Markéta Hronová: Bek chystá úspory ve školství: skončí dělení na menší třídy, některé školy přijdou o učitele

Než mít jednu plnou třídu, to radši dvě poloplné. Pro školy je v současnosti mnohdy finančně výhodnější učit žáky ve více menších skupinách a mít kvůli tomu více učitelů. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je ale takový stav neudržitelný. Chystá proto návrh, podle něhož by se měl už od příštího roku změnit systém financování základních a středních škol. Část z nich pak bude muset některé pedagogy propustit. 

Z univerzit kvůli nedůstojným platům odcházejí akademici. Fakulty plánují stávku

Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři na dotaz ČTK nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli na dotaz ČTK po zasedání České konference rektorů (ČKR). 

Otevřeno: Nový kompetenční rámec je příležitostí změnit, jak se v Česku učí

Debaty o českém školství se často stáčí k přípravě učitelů, která je pro jeho kvalitu klíčová. Po letech stížností i dílčích inovací dnes Ministerstvo školství spolu s fakultami připravujícími učitele zavádí systémovou reformu. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma, coby organizace věnující se učitelství a zapojené do přípravy reformy, považujeme změny, k nimž právě dochází, za zásadní průlom. Podaří-li se je dotáhnout a upevnit do praxe, potom jsou příležitostí změnit, jak čeští učitelé a učitelky učí.

Patricie Polanská: Plaga – Kdyby záruku za platy vysokoškolských pedagogů převzal stát, zlomilo by to univerzitám páteř

Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.

Tomáš Svoboda, Kateřina Mahdalová, Vojtěch Kadaňka: Bídná úspěšnost vysokoškoláků. „Tady jsou školy hrdé, že spoustu lidí vyhodí“

Téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program končí v Česku nezdarem. Vysokoškoláci nejčastěji utnou obor už v prvním ročníku. Značnou neúspěšnost ovlivňuje řada faktorů, včetně covidu či špatného navázání na praxi.

Společnost opomíjí potřeby nadaných dětí, upozorňuje nový projekt Přemýšlivec Nadace RSJ

Nadaným dětem se nedostává adekvátní podpory a na problémy často zůstávají samy. Mohou čelit nepochopení ze strany vrstevníků, učitelů i blízkých, vyloučení z kolektivu, šikaně i depresi. Nadace RSJ spouští kampaň Přemýšlivec, ve které upozorňuje na dlouhodobé přehlížení potřeb nadaných, přemýšlivých dětí. Touto kampaní chce upozornit na problémy, se kterými se nadaní potýkají, ale také poukázat na možné cesty, jak je rozpoznat, podpořit a vytvořit jim vhodné podmínky pro rozvoj. Staví na příbězích nadaných dětí a mladých, kteří jsou ochotni sdílet své zkušenosti včetně překážek, na které kvůli svému nadání narážejí.

Markéta Hronová: Střední škola s režimem vysoké. Žáci mají svobodu i zodpovědnost, na práci dostávají omluvenky

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Tento nápis visí hned naproti vchodovým dveřím Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia. A máloco vystihuje zdejší prostředí lépe. Ředitel Radko Sáblík nechal studenty, aby převzali iniciativu a školu si utvářeli sami.

Markéta Hronová: Skoro polovině našich učitelů je mezi 19 a 25 lety, vysvětluje ředitel úspěchy „ajťácké“ průmyslovky

Téměř polovinu jeho učitelského sboru tvoří bývalí studenti. Ti současní ještě při škole často podnikají nebo radí ministrům. Naposledy se pro resort školství podíleli na doporučeních pro učitele a žáky, jak pracovat s umělou inteligencí. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia už jednadvacátým rokem. Když nastoupil, škola se nijak nelišila od ostatních. Nyní patří k těm elitním.

Co se děje při přípravě revize RVP ZV?

O přípravě tzv, velké revize RVP ZV má informovat web Velké revize RVP základního vzdělávání, kde jsou kromě jiného i reporty činností pracovních skupin připravujících revizi. V září byla přerušena série neformálních online setkání Otevřeně o revizi – 2023, kde se diskutovalo o velké revizi RVP ZV a vedení projektu revize informovalo o aktuálním vývoji. Na webu je informace, že se v současné době pracuje na úpravě formátu a další setkání se připravuje. Nové informace prezentoval náměstek Jiří Nantl na tiskové konferenci.

Radek Bartoníček: Vedli rozhovor s prezidentem a jeho ženou. Teď připravují žáky na džungli po škole

Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.

MŠMT ČR: Revidovaný RVP představíme veřejnosti začátkem roku 2024

Návrh revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) by měl být předložen k veřejné konzultaci na počátku roku 2024. Od školního roku 2025/26 by mohl být používán školami dobrovolně a od školního roku 2027/28 pak povinně. U středních škol probíhá inovace oborové soustavy tak, aby byla nabídka oborů jednodušší, srozumitelnější a lépe odpovídala potřebám vývoje společnosti, ekonomiky a technologií. V rámci tiskové konference MŠMT 3. 10. to uvedl náměstek ministra Jiří Nantl.

Josef Mačí: Reforma školní výuky se odkládá. Chystají se velké škrty v učebních oborech

Nový způsob výuky čeká žáky až o dva roky později, od školního roku 2027/2028. Zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Reformovaný vzdělávací program představí ministerstvo školství až začátkem příštího roku.

České školy a umělá inteligence (výsledky výzkumu)

Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.

Michaela Prešinská: Umělá inteligence často lže, musíme se naučit s tím pracovat, radí expert na školství

Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.

Kateřina Mahdalová: Kam do školy? České děti dostávají špatnou radu

Jsme tradičně průmyslová země a potřebujeme víc lidí s technickým vzděláním, říkají politici, firmy i vedení svazu průmyslu. Obecně je rozšířen názor, že humanitní vzdělání snižuje pracovní šance. Všechno je ale jinak.

Michaela Prešinská: Život naučí děti víc než osnovy. Učitelé by na to měli myslet, říká britský ředitel

Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.

Otevřeno: Chceme si zapsat předmět Bezpečné prostředí, ale nejde to! Spouštíme hlasování o příštím zápisu

Aby se děti mohly naplno vzdělávat a rozvíjet, musí se cítit bezpečně. Budoucí učitelé a učitelky by se proto měli v rámci svojí přípravy učit bezpečné prostředí ve třídách vytvářet. Naráží však na to, že na pedagogických fakultách není dostatek předmětů, které se bezpečnému prostředí věnují.

Radka Hrdinová: Jak zlepšit kvalitu výuky na školách? Cestou je efektivnější správa škol

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo na odborné konferenci Jak nastavit odpovědnost za kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách v ČR veřejnou konzultaci ke svému návrhu na uspořádání školské správy na lokální úrovni.

V Česku ubývá malotřídních škol i dětí v nich. Stát by měl říct, jak vidí optimalizaci školské soustavy

Témata, která se objevila v dalších dílech seriálu Jak se dělá dobrá škola. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem. Desetidílná série má premiéru každou středu kolem 22. hodiny na ČT2. V pátek je pak díl reprízovaný na ČT1 v 17:00. Odvysílané díly také najdete v iVysílání. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.

Mění se jen ty školy, které chtějí, ty ostatní klidně zůstanou v minulém století, říká Hana Vellánová

Osobnost ředitele má zásadní vliv na to, jak učitelé přemýšlejí i jak se chovají, říká bývalá ředitelka a spoluzakladatelka Trvalé obnovy školy (TOŠ) Hana Vellánová. A na otázku, na které straně stojí v současné debatě o tom, zda učitel má mít svobodu volit si své metody výuky, odpovídá: „Je to zapeklitá věc, ale za školu a její vývoj má odpovědnost ředitel, a z toho je třeba vycházet.“