Petr Šabata: Ve vzdělávání vláda něco jiného říká a jiné kroky dělá

Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

Patricie Martinů: Víceletá gymnázia mohou být pro rodiče vhodné individuální řešení. Jsou však systémový problém, říká Hřebecký

Když EDUin koncem února v Senátu představil analýzu víceletých gymnázií, vyvolal tím mezi experty i rodiči dětí různé reakce. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v obsáhlém rozhovoru popisuje, v čem může být přínos víceletých gymnázií, hovoří ale i o jejich špatných stránkách. Upozorňuje také na to, že bez redukce těchto škol nelze zvýšit kvalitu těch základních.

Josef Mačí: Odklady na školách téměř skončí. Změní se i známkování

Postupně začne nabíhat zákaz odkladů školní docházky. Projděte si, které děti o něj budou moct kvůli nezralosti žádat naposledy. Za dva roky se také přestane známkovat v první třídě, později i ve druhé. Schválili to poslanci.

Jeff Minick: Pokladnice hodnotných knih pro celou rodinu

Někdy nám život poklepe na rameno a řekne: „Mám pro tebe nápad.“ Někdo ten hlas vůbec nezaznamená. Jiný ho slyší, ale nevěnuje mu pozornost. Další naslouchá, ale nakonec jen zavrtí hlavou a řekne: „Ne, děkuji.“ A pak jsou lidé, kteří naslouchají – a pak naslouchají znovu – a nakonec skočí rovnýma nohama do dobrodružství, které navždy změní jejich život i životy lidí kolem nich. Sara Masariková skočila.

Jan Pokorný: Příroda nedá dětem nic zadarmo. Když vychováme skleníkové děti, neděláme jim dobrou službu, říká pedagožka Justina Danišová

„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká pedagožka a lektorka Justina Danišová, která stojí za iniciativou Učíme venku. Jak přínosná je pro děti výuka mimo školní lavice? Co je to Měsíc školních zahrad? A jak překonat rodičovské úzkosti a strach o děti?

Jan Hladík: Umělá inteligence prohloubí rozdíly mezi školami, míní expertka

Nejen u žáků roste zájem o umělou inteligenci a školení, která učí s těmito nástroji zacházet. Podle spoluzakladatelky neziskové organizace AI Dětem Evy Nečasové ale s AI stále pracuje jen desetina škol. Zbytek bude zaostávat.

Kristýna Guryčová: Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní

Žáci devátých tříd mají státní přijímačky na střední školy za sebou. Ti, kteří se teď nikam nedostanou, mohou absolvovat druhé kolo. Největší přetlak zájemců je tradičně v Praze, která se snaží kapacity hlavně na čtyřletých gymnáziích navyšovat. Oproti loňsku ale podle dostupných dat přibyla jen čtyři místa. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je to zavádějící. „Vytvořili jsme stovky nových míst,“ říká pro iRozhlas.cz.

Markéta Hronová: Stopka pro osmiletá gymnázia? Nevadí, založíme „lepší“ základku. Byznys našel cestu, jak obejít ministerstvo

Zhruba za měsíc nejspíš zaplaví veřejný prostor nešťastní rodiče dětí, které neuspěly v boji o víceletá gymnázia. Největší přetlak je v Praze. Snaha hlavního města navýšit v nich počet míst neprošla přes ministerstvo školství. Někteří soukromí zřizovatelé proto situaci vyřešili otevřením základních škol, v nichž slibují stejnou výuku jako na osmiletém gymnáziu.

Silvie Pýchová: Ve školství potřebujeme špičkové vzdělání a vzájemný respekt

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

 

Josef Beneda: Začít s vědou už na střední je jednou z nejcennějších věcí, říká 18letý Čermák, který získal The Earth Prize

Česká republika má poprvé vítěze vědecké ceny The Earth Prize. Stal se jím teprve osmnáctiletý Tomáš Čermák, který spolu s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska sestrojil systém PURA na čištění odpadních vod. „Ve vodě se nachází spousta léků a naše současné čističky s tím neumí pracovat,“ vysvětluje Čermák pro server iRozhlas.cz. Československý tým nyní bude usilovat o světové ocenění Global winners, o kterém rozhodují lidé v anketě.

Patricie Martinů: Rozpoznávat nadané by bylo nejlepší už ve škole, shodli se účastníci kulatého stolu. Na co to naráží a jaká opatření tomu mohou pomoci?

Jak by měla vypadat diagnostika nadání? Jakou roli v podpoře nadaných hrají učitelé a jakou naopak pedagogicko-psychologické poradny? Jsme schopni s těmito dětmi adekvátně pracovat, a co lze zlepšit? O těchto a dalších otázkách diskutovali zástupci škol, neziskového sektoru, akademické sféry i MŠMT na kulatém stole SKAV a EDUinu, který se věnoval identifikaci a podpoře nadaných žáků a žákyň.

Přijímačky začaly, veřejná gymnázia nemají místa

Jednotné přijímací zkoušky začaly pro tisíce studentů. Ale na nejvyhledávanějších středních školách, tedy především gymnáziích, chybí místa. Nejproblémovější je situace v Praze, kde kapacity dohání soukromé školy.

Ludmila Křesťanová: Učitelky pražské základní školy mění výuku češtiny pro cizince. Připravily inovativní učebnice

Děti cizinců na Základní škole Marjánka na Břevnově v Praze 6 se učí podle tří nových učebnic češtiny. Připravily je přímo pedagožky, které na škole pracují. S výukou žáků s odlišným mateřským jazykem mají totiž více než osm let zkušeností. Podobně komplexní a interaktivní studijní materiály pedagogům dosud chyběly.

Arcibiskupství pražské zahájilo výstavbu nové budovy logopedické školy

Pražský arcibiskup Jan Graubner 9. 4. požehnal základní kámen nové budovy Školy svaté Ludmily v Klecanech, kterou buduje Arcibiskupství pražské. Logopedická škola s osmdesátiletou tradicí je určena primárně dětem s vývojovou dysfázií – vážnou poruchou řeči, která jim komplikuje nejen komunikaci, ale i začlenění do společnosti. Nová budova výrazně navýší kapacity školy a přinese adekvátní a moderní zázemí pro žáky i pedagogy. Dokončení stavby se plánuje na první polovinu roku 2027, aby již 1. září téhož roku mohly děti usednout v lavicích nové školy.

Martina Kopecká: Máte ve třídě šikanu, upozorňujeme školy. Ale narážíme do zdi, říká expertka

Šikana je dle policie hlavním spouštěčem násilí na školách. Podle Hany Měkotové z Týmu duševního zdraví, který působí na Kutnohorsku, ji ale některé školy nechtějí řešit, případně problém bagatelizují.

Andrea Gričová: Tlak na výkon i nepochopení dopadá na žáky. Zlepšit duševní zdraví má nová strategie

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Markéta Hronová: Poslední dny do přijímaček na střední: Tyhle chyby nedělejte, abyste nepřišli o body. „Last minute“ rady od šéfky Cermatu

Už v pátek budou deváťáci psát první test z přijímacích zkoušek na střední školy, následující týden se přidají i zájemci o víceletá gymnázia. Co se nenaučili doteď, už podle odborníků těžko doženou. Mohou si ale připomenout pár praktických rad pro vyplňování testu. „Do zadání je možné si dělat jakékoli poznámky, v záznamovém archu se ale připouští jen dvě opravy,“ upozorňuje například v rozhovoru pro HN ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.

Propast mezi dobrými a špatnými školami se v Česku prohlubuje. Kvalitu nikdo nevynucuje, říká analytik Gargulák

Když se píše o školství, většinou se píše o reformách. Vypadá to, jako že se neustále něco mění. Jenže realita mnoha tříd a škol vypadá stejně jako před třiceti lety. Jak je to možné? Proč existují velmi progresivní školy, a vedle nich ty, kde se čas zastavil? Za kvalitu školy vlastně nikdo tak úplně nezodpovídá, a navíc ani „kvalitu“ nikdo nevynucuje, říká analytik výzkumné společnosti PAQ Research Karel Gargulák.

Markéta Hronová: Zapsat si termíny výletů a pak stát frontu na učitele. „Středověké“ třídní schůzky v době GDPR ztrácí smysl

Pryč jsou doby, kdy se třídních schůzek báli děti i rodiče. Dnes je řada rodičů považuje spíše za ztrátu času. Dozvědí se obecné informace o školních akcích a pak si každý musí vystát frontu na učitele, se kterým chce řešit vzdělávání nebo chování svých dětí. Část škol už přešla na modernější způsoby, jak setkání rodičů se školou zorganizovat. Hodně jich ale stále tradiční schůzky zachovává.

Rodiče v Česku kazí své děti. Prvňáčci neumí mluvit ani jíst, vadí pedagogům

Velkým problémem v Česku jsou nejenom odklady, ale také přehnané chránění dětí. Ty pak, když jdou do školy, neumí pořádně komunikovat, ale ani třeba jíst příborem nebo si zavázat boty. Jak rozebrali hosté pořadu Školní hlášení! na TN Live poslanec Pavel Klíma (TOP 09) a ředitel ZŠ Pod Žvahovem Jan Horkel, děti zřejmě budou potřebovat speciální přípravu už ve školce.

Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Základní umělecké školy: Pilíř rozvoje kreativity, kultury i společnosti

V České republice aktuálně funguje 539 základních uměleckých škol (ZUŠ). Vzdělávací systém čelí mnoha výzvám, ale nemělo by se zapomínat na klíčovou roli uměleckého vzdělávání, které má nezastupitelný význam nejen pro rozvoj uměleckého nadání dětí a mládeže, ale v důsledku pro celou společnost.

Nikola Šrámková: Jak důležitý je kariérový rozvoj a jak ho umožnit všem žákům?

Kariérový rozvoj hraje významnou roli ve schopnosti žáků celoživotně se učit a v jejich tzv. udržitelné uplatnitelnosti. Ta představuje schopnost absolventů nejen najít první zaměstnání po dokončení školy, ale také vyhledávat si příležitosti na trhu práce a dlouhodobě si v něm své místo udržet.

Přinášíme resumé analýzy kariérového rozvoje, která je součástí Auditu EDUin 2024.

Markéta Hronová: Nadstandardy ve školství – za lepší výuku rodiče připlácejí soukromníkům. Stát nadané podporovat neumí

Rodičů, kteří chtějí pro své děti lepší základní vzdělání, než nabízejí běžné třídy, neustále přibývá. Neprojevuje se to jen v přetlaku na víceletá gymnázia, ale už při výběru základní školy. Pokud jim chtějí zajistit například intenzivnější výuku cizího jazyka, mohou využít soukromou školu nebo klasické třídy s rozšířenou výukou jazyků. Stále větší zájem je ale i o třetí variantu „na pomezí“. Tedy najít veřejnou školu, která spolupracuje s privátním subjektem. Ten pak za příplatek nabídne třeba hodiny angličtiny nebo logiky navíc.