Robert Čásenský: Z nadaných dětí ty takzvaně „normální“ prostě neuděláte

Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.

Pavel Kasík: V cizině se mladí naučí skvělou vědu. Česko je musí lákat zpět, říká lékař

Působil na prestižních univerzitách v USA a Francii, patří mezi špičky v oboru. Přesto se Radek Špíšek vrátil do Česka. Obává se však, že zde stále nejsou ideální podmínky pro vznik excelentní vědy. Chybí třeba výuka v angličtině.

Obchodná akadémia Žilina (SR): Jazykové kurzy pre učiteľov v školskom roku 2021/2022 v rámci programu Erasmus+

Nezkusíte to také jako kolegové ze Slovenska?

Zuzana Tascas: Cizí jazyk se v australské škole nenaučíte

Cizí jazyk v Austrálii, ve státě Viktorie, se pravděpodobně nenaučíte ve škole. Buď máte štěstí a žijete v oblasti, kde se váš rodný jazyk nebo jazyk, který chcete studovat, vyučuje v rámci Viktoriánské školy jazyků (Victorian School of Languages VSL), nebo si musíte najít soukromého učitele.

Vladimíra Spilková: Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele

Z dopisu Prof. PhDr. Vladimíry Spilkové, CSc., poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících vybíráme: "Novela zákona jako celek obsahuje řadu potřebných změn. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. školský logoped, speciální pedagog, či psycholog a v neposlední řadě také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR. 

Je však znehodnocena několika kontroverzními paragrafy, které zásadním způsobem ohrožují učitelskou profesi a její prestiž ve společnosti a zejména kvalitu vzdělávání v regionálním školství. Zásadní je, že pro tak radikální a učitelskou profesi degradující krok nejsou věrohodné důvody opřené o relevantní data."

Vyjádření Asociace děkanů pedagogických fakult k novele zákona o pedagogických pracovnících

Také Asociace děkanů vydala tiskovou zprávu a prohlášení, ve kterém se vyjadřuje k jednotlivým systematickým chybám novely a varuje před riziky v případě, že novela vejde v platnost. 

Petr Najvar: Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let!

To, aby kvalifikaci učitelům přiznávali ředitelé školy, je pořádně velkým krokem zpátky.

Školství je potřeba měnit odspodu

Výjimeční a inspirativní učitelé fyziky a informatiky převzali 28. října ceny Albertus. Do třetího ročníku bylo nominováno 30 pedagogů působících na gymnáziích, základních a středních školách po celé ČR. Sedm z nich porota vybrala mezi finalisty. Mezi nimi je RNDr. Věra Koudelková, Ph.D., učitelka fyziky na ZŠ generála Františka Fajtla a vědecká pracovnice na Katedře didaktiky fyziky MFF UK.

Získat pro revidované RVP učitele je klíčové. Bez nich nemá sebelepší kurikulum šanci něco změnit

Můžete si přečíst shrnutí diskuse z říjnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak to bude dál s revizí RVP? Diskuse se věnovala procesu tvorby nového kurikula pro základní školy, který již odstartoval, přestože ještě není schváleno definitivní zadání pro revizi. Dokument Hlavní směry revize RVP ZV stále prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu školství.

Dominika Hromková, Michaela Endrštová: Kamarád na dva roky. Útěku učitelů ze škol začínají bránit zkušenější mentoři

Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.

Jak to vypadá s revizí RVP? SKAV a EDUin na toto téma uspořádaly kulatý stůl

V rámci Národního pedagogického institutu (NPI ČR) se již jednotlivé pracovní skupiny pustily do revize rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV), zatím ale nemají v ruce definitivní zadání.

Na periferní školy zapomínáme, myslí sí Miroslav Hřebecký

Přečtěte si rozhovor Petry Mackové s Miroslavem Hřebeckým o projektu na podporu periferních malotřídních škol „Kam chodí vítr spát“, který vznikl pro web zapojmevsechny.cz. Vybraných pět malotřídních škol v periferních oblastech ČR dostává všestrannou podporu: mentoring, procesní audit, vzdělávání. To vše za účelem stabilizace škol a zvyšování kvality vzdělávání. Téma podpory škol na periferii by Miroslav Hřebecký po skončení projektu rád přenesl i na úroveň ministerstva školství nebo školní inspekce.

Jak vypadá české odborné školství při pohledu zvenku? S ostatními zeměmi EU jej porovnává nová studie

Diskuse o budoucnosti odborného školství se v Česku točí kolem přebujelé soustavy oborů, kvality učňovského vzdělávání nebo příliš brzkého rozdělení mladých lidí do vzdělávacích větví, po němž je už obtížné změnit směr. Jen zřídka má ale diskuse přesah za hranice a vidí české odborné střední školy v kontextu jiných evropských vzdělávacích systémů. Jak vypadá při pohledu zvenku?

Oldřich Matoušek a kolektiv: Strategie a postupy v sociální práci

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů.

Zuzana Tascas: „Buddies program“ je na většině australských základních školách běžná součást školního programu

Zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Lucie Kocurová: Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v Česku administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Dobrá praxe: Formativní hodnocení a sebehodnocení

Ředitelka soukromé Základní školy Školamyšl v Litomyšli, Radoslava Renzová, začala pracovat se slovním hodnocením žáků v roce 2009, v době, kdy ještě působila na pozici ředitelky v Základní a Mateřské škole Svitavy– Lačnov. V rozhovoru s ní, který vám přinášíme, se dočtete, s jakými hodnoticími nástroji (a formuláři) pracují učitelé v ZŠ Školamyšl, co jsou to triády, proč v hodinách učitelé neznámkují, a k čemu je užitečné, aby žáci hodnotili sami sebe i svoje spolužáky ve výuce.

Lucie Kocurová: Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka Heather George

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Michal Kneblík: Na prvním stupni by žáci dali škole za 1, starší jsou často nespokojení

Přes 27 tisíc žáků poskytlo svým základním školám zpětnou vazbu, a to v rámci dotazníkového šetření Mapa školy. Z něj vyplývá, že čím jsou školáci starší, tím jsou kritičtější.