Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Prevence už od školek, pomůcek přibývá. Přesto roste počet dětí s vadou řeči. Čím to je?

Zdá se nám to, nebo se o tom v poslední době jen více diskutuje? Vypadá to, že dětí v předškolním věku, které mají obtíže s mluvením, je čím dál více. Logopedi i speciální pedagogové hlásí, že zdání neklame: dětí s poruchami řeči skutečně přibývá. Logopedické vady jsou druhým nejčastějším důvodem odkladu školní docházky. Loni kvůli nim podle České školní inspekce do první třídy nenastoupilo 23 procent dětí, o rok dříve to bylo 21 procent dětí, které přišly k zápisu. A to přesto, že prevence těchto poruch se posiluje.

Koalice řeší, zda nechat poslední ročník v mateřinkách i nadále povinný

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Josef Valenta: „Na filozofické fakultě“ aneb Můj život pod průměrem a co na to pomáhá

„Za ty tvoje prachy bych do třídy jenom nakouknul…“, sdělil mi na třídním srazu před pár lety ex-spolužák, tehdy kantor na základní škole. No, a to bylo, prosím, ještě před tím, než se učitelům začalo přidávat! Jasně, má to háčky. Jako zaměstnanec univerzity nejsem učitel, jsem „akademický pracovník“, spadám pod „vědu a výzkum“ a učím podstatně méně hodin, než učil bývalý spolužák – učení je „pouze“ jednou ze tří rolí akademiků. Jeho bonmot si ale nebylo možné nezapamatovat.

Daniel Kroupa: Hodina pravdy na vysokých školách

Vysokoškolští učitelé humanitních a společenskovědních oborů protestují proti nízkým platům, jestli jste si toho nevšimli. Nejspíš nevšimli i přesto, že protesty se ozývají již pár měsíců.

Jitka Polanská: Známkování má na základkách nahradit kriteriální hodnocení. Jak to změní školství?

MŠMT se chystá zrušit známkování v prvních třech ročnících základní školy. Co tato změna přinese? Ke slovu by se mělo dostat tzv. kriteriální hodnocení, které ocení znalosti, dovednosti či pokroky žáka v rámci předmětu.

Matouš Hrdina: Vzdělávací politika českých vlád nás vrací do středověku

Na střední školy v září nastoupí mimořádně početný ročník 2008 a u přijímaček tak bude panovat ještě větší stres než obvykle. Je jisté, že spousta talentovaných a motivovaných dětí skončí na horších školách a oborech, než po jakých toužily, a budou tak už v patnácti letech do velké míry předurčeny k horším životním šancím a perspektivám.

Annette Lies: Ne je moje superschopnost. Jak vylepšit svůj život jedním slovíčkem

Kdybych matce řekla, že na to nemám čas, tak se mnou už v životě nepromluví! Podobná prohlášení důvěrně znají mnozí z nás. Potýkají se s kulturně podmíněným vzorcem chování, kvůli němuž jsou přesvědčeni, že musejí za každých okolností všem vycházet vstříc na úkor vlastních potřeb. To vede k pocitům úzkosti, ztráty identity, k potlačovanému vzteku a někdy i k vyhoření.

Konference o trendech výuky venku nabídne přednášky i praktické workshopy

Nejnovější informace o výuce venku nabídne veřejnosti konference Žijeme v Zahradě hrou, pořádaná Nadací Proměny Karla Komárka. Proběhne na Den učitelů, 28. března 2023, v kulturním centru Vzlet v Praze – Vršovicích. Účastníci se na ní dozvědí, jaké aktivity dětem připravit, aby se všestranně rozvíjely, nebo proč je pro školu tak důležitá chytře vytvořená zahrada. Přednášky doplní praktické workshopy, na nichž se bude hovořit o pozitivních dopadech přírodního prostředí na dětský kolektiv nebo o roli architekta při navrhování školní zahrady. Řeč bude i o tom, proč je učení venku důležité pro motivaci učitelů. 

Tereza Čapková: Školní knihovny mohou být srdcem školy. Zázemí poskytují všem bez rozdílu

Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce. 

Lucie Slejšková: Kam investovat energii zřizovatelů a vedení škol? Úspěšné země ukazují směr

Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.

Václav Pešička, Vendula Kryštofová: Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?

Barbora Janauerová: Česko se potýká s nedostatkem učitelů a může být hůř. Pomoci má novela zákona

Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odchází do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně.

Kateřina Lánská: Umělá inteligence vstupuje do škol. Jak využít její potenciál?

Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí. Přesněji řečeno, na poli vědy nejsou umělá inteligence a strojové učení zas takovou novinkou, nové je jejich rozšiřování a působení v běžných oblastech našeho života. Aktuálně míří mimo jiné do škol a jednou z otázek je, jak se ji podaří pedagogům integrovat do výuky.

Zuzana Hronová: Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky

Městečko pod Jizerskými horami Velké Hamry důsledně řešilo situaci lidí z vyloučených lokalit. Nabídlo jim městský byt, podmínkou byla stálá práce a docházka dětí ve škole. Úspěchy se dostavily za několik let. 

EDUin: Doporučení pro aktéry vzdělávací politiky v Auditu vzdělávacího systému 2022

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.

Josef Mačí: Konec domácích úkolů? Děti přetěžují, znechucují jim školu a jsou diskriminační

Domácí úkoly děti rozvíjí, jen pokud jsou motivační a neslouží jako forma trestu. Nová iniciativa upozorňuje, že úkoly nemohou být povinné a hodnocené.

Jak na výuku žáků v heterogenní školní třídě? Praktickou podporu učitelům nabízí NPI ČR

Když učitel plánuje vzdělávání svých žáků nebo vyučuje, měl by vždy myslet na to, že se žáci ve svých individuálních předpokladech pro učení i při samotném průběhu procesu učení liší.

EDUin: Co přinese Audit vzdělávacího systému za rok 2022?

EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?

Umělá inteligence ve školách. Zakazovat, nebo začít efektivně využívat?

Některé školy si nevědí rady s novými AI nástroji, jako je například konverzační chat GPT. Školský odbor radnice v americkém New York City vydal zákaz používání tohoto nástroje v místních školských zařízeních, a to jak studentům, tak i pedagogům. Úřad svůj krok zdůvodnil obavami z dopadů používání AI systémů na vzdělávání dětí.

Přemysl Spěvák: Pane řediteli, už je čas. Digitální revoluce rozdělila školy, brzdí ji i učitelé

České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.