Anna Brzybohatá: Jsou oblasti, kde nejsou výsledky vzdělávání tak špatné, jak bychom čekali. Vezměme si z nich příklad, říká sociolog Daniel Prokop

Stát by měl zajišťovat férové hrací pole. Bylo by efektivnější, aby pod jednoho zřizovatele spadalo více škol, ale musíme zajistit, aby se tím nezvýšily nerovnosti. Stát by měl mít také na starosti řízení pedagogicko-psychologických poraden, jejichž praxe se drasticky liší, myslí si Prokop.

Jitka Polanská: Reforma středních škol ovlivní celý vzdělávací systém včetně odkladů školní docházky, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl

„Chci školskou komunitu upozornit, že nároky na ni se u důležitých aktérů a decision makerů zvyšují, že školství je ve sněmovně poměrně ostře sledováno a je dobré se na to nastavit. Tlak na reformy se zvyšuje,” říká náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Josef Mačí: Na úřadu práce je nejvíce mladých do 18 let za poslední roky

Na úřadu práce je 4 444 mladistvých do 18 let. I když nejde o nijak dramatický nárůst, je to nejvyšší číslo za poslední roky. Na jaře se řešil přetlak na středních školách, ale podle úřadu práce mezi tím není jasná souvislost.

Tereza Engelová: Volič chce spotřebu, ne vzdělání. Problémy školství jsou odrazem české společnosti

Hrozí, že české děti budou učit lidé, kteří nebudou mít ani pedagogické minimum. Společenský dopad takové situace se neodhalí hned, ale třeba za dvacet let, vidí skepticky budoucnost českého školství Daniel Münich, vědecký pracovník CERGE-EI a prezident České společnosti ekonomické. Toto výzkumné centrum nedávno vydalo studii srovnávající růst platů českých učitelů se zbytkem Evropy. Češi se teprve před dvěma lety přiblížili evropskému průměru, od loňska se mu ale opět vzdalují.

Eva Mikulka Šelepová: S novým systémem se na střední školu dostane v prvním kole až 90 procent dětí, říká ředitel Cermatu

Uchazeči o studium na středních školách nebo víceletých gymnáziích si budou moct podat tři přihlášky. Na výsledky se bude čekat déle, ale žáci budou mít větší jistotu, že se na školu dostanou. Bude možnost podávat přihlášky elektronicky a jednotné přijímací testy z angličtiny budou až v roce 2025. Změnách při přijímacích zkouškách vysvětlil pro Radiožurnál Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu.

Během natáčení jsem zažil hodně silných setkání, říká průvodce seriálem Jak se dělá dobrá škola Jiří Havelka

Škola by dětem měla předat nástroje k sebepoznání a seberozvoji, myslí si herec a režisér Jiří Havelka, který provádí novým dokumentárním seriálem České televize Jak se dělá dobrá škola. Se štábem České televize se vydal do deseti různých škol, aby hledal odpověď na otázku, jak vytvořit školu, do které všichni chodí rádi. Existuje na to jednotný recept?

Aneta Gaborová: MŠMT hledá cesty, jak systémově podpořit provázející učitele. Našlápnuto má dobře, příprava budoucích učitelů ale nemůže být pro ty provázející vedlejšákem

Pokusné ověřování pozice provázejícího učitele má za sebou první rok. Ukázalo, že je tato role v systému potřebná, ale je nutné, aby učitelé, kteří se rozhodnou být průvodci studentů učitelství, pro ni měli dostatek prostoru a nestala se pro ně samotné vyčerpávající. 

MŠMT: Sněmovna dala zelenou digitalizaci přijímacího řízení na SŠ

Poslanci napříč politickým spektrem schválili v prvním čtení poslanecký návrh novely školského zákona, která upravuje digitalizaci přijímacího řízení. V praxi to bude znamenat navýšení počtu přihlášek, prioritní seřazení škol na přihlášce nebo snazší přístup k informacím o přijetí. Návrh novely školského zákona, kterou připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nyní míří do Senátu. Novela má být účinná od 1. 1. 2024, uchazeči by tak měli mít možnost přihlašovat se elektronicky na SŠ už v příštím roce. 

Bohuslav Bohuněk: Baví nás to, ale někdy je to o nervy, říkají učitelé o své práci

Učitelé českých základních škol jsou se svou prací spokojeni, ale také se často cítí vyčerpáni a nezřídka narážejí na nepřijatelné chování žáků i rodičů. Potvrzuje to šetření Mapa školy mezi 3400 pedagogy.

Hana Vaverková: Jak jsem se (zase) neposunula…

Tak trochu nečekaně jsem byla pozvána do akce. Kolegyně požádala o roční oddechový čas a při hledání náhrady padla volba na mě. Potěšilo mě to a zalichotilo. V posledních letech jsem učila jen vlastivědu na malý úvazek a byla hlavně hlídací babičkou. Letos vnuk oslavil třetí narozeniny a s brekem nastoupil do školky. A já, po pěti letech, jsem opět třídní a učitelkou češtiny k tomu.

Projekt „Učitelé jsou třída“ k profesi pedagoga ve 21. století

Po nejbližší rodině jsou učitelé těmi, kdo s dětmi tráví největší množství času a mají zásadní dopad na jejich vývoj. Jsou často jejich vzory, ovlivňují jejich kariérní volby nebo životní postoje. Představy veřejnosti o tom, co obnáší pedagogická práce, však často začínají a končí u rozdávání známek. Pedagogické fakulty a nevládní organizace podporující učitele proto chtějí ukázat, jak vypadá moderní pedagogika ve 21. století. Kampaň “Učitelé jsou třída” startuje na začátku školního roku. V klipu, který ji doprovází, se objeví například herečka Ivana Chýlková.

Matyáš Michálek: Předčasných odchodů ze vzdělávání přibývá, ve školách je často nemá kdo řešit

Podle expertů by problém mohli řešit sociální pedagogové, těch je ale nedostatek. „Pozornost se zaměří na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia a v rámci jejich přechodu na trh práce,“ zní z ministerstva.

Dominika Hejl Hromková: Víc dovedností, míň biflování. Přeměna výuky začne vysvětlováním učitelům i rodičům

Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.

Až 40 procent deváťáků v Česku má podle studie známky střední či těžké deprese

Až 40 procent žáků 9. tříd ZŠ vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů.

Jiří Mach: Elektronické přijímací zkoušky na střední školy jsou v ohrožení

Velké sousto si ukousl Cermat, který připravuje státní přijímací zkoušky na střední školy. V příštím roce poprvé mají bez pilotního testování proběhnout elektronicky.

Markéta Hronová, Johana Svobodová: Polovina žáků nezvládla test z dějin. Nedivím se, jen z výkladu si nic nezapamatují, říká dějepisář

O nejnovějších dějinách a soudobých problémech podle nového průzkumu České školní inspekce žáky neučí dvě třetiny pedagogů. A to se pak projevuje na znalostech školáků. V nedávném testu z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol. Podle inspekce za to může i neatraktivní výuka. Žáky přitom podle průzkumu moderní dějiny zajímají a chtěli by se o nich učit více.

Silvie Pýchová: Proč do vzdělávací politiky zapojovat názory širokého spektra aktérů

V červnu 2023 se poprvé sešel tzv. Národní konvent o vzdělávání, který byl zřízen z rozhodnutí ministra školství Mikuláše Beka a je svoláván na půdě Senátu Parlamentu ČR. Ledakoho může překvapit pestré složení tohoto panelu, který se má vyjadřovat k zásadním změnám ve vzdělávání. 

Inspekce: Výuka moderních dějin je podle žáků nedostatečná

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by ji mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku SŠ, řekl Zatloukal.

Musíme si přiznat, že máme problém, píše Konvalinka o českém školství

Před konferencí Lepší Česko se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny a byznysmenkami v zemi. Jan Konvalinka je biochemik, který stojí v čele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Priorita Česka by podle něj měla být věda a vzdělání, navzdory programovým prohlášením však naše školství ve světě zaostává.

Komentář Václava Dolejšího: Základní i střední školy se mění. Jen s univerzitami nikdo nehne

V českém školství, o jehož nezbytné reformě se roky mluví a sepisují koncepce, se překvapivě alespoň něco málo začíná dít. Po letech kvantitativního růstu, kdy základní škola musela být v každé vesničce a každé krajské město chtělo svou vlastní univerzitu, bychom se konečně mohli zaměřit také na kvalitu.