizuje EDUin s ČŠI.

Markéta Hronová: Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Kateřina Perknerová: Plánovat detailně obsah výuky už nejde. Nevíme, co bude zítra

Vše se mění a nabírá na rychlosti. Proto je nutné zaměřit se na kompetence.

Konference Úspěch pro každého žáka pojmenovala výzvy, před kterými stojí vzdělávací systém

Přestaňme se vymlouvat… byl podtitul 10. ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se minulý týden uskutečnila v pražském Centru současného umění DOX. Tématem konference byla budoucnost vzdělávání v měnícím se světě. Dopoledne řečníci ve svých příspěvcích pojmenovali výzvy, které stojí před českým školstvím. Během odpoledních workshopů pak účastníci konference hledali cesty, po kterých by se mohlo české školství vydat.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Dětem nemusí jít všechno, dobrou školu dělá ředitel, říká šéfka asociace

Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Měsíc školních zahrad: Můj soused strom

Zažij, bádej, konej. Tak zní leitmotiv Měsíce školních zahrad, akce, která podporuje výuku všemi smysly, vlastní bádání i společenskou angažovanost dětí pomocí venkovních her a aktivit. Díky Nadaci Proměny Karla Komárka a platformě Učíme se venku probíhá už popáté. 

Devět z deseti dětí pociťuje obavy o přírodu. Každé šesté o ní přitom nemá dostatek informací. Pomoci chce nový projekt Čtení pomáhá přírodě

Sonda Čtení pomáhá zjistila, že pro české děti a dospívající hraje příroda významnou roli. Oceňují hlavně čistý vzduch, ticho a klid. Nejvíc jim vadí klíšťata. Informace čerpají z dokumentů a sociálních sítí, o přírodě si čte necelá třetina. Každý šestý dotázaný má pocit, že nemá dostatek informací o tom, jak přírodu chránit. Na tato zjištění reaguje Čtení pomáhá, spojuje síly se společností RD Rýmařov a spouští iniciativu Čtení pomáhá přírodě. Ta pomůže dětem zorientovat se v otázkách ochrany přírody a nabídne jim knihu jako vhodný zdroj informací. Děti navíc čtením vysází Les Čtení pomáhá.

Učme se toleranci a nepodléhejme předsudkům

Již dávno nejsme uzavřenou zemí odříznutou od okolního světa. Svůj domov tu našli například Vietnamci, Rusové, Ukrajinci nebo Syřané. Ve škole i jiných institucích se tak potkáváme s lidmi cizích národností. Věnujme se v tomto článku škole a začlenění cizinců do třídy.

Jitka Polanská: Dobrovolnictví nám dělá dobře, shodují se studenti gymnázia, které se inspiruje Rychlými šípy

O pražském osmiletém gymnáziu Přírodní škola někdo napsal, že je to vlastně maskovaný skautský oddíl. Zřejmě proto, že formování charakteru a práce pro druhé je takříkajíc přímo vytesaná do základů školy. „Když myslíme na druhé, je nám líp,” říká zakladatel a ředitel František Tichý a noří se do dalších a dalších projektů pomoci, k čemuž přizývá i žáky své školy. 

SKAV vydal stanovisko k zadání revize RVP. V čem vidí jeho klady a jaké otázky je třeba ještě zodpovědět?

Dokument Hlavní směry revize RVP v předložené verzi zatím nepřináší jasné zadání pro práci kurikulárních odborníků, některé z kapitol je třeba dopracovat. Časový harmonogram nastavený ministerstvem k tomu ale nedává dostatek prostoru, ambiciózní byl už před začátkem války na Ukrajině. SKAV vydává Stanovisko k navrhovanému znění Hlavních směrů revize RVP ZV.

Tomáš Feřtek: Jak paní učitelka Bednářová zavařila českému školství

Na informační „převýchovu“ pedagogů žádný jednoduchý recept neexistuje

Učitel má především pomáhat dětem, aby se co nejlépe učily

Základní škola Duhovka, sídlící v Praze 6, je vyhledávanou soukromou vzdělávací institucí. Česko-anglické vzdělání v tónech Montessori pedagogiky souzní s řadou rodičů, takže se vedení školy pokouší navyšovat kapacitu. Jak Duhovka vypadá? Kdo v ní učí? A může být soukromý sektor inspirací pro ten státní? Přečtěte si rozhovor s Jindřichem Kitzbergerem, který ji již dvanáctým rokem úspěšně řídí.