Vladimír Foist: Co s agresivním žákem? Možná se ptáme příliš pozdě

Kdy má škola právo říct dost? Příběhy z praxe ukazují, že u agresivního chování je vyloučení až posledním krokem.

Patricie Martinů: Radikalizaci dětí se stát téměř nevěnuje. Dochází k nevídané normalizaci násilí,“ říká odbornice na krizovou komunikaci ve školách

Jaký je reálný stav připravenosti škol a jejich zřizovatelů na krize? A jaká je v tom role a odpovědnost státu? Jana Bohuňková z Institutu pro krizovou komunikaci KRIT, která za sebou má desítky terénních intervencí v obcích a na školách po celé republice, v rozhovoru popisuje, co se skutečně děje, když taková situace nastane, jaká je její nejúčinnější prevence i co obnáší budování odolnosti mezi žáky a pedagogy.

Paměť národa spouští výukovou platformu storyON. Školám přinese hotové lekce s příběhy pamětníků

Jaké možnosti měla hlasatelka Československé televize Kamila Moučková, když jí během vysílání v srpnu 1968 stáli za zády dva sovětští vojáci? Podobné otázky otevírá Paměť národa v právě spuštěné výukové platformě storyON. Vyučující základních a středních škol na ní najdou hotové lekce k výuce moderních dějin, postavené na skutečných výpovědích pamětníků a pamětnic. Každá lekce obsahuje desetiminutové video, historický kontext, pracovní listy a metodiku.

Ondřej Charvát: Jak vychovat odolné a zdravé dítě? Rodiče často zapomínají, že musí začít u svého životního stylu a pohybu

Sílu lidského těla zná jako málokdo v Česku. Fyzioterapeut Michal Novotný dlouhé roky objížděl největší tenisové turnaje ATP, kde se staral o hvězdy jako Rafael Nadal, Roger Federer nebo Novak Djoković. Nyní pracuje sám na sebe, rukama mu prošli třeba fotbalisté Sparty Praha, Interu Milán, tým Red Bullu z extrémních sportů, hollywoodští herci při přípravě na natáčení nebo nové naděje českého tenisu v čele se Sárou Bejlek. Kromě toho se vrhnul i na psaní odborných knih.

Josef Mačí: Češi chtějí víc peněz pro vysoké školy, třetina by zavedla školné

České vysoké školy jsou kvalitní, reformu ale potřebují, vyplývá z průzkumu agentury NMS. S novelou teď přichází ministerstvo školství, školy se ale bojí ztráty samosprávy a politizace.

Stanovisko Asociace speciálních pedagogů k revizi inkluzivního vzdělávání

Asociace sociálních pedagogů podporuje odborně připravenou revizi inkluzivního vzdělávání, pokud jejím cílem bude funkčnější, kvalitnější a spravedlivější vzdělávací systém.

Novelu o asistentech pedagogů schválila vláda. Podle Plagy zruší neefektivní prvky inkluze

Novelu o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga v základních školách schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Kvůli výhradám koaličních partnerů projednávání novely před dvěma týdny kabinet přerušil, minulý týden se jím zabývala pracovní skupina. Plaga řekl, že novela zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům. Hlasování bylo jednomyslné.

Kompletní závěry 64. valné hromady Asociace ředitelů základních škol ČR

Ve dnech 14.–16. října 2026 proběhla v Táboře 64. valná hromada Asociace ředitelů základních škol ČR. Nejčastěji probíranými tématy byly: změny ve vzdělávání, financování školství, poradenský systém, přijímací řízení a slučování škol.

Výzkum: Čím rizikovější online aktivita, tím méně často o ní rodiče dospívajících ví

Čím rizikovější aktivitě se čeští dospívající na internetu věnují, tím méně obvyklé je, že o tom jejich rodiče vědí. Z aktuální studie vědců IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vyplývá, že rodiče, kteří online chování a zážitky svých dětí takto podceňují, jsou zároveň často přesvědčeni, že se jejich dítěte problém netýká. Pozitivní je ale fakt, že více rizikové online aktivity nebo situace jsou mezi dospívajícími méně časté než ty, u kterých jsou rizika nižší. Rodiče by podle vědců měli se svými potomky více komunikovat, zákaz digitálních technologií je až krajním řešením.

Pavla Francová: Nutit děti do čtení nejde, říká zakladatelka Česko čte dětem. Jde na to jinak

Děti přestávají být schopné číst a pochopit souvislé texty. Úroveň čtenářské gramotnosti v Česku výrazně klesá, podle posledních výsledků testů PISA nedokáže víc než čtvrtina patnáctiletých dětí u nás porozumět ani krátkému textu. Přitom právě čtení je zásadní pro kritické myšlení i schopnost orientovat se ve světě, a v době umělé inteligence to je nutné ještě víc.

Josef Mačí: Statisíce neomluvených hodin. Stát poprvé počítá, jak děti nechodí do školy

Stát má vůbec poprvé informace o absencích v každé škole v Česku. Vychází z nich, že jen za pololetí základní školy nahlásily 440 tisíc neomluvených hodin. Mezi školami i regiony jsou přitom obrovské rozdíly.

Petr Šabata: Nová zastupitelstva čeká nejtěžší úkol – péče o školy v nejisté době

Volby do zastupitelstev v obcích budou mít největší vliv na skupinu, která se jich nemohla zúčastnit. Na děti, protože obce jsou zřizovateli základních škol a mají na kvalitu vzdělávání teď asi větší vliv než ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Zuzana Růžičková: Vyloučení agresivního žáka? Na 4 týdny, ale i na tři měsíce. Vykázání z výuky se řeší už i u nás

Ve státech Evropy je umožněno agresora či nezvladatelného žáka vyloučit i ze základní školy. Někde se tak děje na 4 týdny, jinde na 45 dní, ale v jednom státě dokonce až na čtvrt roku. V Česku se o tom zatím jen diskutuje. I tak už je to ale posun.

Petr Kain: Pomoz mi, abych to dokázal sám. Manželé Janečkovi učí děti tvořit si vlastní budoucnost

Před osmnácti lety hledali pro svého tříletého syna bilingvní školku, a když zjistili, že na trhu chybí, rozhodli se založit vlastní. Dnes pod skupinu Duhovka Group manželů Ivany a Tomáše Janečkových patří jesle, školka, základní škola, gymnázium i vlastní vzdělávací institut pro pedagogy.

V otevřeném rozhovoru zakladatelé popisují, proč pro Duhovku zvolili cestu Montessori pedagogiky, jak čelili předsudkům veřejnosti i jak zvládají míchat profesní život s manželským. Vysvětlují také, jak zajistili, aby se z jejich školy nestala elitářská bublina, jak pracují s přetlakem zájemců a z jakých zdrojů chystají stavbu nové školní budovy přibližně za 600 milionů korun.

Blanka Pravdová: Školství v pasti věčných začátků. Nepotřebujeme reformy, ale dotažení rozdělané práce

Spory o zrušení devátých tříd zastiňují větší problémy školství – nedostatek expertů, neschopnost dotáhnout změny do praxe i propojit výchovu učitelů s už naplánovanými reformami a samozřejmě potřebu předvídatelného financování.

Josef Mačí: Ve vládě začala první bitva o inkluzi. Motoristé chtějí postupně škrtat

„Naši voliči očekávají zásadní reformu inkluze,“ hlásí před volbami Motoristé a hodlají změnu doručit. Na vládě tak pozastavili novelu týkající se inkluze, která přitom měla projít bez problému. Má být prý ambicióznější.

Markéta Hronová: Chytré využití AI ve výuce? Chatbot si s dětmi povídá o tom, jak se cítil šlechtic nebo učitel za první republiky

Co bylo pro německého šlechtice po vzniku první republiky horší – ztráta majetku, nebo ztráta úcty a postavení? I takhle se ptá speciálně vytvořený chatbot deváťačky Ester při hodině dějepisu. Ve čtyřčlenné skupince mají zjistit, jak se německému šlechtici žilo, co pro něj znamenal vznik republiky, jestli se mu dařilo hůř, nebo líp než za Rakouska-Uherska.

Ema Hubáčková: Bez učitele může být v Praze až 34 tisíc žáků, varuje iniciativa. Od politiků žádá tři závazky

Do pěti let bude v Praze chybět více než tisíc učitelů, bez kantora tudíž může být téměř 34 tisíc dětí, varuje v těchto týdnech iniciativa sedmi organizací působících ve školství a vzdělávání.

Markéta Hronová: Vysokou má dnes každý druhý a absolventi z „fildy“ končí v Mekáči aneb Pět mýtů o vysokoškolácích v Česku

Podle nejnovějších statistik OECD má Česko stále velmi podprůměrný počet vysokoškoláků, a to i mezi mladými lidmi. Navzdory přesvědčení mnohých, že univerzitní diplom má dnes „každý druhý“. Rektoři vysokých škol navíc varují, že po nástupu silných ročníků budou muset ještě více omezit počet přijímaných studentů, protože jim vláda nechce navýšit rozpočet.

Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

Vláda chce předsunout přijímačkové testy před podávání přihlášek na střední školy. Nově by zkoušky mohly skládat všechny děti, nejen zájemci o maturitní obory. Ministr školství nyní návrh řeší s odborníky a zástupci škol. Změnu plánuje od roku 2029. Měnit by se mohl i počet přihlášek, školy se tomu ale brání. A není to jediný sporný bod.Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit