Šárka Miková: Jak zmírnit stres z přijímaček?

V první polovině dubna probíhají přijímačky na střední školy. Někteří rodiče se bojí, aby se jejich dítě vůbec někam dostalo. Jiní tlačí dítě na prestižní školy, protože ty podle nich zaručují úspěšnost v dalším životě. Vůbec to tak ale nemusí být. Úspěch v přijímačkách z velké míry ovlivňuje schopnost dítěte zvládnout stres.

SKAV: Začala veřejná konzultace k návrhu revidovaného kurikula. Je to diskuze o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání pro rychle se měnící svět

Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP) vstoupila do další fáze. Národní pedagogický institut (NPI), který nese za úpravu kurikula zodpovědnost, zahájil veřejnou konzultaci k pracovní verzi vznikajícího dokumentu a otevřel ji k připomínkám pro odbornou i laickou veřejnost.

Jak se inkluze podaří, nebo nepodaří, záleží hlavně na samotném přístupu školy, ukazuje šetření ČŠI

Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.

Stanovisko spolku Svatopluk ke Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a připravované kurikulární reformě

V poště se nám objevil tento názor na Strategii 2030+ a připravovanou kurikulární reformu. Domníváme se, že i když je to názor skupinový, měla by ho široká pedagogická veřejnost znát. Je ale poněkud zvláštní, že se objevil až za tak dlouhou dobu po publikování Strategie a za ještě delší dobu od schválení školského zákona. 

Cíle vzdělávání jsou stanoveny Zákonem 561/2004 Sb. (školským zákonem) v aktuálním znění, § 2 (viz Školský zákon ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, MŠMT ČR (msmt.cz). Najdete je za článkem.

Tomáš Pospíchal: Další fakulta ruší bakalářské práce. „Jsou už překonané,“ říká expert

Bakalářské práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská fakulta VŠE. V obou případech se jedná o reakci na rozvoj umělé inteligence, která má podle odborníka už dnes významný vliv.

Anna Brzybohatá: Tahanice o peníze do školství se pravděpodobně povedou i v dalších letech. Ve výhledu je naplánované dát resortu o zhruba 15 miliard korun méně

Příští rok na podzim proběhnou nové volby do Poslanecké sněmovny. Nyní vládne pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, která deklarovala jako jednu ze svých priorit školství. Ostatně jako každá předchozí vláda prakticky od začátku samostatné České republiky. Školství stejně jako jiné resorty ale potřebuje peníze, oproti jiným je ale podfinancované dlouhodobě.

Roman Petrenko: Zhoršená psychika u mladých? Dospělí je nenaučili zvládat stres. Sociolog popsal znepokojivý průzkum v jednom z nejchudších krajů

Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. „Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli,“ říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.

Nora Jakobová: Proč žijí mladí v nejistotě? Nemohou se spolehnout na rady rodičů

Nejen nejistá budoucnost, ale také dlouhá doba distanční výuky během covidu nebo válka na Ukrajině. To všechno se odráží na psychické pohodě dětí a mladých. Jak s tím pracovat, říká v rozhovoru školní psycholožka Nora Jakobová.

Emma Fousková: Na každé střední škole myslí na sebevraždu nejméně čtyři žáci, varují psychologové

Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.

Šárka Miková: Jak vybrat školu pro mé dítě

V dnešní době máme my rodiče zpravidla víc možností než dát dítě do spádové školy. Mnozí hledáme něco jiného, než jsme zažili sami – chceme pro své děti zábavnější výuku, individuální přístup nebo víc kritického myšlení. Podvědomě tíhneme k tomu, co by ve výuce vyhovovalo nám. Proto psycholožka Šárka Miková doporučuje položit si otázku: „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“

Jana Divinová: Česko se otevřelo „jiným“ školám. Děti chtějí být brány jako osobnosti, říká expert

Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.

Stanislav Biler: Přijímací zkoušky na školy jsou přípravou na život v trestanecké kolonii

Za měsíc se desítky tisíc dětí začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny.

Patří sociální práce do škol a kdo s ní má školám pomoci?

Odpovědi hledá analýza EDUinu i diskuse na kulatém stole příští týden.

Daniel Prokop: Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog

Už před šestnácti lety vytkl Evropský soud pro lidská práva Česku, že stále diskriminuje romské děti ve školách a že je přeřazuje do speciálních škol. Ministerstvo školství teď slibuje, že má plán, jak situaci řešit. „Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okamžité a vyžadují velké úsilí v celé lokalitě,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál.

Segregace romských dětí je nepřípustná, přicházíme tím o talenty, říká náměstek Nantl

Je to šestnáct let, co Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli diskriminaci romských žáků. Dodnes je ale v zemi 130 segregovaných škol. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) tím česká společnost vyrábí klienty sociálního státu. Pokud se situace nezlepší, mohlo by podle něj dojít k rušení škol.

Risa Williams: Jak zvládnout organizaci času. 25 metod a strategií

Stále nestíháte, a ať děláte, co děláte, nikdy nepřijdete včas? Váš seznam úkolů se rychle zaplňuje, ale že byste je stíhali i řešit, o tom se mluvit nedá? Jak vystoupit ze začarovaného kolečka pro křečky, určit si priority a vytřídit balast, který k ničemu nevede?

Nadace České spořitelny podporuje vzdělávací aktivity na třetině škol v celé republice

Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.

Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.

Vladimír Barák: Kreativita, vůdčí schopnosti a inteligence. To budou klíčové dovednosti v éře AI

Trh práce se mění a reaguje na extrémně rychlý rozvoj umělé inteligence. Zatímco starší generace se s generativní AI pomalu učí zacházet, pro ty nejmladší bude naprostou samozřejmostí.

Kamila Minaříková: Jeden superředitel pro několik škol? Kritici se bojí nezájmu o ty malé

Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.