Kateřina Lánská: Doučování má spoustu pozitiv pro jednotlivce, z pohledu školy nebo vzdělávací politiky už tak bezproblémové není, říká výzkumník

Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá. Roli zde hrají motivace rodičů, demografické faktory, ale třeba i podoba přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. „Když se změní něco ve školách, ať už jde o kurikulum nebo metody výuky, stínové vzdělávání na to vždy reaguje. Dnes se ukazuje, že dokonce zpětně ovlivňuje i to formální vzdělávání,” říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování.

Helena Singerová: Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Šárka Štočková: Česká badatelská učebnice soudobých dějin slaví mezinárodní úspěch

Jaroslav Najbert je bezesporu učitel, který reprezentuje změnu ve výuce dějepisu. Učí s nadšením, jeho práce ho naplňuje a hlavně – učí jinak. Kromě toho je spoluautorem učebnice Soudobé dějiny pro žáky 9. tříd ZŠ a stejně staré studenty SŠ, která se na prestižní soutěži BELMA (Best European Learning Materials Awards) na knižním veletrhu ve Frankfurtu stala druhou nejlepší evropskou učebnicí. 

Lucie Slejšková: Trochu víc spolupráce, prosím. Co ještě přát do nového roku českému vzdělávání?

V českém prostředí bývá zvykem odpovídat na otázku Jak se vede? alespoň mírně nejistě. Jde to, jakž takž, no to víš, pořád stejně… Jdou nám lépe negativa, snadno vidíme to, co je tak nějak na pytel. Tento postoj často prosakuje i do debat o tom, jak se daří našemu vzdělávání. Vidíme, co se nedotáhlo, stále se nedaří, a i když jsme pokročili, stále nemáme…

Bára Procházková: Léčba lesem. Jak se pohybovat s dětmi v přírodě, aby to bylo jako medicína

Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.

Jitka Polanská: Jsme dopaminová společnost, svoboda je nebezpečná, říká František Tichý

Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy budou lidé s technologiemi propojeni pomocí myšlenek. „Dnešní lidé jsou většinou technooptimisté, ale já vidím odvrácenou stranu měsíce,” říká František Tichý, který si odmítá pořídit chytrý telefon. 

Josef Mačí: Méně kroužků, zdražení obědů i změny ve výuce. To čeká děti v roce 2023

Největším tématem roku 2023 bude změna výuky na základních školách, kterou chystá Ministerstvo školství. Od února ale také patrně zdraží obědy v jídelnách a méně dostupné mohou být kroužky.

Zuzana Hronová: Karel Gargulák – Desegregace? Zlepší se vzdělání, zaměstnanost i rozpočet

Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.

Karel Gargulák: Nový projekt PAQ Research

Dali jsme dohromady sérii opatření od skvělých praktiků a praktiček, která – pokud se kvalitně realizují – pomáhají uspět každému dítěti – se znevýhodněním i nadáním – ve městě či regionu. 

Cyklus Dát škole křídla

Na základě zájmu z řad veřejnosti město Ostrava připravilo cyklus veřejných debat s názvem „Dát škole křídla“, který obsáhne pět besed k tématu vzdělávání a vyvrcholí v říjnu konferencí Talent City 2023. 

Jana Hrubá: Kulaté stoly SKAV v toku času a reforem vzdělávání

Tento článek byl napsán pro Řízení školy a vyšel v čísle 12/2022, str. 12–17. Možná si ho bude chtít přečíst i někdo z našich čtenářů. Jako příklad témat kulatých stolů SKAV jsou v něm zachyceny již téměř dvacetileté peripetie příběhu kurikulární reformy. V současném kontextu revize RVP můžete porovnávat.

Vojtěch Černý, Kateřina Grofová: Praktické rady pro rodiče i učitele, jak dětem pomoci zvládnout jejich emoce

V knize Děti a emoce, z níž přinášíme dnešní ukázku, její autoři Vojtěch Černý a Kateřina Grofová radí rodičům i dětem od 4 do 9 let, jak poznávat své pocity a pracovat s nimi.

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Anketa. Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé

Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení. 

O školní (ne)úspěšnosti

Na školní úspěšnost je možné nahlížet buď jako na subjektivní pohled učitele, rodiče nebo přímo žáka na vlastní působení ve školní instituci, nebo jako na objektivní výstup dílčích hodnocení učitelů jeho školní práce. Školní úspěšnost ovlivňuje žákovo sebepojetí a vztahy v rovině společenské, pedagogické a psychologické. Klíčové je kromě žákova nadání také jeho sociální postavení, rodinné zázemí a učitelé. Roli v případné školní neúspěšnosti může sehrát i tréma nebo nevhodný, respektive špatně osvojený styl učení, osobnost, nepodnětné prostředí a potíže s pravidelnou docházkou do školy [1].

Anketa: Jaká je tvoje škola snů?

Středem vzdělávání je dítě. Proto jsme se zeptali žáků základních škol a studentů gymnázií na jejich vysněnou školu. Mohli psát, o čem chtěli. O její filozofii, osnovách, konkrétních předmětech, stylech výuky, učitelích nebo dovednostech, které by si měli odnést. Jejich odpovědi jsou pestré stejně jako školy, jež navštěvují.

PF 2023

 

Radka Hrdinová: Český vzdělávací systém má vážnou chybu a tou je neexistence celoživotního vzdělávání, říká kandidát na prezidenta Josef Středula

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Tereza Kostková: Nadšený učitel angličtiny – sám jsem byl neúspěšný žák. Teď vím, že největší motivace je úspěch a láska

Bronislav Sobotka učí angličtinu naživo i online a říká o sobě, že je nadšený učitel. „Angličtina se stává globálním jazykem a já mám radost, že celý svět je najednou jedna vesnice a můžeme spolu sdílet naše radosti a starosti,“ tvrdí. Tomu, kdo se chce dorozumět s přáteli nebo v práci, podle něj stačí jakákoliv angličtina a rozdílem mezi britskou a americkou se nemá trápit. „Ze začátku doporučuji českého učitele, rodilého mluvčího později.“

Radka Hrdinová: Pokud se nenaučíme lépe se orientovat v záplavě informací, budeme žít ve stále větším chaosu, myslí si kandidát na prezidenta Petr Pavel

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? 

Jana Hrubá: Jak jsme pracovali na Desateru SKAV

Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.