Jak by měla vypadat finanční pomoc studentům?

Zprávu o tom zveřejnila ministryně školství Miroslava Kopicová na své bilanční tiskové konferenci 18. 5. 2010. Poté plán finanční pomoci studentům schválila 31. května vláda. Další práce na reformě systému by měla pokračovat v meziresortním režimu za účasti klíčových aktérů a zájmových skupin. Možná by stálo za to i pro studenty nejprve si o navrženém systému finanční pomoci něco přečíst.

Ve zprávě se píše: „Náklady spojené se získáním vysokoškolského vzdělání jsou v ČR vnímány jako významná sociální bariéra téměř polovinou občanů… Současný systém finanční pomoci studentům je nedostatečný, roztříštěný, zastaralý a pro samotné studenty mnohdy nepřehledný. ČR má v současnosti jeden z nejnižších podílů výdajů na finanční podporu studentů. Jedním z negativních důsledků je příliš intenzivní zapojování studentů do výdělečné činnosti, které může vážně ohrožovat studium… 71 % studentů ve výzkumu uvedlo, že během studia pracuje.“

Zprávu o dosavadních výsledcích práce na přípravě zákona o finanční pomoci studentům si můžete přečíst ZDE.

Návrh reformy byl předložen vládě a schválen. Na internetových stránkách vlády ČR bylo 31. 5. 2010 oznámeno: „Vláda na dnešním pravidelném jednání schválila plán finanční pomoci vysokoškolským studentům. Na jeho základě budou moci studenti dostávat finanční podporu, která jim pokryje náklady na studium. Celkem bude možné získat až 54 tisíc korun ročně. Studenti pak peníze budou splácet po dokončení studia.“

Celý plán pod názvem Plán implementace reformy finanční pomoci studentům najdete ZDE.

Mnoho dalších informací a pohledů z různých stran na problém naleznete na internetových stránkách finanční pomoci studentům ZDE.

Jana Straková: Školství řízené daty

Prezentace z kulatého stolu SKAV 20. 5. 2010 „Školství řízené daty. Co potřebujeme znát a neznáme. A jak se to dovíme?“

Autorka uvádí současný stav systému:
„Rozhodnutí vzdělávací politiky se nezakládají primárně na empirických podkladech. Nejsou stanoveny ukazatele kvality, řada důležitých charakteristik systému není vůbec monitorována (např. nerovnosti, výsledky vzdělávání – výběrová šetření). Chybí cíle, indikátory i strategie získávání údajů. Nejsou systematicky monitorovány dopady opatření vzdělávací politiky (typicky kurikulární reformy).“

Charakterizuje také současný stav ve školách: „Neexistuje sdílená představa o kvalitě pedagogické práce, hodnocení ČŠI je značně subjektivní, indikátory se mění. Školám je poskytována nedostatečná podpora pro hodnocení vlastní práce. Nástroje, které se školám nabízejí pro hodnocení výsledků vzdělávání, jsou nedostatečné. Projekt Cesta ke kvalitě poskytne školám nástroje pro hodnocení rozmanitých aspektů školní práce a školního života.“

Celou prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

Výstup z kulatého stolu najdete ZDE.

Milan Pol, Bohumíra Lazarová: Dobrá škola

V průběhu října 2009 byla zahájena standardizace prvního z kvalitativních nástrojů, který může posloužit jako užitečná pomůcka pro autoevaluaci ve školách. Jde o nástroj nazvaný Dobrá škola, nástroj ke stimulaci diskuze o hodnotách a prioritách školy. V tomto textu jej stručně představujeme a nabízíme zájemcům k nezávaznému vyzkoušení v jeho současné podobě.


Zdroj: Na cestě ke kvalitě, bulletin projektu Cesta ke kvalitě 1/2009, str. 11–13. NÚOV 2009

Původ nástroje není zcela zřejmý, patrně vznikal jako pomůcka pro skupinovou práci s učiteli škol s cílem ujasnit si hodnoty a priority školy a podpořit spolupráci. Nám se osvědčil jako stimulující prvek při různých aktivitách podporujících rozvoj škol a další vzdělávání pedagogických pracovníků – nejsilněji snad jako výrazný stimul diskuzí o tom, co je ve škole skutečně důležité. Postupně jsme jej přepracovali, opatřili instrukcemi a nyní jej nabízíme jako jeden z nástrojů sloužících k podpoře autoevaluace.

Celý článek s podrobnými instrukcemi najdete ZDE.

Vzdělávací projekt finanční gramotnosti pro žáky základních škol

Společnost OVB Allfinanz dnes v Liberci za účasti vrcholných představitelů statutárního města, v čele s primátorem Ing. Jiřím Kittnerem, představila vzdělávací projekt zaměřený na žáky základních škol. Projekt má bojovat s nízkou úrovní finanční gramotnosti české populace.

Náplní projektu jsou nejen přednášky, výukové podklady a materiály, následné testy, ale také internetové aplikace, které vhodnou formou doplňují a motivují posluchače. Především jde o interaktivní hru založenou na principu oblíbených strategických simulátorů. „Hráč je v roli rodinného "manažera" a řídí čtyřčlennou rodinu v jejich domečku tak, aby ekonomicky vyšla s platem a zároveň byli všichni šťastní. Cílem je uspořit během šesti měsíců na jednu ze tří dovolených,“ představuje ve stručnosti tuto inovativní novinku člen představenstva společnosti OVB Allfinanz a.s. Michal Knapp.

Součástí on-line aplikací projektu je ale také znalostní test ve formě komiksu, který může učitelům pomoci v hodnocení toho, jak žák v projektu uspěl. „Na tvorbě projektu finančního vzdělávání žáků základních škol participovali nejen praktici z řad společnosti OVB, ale i odborníci z dalších společností a pedagogičtí pracovníci. Naše uvědomění si společenské odpovědnosti na trhu v České republice je velmi silné, chápeme ji jako jednu z našich nejdůležitějších hodnot a také závazek chovat se v rámci našeho podnikání odpovědně. Proto jsme se aktivně zapojili do zvyšování finanční gramotnosti obyvatel, jejíž součástí je i projekt finančního vzdělávání žáků základních škol.

„Jak věřím, ekonomicky a finančně vzdělaní obyvatelé jsou budoucností a je potřeba předávat základy tohoto vzdělání již od základní školy. Projekt svou interaktivitou a moderním přístupem zároveň splňuje požadavky současných žáků, a proto, jak věřím, bude úspěšný nejen na území Liberce, ale v celé České republice,“ řekl u příležitosti představení projektu primátor Liberce, sám studovaný ekonom, Jiří Kittner. Jak dále uvedl, nedávná ekonomická krize ukázala potřebu finančně vzdělaných občanů této země, kteří jsou schopni se na základě znalostí v krizových situací zodpovědně rozhodnout, jak se svými penězi naložit.

„Projekt je koncipován jako bezplatná a nekomerční spolupráce soukromého sektoru – společnosti OVB Allfinanz a. s., a základních škol, jejichž zřizovatelem je město. Na žáky do projektu zapojené nebude působit žádná reklama, přednášející budou v tomto ohledu neutrální. Celá aktivita je pro žáky koncipována anonymně – netřeba se tedy obávat jakéhokoli zneužití osobních dat žáků,“ doplňuje Michal Knapp. „Cílem projektu je naučit děti nést zodpovědnost za vlastní rozhodnutí v oblasti financí, což je, jak pevně věřím, velmi důležité,“ uzavírá primátor Kittner.

Martin Chvál: Chválozpěv

Školským zákonem (Zákon č. 561/2004 Sb.) byla českým školám poprvé v historii udělena povinnost realizovat vlastní hodnocení, zpracovávat zprávu o něm, vést ji jako povinnou dokumentaci školy a předkládat ji České školní inspekci. Tato skutečnost je na jednu stranu z vnějšku povinně vynucovanou změnou v práci škol, tedy z podstaty změnou nepříjemnou, na stranu druhou je jasným signálem a přiznáním, že kvalitu školy nejlépe znají ti, kteří o ni každodenně pečují.


Zdroj: Na cestě ke kvalitě, bulletin projektu Cesta ke kvalitě 1/2009, str. 4. NÚOV 2009

Tato důvěra v péči o kvalitu ze strany škol samotných se přirozeně nemohla objevit v době utaženého a přísně z vnějšku centrálně kontrolovaného systému před rokem 1989 tak, jako v zemích s delší tradicí demokracie a s větší autonomií škol. Diskuse v 90. letech minulého století o tom, jak v nových podmínkách zajistit kvalitu vzdělávacího systému, vyústily v roce 2001 ve vznik strategického dokumentu Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha). V Bílé knize byla pojmenována potřeba přenést zajištění kvality škol včetně její kontroly na školy samotné a následně byla uzákoněna ve zmíněném školském zákoně.

Správně by s požadavky na školy měla paralelně přicházet i nabídka pomoci ze strany státu. To se v tomto případě, jako i v některých jiných oblastech školství, nestalo… Splácení tohoto dluhu vůči školám přichází s projektem Cesta ke kvalitě, plným názvem AUTOEVALUACE – Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení aneb Cesta ke kvalitě. Ačkoliv se k nám dostávají ohlasy, že takový projekt zde měl být už dávno, domníváme se, že stále není pozdě…

V projektu Cesta ke kvalitě respektujeme to, že jsou školy ve vlastním hodnocení jak zkušené, tak víceméně bezradné, školy jak s pozitivním vztahem k němu, tak se vztahem negativním, plným obav ze zneužití vlastních zjištění. Projekt nabízí příležitosti pro všechny takovéto školy. Všem budou časem nabídnuty ověřené nástroje využitelné v rámci autoevaluace, všechny se budou moci zapojit do jejich ověřování, a tím pro sebe něco vytěžit.

Celý článek najdete ZDE.

Kateřina Kostková: Matematické detektivky – recenze

Na českém knižním trhu jsem objevila zajímavou publikaci Billa Wise Matematické detektivky. Knihu přeložila z anglického originálu Lucie Simonová. Publikace je určena dětem od 12 let.


Wise, B.: Matematické detektivky. Praha: Portál, 2003. ISBN: 80-7178-787-6.

Knihu lze ji využít individuálně nebo ve skupinách dětí. Snahou autora je poukázat na význam matematiky v obyčejném životě a nabídnout netradiční zpestření hodin matematiky.

Kniha obsahuje dvacet dva jedno až dvoustránkových detektivních příběhů. K jejich vyřešení je zapotřebí matematických znalostí alespoň sedmého ročníku základní školy. Objevují se zde příklady na prvočísla, mocniny, procenta, zlomky, obsahy a objemy.

Hlavními postavami všech příběhů jsou policejní inspektor Arthur Smart a jeho třináctiletý přítel Cal Seiter. Cal pomáhá inspektorovi řešit i ty nejzapeklitější případy. Při řešení využívá svých matematických vědomostí a logického úsudku. Správná řešení všech detektivek jsou pak na konci knihy.

Tato knížka je doplňkem výkladových učebnic a klasických sbírek. Výhodou je velký počet zajímavých slovních úloh a množství obrázků ilustrátorky Lucy Corvino. Celkově má publikace pěknou grafickou úpravu. Její cena se pohybuje kolem 130,- Kč. Je vhodná pro všechny, kteří hledají zajímavé matematické příklady jako prostředek motivace pro vyučovací hodiny.

Těm z vás, kteří milují detektivní příběhy všeho druhu, vyšly v nakladatelství Portál na toto téma ještě dvě knihy: Kriminální příběhy pro detektivy začátečníky a Záhady pro detektivy začátečníky. Obě jsou určeny dětem od 8 let a k jejich řešení je zapotřebí zdravého selského rozumu.

Mgr. Kateřina Kostková, Gymnázium Olomouc Hejčín

Jakub Mlynář: Nové internetové stránky Centra vizuální historie Malach

Naleznete zde řadu informací o CVH Malach i Archivu vizuální historie Institutu USC Shoah Foundation, odkazy na připravené materiály pro využití ve vzdělávání a mnoho dalšího. Naším cílem je, aby se nové webové stránky staly živým a pravidelně aktualizovaným médiem o všem, co souvisí s činností CVH Malach a také s vědeckým i vzdělávacím využitím unikátního materiálu, který je zde přístupný.

Stránky vznikly při Matematicko-fyzikální fakultě Univezity Karlovy v Praze a nacházejí se na adrese http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm.

Oficiální spuštění webu CVH Malach proběhlo ve dnech 65. výročí osvobození a konce druhé světové války. Při této příležitosti jsme pro vás připravili krátký sestřih z filmových výpovědí lidí přeživších holocaust, jejichž svědectví se s mnoha dalšími nacházejí v digitálním archivu Institutu USC Shoah Foundation. Ve videoklipu naleznete úryvky ze svědectví pěti pamětníků, týkající se sklonku druhé světové války a osvobození ghetta v Terezíně. Sestřih je spolu s dalšími informacemi ke stažení na našich webových stránkách v sekci "Pro školy a pedagogy". 

Centrum Malach je otevřeno návštěvám skupin i jednotlivců – badatelů, pedagogů, studentů a nejširší veřejnosti, a to každý den kromě pondělí. K dispozici je 52 000 digitalizovaných filmových svědectví přeživších a svědků holocaustu, což z Archivu vizuální historie činí jeden z největších souborů historického audiovizuálního materiálu svého druhu na světě. Naprostá většina těchto svědectví byla katalogizována, indexována a digitalizována, aby je bylo možné pomocí archivu prohledávat a sledovat.

Jde o jedinečný, specifický, ale o to silnější materiál, který nachází využití nejen v řadě oborů historických, společenských a humanitních věd, ale lze jej uplatnit např. také v rámci výuky jazyků (k dispozici jsou zde rozhovory celkem ve 32 jazycích).

Výhodou jistě je i to, že jednotlivé rozhovory prošly jen zcela minimální dodatečnou úpravou, což uživatelům poskytuje značnou volnost v jejich využití a zpracování. V případě zájmu lze pro pedagogy, autory vzdělávacích materiálů a koordinátory vzdělávacích programů uspořádat v CVH Malach semináře, kde budou s používáním archivu a vyhledávacích nástrojů obeznámeni.

Těšíme se na vaši návštěvu přímo v centru i na nových webových stránkách!

Mgr. Jakub Mlynář, koordinátor CVH Malach
e-mail: malach@knihovna.mff.cuni.cz
tel.: 221 914 391
http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm

Eva Fruhwirtová: Mateřská centra pomáhají přeplněným školkám

Mateřská centra v Královéhradeckém kraji, ale i v celé republice jsou alternativním řešením problémů s přeplněností mateřských školek. Rodiče často stojí před rozhodnutím, zda zůstat s dítětem doma, nebo jít do práce. Podle radního pro sociální oblast Miroslava Uchytila je navíc důležité, aby se děti i rodiče nestavěli do izolace vůči společnosti.

„Mateřská centra jsou příležitostí nejen pro seberealizaci na rodičovské dovolené, ale také řešení přeplněnosti mateřských školek. Maminky, ale i tatínkové zde ve vzájemné spolupráci připravují programy pro své děti. Udržují tak kontakty se svými vrstevníky, nezískávají pocit společenské odloučenosti a maximálně se při tom věnují svým potomků,“ přibližuje radní Uchytil, který dlouhodobě podporuje činnost mateřských center.

V Královéhradeckém kraji funguje dvacet pět organizovaných a další desítky neorganizovaných mateřských center, které aktivně připravují program pro děti, pro jejich rodiče, ale také pro širokou veřejnost. Maminky tak uplatňují své zkušenosti, dovednosti a znalosti a připravují dětem plnohodnotný program. „Jelikož si opravdu uvědomujeme přínos aktivních mateřských center, vyčlenili jsme v krajském rozpočtu finance na jejich podporu. Přesto, že jejich činnost je založena na dobrovolnosti a solidaritě, finanční prostředky jsou také velmi potřeba,“ hodnotí radní Uchytil a dodává, že právě tato sdružení jsou alternativním řešením přeplněných školek.

Podle údajů Českého statistického úřadu se počet obyvatel České republiky už šestým rokem zvyšuje. Kromě přílivu imigrantů se toto číslo zvyšuje i díky babyboomu. V roce 2011 by tak ve školkách mělo být o dva tisíce dětí více než letos.

Indra Hildebrandt-Sochor: Co dělá dítě šťastným?

Když rodiče sní o budoucnosti, zcela určitě před sebou vždy vidí, jak jejich děti procházejí životem s úsměvem na tváři. Všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly stále šťastné – ale dá se štěstí naučit? Nebo se člověk musí šťastným narodit? Co je to vlastně dětské štěstí?


Zdroj: Moje psychologie 28. 8. 2008, str. 86
 
Rodiče často říkají, že všechno, co chtějí, je, aby byly jejich děti zdravé a šťastné. Jako rodiče můžeme hodně ovlivnit fyzické zdraví našich dětí, i když samozřejmě některé nemoci nebo nehody neovlivníme. Známe jejich potřeby vhodného stravování, čerstvého vzduchu a pohybu, jejich potřebu spánku, tepla, oblečení a ochranné ruky. Ale víme něco o tom, co dělá dítě šťastným?

Anton A. Bucher, profesor pedagogiky na Univerzitě v Salcburku, už provedl několik anket mezi tisíci 6–13letých dětí v Rakousku i Německu. Chtěl zjistit, co dělá současné děti doopravdy šťastnými a kdy se dítě cítí šťastné, a kdy ne. Zajímavý výsledek ukázal, že odpovědi dětí z obou zemí jsou stejné, což naznačuje, že výsledek by mohl být reprezentativní i pro děti v České republice a v jiných evropských zemích. Podle výsledků dotazníku, který oslovení žáci a jejich rodiče museli vyplnit, jsou děti nejšťastnější, když tráví čas se svými přáteli (98 %), s rodinou (více než 90 %) a s prarodiči (87 %). Nejméně šťastné naopak jsou, když tráví hodně času nad domácími úkoly (pouze 19 % „šťastných“) a když jsou ve škole (47 %). Anketa jasně ukazuje, jak důležití jsou přátelé a rodina pro štěstí dítěte, a také to, že mnohé děti se cítí ve škole nepříjemně. To zcela určitě souvisí se skutečností, že mnohé děti jsou – nebo se alespoň cítí – ve škole přetěžovány a stresovány. Nemůžeme přestat děti posílat do školy jen proto, aby byly šťastnější, ani nemůžeme změnit školský systém nebo vyměnit neoblíbeného učitele, ale je toho spousta, co můžeme udělat, abychom vychovali šťastné dítě a pomohli mu, aby se cítilo dobře.


Zapojit se do vzdělávání

Když se rodiče osobně zapojí do procesu vzdělávání, jejich dětem se bude ve škole dařit lépe, a budou se tak cítit více v pohodě a šťastnější. Existuje mnoho různých typů aktivit, které mohou rodiče dělat. Někteří rodiče a rodiny mohou mít čas se zapojit mnoha způsoby. Jiní třeba mají čas jen na jednu nebo dvě aktivity. Ale ať je vaše úroveň zapojení jakákoli, pamatujte si: Pokud v tom vytrváte, můžete mít na vzdělání a štěstí svého dítěte ohromný vliv. Zapojení rodiny do vzdělávání může znamenat: Čtení pohádky před spaním vašemu předškoláčkovi… každodenní kontrolování domácích úkolů… komunikace s učiteli o tom, jaké dělá dítě pokroky… hlasování ve volbách školské rady… pomoc vaší škole při stanovování vysokých akademických norem… osobní zapojování do školních oslav a akcí. Anebo může být zapojení rodiny tak jednoduché, že se projeví pouhou otázkou položenou dětem: „Jak bylo dnes ve škole?“ Ale ptejte se každý den. To dá vašim dětem jasně na vědomí, že jejich práce ve škole je pro vás důležitá a že jste tu pro ně, abyste jim s učením pomohli.


Stále podporovat

Jak ukázal výzkum, rodina je pro štěstí dítěte velice důležitá. Zároveň se děti ve škole většinou necítí moc šťastné. Z toho jasně plyne, že rodina by měla dítě podporovat a stát za ním v řešení jeho problémů ve škole. Pokud si učitel z jakéhokoli důvodu na vaše dítě stěžuje, mělo by být samozřejmostí, že nejprve vyslechnete, jak se na věc dívá vaše dítě. Mělo by vědět, že za ním vždycky budete stát a že s vámi může počítat – bez ohledu na skutečnost, že mu možná budete muset doma vážně domluvit nebo ho nějak potrestat. Ale vědomí, že může za všech okolností počítat s vámi i s vaší podporou, dokonce i – a hlavně – v obtížných situacích, dodá dítěti sílu a větší pocit pohody a štěstí.


Dokázat naslouchat

Pocit, že jste nějak oceňováni druhými (přáteli, rodinou, komunitou), je klíčový. Uznání, které dáváte na vědomí jinému člověku, na něj může mít ohromně pozitivní vliv. My, dospělí, příliš rychle zapomínáme, jak moc to pro nás znamenalo, když jsme byli malí – znamenalo to pro nás celý svět, a totéž platí i pro dnešní děti. Někdy to může být těžké, protože v každodenním životě často nemáme dost času na to, abychom třeba naslouchali něčemu, co je pro nás „jen“ nějaké dětské žvatlání. Začíná to příběhy o tom, co dítě zažilo ve školce, a pokračuje tím, co se dělo ve škole. Ale pro dítě je to velmi důležité, je to jeho svět a bude mnohem šťastnější, když bude mít pocit, že tento jeho svět je pro jeho rodiče také důležitý.


Dodávat štěstí a zvyšovat sebeúctu

Snažte se co nejlépe naučit svoje dítě odkud pochází štěstí; chvalte jeho úsilí, nikoli vlastnosti. Nezahrnujte dítě poznámkami jako: „No ty jsi dneska tak krásná“ nebo „Ty jsi tak chytrý!“ Místo toho chvalte jejich snažení tím, že jim budete říkat něco jako: „Krásně jsi postavil/a tu věž z kostek, jsem na tebe moc pyšná!“ Děti nemají kontrolu nad svým vzhledem ani duševními schopnostmi. Když budete chválit něco, nad čím kontrolu mají – postavení věže z kostek – povzbuzujete je, aby vkládaly do svých činů úsilí, a získávaly tak pozitivní reakce. V zásadě je učíte tomu, jak tvrdě pracovat a snažit se neustále se zlepšovat, což je cesta ke štěstí. 

Abyste ještě více podpořili píli a snahu, udělte svému dítěti povinnosti odpovídající jeho věku. Dokonce i dvouleté dítě může pomoci prostřít stůl. Naučte dítě, jak si má ustlat postel nebo být vaším malým pomocníkem v kuchyni. Děti jsou hrdé na to, když mohou pomáhat svým rodičům, a navíc je tak průběžně učíte nové dovednosti. Jakmile dítě zvládne nějakou dovednost, bude se snažit opět vynaložit nějaké úsilí a zkusit něco jiného, co je pro ně nové. Je to právě pocit, že jste schopní a že dokážete dělat různé věci, které vedou ke štěstí. Prázdná chvála štěstí nepřinese. Když víte, že děláte nějaké věci dobře, ohromně to posílí vaši sebeúctu.


Dávat si pozor na slova

Nemluvte o problémech v chování vašeho dítěte, pokud by to dítě mohlo slyšet. Takováto diskuse o dětech jim vlastně říká, co od nich očekáváte, a hlavně malé děti budou považovat za absolutní pravdu vše, co řeknete. Pokud uslyší, že vykládáte prarodičům, jak jsou žárlivé, jak špatně se chovaly nebo jak jsou plaché a bojácné, nebo když je označíte za „malé ďábly“ či za „problémová děcka“, budou si myslet, že říkáte pravdu, a uvěří, že tyto problémy ve svém chování nemohou nijak ovlivnit. Navíc se může stát, že tyto problémy, které třeba byly původně jen malé nebo byly jen následkem špatného dne, se promění v trvalé, protože dítě si řekne: „Když mamka/taťka tvrdí, že jsem plachá/chý, tak asi doopravdy jsem.“


Pozitivní myšlení

Všichni známe lidi, kteří mají k věcem dobrý postoj. Jsou pozitivní, optimističtí a plní naděje – a je to na rodičích, aby právě takový postoj vyvinuli u svých dětí. Jednoduše to znamená snažit se vždy na věci dívat pozitivně; například – chtěli jste si vyjet na kole, a zrovna začalo pršet? Jděte místo toho do kina. Spadla vám sklenice a rozbila se? No a co, střepy přece přinášejí štěstí.

V každodenním životě je samozřejmě obtížné dívat se na všechno s úsměvem a nacházet dobrou stránku ve všem, co se nám přihodí. Ale to je otázka zvyku. Pokud se vám podaří v dítěti posílit pozitivní myšlení prostřednictvím vašeho vlastního chování po většinu času, dáváte svým dětem obrovskou výhodu. Budou zvyklé být šťastné, protože budou vidět „sklenici napůl plnou“, což znamená, že budou očekávat, že se jim přihodí hlavně dobré věci.


Rozvíjet jejich záliby

Další nutnou podmínkou pro štěstí vašeho dítěte je nějaká záliba, láska k něčemu, ať už je to psaní, fotbal, nebo něco jiného. Děti, které mají nějakou zálibu, jsou šťastné, protože v jejich životě existuje něco, co dělají s velkou láskou. Díky zálibám se děti něčemu věnují, něco se naučí, mohou dělat něco vzrušujícího. Například čtenář, který si vychutnává každé slovo v knize, kterou čte, nebo malý fotbalista, který trénuje, aby mohl dát gól za svůj tým. Už jen to zapojení do oblíbených aktivit udělá děti šťastnými.


Mezilidské vztahy

Jedno z nejvýznamnějších zjištění už citovaného výzkumu je, že lidé, kteří mají pevné vztahy s druhými, bývají ti nejšťastnější. Příležitost dávat a dostávat lásku, přátelství a podporu od rodiny, přátel, spolužáků a jiných lidí je základní podmínkou štěstí. Pozitivní zpětná vazba od druhých lidí, láska, respekt, povzbuzení jsou největším zdrojem štěstí. Společenské vztahy také mohou zmírňovat stres a zvyšovat pocit jistoty a vytvářet jiné pozitivní emoce, a to všechno vede ke štěstí.

Začíná to už v době před školkou a v době chození do školky, kdy mají rodiče – nebo spíše ve většině případů matka – odpovědnost zařídit dítěti setkávání s jinými dětmi nebo zapojení do skupin jiných dětí, aby s nimi dítě mohlo mít nějaké interakce a začalo se učit „společenskému životu“.


Další informace

Steve Biddulph: Tajemství výchovy šťastných dětí, Portál
Bruno Ferrero: Šťastní rodiče, Portál
Steve Biddulph: Proč jsou šťastné děti šťastné, Portál

Zásadní věc je, že každý chce být šťastný, nikdo nechce utrpení. Ale štěstí vychází z naší mysli, spíše než aby vzniklo díky vnějším faktorům. Pokud máte ten správný duševní postoj, cítíte se šťastni. (Dalajlama)

Zoja Franklová: Co chybí žákům odborných škol podle OECD

Podle právě vydané zprávy OECD nezískávají žáci učebních oborů dost všeobecných dovedností, které jsou potřebné pro dobré uplatnění. Navíc české školy nespolupracují dostatečně se zaměstnavateli.

Studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) upozornila na to, že všeobecná část vzdělávání v českých odborných školách je nedostatečná. Jde hlavně o počítání a čtení a nejvíc se nedostatky projevují u žáků učebních oborů. Jejich gramotnost je často velmi omezená: umí sice číst, ale nejsou schopni informace kriticky vyhodnocovat…

Autorka zprávy OECD Malgorzata Kuczera z Polska proto doporučuje, aby se odborné školy víc věnovaly kvalitě výuky všeobecných předmětů. „Neměl by se zvyšovat počet hodin, ale spíš by se sami učitelé měli dále vzdělávat a naučit se používat inovativní způsoby výuky, které budou pro žáky zajímavější,“ vysvětluje.

Celý text najdete ZDE.

Jak pracovat s tématem extremismus?

Občanské sdružení Asi-milovaní vydává příručku s názvem „Hrozby neonacismu – Příležitosti demokracie“. Příručka je součástí stejnojmenného projektu zaměřeného na učitele a další pedagogické pracovníky. Těm má sloužit jako nástroj, který jim umožní účinně působit na studenty v prevenci projevů neonacismu a dalších extremistických postojů.

„Před několika dny byly zveřejněny výsledky studentských voleb. Ukázala se v nich překvapivě vysoká podpora krajně pravicové Dělnické strany pro sociální spravedlnost, která je úzce napojena na ultrapravicovou scénu. I na základě těchto voleb je vidět, že je nejvyšší čas na to, aby se učitelé začali o extremismu, neonacismu a dalších tématech s tím spojených otevřeně bavit se svými žáky,“ říká koordinátorka projektu Dana Gabaľová ze sdružení Asi-milovaní.

Více než dvousetstránková příručka, kterou sdružení Asi-milovaní právě vydává, obsahuje teoretickou část představující základní pojmy a politické ideologie patřící do oblasti extremismu a také popis historického vývoje pravicového extremismu na území Československa a České republiky.

Druhá část příručky je zaměřena na pedagogickou práci. Tyto texty podrobně představují, na co se musí připravit pedagog ještě před tím, než s tématem extremismus začne pracovat, jaké možnosti se mu nabízejí v rámci práce se školním kurikulem a klimatem školy, jak může téma efektivně a bezpečně zapojit do výuky a jaké jsou možnosti prevence příklonu studentů k extremistickým názorům. Příručka dále obsahuje tři programy, které mohou pedagogové přímo zapojit do výuky a texty od Policie ČR, které podrobněji představují zapojení policistů do protiextremistických snah.

Kompletní příručka je ke stažení na webové stránce www.asi-milovani.cz ZDE.

V rámci stejnojmenného projektu uspořádalo sdružení Asi-milovaní od října do listopadu loňského roku tři pilotní semináře pro pedagogické pracovníky ve třech městech České republiky – v Plzni, Brně a Jihlavě. Cílem seminářů bylo přiblížit účastníkům, jak pracovat ve výuce s tématem extremismu. Zúčastnilo se jich 72 účastníků z různých částí republiky.

„V současnosti máme připraveny dva typy akreditovaných seminářů – úvodní osmihodinový seminář s názvem „Extremismus a škola“ a podrobnější seminář v rozsahu 24 hodin s názvem „Výchova k aktivnímu občanství a extremismus. Oba dva typy seminářů si pro své pedagogy školy mohou objednávat na kontaktech uvedených na našich webových stránkách,“ dodává Dana Gabaľová.

Více informací: 
Dana Gabaľová, tel.: 602 317 920
Asi-milovaní, o. s., Pekařská 44, 678 01 Blansko

Kateřina Kostková: Matematické pexeso 3

Pexeso může významně přispět k motivaci studentů v procvičování matematických poznatků. Bylo vytvořeno pro 2. ročník čtyřletého gymnázia. Toto pexeso procvičuje zejména základní vzorce z kapitol exponenciální a logaritmické rovnice.

Návod si můžete stáhnout ZDE.

Hana Bumbová: Univerzita třetího věku na Jihočeské univerzitě

Dne 27. května 2010 bude na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity (v budově fakulty Uran) ukončen obhajobami závěrečných prací další šestisemestrový studijní program Univerzity třetího věku v oboru Člověk ve zdraví, nemoci a tísni.

Celkem 64 účastníků celoživotního vzdělávání bude po slavnostním zahájení ve skupinách po pěti obhajovat před komisí své závěrečné práce. Promoce bude následovat 2. července 2010 v DK Metropol od 13 hodin.

Univerzita třetího věku (U3V) je jedním z programů celoživotního vzdělávání. Je zaměřena zejména na zájmové vzdělávání. Výuka je organizována po semestrech – základní ucelený program U3V má 6 semestrů.

Absolventem Univerzity třetího věku se stává účastník, který úspěšně absolvuje stanovený rozsah daného oboru studia, obhájí závěrečnou práci a na slavnostním aktu získá osvědčení.

Organizaci činnosti Univerzity třetího věku stanovuje na JU Organizační řád, který schvaluje Rada celoživotního vzdělávání. Celoživotní vzdělávání je druhem vzdělávání, které doplňuje, prohlubuje, obnovuje nebo rozšiřuje vědomosti, dovednosti a kvalifikaci účastníků a je poskytováno v rámci nebo mimo rámec akreditovaných studijních programů univerzity.

"Zájem o studium na Univerzitě třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích rok od roku roste. V tomto akademickém roce máme celkem 1 075 studentů v 30 programech, informuje prorektorka JU pro celoživotní vzdělávání doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc., jejíž zásluhou U3V na Jihočeské univerzitě úspěšně působí již osmnáctým rokem. "U3V poskytuje seniorům systematické vzdělávání na univerzitní úrovni, seznamuje je s nejnovějšími poznatky vědních oborů. Seniorským týmům umožňuje také účast v národních a evropských vzdělávacích programech a projektech," doplnila prorektorka JU pro CŽV doc. Jana Šemberová.

V předchozím roce absolvovalo U3V v 33 vzdělávacích kurzech celkem 1 125 účastníků, z toho 961 účastníků v 29 kurzech vzdělávala Zdravotně sociální fakulta JU, 3 programy nabídla Teologická a jeden Ekonomická fakulta JU. Filozofická a Zemědělská fakulta JU nabídku vzdělávacích příležitostí pro seniory obohatily o možnost zapojení se do výběrových vzdělávacích modulů (přednášky, kurzy).

Hana Jenčová: Učit netradičně – risk s příslibem zajímavých výsledků

Pedagogové se prostřednictvím tohoto projektu naučí, jak vést výuku moderně a s novými materiály, připravovanými podle výsledků testování žáků příhraničních krajů ČR a SR. Učit netradičně je sice risk, ale slibuje zajímavé výsledky.


Snazší uplatnění absolventů škol na trhu práce si klade za cíl řada evropských projektů. Prostřednictvím zkvalitnění výuky jejím novým pojetím se o to snaží i projekt EU spolufinancovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem ČR a SR „Diagnostika stavu znalostí a dovedností žáků v česko-slovenské příhraniční oblasti se zaměřením na jejich rozvoj“, č. 22410320017. Projekt je realizován v rámci Programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika.

Vedoucím partnerem projektu je Metodické a evaluační centrum (MEC), dalšími partnery pak Ostravská univerzita v Ostravě (OU) a Trnavská univerzita v Trnavě. V rámci projektu se uskutečnilo letos v dubnu ve slovenském Trenčíně mezinárodní setkání více než stovky pedagogů a studentů ČR a SR. Setkali se učitelé ZŠ a SŠ Moravskoslezské kraje (zhruba 40) a Žilinského, Trenčínského a Trnavského kraje (cca 80).

Martin Malčík, proděkan pro rozvoj Pedagogické fakulty OU, na setkání uvedl: „V rámci projektu byl zjištěn současný stav znalostí žáků v oblasti mateřského jazyka, cizích jazyků, matematiky a přírodních věd na základních a středních školách. Do dnešního dne jsme diagnostikovali přes 6 000 žáků českých a slovenských ZŠ a SŠ. Po výstupním testování týchž žáků za dva roky budeme moci školám říci, jakého přírůstku znalostí jejich žáci dosáhli“.

Erika Mechlová, předsedkyně správní rady MEC, se ve svém vystoupení zamyslela nad podstatnými rysy projektu. „Žáci 3., 5., 7. ročníku ZŠ a 1. ročníku SŠ dostanou hned po ukončení testu z daného předmětu na obrazovce počítače slovní vyhodnocení. Žák sám se dozví, jak zvládl určité dovednosti a jsou mu nabídnuty úlohy, které by měl dále řešit, aby dosáhl v dané dovednosti lepších výsledků.“ Mechlová dále řekla: „K tomuto hodnocení se může trvale vracet on sám i jeho rodiče. Doposud neměl žák odpovědnost sám za sebe, o všem vypovídala jen jeho známka. V prováděném testování však žák dostane v testu i určité slovo. Nejedná se o memorování vědomostí, ale o praktickou dovednost např. použití synonym.“

Cílem projektu je také větší využívání ICT ve vzdělávání, aby žáci získali za podstatně kratší dobu více znalostí. Učitel ovládající moderní technologie a učení s jejich podporou, se mění v poradce žáka. „Jde o radikální proměnu vnímání učitele. Postoje učitelů k tomuto novému pojetí výuky jsou různé. Někteří jsou vůči všem novinkám odolní, jiní je odmítají, pro mnohé jde o výzvu ke změně, i když to do jisté míry to pro ně představuje risk, ale s příslibem zajímavých výsledků,“ uvedla Mechlová.

V projektu bylo testováno 41 škol z ČR a 35 škol ze SR. Výsledky testování v nižších ročnících ZŠ byly lepší v SR, což znamená, že ČR má výhodnější pozici pro relativní přírůstek znalostí, tedy větší prostor ke zlepšování znalostí žáků. Bylo vytvořeno celkem 21 příruček pro různé předměty a stupně. Jejich obsah má jednotnou strukturu, což pomůže obzvláště učitelům s kombinací předmětů.

Podrobnosti k projektu jsou uvedeny ZDE.
.

Radka Kvačková: Nenechte své dítě zbytečně uštvat

„Na gymnáziu jede peloton rychleji než na základní škole. Když někdo nestačí šlapat, rychle se uštve,“ říká Jiří Růžička. O řediteli pražského Gymnázia Jana Keplera Jiřím Růžičkovi je známo, že je svým způsobem elitář. Do primy totiž bere opravdu jen mimořádně nadané děti a svým známým prý říká: Nesnažte se protlačit potomka na víceleté gymnázium za každou cenu. Ublížilo by mu to.

…Místo toho, aby děti zůstaly na dobré základní škole, jdou třeba na špatné gymnázium. A pak jsou nešťastné a shánějí něco lepšího. Jeden čas se říkalo: zlepšete základky, děti nebudou odcházet na gymnázia. Jenomže ono to tak nefunguje. Já bych dal ruku do ohně, že tady u nás na šestce je spousta výborných základek. Přitom jim to nepomůže, do rodičů páťáků najednou něco vjede a začnou si říkat – nemůžeme dopustit, aby náš Jaroušek nebyl na gymnáziu, když je tam sestřenice Helenka. Ambice rodičů jsou přitom často naprosto nesmyslné.

Celý text rozhovoru najdete ZDE.

O čem je totalita, zjistily děti z hry nazvané KOM-KOM

Žáci nejvyšších tříd základních škol v Praze 6 se 18. 5. 2010 přenesli z demokracie do totality. V rámci zážitkové hry si vyzkoušeli, jak by se rozhodovali za situací, které jsou běžné pro každodenní život v nedemokratické společnosti. Bylo jen na nich, zda si za svůj cíl stanoví maximální životní standard nebo nepokřivený hodnotový systém. Z Prahy se projekt Futurama vypraví za studenty do Bratislavy, Budapešti, Krakova a Berlína.

Projekt FUTURAMA se zaměřuje na totalitní – komunistickou minulost států Evropské unie a její vliv na vytváření evropské identity. Zážitkovou formou seznamuje studenty s jednotlivými aspekty života v totalitě v přímém srovnání se současností. „Studenti nejprve shlédnou krátké dokumenty z cyklu Báječná léta bez opony, kde středoškolští studenti zpovídají mladé české osobnosti, které prožily půlku života v komunismu a půlku v demokracii. Na film naváže diskuze a zážitková hra KOM-KOM,“ přibližuje průběh projektu na školách Kateřina Riley z Opony.

Ve hře KOM-KOM aneb Totalita v kostce jsou hráči rozděleni do pěti skupin na studenty, lidi snažící se emigrovat, umělce, vědce a agenty Státní bezpečnosti (případně jejích protějšků v jiných zemích). Se svou rolí projdou sedm kol simulujících situace běžné v totalitě např. spolupráci s tajnými službami, organizovaný způsob trávení volného času, omezenou svobodu vyjadřování i pohybu, nedostatek zboží nebo neustálý tlak na přizpůsobení hodnotového systému oficiální politické doktríně.

„Hra odkazuje na projekt Trenažér totality, plánovaný interaktivní zážitkový prostor, který bude simulovat život v době mezi roky 1945 a 1989. Studenti si budou moci prostudovat detailní model Trenažéru totality, na jehož realizaci se podíleli známí čeští umělci. Model je doplněn popisky, které studentům představí základní rysy života ve východním bloku,“ dodává Kateřina Riley.

Ojedinělost FUTURAMY je v jejím zážitkovém a mezinárodním charakteru, který umožní srovnat rozdíly v nazírání nedávné minulosti a jejího kontrastu se současností podobně starými dospívajícími lidmi v sousedních státech, které spojuje členství v Evropské unii. „Bude zajímavé srovnat, v čem a z jakých důvodů se názory a přístup dětí liší a co mají naopak společné. Rádi bychom poznatky použili jak v dalších mezinárodních projektech, kde by se přímo setkávali studenti z různých zemí, tak i v Trenažéru totality, protože podobný projekt se v okolních státech zatím neplánuje,“ vysvětluje motivaci Opony k realizaci mezinárodních projektů Riley.

Na rozdíl od předcházejících projektů Opony se FUTURAMA obrací více k současnosti a k přímému srovnání rozdílu života v demokracii a totalitě a odráží tak současný směr činnosti, kterou je kromě osvěty o otevřeného přístupu ke komunistické minulosti prosazování demokratických principů a důležitosti občanského dialogu.

FUTURAMA: Zrcadlení minulosti v perspektivách budoucnosti
květen a červen 2010
Praha – Bratislava – Budapešť – Varšava – Berlín

Projekt je financován z komunitárního programu „Evropa pro občany“ a školám je poskytován zdarma. Dále jej podpořilo Ministerstvo kultury ČR, společnost ČEPRO a BeKa s. r. o., stěhovací společnost.

Více informací: www.oponaops.eu

Zaměřeno na vzdělání: volby 2010 v ČR a VB

Problematika vzdělání je významnou nebo méně významnou součástí volebních programů všech politických stran. V následujícím přehledu připraveném společností SCIO porovnáme, jak se této problematice věnují volební programy politických stran, které budou nebo by mohly být zastoupeny v Parlamentu ČR, a stran, které budou zastoupeny v parlamentu ve Velké Británii.


Ve srovnání ČR a Velké Británii se projevuje nevyrovnanost a roztříštěnost programů většiny českých stran a také výrazně větší podíl velmi obecných a nekonkrétních cílů (podporovat moderní výukové trendy, posilovat inkluzivní vzdělání, zkvalitnit přípravu učitelů, zvyšovat společenskou prestiž kvalifikovaných dělnických a technických povolání apod.), aniž by byl předložen nějaký postup. Britské strany se naproti tomu často opírají o konkrétní programy a iniciativy, některé již schválené legislativou či reálně fungující (např. Teach First, Mathematics Specialist Teacher, statut Akademie a Trust School apod.).

Podrobné srovnání ČR a stran ve Velké Británii najdete ZDE.

Zajímavé programy v Techmanii pro MŠ, ZŠ i SŠ

Techmania science center v Plzni nabízí tematicky zaměřené programy pro všechny typy škol. Školní skupiny se mohou objednat na konkrétní datum i čas a zvolit si délku návštěvy. Centrum nabízí i letní program Přísně tajné léto v Techmanii pro děti ve věku 9–12 let.


O projektu Techmania science center

Společnost ŠKODA HOLDING a. s a Západočeská univerzita v Plzni založily obecně prospěšnou společnost Regionální technické muzeum o. p. s. se záměrem vybudovat v Plzni v areálu průmyslového závodu Škoda moderní interaktivní muzeum (ve světě označované jako science center). V dozorčí radě obecně prospěšné společnosti jsou zástupci Statutárního města Plzeň a Plzeňského kraje. Projekt interaktivního muzea Techmania ve svém začátku nesl pracovní název Technorama, podle švýcarského science centra.

Oba zakladatelé se tak snaží reagovat na současnou situaci, kdy v České republice klesá zájem o technické obory. Science centra vnímají jako ve světě osvědčený způsob vedoucí k posílení zájmu o vědu a techniku. Hlavní cílovou skupinou jsou děti a mládež. Společnost ŠKODA HOLDING a. s. do projektu vložila budovu o celkové ploše cca 10.000 m2.

Objekt je plánováno rekonstruovat v několika etapách. Provoz byl zahájen v listopadu roku 2008. Celá rekonstrukce by měla být hotová v roce 2014, kdy by měla být otevřena druhá část science centra, planetárium a parkovací dům na celkové ploše 30.000 m2.

Techmania science center je založeno na expozicích složených z interaktivních exponátů, které herní formou přibližují určitý matematický či fyzikální princip. Interaktivnost spočívá v tom, že návštěvník svojí činností exponát "rozhýbe", tak aby se prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Učení je zde postaveno na vlastním prožitku – zkušenosti.

Projekt Techmania si klade za cíl v určitých oborech přiblížit vývoj lidského poznání a v návaznosti na to ukázat, jak se toto poznání uplatňuje v technice. Dalším cílem je také představit současnou hranici lidského poznání a poukázat na nezodpovězené otázky, na které budou hledat odpovědi další generace – nejlépe mladí návštěvníci science centra.


Programy pro školy

TOP SECRET – Vyšetřování zločinu
Věk (třída, škola): 1. a 2. st. ZŠ
Doba trvání: 75 min

Na ministerstvu vnitra se stal teroristický útok. Je nutné odhalit pachatele. Chcete se stát vyšetřovatelem případu? Najdete v trezoru ukryté tajné dokumenty? Určíte, komu patří otisky prstů? Poznáte, ve kterém kufru se skrývá nebezpečí? Žáci postupně získají jednotlivé indicie a důkazy, které jim pomohou odhalit pachatele.


TOP SECRET – Výcvik nových agentů
Věk (třída, škola): 1. a 2. st. ZŠ
Doba trvání: 75 min

Víte, co musí zvládnout začínající agent? Budete vysílány na tajné mise, ve kterých zvládnete dešifrovat tajné zprávy, otevřít trezor, určíte otisky prstů a pneumatik. Odhalíte, co se skrývá v kufru. Není snadné zvládnout úkoly začínajícího agenta. Program je koncipován jako soutěž týmů, které získávají body podle úspěšnosti při plnění misí.


Edutorium – Čarování s čarodějem
Věk: MŠ 3–5 let; ZŠ 1. –2. třída
Doba trvání: 40–60 min.

Děti s „čarodějem“ procházejí expozice jako jeho „kouzelnickou komnatu“ a zkoumají na různých exponátech, jak se vaří kouzelné lektvary, jak vypadají stíny od zlobivých světýlek, jak čaroděj nechá zmizet skleněnou tyčinku a vyčaruje blesky... Děti pomohou osvobodit zakletého chlapce v křišťálové kouli, nakrmí hladové jezinky, probudí různě zlobivé blešky a naučí se oklamat vrčícího vlka.


EDUTORIUM pro fyzikální nováčky
Věk (třída, škola): ZŠ – 6.třída, osmileté gymnázium – prima
Doba trvání: 45 min.

Program umožní názorně pochopit vybrané jevy z mechaniky, termiky, optiky, elektřiny a magnetismu. Žáci prozkoumají volný pád těles i proudění tepla. Vyzkoušejí také, jaké stíny vrhají různé světelné zdroje přes různá stínítka. Pomocí dvou exponátů si snadno zapamatují podstatu Brownova pohybu a nakonec uvidí, jak magnetické pole ovlivňuje obrazovku.


Edutorium – Mechanika mýtů zbavená
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 30–45 min

Žáci se zábavnou formou seznámí s vybranými pojmy z mechaniky, zaměřené především na moment setrvačnosti a setrvačník. Dále si vyzkouší postavit samonosný oblouk. Prozkoumají také volný pád těles. Chaotické kyvadlo ukáže, jak z jednoduchého pohybu vznikne poměrně složitý pohyb kyvadel.


Edutorium – Co dokáže magnet
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 45–60 min

Program je zaměřen na magnetické pole a jeho vlastnosti. Měří se zde magnetická indukce Země, zjišťuje se závislost zmagnetování materiálu na teplotě. Na exponátu Transformátor se hledají různé způsoby vzniku proudu v cívce pomocí změny magnetického pole. Žáci poznávají, jak magnetické pole ovlivňuje obrazovku a doutnavý výboj.


Edutorium – Vlastnosti a šíření zvuku
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 60 min

Program je zaměřen na vlastnosti a šíření zvuku. Zábavnou formou zde žáci prozkoumají pojmy jako je stojaté vlnění, ultrazvuk, odraz zvuku, tón a další. Vyzkouší si zvukovou čočku a uvidí projev neviditelného zvuku. Pomocí exponátu pochopí, proč se zvuk nemůže šířit vesmírným prostorem.


Edutorium – Vlnění
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 60 min

Program se věnuje fyzikálním vlastnostem vlnění. Pomocí interaktivních exponátů žáci objevují například ohyb, odraz, lom, rozptyl nebo polarizaci vlnění.


Edutorium – Vlastnosti čočky
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 45 min

Žáci se zábavnou formou seznámí s vlastnostmi optické čočky. Na exponátu Modely očí mohou pozorovat různé vady očí a způsoby jejich korekce. Zjistí, jaký je rozdíl mezi spojnou a rozptylnou čočkou. Na exponátu mizející sklo objeví závislost rychlosti šíření světla na indexu lomu. Poznají, jakou čočku vytvoří kulová nádoba napuštěná vodou.


Edutorium – Rozklad světla
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 30–45 min

Po absolvování programu by měli žáci pochopit, že bílé světlo lze rozložit do jednotlivých složek (RGB) a jak se jednotlivé složky mezi sebou míchají. Dále budou seznámeni s pojmem světelné spektrum, které budou zkoumat pomocí difrakční mřížky a hranolu.


Edutorium – Stínohra
Věk (třída, škola): ZŠ
Doba trvání: 30 min

Program využívá tří exponátů zaměřených na stíny. Žáci objevují několikanásobné, trojrozměrné a barevné stíny. Prozkoumávají také, jaké stíny vrhají různé zdroje přes stínítka.


Edutorium – Teplo a chlad
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 45 min

Program umožní lépe pochopit vybrané jevy z termiky. Pomocí dvou exponátů žáci uvidí a snadno si zapamatují podstatu Brownova pohybu. Exponát Tepelné čerpadlo nádherně demonstruje princip ledničky. Žáci mohou dotykem a zrakem prozkoumat vedení a proudění tepla. V programu mohou také sami naleznout odpověď na otázku, jestli voda může zároveň vařit a mrznout.


Edutorium – v hlavní roli elektřina
Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ
Doba trvání: 45 min

Program přibližuje různé fyzikální vlastnosti elektrického proudu. Jedná se zejména o vznik a vedení proudu. Do programu jsou také zahrnuty exponáty, na kterých si žáci ověří Ohmův zákon a princip transformátoru. Součástí tohoto programu je show s van de graffovým generátorem.


Historie a současnost Škody Plzeň
Věk (třída, škola): neomezený
Doba trvání: cca 45 min

Návštěvníci se seznámí s historickým vývojem firmy ŠKODA od jejího založení až do současné podoby. Projdou se po časové ose a zastaví se u stěžejních okamžiků. Aktivní formou vyhledají a získají informace z obrazových panelů, audio-video sekvencí, a dalších zdrojů, ze kterých si vytvoří představu o světovém věhlasu společnosti ŠKODA.
Programy Europe Direct Plzeň – zdarma


EU HROU
Věk (třída, škola): ZŠ, 1. stupeň (doporučené pro 5. třídu)
Doba trvání: 45–60 min.

Program žáky seznámí se základními informacemi o EU (co je to EU, proč vznikla a jaké je její poslání). Dozví se, jaké jsou symboly EU (vlajka, hymna, heslo a Den Evropy). V neposlední řadě hravou formou získají základní informace o členských státech.


EU – SEZNAMTE SE
Věk (třída, škola): ZŠ, 2. stupeň
Doba trvání: 60 min

Program je určen žákům druhého stupně ZŠ. Žáci se seznámí s informacemi o EU (co je to EU, proč vznikla a jaké je její poslání, jaké mezinárodní organizace existovaly v Evropě před EU a co je Schumanova deklarace). Dozví se, jaké jsou symboly EU (vlajka, hymna, heslo a Den Evropy) a blíže se seznámí s jednotnou evropskou měnou – Eurem. Získají základní informace o důležitých institucích EU (Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada).


EU – CHCETE VĚDĚT VÍC
Věk (třída, škola): SŠ
Doba trvání: 60 min

Program je určen studentům středních škol. Seznámí se v něm s podrobnými informacemi o EU a její historii. Získají informace o institucích EU (např. Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada). Studenti prodiskutují aktuální témata např. Lisabonská smlouva, Schengenská spolupráce a další možnosti rozšiřování EU (Turecko) a mnoho dalšího.


Přísně tajné léto v Techmanii

Pětidenní program pro děti ve věku 9–12 let pořádá Techmania science center v Plzni od 12. 7. do 27. 8. 2010.

V rámci každého dne od 8.30 do 16.00 hodin nabízíme dětem atraktivní způsob, jak strávit letní prázdniny. Od pondělí do čtvrtka si děti v dopoledních hodinách vyzkouší zábavné fyzikální a chemické pokusy, zahrají si populárně-vzdělávací hry a budou mezi sebou v týmech také soutěžit.

Každý den odpoledne představíme napínavou hru, při níž děti v roli špiónů pomohou bezpečnostní agentuře vyšetřit, co se skrývá za ohrožením Techmanie.

Během pátku se účastníci programu budou s pomocí zkušených odborníků celý den připravovat na svou vlastní show, kterou v závěru dne předvedou svým rodičům a kamarádům, které si pozvou. Po skončení show vyhlásíme vítěze celotýdenního programu.

Přihlášky a bližší info k programu najdete na www.techmania.cz.

Kontakt: Michaela Petrlíková, michaela.petrlikova@techmania.cz, tel.: 737 247 589, www.techmania.cz

Petra Hanušková: Zájem školáků o fyziku a chemii upadá, pomoci mají peníze z EU

Zeptáte-li se školáků na oblíbené předměty, fyzika a chemie k nim s největší pravděpodobností patřit nebudou. Čeští studenti se netají s tím, že přírodní vědy pro ně nejsou příliš zajímavé, což se začíná projevovat i v celkové úrovni jejich znalostí. Ministerstvo školství však v současnosti realizuje projekty financované ze strukturálních fondů Evropské unie, které mají za úkol prestiž přírodovědných a technických oborů zlepšit.


Přírodovědné předměty jako je matematika, fyzika nebo chemie se pro většinu školáků staly strašákem, který jim každoročně kazí vysvědčení. Malá chuť se těmto oborům věnovat má za následek, že na přírodovědné a technické univerzity se hlásí čím dál tím méně studentů, zatímco ty humanitní jsou přeplněné.

V mezinárodním srovnávacím testu uskutečněnému před třemi lety navíc vyšlo najevo, že kdysi nadprůměrné znalosti českých školáků jsou již dávno minulostí. V přírodovědných předmětech jsou žáci čtvrtých a osmých tříd srovnatelní s evropským průměrem, v matematice za zbytkem Evropy dokonce zaostávají. V čem je tedy největší problém?

„Problémů vidím více, od vyučování na základních školách, kde se dává přednost výkladu s křídou u tabule, až po celkový konzumní způsob života, kdy v dětech není podporována manuální zručnost, ani představivost,“ vysvětluje Miloš Hernych z Technické univerzity v Liberci. „V dětech je podle mě důležité podporovat manuální zručnost už od útlého věku a seznamovat je s třeba i zdánlivě obyčejnými věcmi, aby získaly představu o jejich funkcích a vzájemných vazbách.“

Právě Technická univerzita Liberec získala podporu přes jedenáct milionů korun z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost na podporu žáků základních a středních škol k jejich budoucímu zapojení do výzkumu a vývoje v technických oborech.

V rámci projektu jsou tak pro děti pořádány kurzy a akce, kde se seznámí se základy technických věd a na vlastní kůži si vyzkouší různé pokusy. Za devět měsíců od začátku projektu bylo těchto akcí uspořádáno již přes 40.

„Nejde nám o to, aby děti pokusům pouze přihlížely, důležité je jejich přímé zapojení do děje," doplňuje Miloš Hernych. „Uspořádali jsme například kurz Chemik detektivem, kde si každý mohl vyzkoušet různá chemická a fyzikální kouzla, například za jakých okolností poteče kapalina směrem nahoru. Nebo si na jiném kurzu mohly děti zkusit sestrojit vlastního robota."

Iveta Bednaříková: Profesionalismus a kvalita vysokoškolské výuky

Příspěvek analyzuje profesi vysokoškolského učitele z činnostního hlediska a vymezuje jeho kompetence. Poukazuje na nezbytnost systematického vzdělávání jako základního předpokladu rozvíjení profesionality a pedagogické kompetence vysokoškolských učitelů.


Autorka píše: „Práce členů akreditační komise se orientuje (i v oblasti pedagogické činnosti vysoké školy) především na kvantitativní ukazatele. Průběh vzdělávacího procesu, kvalita výuky, pedagogická kvalifikace ani pedagogické mistrovství, jímž se u nás mohou chlubit mnozí vysokoškolští učitelé, je téměř nezajímá. Možná právě v tomto přístupu tkví kořeny, proč vysoké školy, ačkoli si uvědomují nedostatečnou připravenost svých pedagogů na zvýšené nároky vzdělávacího procesu, váhají v tomto směru podniknout jakékoliv zásadní kroky.“

Příspěvek přednesený na 5. ročníku Festivalu vzdělávání dospělých AEDUCA 2009 je uveřejněn v e-Pedagogiu 1/2010, nezávislém odborném časopisu určeném pedagogickým pracovníkům všech typů škol (Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc).

Příspěvek najdete ZDE.