Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce.
Lucie Slejšková: Kam investovat energii zřizovatelů a vedení škol? Úspěšné země ukazují směr
Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.
Václav Pešička, Vendula Kryštofová: Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich
Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?
Barbora Janauerová: Česko se potýká s nedostatkem učitelů a může být hůř. Pomoci má novela zákona
Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odchází do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně.
Kateřina Lánská: Umělá inteligence vstupuje do škol. Jak využít její potenciál?
Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí. Přesněji řečeno, na poli vědy nejsou umělá inteligence a strojové učení zas takovou novinkou, nové je jejich rozšiřování a působení v běžných oblastech našeho života. Aktuálně míří mimo jiné do škol a jednou z otázek je, jak se ji podaří pedagogům integrovat do výuky.
Zuzana Hronová: Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky
EDUin: Doporučení pro aktéry vzdělávací politiky v Auditu vzdělávacího systému 2022
EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.
Josef Mačí: Konec domácích úkolů? Děti přetěžují, znechucují jim školu a jsou diskriminační
Jak na výuku žáků v heterogenní školní třídě? Praktickou podporu učitelům nabízí NPI ČR
EDUin: Co přinese Audit vzdělávacího systému za rok 2022?
EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?
Umělá inteligence ve školách. Zakazovat, nebo začít efektivně využívat?
Některé školy si nevědí rady s novými AI nástroji, jako je například konverzační chat GPT. Školský odbor radnice v americkém New York City vydal zákaz používání tohoto nástroje v místních školských zařízeních, a to jak studentům, tak i pedagogům. Úřad svůj krok zdůvodnil obavami z dopadů používání AI systémů na vzdělávání dětí.
Přemysl Spěvák: Pane řediteli, už je čas. Digitální revoluce rozdělila školy, brzdí ji i učitelé
České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.
Anna Brzybohatá: Ve školkách je to samá p*del a facka. Agresivní chování mezi malými dětmi je na rekordních číslech
Rozbité hračky, napadání vrstevníků, ať už slovně nebo fyzicky, či šikana. Každá osmá školka má aktuálně problém s agresivními dětmi. Což je nejvíce za poslední roky, kdy chování předškoláků sleduje Česká školní inspekce. Oproti předešlému školnímu roku je tak vidět nárůst ve většině typů rizikového chování, jak ukazují nová data inspekce, která dělala průzkum na více než 700 mateřských školách.
Tomáš Matoušek: Zákazy proměnili v pozitivní pokyny, nyní žáci s učiteli táhnou za jeden provaz
Na první pohled obyčejná Základní škola v Zelenči u Prahy. Změnou filozofie v přístupu k žákům i učitelům mezi sebou se ale podařilo docílit změny školního klimatu. K úsměvům na tvářích obou skupin dopomohly kromě motivačních citátů i úpravy vzorců chování, které se snaží stavět na pozitivním tónu, nikoliv negaci. „Dost mě to ovlivnilo,“ kvituje jeden z deváťáků.
Stanislav Biler: Ve Vápenné by chtěl do školy chodit každý
Anna Brzobohatá: Letos se nemusí na gymnázium dostat ani premianti. Míst ve velkých městech je málo
Marek Černý měl na pololetí jen dvojku z matematiky a zeměpisu, jinak samé jedničky téměř po celou základní školu, kterou v létě dodělá. Do konce února se může přihlásit na střední školu, a první volbou je pro něj gymnázium. Protože má velkou konkurenci, je jedním z 106 457 dětí, které letos vyjdou devátou třídu, rozhodl se druhou přihlášku podat na školu, kde má větší jistotu přijetí. Ve velkých městech může mít i lepší žák problém dostat se teď na vysněnou školu. A to kvůli přetlaku. V následujících letech se navíc může situace ještě zhoršit.
EDUin a SKAV: Proměna RVP se stihne v termínu, slíbil ministr školství Vladimír Balaš na kulatém stole
Michal Mareš: Umělá inteligence brzy přebere kancelářskou práci a děti se budou učit úkolovat chatbota, tvrdí Pěchouček
Josef Mačí: Minimálně třetina žáků neudělá maturitu. To je realita stovky středních škol
Jana Potužníková: Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit
Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (217)
- inovativní vzdělávání (155)
- názory (33)
- NÚV (1)
- odborná literatura (647)
- pedagogické asociace (114)
- pozvánky (2)
- PR článek (1)
- profese učitele (402)
- projekty (24)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (205)
- školství v regionech (129)
- školství v zahraničí (76)
- výchova (229)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (342)
- výzkum a hodnocení (607)
- vzdělávací politika (950)
- zajímavé tipy (678)
- zaujalo nás (869)
Archiv
- ▼ 2026 (201)
- ► 2025 (294)
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

