Knížka pro ostravské prvňáčky dostává konkrétní obrysy

Příprava zbrusu nové Knížky pro ostravské prvňáčky pokračuje mílovými kroky. Publikace, u jejíhož zrodu stojí Knihovna města Ostravy, cílí na podporu čtenářské gramotnosti a tříbení čtenářských dovedností ostravských dětí ve věku šesti či sedmi let. Financování smysluplného projektu schválili na prvním únorovém zasedání radní města, v současnosti je hotova korektura rukopisu, včetně série kontrolních otázek za každou kapitolou, jež ověřují porozumění textu, což je pro začínající čtenáře klíčová dovednost, kterou je nezbytné trénovat.

Radka Hrdinová: Nedostatek míst na školách je příznakem fatálního selhání veřejné správy, myslí si radní Milan Vácha

Nejdříve základní školy ve Středočeském kraji bojovaly s kapacitou základních škol, nyní se silnější populační ročníky hlásí k přijímacím zkouškám na střední školy a situace se opakuje. Podle radního pro oblast vzdělávání a sportu Středočeského kraje Milana Váchy jde o lokální problém v oblastech, kde počet žáků přerostl kapacity škol zamýšlené do značné míry ještě pro tzv. Husákovy děti. „Otázce, z čeho platit infrastrukturu spojenou s bytovou výstavbou, se vyhýbáme už třicet let. Vnitřní dluh už je obrovský a netýká se jen školství, to jen kolabuje jako první,“ říká Milan Vácha.

Čemu věříme ve vzdělávání? Tématem letošní konference Úspěch pro každého žáka byly hodnoty a to, jak formují vzdělávací systém

V pražském Centru současného umění DOX se 24. 4. uskutečnil již 11. ročník konference Úspěch pro každého žáka s podtitulem Čemu věříme ve vzdělávání. Téma hodnot není v rámci českého vzdělávání bohužel dostatečně diskutováno, přestože právě hodnoty jsou základem našich představ a očekávání o tom, jak by měl vzdělávací systém vypadat. “Že si mnohdy nerozumíme, může být dáno právě tím, že málo mluvíme o tom, čemu věříme a v čem vidíme hodnotu. Protože každé naše rozhodnutí, každá volba z toho vychází,” pojmenovala důležitost takové diskuse Hana Košťálová z organizace Pomáháme školám k úspěchu, moderátorka úvodního diskusního bloku konference.  

Vladimír Kroc: Plaga – Agenda přešlapuje na místě. Nastupující ministr musí být tvrdý ve vyjednávání o rozpočtu

Rezignujícího ministra školství Vladimíra Balaše ve funkci nahradí Mikuláš Bek. „Neustálé změny rozhodně posunu agendy nepřispívají,“ říká bývalý ministr školství Robert Plaga, který nyní předsedá Radě Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Nastupující ministr by podle něj měl tvrdě vyjednávat o rozpočtu. „Byl bych nerad, aby učitelé ztratili důvěru v systém,“ dodává v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

EDUin: Klady a zápory novely zákona o pedagogických pracovnících

V pátek 21. 4. 2023 sněmovna schválila dlouho diskutovanou novela zákona o pedagogických pracovnících. Stalo se tak po letech příprav, diskusí, sporů a komplikací, včetně té poslední, kdy předchozí sněmovna novelu nejprve odhlasovala a poté nechala odumřít. Ve finální podobě (kterou ještě bude muset potvrdit Senát a prezident) přináší několik desítek větších i menších změn, z nichž mediální pozornost si vysloužilo jen několik.

Ludmila Bakonyi Selingerová: Podpora vysoce citlivých dětí a práce s pohádkou

Termín vysoká citlivost se u nás v pedagogických a rodičovských vodách teprve usazuje, ale pro mnoho dětí jsou tyto poznatky a přístupy doslova průlomové. Pojďme se podívat, co vysoká citlivost je, jak je častá, čím se projevuje a jak k ní přistupovat tak, abychom dětem pomohli pochopit jejich nastavení a provedli je dětstvím a dospíváním jako zdravě sebevědomé, odolné a spokojené. 

Ondřej Šteffl: Rodiče – brzda pokroku ve vzdělávání

Většina z nás má dojem, že jsme vzdělaní a dobře připravení do života. A i když máme ke školám, kterými jsme prošli, výhrady a je nám jasné, že naše děti budou žít v jiném světě, stejně chceme pro své děti podobné vzdělání, jako bylo to naše. Jiné možnosti nám nikdo nevysvětluje, změny si neumíme představit, a tak je odmítáme.

Dominik Stein: Končíme, hrozí učitelky z mateřinek. Jako „hlídačky“ by měly méně stresu a vyšší plat

Dětské skupiny rezonují mezi rodiči i učitelkami mateřských škol čím dál víc. „Když o tomto návrhu mluvím s učitelkami, je mezi nimi znát rozladění z toho, jaký plat dostávají při 28 dětech ve třídě a za jakých podmínek by měly plat přibližně stejný nebo i vyšší při čtyřech dětech,“ popisuje situaci pro Lidovky.cz Natália Toflová, která je ředitelkou mateřské školy již 20 let.

Tereza Čapková: Nebát se učit a za katedrou zůstat. Mladí učitelé popisují svoje začátky

Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství.  

MŠMT: Podpora pohybových aktivit dětí, žáků a studentů ve školách

Ministr školství Vladimír Balaš spolu s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem z České školní inspekce představili výsledky šetření na téma podpory pohybových aktivit ve školách, jehož součástí bylo také poprvé po zhruba třiceti letech zhodnotit stav tělesné zdatnosti žáků 3. a 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol. „Je velmi dobře, že máme nyní díky šetření České školní inspekce k dispozici velmi rozsáhlá data o aktuální tělesné zdatnosti žáků základních a středních škol i o podpoře pohybových aktivit žáků ve školách, s nimiž budeme moci dále efektivně pracovat a na evidence-based principu cílit konkrétní opatření,“ řekl ministr školství Vladimír Balaš.

Josef Mačí: Kluci mají kondici jako holky před 30 lety, ukázaly testy

Kondice dětí je horší než dřív. Zároveň trochu překvapivě vyšlo při testování tělesné zdatnosti ve školách najevo, že městské děti porážejí ty venkovské a gymnazisté zase žáky učebních oborů.

Obavy stačit nebudou. Je třeba se pustit do nápravy

Jak mluvit s dětmi a studenty o změně klimatu? Jak zmírnit environmentální žal? Co můžeme dokázat sami a v čem bude třeba jednat jako společnost? Tyto a mnohé další otázky zkoumá ve své nové knize Klima je příležitost Petr Daniš, přední český odborník na environmentální vzdělávání.

Kateřina Lánská: Pokud budeme věřit tomu, že všichni žáci mohou uspět, pak jich skutečně uspěje více, říká Lucy Crehan

Českou debatu provází poslední rok diskuse kolem revize kurikula pro základní vzdělávání. Hledání optimální podoby vzdělávacího obsahu se neobejde bez vášnivých debat o tom, co je podstatné zachovat a jak definovat očekávané výstupy vzdělávání. O tom, jaké další problémy s sebou přináší samotná koncepce rámcového kurikula jako takového a jak pojmout proces implementace, jsme mluvili s britskou pedagožkou a nezávislou konzultantkou Lucy Crehan, která v úterý 25. dubna vystoupí v Praze na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Markéta Hronová: Boj proti zápisové turistice. Dítě musí bydlet s rodičem, nařizují některé obce

V pátek probíhaly v Říčanech u Prahy zápisy do prvních tříd základních škol. O přijetí by podle zákona mělo rozhodovat především trvalé bydliště dítěte. Kvůli rozbujelé zápisové turistice, tedy zřizování virtuálního trvalého bydliště jen za účelem zápisu do vybrané školy, se ale město poprvé rozhodlo zpřísnit kritéria. Ten, kdo změnil trvalý pobyt před rokem a půl či kratší dobou nebo nebydlí se svým dítětem na stejné adrese, měl nevýhodu.

Jan Zeman: Jak probíhá revize RVP? Zeptali jsme se členů jednotlivých pracovních skupin

S jakými problémy se aktuálně potýká proces revize RVP pro základní vzdělávání? Zeptali jsme se členů pracovních skupin. Nejčastěji bývá zmiňována komunikace mezi jednotlivými aktéry procesu, nabíhající zpoždění a hledání ideální hranice mezi participativní tvorbou RVP ZV a efektivitou práce.

Josef Mačí: Prospěch by nemusel rozhodovat o přijetí na střední, plánuje ministerstvo

Střední školy nyní musí, alespoň částečně, brát při přijímacím řízení v potaz vysvědčení ze ZŠ. Do budoucna by to ale nemuselo být povinné.

Jana Ustohalová: Jednotné přijímačky jsou slepá ulička. V současné podobě škodí dětem, státu i celé společnosti

Začaly jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Uchazeči o studium jimi musí povinně procházet již šestý rok a za tu dobu je jasné, že politické rozhodnutí zavést tento typ plošných přijímaček je slepá ulička.

20. 4. 2023 Kulatý stůl SKAV a EDUin: O čem svědčí vysoký počet odkladů povinné školní docházky?

Odkladů školní docházky přibývá, podle České školní inspekce nenastoupí v šesti letech do 1. třídy již každé páté dítě. Vzniká začarovaný kruh, kdy část dětí do školy nejde jen proto, “aby nebyly nejmladší” nebo “aby všechno zvládly”. Prospěch z toho nemají ani děti, ani školský systém. Problematice odkladů se bude věnovat kulatý stůl SKAV a EDUin 20. 4. 2023, na který vás srdečně zveme.

Pavel Baroch: Trpí celá rodina. Kvůli neschopnosti politiků se z přijímaček stal hazard s osudy dětí

Neschopnost české politické reprezentace dohlédnout dále než za hranice volebního cyklu v těchto dnech dopadá na ty, o nichž všichni tak rádi mluví, že to je budoucnost národa – na děti.

Zdeňka Petáková: Nová brožura pro zájemkyně o geologii a příbuzné obory

Dvanáct čtivě zpracovaných životopisů světově významných vědkyň různorodých geovědních specializací je soustředěno v nové půvabně ilustrované publikaci GEAS Ženy, které studují Zemi. Cílovou čtenářskou skupinou jsou dívky od 14 a do 18 let.