Markéta Hronová: Kdo povede úřad, který určuje směr výuky v Česku? Přihlásilo se rekordní množství zájemců, komise už vybrala favoritku

Příležitost o reformě vzdělávání nejen mluvit, ale reálně na ní pracovat. Tak ministerstvo školství lákalo zájemce na post ředitele Národního pedagogického institutu (NPI). Právě ten řídí třeba reformu rámcových vzdělávacích programů (osnov), které určují, jak má vypadat výuka. A zřejmě to zabralo. Přihlásilo se rekordní množství kandidátů – hovoří se zhruba o třicítce přihlášek. Komise ve čtvrtek vybrala osm nejlepších. Vyhrála žena, která už teď vede v NPI jeden z týmů. Kdo nakonec v čele úřadu usedne, rozhodne ministr školství.

Jak být rodičem v digitální době

Naše děti dnes vyrůstají v prostředí, kde je digitální svět stejně samozřejmý jako ten skutečný. Sociální sítě, hry, videa i online komunikace jsou běžnou součástí jejich dne. Spolu s příležitostmi však přicházejí i rizika, která mohou ovlivnit jejich psychiku, vztahy a bezpečí.

Angličtina od 1. ročníku dobrovolně. Je to dlouhodobé, nebo dočasné řešení?

Před měsícem ministr školství Robert Plaga rozhodl o zrušení plánované povinné výuky anglického jazyka od 1. ročníku základních škol a povinné výuky druhého cizího jazyka od 7. ročníku. EDUin se k tématu výuky cizích jazyků na základních školách s odstupem vrací. Upozorňuje na nejasný dlouhodobý cíl státu v oblasti jazykového vzdělávání i na to, že kvalitní výuka cizích jazyků nemá být dostupná jen ve větších městech a žákům z lépe zaopatřených rodin.

Markéta Hronová: Zavíráme, nejsou děti. Jak vylidňování venkova „zabíjí“ místní školy a jak se na to mají obce připravit

Až do 1. září nebude jisté, zda se letos v Deštném v Orlických horách otevře druhý stupeň základní školy, nebo ne. Kvůli malému počtu dětí ho tam chtějí uzavřít o rok později, ale reálně je možné, že deset oficiálně zapsaných žáků z druhého stupně po prázdninách nepřijde a raději zvolí přestup na jinou školu už letos. Pokud zůstanou lavice prázdné, bude nutné vyšší třídy zavřít rovnou.

Miloš Čermák: Norové přitvrzují. Po mobilech u dětí dostala stopku i AI

Norsko nechrání děti před nebezpečnou hračkou. Chrání to, co bude v éře AI skutečně vzácné – schopnost fungovat bez ní. Říká dětem: Na začátku je dřina a otrava, ale je potřeba tím projít.

Daniel Münich: Více peněz do školství na dluh? Ano, pokud projde reformou

Voliči by snáze přijali navýšení výdajů na školství na účet vyšších rozpočtových deficitů, když uvidí, že dodatečné peníze nepůjdou jen do vyšších platů, ale také do systémových změn.

Ondřej Šteffl: Učíme děti dovednosti pro minulá století. Dnes by se jim hodilo více práce s emocemi nebo umění rozpoznávat nesmysly

Povinný druhý cizí jazyk, angličtina od první třídy, pravěk, planimetrie, elektromagnetická indukce, členovci, větný rozbor, oxidačně-redukční rovnice… Všechno může být užitečné, dokonce i láčkovci a lumírovci. Všechno se ovšem do školy nevejde.

Markéta Hronová: Sliby o vyšších platech učitelů politici díky triku nikdy nemuseli dodržet. Splní teď Babiš avizovaných 75 tisíc měsíčně?

Když politici dají nějaký slib, a dokonce ho propíšou do zákona, stejně to ještě nemusí znamenat, že ho splní. Už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) učitelům slíbila, že se jejich platy dostanou na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek pak dala následující vláda Petra Fialy dokonce do zákona – ale tak „fikaně“, že se ho stejně nikdy nepodařilo naplnit.

Zástupci organizací zabývajících se vzděláváním: Školství potřebuje v roce 2027 v rozpočtu minimálně 334 miliard korun. Sledujeme čtyři ukazatele o výdajích na něj

Zástupci tří organizací, které se zabývají oblastí vzděláváním – EDUin, IDEA při CERGE-EI a PAQ Research – na dnešním setkání s novináři podrobněji představili a okomentovali návrhy z nedávné společné výzvy 25 organizací adresované předsedovi vlády A. Babišovi a ministryni financí A. Schillerové. Ta uvádí, že pokud má český stát dodržet všechny své závazky ve vzdělávání a přiblížit se v podílu výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání na průměr ostatních zemí OECD, měly by být výdaje ministerstva školství pro příští rok minimálně ve výši 334 miliard korun.

Josef Mačí: A co vysvědčení vůbec nedávat? Známky stejně nejsou objektivní

Kolem vysvědčení se stále točí školní svět. Přitom se ukazuje, že může pomoct, když se známky úplně vynechají. Alespoň na začátku školních let. Naopak by se školám nemuselo líbit, kdyby je hodnotili žáci, jak ukazují data.

 

Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají.

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Markéta Hronová: Studenti na rande s vědci. Výzkum není jen pro šprty, ale školy k němu nenabízejí cestu, ukázala akce Neuronu

Mladé lidi láká dělat vědu, ale nevědí, kde začít a jaké mají možnosti. Ukázalo to v Česku unikátní setkání zapálených studentů středních i vysokých škol s vědci, které zorganizovala Nadace Neuron. Její kvíz, jenž má mladým lidem pomoci najít vědecký obor, kterému by se na základě svých zájmů mohli věnovat, vyplnilo během dvou měsíců přes dvacet tisíc studentů.

Patricie Martinů: České učebnice mají tři systémové slabiny a čas na jejich řešení se krátí

Analýza učebnic v Auditu vzdělávacího systému 2025 identifikovala, že české školství čelí ve věci učebnic třem systémovým problémům najednou: nestabilnímu financování, absenci shody na tom, jakou roli a podobu má mít, a neprovázanosti s chystanou revizí RVP, která se nemilosrdně blíží. Navazující anketa mezi učiteli, která v uplynulých týdnech proběhla na webu EDUinu, i nová data z terénu to jen potvrzují.

Markéta Hronová: Světoví odborníci otáčejí: „Tvrdé“ znalosti jsou stejně důležité jako kompetence. Ovlivní to i přípravu nových osnov

Jsou důležitější kompetence jako třeba umět komunikovat v týmu a správně se rozhodovat, nebo tvrdé znalosti? O tom se nejen světoví odborníci na pedagogiku přou několik desítek let. Nyní se přiklání k názoru, že kompetence nemohou znalosti zcela vytlačit.

František Jirků: Vesnické školy brání svou jedinečnost, ministerstvo chce podpořit jejich spojování do celků

Venkovské školy by se měly slučovat pod jedno vedení do takzvaných svazkových škol. Podle plánu ministerstva školství by tak byl jejich provoz efektivnější. Dolní Cerekev na Jihlavsku už začíná zjišťovat, jaký by byl zájem v okolních obcích, kde mají v současné době malotřídky. Jednou z nich je základní škola v nedaleké Cejli.

Barbora Vajsejtlová: Když dítě neříká, že je šikanované, neznamená to, že se nic neděje, varuje psycholog

Víte, proč šikanují i oblíbené a inteligentní děti, proč oběti často mlčí celé měsíce a proč je podezřelé, když škola tvrdí, že v ní žádná šikana neexistuje? Odborník vysvětluje, kdy zpozornět a jak dítěti pomoci.

EDUin: Zrušení asistentů pedagoga jako podpůrného opatření musí obsahovat individuální mechanismus pro případy, kdy jich ve školách bude nedostatek

Ministerstvo školství tento týden vložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Návrhy změn v něm se významně dotknou pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol. EDUin v tiskové zprávě popisuje nově navržená pravidla a upozorňuje na rizika, která může tato změna školám i žákům přinést.

Markéta Hronová: Místo let za katedrou bude záležet na kvalitě výuky nebo roli ve škole. Plaga naznačil, čím nahradí tabulkové platy pro učitele

Dostávat plat jen podle počtu odpracovaných let je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) přežité. Dosavadní praxi, kdy si učitelé musí lepší peníze tzv. vysedět, chce změnit tak, aby se více hodnotila kvalita výuky. To by měl přinést nový kariérní systém, jehož zavedení má vláda v programovém prohlášení. Jeden pokus takový systém zavést do praxe už ale před deseti lety zkrachoval. Plaga říká, že jeho verze bude lepší, a na úterní konferenci naznačil, jakým směrem by se měla ubírat.

Milan Hausner: Mezi mlýnskými kameny. Proč české vzdělávání posílá děti do krizí 21. století s dřevěným mečem

Proč resilience není wellbeing. 

Wellbeing je polštářek, resilience je kost.

Wellbeing ti nabídne čaj z meduňky, resilience ti připomene, že hrnek držíš i po třetí krizi.

Wellbeing tě hladí po zádech, resilience tě postaví na nohy, i když se ti nechce.

Wellbeing je slib, že bude líp. Resilience je fakt, že to přežiješ, i když nebude.

Wellbeing se fotí na Instagram, resilience se neukazuje; jen funguje.

Wellbeing je stav. Resilience je proces.

Wellbeing je pohodlí. Resilience je kapacita.

A kdo si je plete, ten pak hledá klid tam, kde by měl hledat páteř. A že takových je…