Petra Jaroměřská: Týrané, zneužívané a zanedbávané děti. Šéfka OSPOD reaguje na kauzu zabité holčičky

Česko od loňska zrušilo kojenecké ústavy. A připravuje se i na zrušení ústavní péče pro děti do sedmi let. Do toho stát slibuje zásadní změny v ochraně ohrožených dětí. Důvodem má být tragický případ malé Viktorky, kterou loni na podzim soud na doporučení Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) svěřil do péče biologického otce, který holčičku po pěti měsících zavraždil.

Josef Mačí: Kapacity speciálních škol nestačí. V Praze se na místa čeká a losují se

Zapsat dítě na speciální školu nemusí být snadné. V hlavním městě se místa losují a děti pod čarou musí čekat. Stejný problém se řešil i loni.

Pavel Mentlík: Zájem o studium učitelství roste, rozhodující fáze je ale před námi

Od roku 2019 vykazuje vývoj počtu přihlášek na naší fakultě zřetelný trend, kdy můžeme říci, že zájem o studium učitelství se v posledních letech celkově zvyšuje. Nárůst začal v roce 2019, kdy lidé v průběhu pandemie covid-19 viděli z domova přímo význam škol a pokud měli děti, v přímém přenosu sledovali práci učitelek a učitelů. Uvědomovali si tak význam učitelské profese a v té době také docházelo k posilování prestiže učitelské profese ze strany státu.

Michal Černý: Proč MŠMT navrhlo a prosadilo zrušení známek na vysvědčení v nejnižších ročnících? Není to jen kvůli zpřísnění odkladů

Ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání Michal Černý se se svým týmem podílel na změně, díky které žáci v prvních dvou ročnících základní školy už neuvidí na vysvědčení číslici, a to od školního roku 2027/2028. Černý v komentáři vysvětluje cíle této zásadní reformy, která by měla proměnit vztah dětí ke škole i učitelů k jejich hodnocení. Zmiňuje i zahraniční kontext: Česká republika je jedna z mála evropských zemí, které v nižších ročnících základní školy stále ještě známkují. 21. dubna MŠMT rozeslalo do škol návodnou metodiku, která má pomoci učitelům změnu uskutečnit.

Na nenahraditelnou roli základních uměleckých škol upozorní jubilejní festival ZUŠ Open i další projekty Nadačního fondu Magdaleny Kožené

Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open společně s Nadačním fondem Magdaleny Kožené (NFMK) letos slaví 10 let. Festival, který se uskuteční již od 13. května do 1. června, se z původního jednodenního happeningu vyprofiloval ve významnou kulturní událost, která v rámci stovek akcí otevřených široké veřejnosti přináší projekty s vysokou dramaturgickou a uměleckou hodnotou. ZUŠ Open ukazuje, jak důležitou roli mají základní umělecké školy ve vzdělávání. Pomáhají vyrůstat budoucím profesionálním umělcům, ale zároveň jsou bezpečným prostředím pro rozvoj každého dítěte, podporují jeho kreativitu, duševní zdraví i celkový osobnostní růst.

Tereza Hübscherová: Rodiče si stále častěji stěžují na školy. Ty nemají dobře nastavenou komunikaci, míní šéfinspektor

Rodiče si stále častěji stěžují na učitele a vedení škol. Ukazují to čísla České školní inspekce, na kterou se od září obrátili ve více než 1400 případech. Inspekce očekává, že do konce školního roku to číslo vzroste zhruba na 1900 stížností,a že jich tedy bude asi o 300 víc než loni. „Řada škol nemá dobře nastavenou vnitřní komunikaci a komunikaci s rodiči,“ popisuje pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Jan Zeman, Jakub Špalek, Benjamin Šimsa, Michaela Röschová: PAQ Research. Matoucí systém, drahá příprava. Přijímačky na střední prohlubují nerovnosti.

Nerozhodují pouze studijní předpoklady. Roli hraje i informovanost, aspirace a investice do přípravy.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Podpora vyučujících v prvních třídách v souvislosti s nástupem odkladové novely není dostatečná. Je třeba ji posílit

Do prvních tříd základních škol budou v září nastupovat i děti, které by v předchozích letech získaly odklad školní docházky. Nadcházející školní rok již totiž ovlivní novela školského zákona, jejímž cílem je snížit počet odkladů. Ten dlouhodobě dosahoval pětiny až čtvrtiny dětí v ročníku. Upozorňujeme, že první roky náběhu novely budou představovat zvýšenou zátěž pro vyučující v prvních ročnících, současná podpora ale není dostatečná.

Eliška Straková: Vysokoškoláků v Česku přibývá. Za posledních šest let jich je o 15 procent víc

Počet studentů na českých vysokých školách v posledních letech stoupá. Od roku 2019 se zvýšil o 15 procent, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi vysokoškoláky zároveň roste podíl nových studentů, kteří se na vysokou školu v Česku zapsali poprvé. Věk studentů se také snižuje, čím dál více jich je mladších 25 let.

Markéta Hronová: Nejen peníze, univerzity vyprazdňuje i neprůhledné rozdělování funkcí. Odlivu mozků má zabránit nový vysokoškolský zákon

Ze zahraničí se chce vrátit jen desetina českých vědců, kteří běžně vyjíždějí na světové univerzity sbírat zkušenosti i kontakty. Doma jim vadí nejen nízké platy, ale také celkové fungování českých vysokých škol, třeba netransparentnost výběrových řízení či obsazování pozic vlastními absolventy. To brání nejen návratu Čechů, ale i získávání zkušených vědců ze zahraničí. Vyplývá to z průzkumu organizace Czexpats in Science.

EDUin: Celoživotní vzdělávání je součástí celého vzdělávacího systému, mělo by vést k návyku celoživotně se učit a nereagovat jen na požadavky průmyslu

EDUin vítá, že se vláda chce intenzivně zaměřit na oblast celoživotního vzdělávání. Upozorňuje však na to, že celoživotní vzdělávání by přesunem pod koordinaci ministerstva průmyslu a obchodu nemělo být redukováno pouze na naplňování potřeb průmyslu. Mělo by být i nadále úzce provázáno s počátečním vzděláváním a rozvíjet i další kompetence důležité pro občanský nebo osobní život.

Skoala již po prvním roce fungování pomáhá s výukou finanční gramotnosti na téměř dvou třetinách českých škol

Digitální vzdělávací platforma Skoala, za kterou stojí Nadace České spořitelny, slaví první rok fungování. Za jediný rok si našla cestu do více než 3 500 základních a středních škol v Česku. Reaguje tak na dlouhodobé nedostatky ve finančním vzdělávání. Dle průzkumu Nadace ČS se 39 % mladých Čechů s výukou finanční gramotnosti setkalo až na střední škole nebo ještě později, zatímco 17 % o hospodaření s penězi ve škole neslyšelo vůbec nic. Platformě Skoala se navíc nyní dostalo i mezinárodního uznání, americký Institut finanční gramotnosti jí v rámci soutěže EIFLE Awards udělil ocenění v kategorii Children’s Education Programs of the Year.

Josef Mačí: Dva tisíce obyvatel, vlastní gymnázium. Ves u Prahy inspiruje další obce

Veřejná gymnázia spravují kraje. Objevují se ale nová, která zakládají obce. Především kolem Prahy. I jedna z pražských městských částí by mohla mít brzo své gymnázium.

Patricie Martinů: „Napsat kvalitní učebnici? Na to nemá každý,“ říká akademik a učitel geografie Petr Knecht

Poté, co jsme se v Auditu vzdělávacího systému detailně věnovali kvalitě učebnic v českém školství a debatě o tom, jak by mělo fungovat jejich schvalování, přinášíme pohled z akademické sféry. Petr Knecht z Ostravské univerzity v rozhovoru přibližuje, co podle něj brání vzniku kvalitních učebnic, proč se do jejich tvorby akademici příliš nehrnou a co by skutečně pomohlo českému školství.

Průzkum: Finance brání rozvoji talentu v Česku. Nový grantový program Nastartuj talent podpoří mladé ve sportu, umění i vědě

Rozvoj talentovaných dětí v Česku stojí především na rodinách a naráží na řadu bariér, ukazuje aktuální průzkum společnosti MOL Česká republika. Přestože dvě třetiny dotázaných věří, že příležitosti pro růst v zemi existují, podmínky pro jejich rozvoj nejsou vždy dostatečné. Největší překážkou jsou podle 84 % respondentů finanční náklady spojené se vzděláváním, tréninky nebo vybavením. Na potřebu dostupnější podpory reaguje nový grantový program Nastartuj talent, který realizuje Nadace CEF ve spolupráci se společností MOL Česká republika.

Jitka Polanská: Školy posílily důraz na základní znalosti a dovednosti a na rozvoj exekutivních funkcí. Tak bojujeme proti nerovnostem v Anglii, říká odborník na kurikulum Tim Oates

Tim Oates stál v čele expertního panelu pro revizi kurikula v Anglii, která proběhla v letech 2010–2013. V této roli se zajímal o vzdělávací materiály a zejména o školní učebnice a v rozhovoru vysvětluje proč. Od té doby se zasazuje o (znovu)zavedení kvalitních učebnic do vzdělávání. Dotkli jsme se také hlavních rysů anglické vzdělávací reformy a důvodů, proč země přijala kurikulum bohaté na znalosti.

Markéta Hronová: Ministerstvo v tichosti změnilo pravidla pro schvalování učebnic. Nakladatelé se obávají o nezávislost posudků

Místo dvou nezávislých recenzentů jen jeden. A přísnější vymezení metod, s nimiž má učebnice a potažmo také učitel ve výuce pracovat. To jsou hlavní změny, které přinášejí na konci března upravená pravidla pro schvalování učebnic.

Pavel Mentlík: Jemně problematická zkouška (JPZ) – třetí část: Když testování formuje

Vysoce důležité zkoušky (v Česku především Jednotná přijímací zkouška) mohou být prezentovány jako nástroj spravedlnosti, transparentnosti a kvality. Jejich systémové dopady ale sahají mnohem dál než k výběru žáků. Vlivem na kurikulum, působením na žáky a jejich prostřednictvím na učitele i rodiče tyto zkoušky ovlivňují samotnou podstatu vzdělávacího systému. Právě proto je nutné o nich uvažovat nikoli jen jako o nástroji výběru, ale jako o silném systémovém mechanismu, který vzdělávání ovlivňuje zásadním způsobem.

Oldřich Botlík: Komentář: Školství se zaseklo. Protože přijímačky děláme špatně

Ještě nikdy nebylo v médiích tolik rad a doporučení pro žáky, jak postupovat při testech na přijímacích zkouškách. Podívejme se na tento „celonárodní“ problém z několika úhlů.