Kateřina Lánská: Vysoké absence hovoří nejen o problémech jednotlivců, ale o celkovém klimatu školy, upozorňuje Dominik Dvořák

„Podle našich dosavadních zjištění je průměrná omluvená absence přes 10 %, což se v mnoha zahraničních systémech považuje za příliš vysoké číslo,“ říká výzkumník.

EDUin: Jaké výzvy nás čekají v novém školním roce 2024/2025?

Už příští týden začíná nový školní rok. Do lavic se vrátí na základních a středních školách přes milion žáků. EDUin přináší přehled témat, která bude potřeba v novém školním roce řešit.

Expertka: Vnímání návratu do školy ovlivňují předchozí zkušenosti dětí

Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.

Jan Křovák: „Lživá informace o školství“ ovlivnila jednání. Chybí v něm desítky miliard, ukázala analýza

Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.

Kateřina Lánská: Kraj má mít ve vzdělávací politice vyšší ambice než obstarávat fabrikám levnou pracovní sílu, říká analytička EDUinu

Začátek loňského školního roku provázely debaty o rozpočtu resortu, stávka školských odborů a chystaná digitalizace přihlášek na střední školy. Na co se máme připravit letos? „Ministerstvo školství slibuje, že na konci roku představí finální návrh nové oborové soustavy středních škol. To je reforma, kterou nutně potřebujeme,“ říká Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin. Řešit se podle ní ale budou i odklady školní docházky nebo konec financování z programových výzev Evropské unie.

Průzkum: Tři ze čtyř studentů používají na domácí úkoly AI. Jen půlce ale pomůže látku pochopit

Umělá inteligence (AI) je ve školách stále oblíbenější. Naznačují to výsledky průzkumu, který v červnu provedla v sedmi evropských zemích agentura Gostudent. Podle jejího šetření využívají tři čtvrtiny studentů (72 procent) umělou inteligenci při domácích úkolech. Tento poměrně nový trend ale také vyvolává diskuse mezi odborníky a učiteli o dopadu rozvoje AI na vzdělávací proces. Přestože mnoho z nich vidí v AI potenciál pro úsporu času a lepší pochopení témat, pouze 53 procent dotázaných uvedlo, že jim nástroje jako ChatGPT skutečně pomohly lépe porozumět obsahu. Píše deník Der Standard.

Partnerství pro vzdělávání 2030+: Do konkursů na ředitele se hlásí málo kandidátů, bez uceleného systému podpory se to nezmění

O kvalitě výuky ve škole rozhoduje do značné míry ředitel školy. Jeho schopnost pedagogicky vést školu má podle výzkumů přímý dopad na učení žáků – ovlivňuje až 25 procent jejich vzdělávacích výsledků. Zhruba v polovině konkurzů na ředitele školy ale podle České školní inspekce ale zřizovatel vybírá jen ze dvou zájemců.

Jan Křovák: MŠMT tlačí na snížení počtu doktorandů. Alibisticky hází odpovědnost na univerzity, zní z UK

Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.

Martin Ťopek, Markéta Hronová: Malá škola je fajn…, ale drahá. „Trpaslíci“ s málo žáky by se měli nově spojovat s těmi většími

Skoro každá druhá obecní škola má méně než sto dětí. S čímž není spokojené ministerstvo školství. To hodlá zavést limit pro minimální počet žáků. Uplatňovat se bude ve městech či obcích, jež zřizují dvě či více škol. Pokud některá z nich bude mít pod 200 žáků, měla by se sloučit s jinou. Resort si od toho slibuje snížení nákladů, například na platy ředitelů nebo účetní služby. Teď ministerstvo sbírá k návrhu připomínky, pak o něm bude rozhodovat vláda.

Julie Hrstková: Tajný rozpočet? Školství je první, kdo vyšel s pravdou ven

Vypadalo to jako pohádka, když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval, že letos nebude resort oznamovat, jaké peníze na příští rok ostatním ministerstvům přidělí. Vše se odehraje ve skrytu a koalice bude – slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) – rozhodovat jako tým a představí až rozpočet, který odráží jeho priority jako celku.

Michaela Lišková: Rodiče mohou ovlivnit u dětí zásadní věc. V dospělosti se jim může šeredně vymstít

Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Tajný učitel: Zákaz mobilů ve školách ukazuje jen neschopnost domnělých autorit

V minulých týdnech opět vzplála diskuse nad mobilními telefony na našich školách, tentokrát po jejich zákazu na vsetínských základních školách. Emoce už opadly, ideální čas na další názor.

Otevřený dopis poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky

Asociace sociálních pedagogů dne 25. července 2024 zaslala všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky otevřený dopis, kterým žádáme o jejich podporu v procesu legislativního ukotvení pozice sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky a do navazující legislativy.

Kateřina Lánská: K čemu je školám dobrý sociální pedagog a proč se zabývat sociální rolí školy?

Kde začíná a končí sociální role školy a proč by vůbec měla škola takovou roli přijímat? Tomu se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023, kterou odborné i laické veřejnosti nabízí každoročně organizace EDUin. Text vyšel původně v dubnovém vydání časopisu Řízení školy.

Michaela Ryšavá: Dočasné vyloučení z výuky? Agresivních dětí přibývá a stát se školami hledá páky, jak na ně

Nejde o sprostá slova, na to jsme si už zvykli. Řešíme případy, kdy dítě vezme židli a začne ji házet kolem sebe. Slova ředitelky jedné z ústeckých základních škol ukazují, že situace s agresivitou některých dětí je poměrně vážná. Učitelé proto tlačí na poslance, aby jim dali nástroj, jak ochránit spolužáky a také přimět rodiče, aby situaci řešili. Poslanci diskutovaný návrh řešení je ale citlivý, protože by se mohl dotknout i práv samotných zákonných zástupců dětí.

Někteří žáci stále nevědí, zda se dostanou na SŠ. Můžou se hlásit do dalších kol

Uchazeči o studium na středních školách, kteří ještě nejsou nikam přijatí, se stále můžou hlásit do třetích a dalších kol přijímacího řízení. Seznam škol, které aktuálně nabízejí místa v různých oborech, najdou zájemci na webu systému DiPSy. Ve třetích a dalších kolech se podávají přihlášky výhradně listinnou formou, nikoliv přes systém DiPSy. Konkrétní termíny pro podání přihlášek a konání zkoušek v dalších kolech stanovuje vedení školy, na různých školách se tak liší. Vyplývá to z informací na webu DiPSy prihlaskynastredni.cz a informací, které poskytlo ministerstvo školství.

Kristýna Matějková: Děti na sebe berou trable rodičů a následky si mohou nést do dospělosti. Jak na ně nepřenášet stres?

Chybějící peníze, nepovedený den v práci nebo partnerské hádky. Když mají rodiče starosti, potomek to nejen vycítí, ale může to na něj mít vliv i v pozdějším věku. Studie ukazují, že zásadní jsou první roky života, kdy ještě není dítě schopné samo pochopit stres svých rodičů a může si ho dávat za vinu. Jak tomu předcházet?

Vladimír Ševela: Vykřičníky českých dětí. Rodiče si myslí, že jejich ratolesti se mají lépe, než se cítí ony samy, zjistil výzkum

Emoce dětí jsou na tom hůře než jejich materiální zabezpečení,“ tvrdí průzkum, který na začátku roku zveřejnily pražský think-tank Solvo a agentura SC&C. Jejich pracovníci kladli různé otázky 877 dětem ve věku 6 až 18 let a také jejich 797 rodičům, případně vychovatelům.

Bohumila Čiháková: Dítě musí zažít i frustrace. Trénuje tím odolnost vůči stresu, říká Šárka Miková

Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.

Lucie Výborná, Věra Matulíková: Aby děti četly, potřebují vidět, že sami čteme, říká spoluautorka projektu Mravenčí chůva

Marie Podvalová vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka. Ráda pracuje na smysluplných projektech a jeden takový se svojí kamarádkou Julií vytvořila během covidu. Jmenuje se Mravenčí chůva. Společně čtenáře provází světem současné literatury pro děti. A jak děti, tak i dospělí se mohou s Mravenčí chůvou zapojit také do akce Pročtené léto. Jaký je rozdíl mezi tím, když si děti čtou samy, a když jim čtou dospělí?

Bob Kartous: Zrušme ministerstvo školství

Zrušme úřad, který zjevně nemůže řídit změny v českém vzdělávání. Anebo mu dejme pravomoce, aby je skutečně řídit mohl.

Záviš Dobiášovský: Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.