Zdeňka Petáková: Nová brožura pro zájemkyně o geologii a příbuzné obory

Dvanáct čtivě zpracovaných životopisů světově významných vědkyň různorodých geovědních specializací je soustředěno v nové půvabně ilustrované publikaci GEAS Ženy, které studují Zemi. Cílovou čtenářskou skupinou jsou dívky od 14 a do 18 let.

Josef Valenta: Osobnostní, sociální a etická výchova jako obor!(?)

„ …a tak učím „osobnostní a sociální výchovu“ v jedné třídě toho ročníku“, uzavírala svého vyprávění u kávy učitelka, kterou jsem znal od jejích studií na naší fakultě. „A víš co? Kolegové, kteří tam chodí, říkají, že od doby, co mají ta děcka OSV, se v té třídě učí lépe. A navíc přišli žáci z paralelní třídy toho ročníku. OSV nemají, a že by ji taky mít chtěli…“, zapointovala nakonec. 

Radka Hrdinová: Stát by měl jasně říct, že v tom nejsme sami, myslí si o malotřídce starosta Popelína

Kam chodí vítr spát je série reportáží z pěti malotřídních škol, které byly v roce 2022 součástí projektu EDUin na podporu malotřídek v periferních oblastech. Téma periferie a jejích regionálních specifik nás bude jako červená nit doprovázet všemi texty, přestože v každém z nich budeme zaznamenávat jinou situaci, ve které se daná škola nachází. Přečtěte si reportáž Radky Hrdinové, která navštívila malotřídní školu v Popelíně. 

Radka Hrdinová: Inovace a krize mají na systém velký dopad, proto musíme vědět, co chceme ve vzdělávání měnit. Mít strategii, říká Arnošt Veselý

Po dvou letech pilotování dostalo na ministerstvu školství zelenou zavedení tzv. středního článku podpory. Systémový prvek, který by fungoval v nyní prázdném místě mezi školou a ministerstvem, je součástí Strategie 2030+. O tom, jak o středním článku uvažovali tvůrci strategického dokumentu nebo jak se dívá na současnou diskusi o středním článku, jsme hovořili s profesorem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který tým připravující Strategii 2030+ vedl. 

Michal Pěchouček: Je umělá inteligence opravdu taková hrozba, jak si myslí Elon Musk? Ano. Ale řešení je jiné, než navrhuje

Umělá inteligence je pokročilá technologie, která již více než 50 let automatizuje lidskou činnost závislou na naší inteligenci. Je to opravdu užitečná věc, která dělá z mobilního telefonu to, čím je, překládá nám texty na internetu z jazyků, kterým nerozumíme, organizuje Uber taxíky po celém světě, postupně přebírá řízení auta, vybírá nám filmy na Netflixu, hraje s námi šachy nebo cvičí vojáky v bojových situacích.

Petr Honzejk: Pět nečekaných důvodů pro zachování domácích úkolů na školách

Společností hýbe debata o školních domácích úkolech. Není divu. Problému rozumí každý, podobně jako sestavě fotbalového nároďáku, vakcinaci nebo měnové politice. A každý na to má tím pádem příslušně silný názor: „Děti se víc naučí,“ volají jedni. „Je to zbytečnost, která je jen poškozuje,“ reagují druzí. Bum, prásk, křach.

Renata Zajíčková: Jaký chceme vzdělávací systém za 10 let?

Při jednání u kulatého stolu pod záštitou premiéra Petra Fialy jsem představila balíček reformních opatření pro mateřské, základní a střední školy. 

Jitka Polanská: Máme buď gymnázia, nebo odborné školy. V nabídce chybí školy pro 21. století, říká Ivan Smolka

Touha po všeobecném vzdělání a nedostatek míst na gymnáziích chtě nechtě obrací pozornost rodičovské veřejnosti k dostupným alternativám. Toho se chopily odborné školy a na svém půdorysu zakládají lycea, která mají sice větší podíl všeobecně vzdělávacích předmětů, ve své podstatě ale zůstávají odbornou školou s poměrně úzkým profilem. Waldorfské lyceum v Praze jde odlišnou cestou. „V dnešní době má význam širší, všeobecné vzdělání, ale jde o to, co si pod tím představujeme,“ říká jeho ředitel Ivan Smolka. Debata by se podle něj neměla vést jen o tom, jak zvýšit počty míst na gymnáziích, ale i o tom, jak proměnit způsob středoškolského vzdělávání. Na jeho školu míří žáci, kteří na gymnázium nechtějí, i když by tam jít mohli.

Třikrát o budoucích učitelích i o rodičovských aspiracích

Projděte si tři nové studie, které vyšly v posledních týdnech. Věnují se stále aktuálnějšímu problému nedostatku učitelů (respektive důvodům, proč odcházejí ze školství), ale také tomu, jak zkušenost s online výukou ovlivnila sebevědomí rodičů při vzdělávání vlastních dětí.

Společné memorandum MŠMT a fakult připravujících učitele

U příležitosti Dne učitelů podepsali ministr školství Vladimír Balaš a zástupci fakult připravujících učitele společné memorandum týkající se přípravy učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Dokument vznikl v návaznosti na naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Dejme revizi RVP ZV několik měsíců navíc a využijme je k zásadnímu zkvalitnění procesu tvorby – vyplatí se to!

Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, Centra občanského vzdělávání a CEDU – Centra pro demokratické učení předkládáme stanovisko k procesu tvorby a naplňování harmonogramu revize RVP ZV. Za nutné považujeme navýšení časové dotace pro tvorbu tohoto dokumentu v řádu měsíců a také zkvalitnění designu celého procesu a jeho řízení. Tlak na rychlost revize RVP ZV ohrožuje kvalitu dokumentu a přijetí změny! 

Vladimír Just: Nevzdělanost, která imponuje. Pohrdání humanitní vzdělaností je pohrdání sebou

Včera vyvrcholily po celé republice pokojné, nesmělé, ba ostýchavé protestní akce vysokoškolských pedagogů humanitního směru, a konkrétně filosofických fakult. Akce, zaměřené proti ostudnému finančnímu ohodnocení jejich práce.

Robert Čapek: Vysoké školy a „hodina pravdy“: kde ale pravda je ve skutečnosti?

Na Den učitelů proběhla akce, nazvaná poněkud pompézně „hodina pravdy“. Zapojili se vysokoškolští učitelé ze třinácti fakult z devíti měst a chtěli zvýšit mzdy. Napsali: „Požadujeme důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd, které budou srovnatelné s podmínkami pro univerzitní výuku jiných věd nebo s podmínkami středoškolských vyučujících„. K tomu bych rád uvedl několik poznámek – nebo snad palčivých otázek. 

Pavlína Nečásková: Ekonom Münich – víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol

Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém. 

Petr Král: Šéfka vysokoškolské sekce ministerstva – univerzity se musí samy podílet na řešení nízkých platů

Den učitelů. Někteří svůj den oslavili protestem. V osmi českých městech plánovali upozornit na nízké platy. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec dodal: „Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu.“ Problematiku nízkých platů vysvětlovala pro Radiožurnál Radka Vildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.

Josef Mačí, Klára Šotková: Podívejte se na srovnání platů na fakultách, nerovnost vyvolala protest

Pedagogové na některých vysokých školách pobírají daleko nižší plat než jejich kolegové na základních a středních, kam také řada z nich odchází. Humanitní fakulty žádají ministerstvo o srovnání podmínek.

Patricie Strouhalová: „Učitel má být režisér, žáci mají rozhodovat.“ Autoři projektu Mapa otevírají nové možnosti výuky

Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.

Návrh: Školáci by se v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově

Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ.

Filip Šára: Hudební a výtvarná výchova se rušit nemá, školy ale mají dostat větší možnost volby

Zprávy o možném zrušení předmětů výtvarná a hudební výchova zarezonovaly v médiích i ve společnosti, mnozí lidé i organizace s tím vyjádřili nesouhlas. Členové pracovní skupiny, která pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací programy pro základní školy, se to nyní snaží uvést na pravou míru.

Magdalena Synková: Když probíráme ptáky, jdeme postavit hnízdo. Domoškola učí děti v reálných situacích

Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.