Cítíte se zavaleni informacemi, které se vám nedaří efektivně vyhodnocovat, třídit a využívat? Nebo jen chcete zdokonalit své poznámkové workflow? Tato kniha vám bude skvělým pomocníkem.
Cítíte se zavaleni informacemi, které se vám nedaří efektivně vyhodnocovat, třídit a využívat? Nebo jen chcete zdokonalit své poznámkové workflow? Tato kniha vám bude skvělým pomocníkem.
Poslední týdny a měsíce se v Česku řeší střední školství ze všech možných úhlů. Všichni věděli, že po nedostatku míst na mateřských a základních školách přijdou potomci tzv. Husákových dětí před brány těch středních. Přesto i tady na ně není náš vzdělávací systém připraven. Stát hází vinu na kraje, kraje na firmy, všichni pak na stát. Problematiku školství budeme řešit příští měsíce i roky. Kromě toho jde o klíčové téma pro byznys i ekonomiku.
Stovky zoufalých dětí, které stále nevědí, na jakou střední školu v září nastoupí, mohou ve výsledku přinést velké změny v celé podobě školství. „Před námi je chvíle pro, neříkejme revoluci, ale hodně důkladný facelift,“ říká v rozhovoru s HN ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V něm mluví o možném konci některých učňovských oborů a důvodech pro prodloužení povinné školní docházky.
Citace z perexu článku pro Novinky.cz: „Vybrat si pro své dítě základní či mateřskou školu podle kvality či umístění, to by podle poslanců napříč spektrem nemělo být možné.“ To by znamenalo zákaz spádové turistiky, tzn. zápisů dětí na základní a mateřské školy v obcích, kam je rodiče účelově přihlašují k trvalému bydlení. Poslankyně za ODS Renáta Zajíčková ale říká: „Je přirozené a pochopitelné, že rodiče mezi odlišnými školami hledají pro děti tu správnou. Spádovou turistikou pak pouze obcházejí pravidla, která jsou zcela evidentně špatně nastavená.”
Dnes se stal nejinspirativnějším učitelem Česka pro rok 2023, v okolí Frýdku-Místku ho ale znají už dávno. Roman Gӧttlicher tam učí na střední škole, je koordinátorem projektu Dějepis+ a pomáhá ostatním učitelům, aby učili lépe. Do ceny Global Teacher Prize CZ ho přihlásili jeho studenti. „Napřed jsem jim skoro vynadal, ale pak jsem pochopil, že to je pro mě obrovská čest a uznání,” říká.
Nový ministr školství Mikuláš Bek má před sebou relativně krátké období, úkolů před ním přitom leží celá řada. Ministrova první vystoupení odrážejí odhodlání je razantně řešit. Kulatý stůl SKAV a EDUin se zaměřil na to, v jakých úkolech má ministerstvo pokračovat a které by naopak bylo lepší ukončit nebo pozměnit. Diskutující vybrali také pět priorit, kterým by se nový ministr měl věnovat přednostně. Nabízíme vám shrnutí podstatných momentů diskuse.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jmenoval nového náměstka člena vlády, kterým se stal Jiří Nantl. Ten v minulosti na ministerstvu školství již působil, a to mj. jako náměstek pro oblast legislativy, strategie, mezinárodních vztahů a záležitostí EU a vedl práce na přípravě Strategie vzdělávací politiky 2020, předchůdce současné Strategie 2030+.
Česká školní inspekce vydala zprávu k mezinárodnímu výzkumu PIRLS 2021, ve kterém se porovnávají výsledky čtenářských dovedností dětí čtvrtých tříd v téměř šedesáti zemích světa. Výzkum je přínosný i v tom, že kromě dvacetiletého mapování výsledků žáků v testu ověřující schopnost porozumět textu, nabízí vhled do toho, jak se děti z různých koutů světa ve škole učí číst nebo jak hodnotí své čtenářské schopnosti.
Puberta a náš přístup k ní dokonale odráží změny v celé společnosti. Zlom mezi dětstvím a dospíváním je čím dál razantnější i rychlejší, podle posledních poznatků neurovědy přichází už zhruba v jedenácti letech. A přestože si o tom všichni povídáme, připravení většinou nejsme. Puberta tak přináší intenzivní momenty, kdy je potřeba se zastavit a zkusit je pochopit – abychom dál mohli rozumět svým dětem a ony samy sobě. Co nám v tom brání?
Delší povinná docházka by se mohla týkat již dětí, které nastoupí na základní školu v roce 2026, střední školy mají být více všeobecné a naopak odborné znalosti by studenti mohli získat na nově vzniklých polytechnikách. Čerstvý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil o svých plánech na reformování českého vzdělávacího systému.
Proč jsou některé vesnické školy žádanější než jiné? A čím vábí dokonce i rodiče městských dětí? Je prestiž to nejdůležitější, co rodiče pro své děti hledají? Na tyto otázky se zaměřil multidisciplinární projekt Žádané školy: Podmínky volby základní školy ve venkovském prostoru. A ukázal, že well-being žáků a komunita je pro rodiny mnohdy podstatnější než prestiž školy.
Průšvih s nedostatečnou kapacitou českých středních škol vstoupil po fázi zděšení do fáze heroické improvizace. „Naplníme třídy až po střechu!“ hlásí kraje, které na řešení problému léta důsledně kašlaly. „Co takhle příští rok neotevřít šestiletá gymnázia, aby byla místa na čtyřletých?“ perlí zase exministr školství Robert Plaga, který pro odvrácení kalamity nehnul prstem, když na to byl ještě čas. Je to sice pořád lepší než postoj bývalého šéfa lidovců, křesťana Pavla Bělobrádka, který navrhuje nedělat nic. A to s buddhistickým argumentem, že si děti ze silných ročníků vlastně mohou samy za to, kdy se tak nevhodně narodily. Ale je to spíše smutná komedie.
Nadměrný stres v práci zažívá podle zahraničních studií zhruba polovina učitelů a učitelek. Jak je to v Česku se v současnosti snaží zjistit vědci z Národního institutu SYRI – v jednom z největších výzkumů duševního zdraví na pracovišti mapují mimo jiné i to, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv. Výsledky by pak mohlo využít třeba i ministerstvo školství.
Umělá inteligence vtrhla ve velkém do našich životů a čím více z nás ji používá, tím rychleji se učí. Bořivoj Brdička, přední český expert na informační technologie ve školním prostředí a na digitální wellbeing a člen pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+, uvádí, že umělá inteligence v blízké budoucnosti dokáže převzít celou řadu činností, které dnes vykonávají učitelé. Měli by se lidé na celém světě bát, že budou nahrazeni? A jak v těchto časech plných turbulentních změn připravovat děti a mladistvé na budoucnost?
Už posedmé pořádá vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni několikatýdenní akci na podporu mediální gramotnosti mladých lidí s názvem Týdny mediálního vzdělávání. Do letošního ročníku se zapojilo přes 150 škol v 85 městech.
Jak posunout vysoké školství, aby Česko mohlo být světově úspěšné. O tom diskutovali vědci v rámci Neuron Online Clubu, který můžete zhlédnout ze záznamu na Seznam zprávách.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W