Pavel Mentlík: Devátá třída (první část): Kolik let má mít základní škola

Česká debata o podobě základního vzdělávání se aktuálně redukuje na otázku, kolik let má trvat základní škola. Výzkum z několika oblastí ale ukazuje, že vzdělávání dětí bychom neměli omezovat na pouhé počty. Pro kvalitu školství je zásadní, jak dlouho (a jak) se všechny děti učí společně, než se rozdělí do různých typů škol. Delší společné vzdělávání, které je pro všechny přiměřeně náročné a současně přizpůsobené žákovským potřebám, je jedním z charakteristických znaků úspěšných systémů, které spojují dobré výsledky vzdělávání s větší spravedlností i pro děti z nepříznivých podmínek. Takové vzdělávací systémy jsou příslibem budoucí prosperity státu i pozitivního rozvoje celé společnosti.

Markéta Hronová: Jak pozvednout české školy? Máme recept a není to ani tak drahé, hodnotí pětiletý projekt šéf nadačního fondu

lNadační fond Eduzměna pod vedením expertů na vzdělávání vyzkoušel na Kutnohorsku, co by mohlo pomoci zvednout kvalitu škol v celém Česku. Teď po pěti letech už jeho zástupci vědí, co funguje. Na základě svých zkušeností představili osvědčené postupy a rozšiřují je do dalších regionů.

Jan Beránek: Nejdou vašim potomkům počty? Pomoci může doučování pod dohledem umělé inteligence

Český start-up Learniva nabízí digitální platformu pro jednodušší zvládnutí matematiky. Tento předmět vyšel z projektu Minisčítání Českého statistického úřadu jako největší školní strašák – takto ho označila zhruba pětina žáků. Novinka na trhu výukových pomůcek přináší možnost ukázat žákům nebo rodičům chybu při řešení úlohy, pokud výsledek nevyšel správně.

Josef Mačí: Babiš vrací do hry zrušení deváté třídy

Osm tříd základní školy stačí, říká předseda vlády Andrej Babiš k návrhu, že by se v Česku zrušil devátý ročník. Krok podporuje SPD i Motoristé, proti je ministr školství Robert Plaga. Odborníci jsou skeptičtí.

David Klimeš: Rodiče selhávají. Plošný zákaz mobilů a sociálních sítí ale není řešením

Po zákazech mobilů ve školách může přijít i plošný zákaz sociálních sítí pro děti. To by ovšem nejspíš nešlo zařídit jinak než modelem „Velký bratr tě sleduje“.

22. října 2026 Konference Úspěch pro každého žáka 2026 Rozvíjíme. Vzděláváme. Propojujeme

Nové kurikulum je příležitost jak změnit výuku ve školách k lepšímu. Dokážeme ji využít? Konference Úspěch pro každého žáka 2026 Rozvíjíme. Vzděláváme. Propojujeme otevře diskusi o tom, jak to udělat, aby nové kurikulum nezůstalo jen na papíře. Uskuteční se 22. října 2026 v Praze.

Markéta Hronová: Kdo povede úřad, který určuje směr výuky v Česku? Přihlásilo se rekordní množství zájemců, komise už vybrala favoritku

Příležitost o reformě vzdělávání nejen mluvit, ale reálně na ní pracovat. Tak ministerstvo školství lákalo zájemce na post ředitele Národního pedagogického institutu (NPI). Právě ten řídí třeba reformu rámcových vzdělávacích programů (osnov), které určují, jak má vypadat výuka. A zřejmě to zabralo. Přihlásilo se rekordní množství kandidátů – hovoří se zhruba o třicítce přihlášek. Komise ve čtvrtek vybrala osm nejlepších. Vyhrála žena, která už teď vede v NPI jeden z týmů. Kdo nakonec v čele úřadu usedne, rozhodne ministr školství.

Jak být rodičem v digitální době

Naše děti dnes vyrůstají v prostředí, kde je digitální svět stejně samozřejmý jako ten skutečný. Sociální sítě, hry, videa i online komunikace jsou běžnou součástí jejich dne. Spolu s příležitostmi však přicházejí i rizika, která mohou ovlivnit jejich psychiku, vztahy a bezpečí.

Angličtina od 1. ročníku dobrovolně. Je to dlouhodobé, nebo dočasné řešení?

Před měsícem ministr školství Robert Plaga rozhodl o zrušení plánované povinné výuky anglického jazyka od 1. ročníku základních škol a povinné výuky druhého cizího jazyka od 7. ročníku. EDUin se k tématu výuky cizích jazyků na základních školách s odstupem vrací. Upozorňuje na nejasný dlouhodobý cíl státu v oblasti jazykového vzdělávání i na to, že kvalitní výuka cizích jazyků nemá být dostupná jen ve větších městech a žákům z lépe zaopatřených rodin.

Markéta Hronová: Zavíráme, nejsou děti. Jak vylidňování venkova „zabíjí“ místní školy a jak se na to mají obce připravit

Až do 1. září nebude jisté, zda se letos v Deštném v Orlických horách otevře druhý stupeň základní školy, nebo ne. Kvůli malému počtu dětí ho tam chtějí uzavřít o rok později, ale reálně je možné, že deset oficiálně zapsaných žáků z druhého stupně po prázdninách nepřijde a raději zvolí přestup na jinou školu už letos. Pokud zůstanou lavice prázdné, bude nutné vyšší třídy zavřít rovnou.

Miloš Čermák: Norové přitvrzují. Po mobilech u dětí dostala stopku i AI

Norsko nechrání děti před nebezpečnou hračkou. Chrání to, co bude v éře AI skutečně vzácné – schopnost fungovat bez ní. Říká dětem: Na začátku je dřina a otrava, ale je potřeba tím projít.

Daniel Münich: Více peněz do školství na dluh? Ano, pokud projde reformou

Voliči by snáze přijali navýšení výdajů na školství na účet vyšších rozpočtových deficitů, když uvidí, že dodatečné peníze nepůjdou jen do vyšších platů, ale také do systémových změn.

Ondřej Šteffl: Učíme děti dovednosti pro minulá století. Dnes by se jim hodilo více práce s emocemi nebo umění rozpoznávat nesmysly

Povinný druhý cizí jazyk, angličtina od první třídy, pravěk, planimetrie, elektromagnetická indukce, členovci, větný rozbor, oxidačně-redukční rovnice… Všechno může být užitečné, dokonce i láčkovci a lumírovci. Všechno se ovšem do školy nevejde.

Markéta Hronová: Sliby o vyšších platech učitelů politici díky triku nikdy nemuseli dodržet. Splní teď Babiš avizovaných 75 tisíc měsíčně?

Když politici dají nějaký slib, a dokonce ho propíšou do zákona, stejně to ještě nemusí znamenat, že ho splní. Už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) učitelům slíbila, že se jejich platy dostanou na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek pak dala následující vláda Petra Fialy dokonce do zákona – ale tak „fikaně“, že se ho stejně nikdy nepodařilo naplnit.

Zástupci organizací zabývajících se vzděláváním: Školství potřebuje v roce 2027 v rozpočtu minimálně 334 miliard korun. Sledujeme čtyři ukazatele o výdajích na něj

Zástupci tří organizací, které se zabývají oblastí vzděláváním – EDUin, IDEA při CERGE-EI a PAQ Research – na dnešním setkání s novináři podrobněji představili a okomentovali návrhy z nedávné společné výzvy 25 organizací adresované předsedovi vlády A. Babišovi a ministryni financí A. Schillerové. Ta uvádí, že pokud má český stát dodržet všechny své závazky ve vzdělávání a přiblížit se v podílu výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání na průměr ostatních zemí OECD, měly by být výdaje ministerstva školství pro příští rok minimálně ve výši 334 miliard korun.

Josef Mačí: A co vysvědčení vůbec nedávat? Známky stejně nejsou objektivní

Kolem vysvědčení se stále točí školní svět. Přitom se ukazuje, že může pomoct, když se známky úplně vynechají. Alespoň na začátku školních let. Naopak by se školám nemuselo líbit, kdyby je hodnotili žáci, jak ukazují data.

 

Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají.

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Markéta Hronová: Studenti na rande s vědci. Výzkum není jen pro šprty, ale školy k němu nenabízejí cestu, ukázala akce Neuronu

Mladé lidi láká dělat vědu, ale nevědí, kde začít a jaké mají možnosti. Ukázalo to v Česku unikátní setkání zapálených studentů středních i vysokých škol s vědci, které zorganizovala Nadace Neuron. Její kvíz, jenž má mladým lidem pomoci najít vědecký obor, kterému by se na základě svých zájmů mohli věnovat, vyplnilo během dvou měsíců přes dvacet tisíc studentů.

Patricie Martinů: České učebnice mají tři systémové slabiny a čas na jejich řešení se krátí

Analýza učebnic v Auditu vzdělávacího systému 2025 identifikovala, že české školství čelí ve věci učebnic třem systémovým problémům najednou: nestabilnímu financování, absenci shody na tom, jakou roli a podobu má mít, a neprovázanosti s chystanou revizí RVP, která se nemilosrdně blíží. Navazující anketa mezi učiteli, která v uplynulých týdnech proběhla na webu EDUinu, i nová data z terénu to jen potvrzují.