Stát bude od ledna platit ZŠ psychology či speciální pedagogy podle počtu žáků

Stát bude od příštího roku základním školám s více než 180 žáky platit psychologa, speciálního pedagoga či sociálního pedagoga. Hradit jim bude podle počtu dětí od 0,5 do 2,5 úvazku. 

Vláda schválila nařízení, které jejich financování nastavuje, řekl po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Od září 2026 bude stát v každé běžné první třídě s 15 a více školáky poskytovat peníze na práci asistenta pedagoga. Vláda tak reaguje na přijaté změny ve školském zákoně, uvedl Fiala.

Daniela Růžičková: Velká část učitelů není plně přesvědčena o přínosu asistentů. Velké množství nezaručí lepší výsledky

Na našich školách působí armáda 37 tisíc asistentů. Je to nejrychleji rostoucí skupina zaměstnanců. Ne všichni učitelé jsou však dle průzkumu přesvědčení o jejich přínosu. Čím to je? Kde je chyba? A proč si školy neurčují samy, kolik jich potřebují?

Jitka Dolanská: Bilingvní výuka? Místo podpory od státu bojují školy o holé přežití

Školy s rozšířenou výukou němčiny bojují o přežití. A to navzdory tomu, že začátkem loňského roku vstoupila v platnost úmluva, ve které se Česko zavázalo například podpořit výuku němčiny v regionech, kde se historicky používala.

Patricie Martinů: Díky neurovědeckým technikám žáci učivo nezapomenou. „Ne protože se učí víc, ale chytřeji,“ říká oceněná učitelka matematiky

Eva Matějková, finalistka letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic, své žáky v dobříšské Základní škole Trnka vede formativním přístupem k vyzrálosti a otevřenosti. „Když odchází na střední, jsou plní zdravého sebevědomí a školy si vybírají tak, aby jim tam bylo dobře a aby naplňovaly jejich představy,“ říká učitelka matematiky. Zároveň se věnuje i rozvíjení budoucích učitelů a péči o učitelskou komunitu.

Daniela Vrbová: Děti jako malí starostové a poslanci. Debaty je učí kriticky myslet, mluvit i vyjednávat o životě

Umění debatování pomáhá dětem porozumět velkému světu, ve kterém vyrůstají. Děti si mohou vyzkoušet fungování regionálních i mezinárodních institucí, jako je Evropská unie nebo americký Kongres. Během debat se naučí pořádně argumentovat a hledat kompromis. „Jedná se o schopnosti, které se jim budou potom hodit v reálném životě, třeba v situacích se zaměstnavatelem,“ vyzdvihuje Barbora Lacinová, předsedkyně Asociace debatních klubů.

Ministerstvo školství zřizuje Národní kurikulární radu jako nový poradní orgán

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřizuje Národní kurikulární radu (NKR) jako nezávislý odborný poradní orgán ministra školství. Rada má napomoci strategickému rozvoji kurikulární politiky a přispět ke zvyšování kvality vzdělávacího systému v České republice. Tento nový stálý poradní orgán ministra školství bude pomáhat s tvorbou a aktualizací vzdělávacích programů a jejich implementací do škol. Záměr zřídit takový orgán byl oznámen v souvislosti s představením nových rámcových vzdělávacích programů.

Žádné veto: Kuchařky a školníky zaplatí obce. Pavel nevyslyšel námitky krajů

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Kraje již dříve nově schválený zákon kritizovaly jako nesystémový, který podle nich může vážně destabilizovat chod škol v regionech. Začátkem července vyzvaly prezidenta, aby předlohu vetoval, což se ovšem nestalo.

Patricie Martinů: Čím rychleji se svět mění, tím víc školství zaostává, míní oceněný učitel ekologie Martin Kříž

Podle učitele z Montessori střední školy v Polné není výuka jen o předávání vědomostí, ale především o povzbuzení ke spolupráci, zájmu o svět kolem sebe a chuti něco měnit. „Jakmile dítě začne myslet na to, že ‚tohle bude v testu‘, vytrácí se radost z objevování. A bez ní mizí motivace v jakémkoli předmětu,“ říká Martin Kříž. Usiluje tak o to, aby budoucí učitelé věděli, jak učit jinak. I díky tomu došel až do finále letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic.

Josef Mačí: Hledají se místa ve speciálních školách. Hrozí, že děti zůstanou doma

Nedostaly se na žádnou školu. To je problém desítek dětí s mentálním postižením. Míst totiž na pražských speciálních školách není dost. Město se to snaží řešit navýšením kapacit, ale byla by spíš potřeba nová škola.

Daniela Vrbová: Jak poznat nadané dítě? Často na něj upozorní rodič nebo učitel, většina dětí ale takové štěstí nemá

Různých typů nadání je celá řada. Existuje hudební, sportovní, umělecké nebo intelektové. Mít nadání ale neznamená mít vyhráno. Pokud se velký talent nebo vysoká inteligence u dětí nezachytí a nepodporuje, hrozí jim, že můžou dlouho žít nenaplněný život, cítit se osaměle nebo frustrovaně z toho, že nemůžou rozvinout svůj potenciál.

Jitka Polanská: Všichni nadaní do jedné třídy! Hledání bodu rovnováhy pro českou inkluzi

Ve Spojených státech amerických se ve školách rozšířila forma péče o nadané děti s názvem Schoolwide Cluster Grouping Model – neboli školní klastrování nadaných. Název je složitý, ale metoda je relativně jednoduchá a finančně nenáročná. A je i v souladu se základními principy, na kterých stojí i české vzdělávání. Americká zkušenost navíc říká, že tato organizace výuky vyhovuje učitelům, rodičům nadaných i nadaným žákům samotným, a není to na úkor dalších dětí ve škole. Mohlo by „klastrování“ zásadně přispět k pozitivní změně ve vzdělávání dětí s nadáním v České republice?

SYRI: Třetina žáků základek využívá AI a nechce látku memorovat

Umělá inteligence pro širokou veřejnost pracuje už skoro dva roky a mění i školství, především přístup studentů. Třetina žáků základních škol používá umělou inteligenci pravidelně při přípravě do výuky a stejné množství dětí si myslí, že se ve škole nepotřebuje učit vědomosti nazpaměť. Je pro ně jednodušší zjistit, jak se správně umělé inteligence ptát, jak s ní pracovat a jak ji využít na to, čemu se budou chtít v budoucnu věnovat, říká výzkumník Národního institutu SYRI Tomáš Lintner. Český školský systém na to zatím dostatečně nereaguje. V tomto směru ale není rozhodně jediný.

Jana Karasová: Česko 2025. Neměli bychom přemýšlet, jak v každé oblasti vychovat vrstvu nejlepších, říká expertka

Studijní úspěch dětí v Česku závisí na rodinném zázemí mnohem více, než je běžné v některých jiných evropských zemích. Odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Klára Šeďová upozorňuje, že zkušenost ze školy ovlivňuje důvěru ke společenským institucím v dospělosti. „Nejenom že lidé nedosáhnou svého maxima, ale budou mít pocit, že se na ně společnost vykašlala, protože děti to velice dobře ví,“ říká Radiožurnálu v rozhovoru pro projekt Česko 2025.

Bořivoj Brdička: Manifesto 25. Plán nápravy vzdělávání

Výzva Johna Moravce, která se snaží vytvořit komunitu aktivistů zapojujících se do transformace školství tak, aby bylo v souladu s vývojem světa a vlivem technologií.

Silvie Pýchová: Partnerství pro vzdělávání 2030+: od izolace ke spolupráci

České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.

Tomáš Čakloš: Pojďme vychovat generaci, která se postaví útlaku

Náš kamarád Tomáš, který ve SKAV zastupoval  hnutí studentů, učitelů a vzdělavatelů Otevřeno, nedávno sepsal esej, která právě vyšla v časopise Skauting. Třebaže článek míří primárně do skautského prostředí, většina z něj může být využita univerzálně ve výchově a vzdělávání. 

Domníváme se, že jeho myšlenky mohou zajímat i vás, čtenáře Učitelských listů.

Karel Gargulák: Osud „velké novely“ školského zákona je v rukou senátorů

Pokud se Senát z „velké novely“ pokusí vyjmout nepedagogické pracovníky, poslanci už s velkou pravděpodobností nestihnou zákon v jakékoliv podobě schválit. Stejně jako v roce 2021 skončí roky práce pod stolem.

Josef Mačí: Stát začne sledovat, zda děti chodí do školy. Zasáhne tam, kde jsou problémy

Ministerstvo školství bude po všech školách chtít, aby posílaly informace, kolik má každý žák omluvených a neomluvených hodin. Je to zásadní pro vzdělávací úspěšnost, říká ministerstvo.