Markéta Honová: V matematice bývali Češi nejlepší, teď výsledky žáků klesají. Chybí nám učitelé, říká Nešetřil

Chtěl se stát matematikem, nakonec ho ale zlákal byznys. Před sedmi lety prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle za miliardy svůj start-up Apiary, pak založil neziskovou organizaci Česko.Digital. Následovala kariérní pauza, v níž se Jakub Nešetřil věnoval hlavně rodině. Když ale začal přemýšlet, do čeho nového by se pustil, oslovil ho zakladatel firmy Qminers specializující se na algoritmické obchodování Petr Zahradník s tím, že by chtěl rozšířit svůj projekt Matika Česku.

Markéta Hronová: IT byznysmeni „dorovnávají“ platy učitelům matematiky. Udržet ve školství je má nový nadační fond

Učitelé matematiky stárnou a odchází do důchodu, nových ale do škol přichází jen málo. Dva úspěšní byznysmeni proto nyní společně zakládají nadační fond, který chce na problém upozornit. Vychází ze staršího projektu Matika Česku, který už nyní přispívá začínajícím učitelům matematiky k platu, aby kvůli financím neodcházeli do byznysu. Fond v tom nyní pokračuje, podnikatelé ale chtějí podporu dál rozšiřovat a získat pro ni více donorů.

Lucie Slejšková: Pracuje se na tom, aby nové RVP bylo konkrétnější. To je dobře, chyba je v načasování

Nový rámcový vzdělávací program – národní kurikulum pro základní vzdělávání má být schválen do konce roku 2024. NPI a jeho pracovní týmy, kterým byla práce na RVP svěřena, ale poměrně nedávno dostaly za úkol významně konkretizovat očekávané výsledky učení, což je, zjednodušeně řečeno, popis toho, co mají děti v klíčových obdobích vzdělávání zvládnout. Tento popis má definovat, jak přesně vypadá kompetence žáka ve vztahu k dané oblasti a danému tématu. A má být součástí RVP.

Josef Mačí: Ministerstvo školství zvažuje, že úplně obrátí přijímačky na střední

Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.

Odborníci: Šanci žáků na přijetí na SŠ ovlivňují kapacity škol i rodinné zázemí

Šanci žáků na přijetí na střední školu ovlivňují kapacity nabízených škol v daném regionu, možnost dětí účastnit se přípravných kurzů či jejich rodinné zázemí. 

Přijímací řízení se musí dát vyvíjet, shodli se panelisté kulatého stolu. Přijímací zkouška by měla být před podáním přihlášek

Podobu přijímacího řízení je potřeba dál měnit. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu SKAV a EDUin. Zástupci MŠMT, zřizovatelů i další odborníci diskutovali i o tom, jak může změna vypadat.

Markéta Vozková: Jak rozpohybovat české děti? Dopřát jim dobrodružství v přírodě a tělocvik oživit trenéry

Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Markéta Hronová: Žáci v malých školách mají horší výsledky. Slučování škol přinese obcím více peněz a dětem kvalitnější vzdělání

Stát chce, aby menší obce více sdílely své školy. Buď by mohly mít jednu budovu pro více vesnic, takže by stavěly nové školy svazkově, nebo administrativně slučovaly již existující školy. Podle nové analýzy PAQ Research pro Výroční konferenci Aspen Institute CE je malých či málo naplněných škol v Česku polovina. Kdyby se sloučily, získaly by z rozpočtu více peněz, které by mohly použít na psychology či logopedy, kteří v malých školách obvykle chybí, nebo úředníky, kteří pomohou ředitelům s papírováním.

Jan Prokeš: V příštích deseti letech zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Kterým oborům se raději vyhnout?

Přibližně milion lidí dnes v Česku pracuje na pozicích, které jsou ohroženy změnami v ekonomice. Více než třetina těchto pracovních míst nebude za deset let existovat. Zaměstnanci, kteří tuto práci v současnosti vykonávají, budou muset buď přejít na nově vytvořené pozice v souvisejících oborech, nebo je čeká podstatná rekvalifikace.

Bořivoj Brdička: ICILS 2023

Reakce na výsledky mezinárodního šetření IEA ICILS 2023 se zamyšlením nad důvody našeho skvělého umístění.

Srovnání 34 zemí: V počítačové a informační gramotnosti jsou čeští žáci druzí

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

EDUin: Co nabídne všeobecné lyceum a jak se bude lišit od stávajících forem středoškolského studia?

Na říjnové konferenci Curriculum byly představeny záměry MŠMT/NPI s inovací oborové soustavy středoškolského studia, včetně nového oboru – tzv. všeobecného lycea, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. Přestože se o všeobecném lyceu mluvilo už nějakou dobu, oficiální představení konceptu přineslo otázky.

Petr Šabata: Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost

Ministerstvo školství má v rozpočtu na příští rok skoro 291 miliard korun – to je bezmála o 18 miliard víc než letos. Ani solidním navýšením kabinet Petra Fialy nesplní slib vynakládat na vzdělání aspoň průměr vyspělých zemí. O příležitost dodržet slovo u své velké priority ale přišel už s minulými rozpočty, ne teď.

EDUin: Zvyšme šanci na úspěch revize RVP, školy to bez podpory nezvládnou

EDUin apeluje na decision makery: vyřešte problémová místa kurikula a připravte nutné podmínky pro jeho úspěšnou implementaci. Jinak se reforma nezdaří.

Klára Poddaná: Češi si školství pochvalují výrazně víc než Němci

Lidé hodnotí kvalitu vzdělávacího systému v Česku lépe než loni. Přes třetinu dotázaných ji označilo jako dobrou, což je více než v Německu či Polsku. Z dat také vyplývá, že kvalitu vzdělávání hodnotí lépe lidé s vyšším vzděláním.

Markéta Hronová: Návrat k biflování? Ministerstvo v tichosti mění reformu vzdělávání, školám chce učivo opět diktovat

Ke konci letošního roku má ministerstvo školství zveřejnit nová pravidla výuky na základních školách. Původní záměr reformy byl provzdušnit učivo a zbavit se biflování konkrétních znalostí. Jenže resort teď v tichosti otočil a bez odborné diskuse nařídil změny. Školy tak mají místo dosud zamýšlené větší volnosti a obecněji formulovaných dovedností dostat na stůl mnohem svázanější a hlavně podrobnější popis toho, co přesně mají žáci umět. Na co dosud stačilo pár slov, se tak nově popisuje v celých odstavcích. 

Kathrin Sprenger: Pětiminutovky. Hry na celý rok pro MŠ

Tvořivé hry, které vás provedou celým školním rokem! Pro každé roční období kniha nabízí výběr aktivit s příběhy, otázkami a hrami, které rozvíjí dětskou pozornost a představivost.

Je nás víc! Do Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vstoupila Asociace podnikavé Česko

Členem Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se stala Asociace podnikavé Česko. SKAV, střešní platforma pro organizace usilující o pozitivní změny ve vzdělávací politice a ve vzdělávacím systému, má díky tomu již 37 členů.

Jitka Polanská: Pohled na inteligenci a kognitivní nadání se změnil. Naše školní a poradenská praxe na to často nedbá, říká Šárka Portešová

Mimořádně nadané dítě může být i pomalé, mít špatnou pracovní paměť nebo může dělat triviální chyby, říká akademička z Masarykovy univerzity.

Jan Pokorný: Střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, myslí si Prokop. Systém nutí rodiče k taktizování

Společnost PAQ Research zveřejnila studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků. „Kdyby škol bylo víc, tak potenciální poptávka je až na padesáti procentech,“ řekl sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.

Markéta Hronová: Na gymnázia chce mnohem víc studentů, než si kraje dosud myslely, ukazuje nová analýza

Gymnázium považuje za ideální školu pro své dítě třetina rodičů. Ve skutečnosti na ně však z různých důvodů odchází jen 18 procent deváťáků. Vyplývá to z nové analýzy výzkumné organizace PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Zjištěná čísla tak nabourávají dosavadní argumenty krajů o tom, že všeobecných oborů nepotřebují víc, protože o ně není takový zájem.

EDUin: Zavedení cizího jazyka od první třídy v tuto chvíli přinese víc škody než užitku

Ministerstvo školství navrhuje, aby měly základní školy povinnost vyučovat cizí jazyk (nejčastěji angličtinu) od 1. ročníku ZŠ a další cizí jazyk od 6. ročníku ZŠ. Změna se má promítnout už v novém Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Lucie Kocurová: Země smutných dětí, které se netěší do školy. Proč je v Česku situace horší než jinde a jak z toho ven

Obrázek dětství, jak na něj často nostalgicky vzpomínáme, je plný radosti, smíchu, kamarádů a celkového pocitu štěstí. Jenže data ukazují, že to s tou radostí a štěstím u českých dětí už nějakou dobu není tak úplně žhavé. Zejména se to týká dětí na druhém stupni základní školy a nižším stupni víceletých gymnázií, a ještě ve větší míře dívek než chlapců. Nad tím, proč tomu tak je, a zda se s tím dá něco dělat, se v komentáři zamýšlí Lucie Kocurová.