Josef Mačí: Minimálně třetina žáků neudělá maturitu. To je realita stovky středních škol

Na 99 středních školách, tedy téměř desetině všech v Česku, nedosáhne maturity minimálně 30 procent žáků. V případě 21 středních pak platí, že neúspěšná je většina studentů v ročníku.

Jana Potužníková: Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Sešlo se 228 připomínek k Dlouhodobému záměru vzdělávání ČR 2023֪–2027

K připravovanému strategickému dokumentu pro modernizaci školství bylo možno se vyjádřit v termínu 15. 12. 2022 – 15. 1. 2023 v rámci veřejné konzultace. Zúčastnilo se ho celé spektrum osob a organizací: nejvíce ředitelé a učitelé škol nebo zástupci jejich asociací – a to od mateřských až po vysoké školy, politici z obecní, krajské i celorepublikové úrovně, výzkumníci, neziskové a prospěšné organizace působící ve vzdělávání, podnikatelské subjekty i rodiče žáků a studentů.

Filip Šára: Rada VŠ chce změnu ve financování, mzdy odborných asistentů klesají

Rada vysokých škol (RVŠ) chce změnu ve financování vysokého školství. Podle akademiků by měl být na financování univerzit určený jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Členové sněmu RVŠ se tak usnesli na svém čtvrtečním jednání. Vysoké školství je podle nich podfinancované.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Dominika Janouchová: Staré metody i učebnice. Žáci nastupují nepřipravení, stěžují si střední školy

Podle České školní inspekce se stále nepodařilo zlepšit výuku na základních školách tak, aby žáci přicházeli na střední školy dostatečně připraveni. Podle ředitelů středních škol jsou na vině zastaralé metody výuky, neaktualizované učebnice nebo málo času na některá z témat. Školní inspekce ale podobné problémy vidí i na středních školách. 

Helena Zítková: Je škola bez vysvědčení sci-fi, nebo cesta ke kvalitnímu vzdělání?

Známkování je – na rozdíl od slovního hodnocení – pohodlné pro učitele, ale z pohledu učení dítěte je nepřínosné. Známky neříkají, co dítě umí. Kvůli nálepkování a srovnávání s ostatními mohou být pro dětskou duši škodlivé.

Dominika Janochová: Děti po škole neví, kam dál. Ministerstvo pro ně připravilo projekt na výběr oboru

Kam po škole, které obory budou žádané a které naopak nemají budoucnost? To je otázka, kterou si v těchto dnech kladou žáci devátých tříd i jejich rodiče. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s projektem, který by rodičům i jejich dětem pomohl vybrat obor, ve kterém najdou po skončení studia dobré uplatnění. Trh práce se totiž neustále mění a vlivem digitalizace se mění i požadavky zaměstnavatelů.

Zuzana Hronová: Chudobu a nevzdělanost rodičů často zdědí i jejich děti, varuje Rut Veselá

„Když se spoléháme na to, že žáky podpoří ve studiu jejich rodiče se základním vzděláním, tak to nemůže fungovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Deník metodička kariérního poradenství z Člověka v tísni Rut Veselá. Ta rovněž koordinuje projekt Retrostipendia, financovaný Nadací Albatros. Projekt podporuje sociálně znevýhodněné děti na cestě za kvalitním vzděláním. Bez pomoci by skončily již po základce, takto si udělají maturitu a některé jdou i na vysokou školu.

14. 2. Kulatý stůl SKAV a EDUin s ministrem školství Vladimírem Balašem

v úterý 14. února od 14.00 do 16.00 ONLINE na https://www.facebook.com/SKAVcz

Eva Mikulka Šelepová: Nemáme nezaměstnané absolventy, říká ředitelka vzorového učiliště. Inspekce jich v Česku vybrala 12

Dobrá komunikace mezi pedagogy, podpora žáků i propojení s firmami – tím se podle České školní inspekce vyznačuje 12 nejlepších učilišť v Česku. Inspekce věří, že výsledky šetření poslouží jako inspirace. Učňovské školství totiž trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si podle inspekce měly vzít ostatní příklad, je Střední odborné učiliště v Roudnici nad Labem.

Josef Mačí: Na lepší a horší se děti dělit nebudou. Ministerstvo plán odpískalo

Nová reforma výuky původně počítala s tím, že se část dětí bude učit jen základní úroveň předmětu a složitější obsah zůstane pouze pro talentovanější žáky. Kritizované rozdělení ale nakonec padlo.

Charismatický ředitel nebo dobré vztahy mezi učiteli teoretické i odborné výuky. Školní inspekce hledala, co mají společného úspěšná učiliště

Česká školní inspekce se v poslední době v některých tematických zprávách pouští o něco hlouběji, než je zvykem. Platí to i o tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory z konce minulého roku.

Lucie Rybová: Vysoké IQ se přeceňuje, říká Vladimír Marček, autor testů Mensa

Příští rok začne Mensa používat zcela nové IQ testy pro dospělé, děti mají nové od roku 2019. Hlavním autorem obou je brněnský psycholog Vladimír Marček. Jak vlastně nové testy vznikají a proč jsou ty staré už nevyhovující? 

Anežka Hesová: Pět klíčových zásad a jak si v nich vede Česko

Co mají společného země s úspěšnými a spravedlivými systémy vzdělávání? Lucy Crehanová to ve své knize Chytrozemě shrnula v pěti zásadách. Na otázku, které z nich se daří nebo nedaří realizovat v českém prostředí, odpovídá odborná korektorka knihy Lucie Slejšková ze společnosti EDUin.

Anežka Hesová: Zásady, kterých se drží země s nejlepším vzděláváním na světě

Jak to dělají země, které se v mezinárodních srovnávacích testech ve vzdělávání umísťují na nejvyšších příčkách? Britská odbornice na výzkum pedagogiky Lucy Crehanová se vypravila do pěti států s nejlepším vzděláváním na světě, aby to zjistila.

Lucie Römer: Formativní přístup není jen soubor technik, ale celkový přístup k učení

Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.

MŠMT předalo NPI ČR technické zadání revize RVP ZV

Skupina expertů ministerstva školství pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) finalizovala technické zadání pro následující proces revize. Dokument přináší zpřesnění výstupů Strategie 2030+ a dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV tak, aby bylo možné podle něj pokračovat v procesu revize. To je již úkol pro Národní pedagogický institut České republiky, kterému bude zadání předáno. 

Ivana Vitovská: Husákovy děti potrápily množiny s jablíčky. Revoluce ve výuce byla plná rozporů

Je známo, že každá reforma školství bývá označována jako pohroma, která pořádně zamotá hlavu učitelům, rodičům i dětem. Asi nejdokonaleji se to podařilo reformě z roku 1976, známější pod názvem „nová koncepce“. Dotkla se především generace školáků označovaných jako Husákovy děti a mimo jiné zavedla do matematické výuky nejmenších žáků množiny. A aby toho nebylo málo, přibyla jim do osnov i geometrie. Rázem se tak rozplynul sen mnoha rodičů o dětech – jedničkářích.  

Jan Zeman: Učitelská kvalita není konstanta. Významně ji ovlivňuje pedagogický leadership, říká Alexis Katakalidis

Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci). Společné reflexe výuky, návštěvy v hodinách nebo možnost obrátit se na kolegy ve chvíli, kdy se učitel v hodině dostává do složité situace, může ovlivnit, jaký postoj si kolektiv školy vytváří k výuce, k dětem a ke své práci obecně. Následně může vzniknout kvalitní škola s pedagogickým optimismem a snahou zlepšit každého žáka. Opakem je skupina jednotlivců rezignujících na snahu o změnu vlivem zanedbaného pedagogického vedení školy.