Dvakrát o dětech mimo hlavní proud

V posledních týdnech byly zveřejněny dvě práce, které si zaslouží pozornost. Obě se týkají dětí, které stojí (z různých důvodů) mimo majoritní společnost a na obou se podílela společnost PAQ Research.

Proč dávají i rodiče z měst své děti na venkovské školy? Nechtějí stres a anonymitu, ukázal unikátní projekt

Proč jsou některé vesnické školy žádanější než jiné? A čím vábí dokonce i rodiče městských dětí? Je prestiž to nejdůležitější, co rodiče pro své děti hledají? Na tyto otázky se zaměřil multidisciplinární projekt Žádané školy: Podmínky volby základní školy ve venkovském prostoru. A ukázal, že well-being žáků a komunita je pro rodiny mnohdy podstatnější než prestiž školy.

Jan Stránský: Dětští TikTok notorici. Lék mají (doslova) v rukách rodiče

„Možná by nejlepší prevencí a léčbou dětské závislosti na sociálních sítích bylo, kdybychom my, dospělí, přestali bez ustání civět do displejů.“

Petr Honzejk: Nemáš gymply? Hoď tam učňáky! Česko je země všudypřítomné babicovské improvizace

Průšvih s nedostatečnou kapacitou českých středních škol vstoupil po fázi zděšení do fáze heroické improvizace. „Naplníme třídy až po střechu!“ hlásí kraje, které na řešení problému léta důsledně kašlaly. „Co takhle příští rok neotevřít šestiletá gymnázia, aby byla místa na čtyřletých?“ perlí zase exministr školství Robert Plaga, který pro odvrácení kalamity nehnul prstem, když na to byl ještě čas. Je to sice pořád lepší než postoj bývalého šéfa lidovců, křesťana Pavla Bělobrádka, který navrhuje nedělat nic. A to s buddhistickým argumentem, že si děti ze silných ročníků vlastně mohou samy za to, kdy se tak nevhodně narodily. Ale je to spíše smutná komedie.

Zuzana Machálková: Emoční vyčerpání a cynismus. Nový výzkum představuje, jak jsou na tom čeští učitelé a učitelky

Nadměrný stres v práci zažívá podle zahraničních studií zhruba polovina učitelů a učitelek. Jak je to v Česku se v současnosti snaží zjistit vědci z Národního institutu SYRI – v jednom z největších výzkumů duševního zdraví na pracovišti mapují mimo jiné i to, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv. Výsledky by pak mohlo využít třeba i ministerstvo školství.

Změní umělá inteligence české školy k nepoznání?

Umělá inteligence vtrhla ve velkém do našich životů a čím více z nás ji používá, tím rychleji se učí. Bořivoj Brdička, přední český expert na informační technologie ve školním prostředí a na digitální wellbeing a člen pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+, uvádí, že umělá inteligence v blízké budoucnosti dokáže převzít celou řadu činností, které dnes vykonávají učitelé. Měli by se lidé na celém světě bát, že budou nahrazeni? A jak v těchto časech plných turbulentních změn připravovat děti a mladistvé na budoucnost?

Startují Týdny mediálního vzdělávání. O diskuzi s novináři na školách či materiály do výuky se přihlásilo přes 150 českých škol

Už posedmé pořádá vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni několikatýdenní akci na podporu mediální gramotnosti mladých lidí s názvem Týdny mediálního vzdělávání. Do letošního ročníku se zapojilo přes 150 škol v 85 městech.

Harvard je nejlepší univerzitou na světě, z českých je nejvýše Univerzita Karlova

Nejlepší vysokou školou na světě je podle nového vydání žebříčku Centre for World University Rankings americká Harvardova univerzita. V první pětce se kromě ní umístily ještě MIT a Stanfordova univerzita a dvě britské instituce – univerzity v Cambridge a Oxfordu.

Josef Mačí: Vysoké školy králi průměrnosti. Chceme ale špičkovou vědu, říkají experti

Jak posunout vysoké školství, aby Česko mohlo být světově úspěšné. O tom diskutovali vědci v rámci Neuron Online Clubu, který můžete zhlédnout ze záznamu na Seznam zprávách.

Ondřej Šteffl: Naše děti mají vychovávat nejen učitelé, ale také právníci, lékaři, vojáci a další lidé z praxe

Chceme-li budovat moderní školství, musíme do výuky přilákat více lidí se zkušenostmi z reálného světa mimo školu. Současně je ovšem třeba zajistit kvalitu výuky. Novela zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve sněmovně, je sice malý krok, ale rozhodně správným směrem. A je to velká výzva pro pedagogické fakulty.

Zuzana Hronová: Gymnazista mechanikem? V přijímačkách nás dohnala chyba z roku 2012, míní expert

V Česku se dlouho mluvilo o tom, že by neměla vznikat žádná nová gymnázia, že je potřeba děti hlavně na učilištích a že některé střední školy by se měly zrušit. Kraje nevarovalo, že se jim mimořádně silný populační ročník nevešel v roce 2012 do školek. Nepřichystaly se na jeho nástup na střední školy. Výsledkem je letošní velký převis u přijímacích zkoušek a také velký rozchod poptávky dětí a rodičů s nabídkou středoškolského studia. Málokdo se dostal na školu, na níž opravdu chtěl. Podle vzdělávacího experta Tomáše Feřteka bude kvůli tomu řada studentů demotivovaná.

Tomáš Pancíř: Ministr školství – Na vysoké školy chodí příliš staří studenti. I proto navrhuji zrušení deváté třídy

Příliš mnoho žáků, příliš málo míst ve školách. To je problém, který nyní řeší rodiče a děti po celém Česku. Nový ministr školství si dokáže představit řešení nedostatku míst v některých oblastech země například zavedením Státního fondu vzdělávací infrastruktury. „Je namístě vnést do toho systému nějaký stabilizující prvek,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN) v pořadu Radiožurnálu.

Jan Zeman: Kdo může za chybějící místa na středních školách

„Nedostatek kapacit všeobecného vzdělání s maturitou by opravdu neměl být ve vyspělé zemi sváděn na to, že o něj žáci mají zájem.“

Jitka Polanská: Akademici se veřejných debat spíš straní, já jdu s kůži na trh, i když to někdy bolí, říká Daniel Münich

Učitelské platy už nejsou jen věcí jedné profesní skupiny – staly se věcí veřejného zájmu. Média a zainteresovaná veřejnost sledují, zda a kolik se učitelům přidá, a nikdo nerozporuje, že to je potřebné. Ještě před pár lety to ale nikoho moc nezajímalo, a ani ti, kdo si upřímně přáli lepší kvalitu vzdělávání, si nebyli jistí, zda se toho dosáhne tím, že se přidá učitelům. Lví podíl na změně uvažování má podle všeho Daniel Műnich a analýzy učitelských platů think tanku CERGE-EI IDEA, který vede.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Na co by se měl zaměřit nový ministr školství?

Zveme vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude konat ve čtvrtek 18. dubna od 14 do 16 hodin online. Tématem květnové debaty jsou výzvy, které čekají nového ministra školství Mikuláše Beka. Sledovat ji můžete ZDE.

Saša Uhlová: Žalostný stav českého školství zasáhl tentokrát i elity

V Česku je přístup ke kvalitnímu vzdělání odepřen mnoha dětem. Souvisí to i se zkostnatělostí českého školství. Systematické selhávání vzdělávacího systému letos zasáhlo i děti z rodin, pro které je vzdělání priorita.

Expert: Pořádat vlastní přijímačky je pro školy složité, hodnocení je subjektivní

Připravovat vlastní přijímací zkoušky je pro střední školy složité. Sestavit test, který má zásadní dopad na budoucnost dítěte, je náročné časově i odborně. Hodnocení a třídění uchazečů na základě osobních pohovorů a motivace ke studiu je nejednotné, subjektivní a těžko prokazatelné, řekl předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček.

Anna Horáčková: Mileniálové jsou oproti svým rodičům méně ochotní uzavírat manželství a zakládat rodiny, ukázala studie

Takzvaní mileniálové – jinými slovy lidé narození mezi lety 1981 až 1996 – jsou vzdělanější oproti generaci svých rodičů a výrazně se liší i jejich životní styl. Právě to vyplynulo z mezigenerační studie think-tanku IDEA při institutu CERGE. Ta pomyslně zmrazila svět v letech 2006 a 2021, aby obě generace porovnala v podobném věku.

Kamila Minaříková: Služební byt nebo 400 tisíc k nástupu. Pokud kraje nenalákají učitele, bude zle

Českému školství stále chybí dostatek pedagogů. Představitelé krajů se chtějí vyhnout situaci, kdy nebude mít kdo nahradit učitele, kteří odejdou do důchodu. Snaží se proto nejen absolventy motivovat třeba nabídkou náborových příspěvků.

MŠMT: Unikátní šetření: jak jsou začínající učitelé připraveni na svou práci?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo v rámci reformy pregraduální přípravy učitelů unikátní pilotní šetření kompetencí a postojů začínajících učitelů a čerstvých absolventů učitelství. Šetření se zúčastnilo zhruba 500 čerstvých absolventů či studentů posledních ročníků učitelských programů, u kterých se předpokládá, že studium v nejbližších měsících dokončí, a přes 1 600 začínajících učitelů v prvních dvou letech praxe. Jedná se tedy o největší šetření svého druhu v ČR za posledních 30 let a v současné době probíhá jeho druhý ročník.