Zdeněk Brom: Přeber, odlož, nechej, doplň! aneb Meditace o revizi RVP ZV

„Vždyť žáci neuslyší nic o buňce!!“ … „Bude zrušena výuka Newtonových zákonů!!“ …“Zase se bude škrtat učivo!!“… „Ty děti budou úplně hloupé!!“… Podobných stesků je možno v současné době plánované revize RVP ZV slyšet hodně. S dovolením se odpustím polemiku na téma, zda jsou citované obavy oprávněné, nebo jde jen o přehnané předtuchy.

Ondřej Šteffl: Polovinu osnov lze škrtnout. Místo stélky lišejníku by se žáci měli učit, co s nemocnou babičkou

Již od roku 2005 se vzdělávání ve školách řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Ty, podobně jako dřívější osnovy, stanovují, co, kdy a v jakém rozsahu se bude učit. Na rozdíl od osnov, které to vymezovaly zcela přesně, to ale činí jen „rámcově“ se značnou svobodou pro každou školu. Nyní se chystá jejich velká revize.

Vítězka GTP CZ Štěpánka Baierlová postoupila mezi TOP 50 ve světovém finále

Jedna z vítězek GTP CZ z roku 2020 Štěpánka Baierlová postoupila mezi padesát nejinspirativnějších učitelů na světě. Celkem se do ceny Global Teacher Prize přihlásilo 8 tisíc učitelů ze 121 zemí světa. 

V každém z dílů potřebuje někdo zastání, ať už je to učitel, žák nebo rodič, říká Tomáš Feřtek o seriálu Ochránce

Deset dílů, deset dilemat. Seriál Ochránce, který Česká televize odvysílá letos na podzim, vypráví o problémech, se kterými se české školy opakovaně potýkají, poradit si s nimi ale neumí nebo je řeší jen s velkými obtížemi. „Nebo možná řešení ani neexistuje,“ říká autor námětu a spoluautor scénáře Tomáš Feřtek.

Ředitel školy nemusí umět vše, ale měl by být hlavně dobrým týmovým hráčem, inovátorem a vizionářem

Výborný učitel. Schopný manažer. Inspirativní lídr. Šikovný vyjednavač. Obratný mediátor. A ještě k tomu občas zručný řemeslník. To jsou profese, v nichž musí obvykle vynikat dnešní ředitel základní školy. Jsou ale všechny tyto kompetence opravdu nezbytné? Nestačilo by se zaměřit pouze na vůdčí a vizionářské schopnosti?

Ondřej Šteffl: Jak postupovat při velké revizi RVP?

Chystá se velká revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, tedy stanovení toho, co by se povinně měly učit všechny děti.

Lucie Fialová: Jak z lenocha nebo introverta udělat aktivního žáka? Fígle existují

Tenhle obrázek ze školní třídy zná asi každý: pár žáků leží na lavici, Žežulková s Kopřivovou si posílají psaníčka, Bláhová si zatlačuje nehtovou kůžičku. Jediný, kdo pracuje, je učitel. Stojí před tabulí a vykládá, až se mu od pusy kouří. Co si žáci z takové hodiny odnesou? Asi nic moc – jak dokazují výzkumy, pasivita je totiž nepřítel vzdělávání. Pomoc přitom existuje. Říká se jí responsivní výuka a autorka tohoto textu sama na sobě pocítila, že funguje. 

Michaela Štáfková: Osmero, aby se z doučování nestalo stigma

Jak doučování podat žákům nezraňujícím způsobem? Jak nastavit atmosféru ve škole, aby se doučování nestalo stigmatem, ale naopak novou příležitostí? Jak komunikovat s rodiči a přesvědčit je o benefitech doučování pro jejich děti?

Jak rozvíjet dobré vztahy ve třídě: 2 metody

Máme pro vás dvě praktické metody, které vám pomohou vytvářet ve třídě bezpečné prostředí a zároveň rozvíjet pozitivní klima a sociální dovednosti dětí.

Jitka Polanská: Budou ho milovat, nebo nenávidět? Ochránce se před premiérou ukázal učitelům a vzbudil emoce

Až Česká televize začne v září vysílat seriál ze školního prostředí Ochránce, budou ho na prvním místě bedlivě sledovat učitelé a učitelky, a to nejen kvůli Lukáši Vaculíkovi v hlavní roli. Bude obraz škol, který seriál vykresluje, pro učitelskou veřejnost přesvědčivý a přijatelný? Tvůrci díla se to chtěli dozvědět dopředu a s učiteli se potkali na předpremiérových projekcích.

Tereza Engelová: Školství už nikdy nebude jako před covidem, to však není jen špatně, tvrdí náměstkyně ministra

Covid-19 nenávratně změnil české školství a rodiče se kvůli zavřeným školám a online výuce dostali mnohem blíž ke vzdělávání svých dětí. „Díky tomu vyvíjejí teď správný, pozitivní tlak na školy, aby se výuka proměnila,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org náměstkyně ministra školství Pavla Katzová.

Mezery ve znalostech a nerovnosti ve vzdělání. Česká školní inspekce zveřejnila dopady distanční výuky

Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé výuce na dálku při uzavření škol minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 000 středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý školák, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti a mladí potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce.

Náměstkem sekce vzdělávání a mládeže MŠMT bude Jan Mareš

Náměstkem sekce vzdělávání a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude k 1. září jmenován Jan Mareš. Dlouholetý ředitel chomutovské Střední školy energetické a stavební byl vybrán ve výběrovém řízení na pozici náměstka pro řízení sekce podle služebního zákona.

Pro lepší návrat do škol: tipy ze Zapojmevšechny.cz

Prázdniny jsou za námi a začíná příprava do školy. Jak pro pedagogy, tak pro rodiče i děti. Připravili jsme pro vás tipy, které by se vám do začátku nového školního roku mohly hodit. A čeho se týkají? Návratu do škol… Jak ho žákům (i sobě) usnadnit? Jak skloubit pravidla třídy s efektivními rituály? Design třídy má sloužit k tomu, aby se v ní žáci cítili dobře a podpořit je při výuce. Jak na to? Jste začínající asistenti pedagoga nebo máte nově začít s asistentem pedagoga pracovat? Na Zapojmevšechny.cz najdete vše, co hledáte! 

Změnu způsobu vzdělávání a jeho modernizaci má podpořit nová kampaň

Změnu způsobu vzdělávání a jeho modernizaci má podpořit nová kampaň, kterou zahájil Nadační fond Eduzměna. Přispět chce k odklonu od učení zpaměti a k posílení kritického myšlení a využívání poznatků. Kampaň dnes na tiskové konferenci představily zástupkyně fondu.

Jaroslav Mašek: První školní den v životě učitele

Jak učitelé prožívají první školní den? Na co v něm nezapomenou? A dokážou jej zachytit a podělit se o svůj příběh s ostatními?

Radek Aubrecht: Dezinformace aneb Proč a jak učit ve škole mediální výchovu

Jedním z negativních znaků současnosti je šíření dezinformací. Nejčastěji jsou to falešné zprávy o migrantech, Evropské unii, covidu a očkování, případně všechno dohromady. S blížícími se říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze předpokládat, že kontaminace mediálního prostoru těmito dezinformacemi bude nabírat na intenzitě.

Daniel Fryer: REBT – Chytrý plán

Nedávno jsme informovali o knize Daniela Fryera Racionálně-emoční terapie. Překonejte myšlenkové pasti. Dnes přinášíme alespoň malou ukázku.

Špatné vztahy jsou dle MŠMT jedním z největších problémů ve školách

K největším problémům, které narušují přátelské prostředí ve školách a vzdělávání dětí, patří spory mezi zaměstnanci, vedením a zřizovateli škol. Stížnosti na ně tvořily loni asi čtvrtinu podnětů, kterými se zabýval školský ombudsman. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu vzdělávání v ČR v roce 2020, kterou připravilo ministerstvo školství. Materiál by měl úřad v nejbližší době předložit vládě. Podle ministerstva si zaměstnanci škol často stěžovali na šikanu, ve většině případů se ale nepotvrdila. Zpravidla se ukázalo, že pracovníci neznali dobře svá práva a povinnosti.

Jindřiška Bláhová: Vary 4. Místo hraní shyby. Základní otázka je, nakolik má rodič právo nalinkovat dítěti život

S režisérkou Erikou Hníkovou o filmu mapujícím svébytný způsob výchovy, který soutěží jako první dokument v hlavní sekci ve Varech.

Martina Kopecká: Neztrácejte sílu, dejme pozornost tomu, co se daří (workshop s řediteli)

„Ředitel školy je takový osamělý kapitán. A tady vidíme, že těch kapitánů je víc a řeší stejné problémy,“ říká s lehkým úsměvem ředitelka základní školy v Církvicích na Kutnohorsku Ludmila Hrušková, která přijela na druhé „živé“ setkání ředitelů zdejších škol, které pořádá nadační fond Eduzměna v prostorách Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.

Tereza Gleichová: Vysoké školy hlásí rekordní zájem o studium, nejčastěji jde o zdravotnické a pedagogické obory

O tisíce přihlášek víc oproti loňským ročníkům zaznamenaly letos české vysoké školy. Osm z dvanácti škol, které ČT oslovila, uvedly nárůst až o čtrnáct tisíc zájemců oproti loňsku. Podle ministerstva školství jde o vlnu demograficky silných ročníků, která bude pokračovat i příští rok. Nejvyšší nárůst zájmu hlásí zdravotnické a pedagogické obory. Počet přihlášek se přitom může ještě zvednout, na některé vysoké školy se totiž mohou zájemci hlásit až do konce srpna nebo září.

Platforma Začni učit! řeší nedostatek učitelů – láká lidi z praxe, pomáhat bude ale i nováčkům za katedrou

Snazší cestu k učitelství mají ode dneška lidé, kteří nestudovali na pedagogické fakultě. Výrazně lepší podpory se dočkají i začínající učitelé. Oběma těmto skupinám pomůže organizace Výluka, která ve spolupráci s experty z Česko.Digital představila novou verzi platformy Začni učit! 

Tomáš Feřtek: Učitelská profese znamená něco zcela jiného než před dvaceti lety

Tomáš Feřtek ve svém textu pro web týdeníku Respekt shrnuje proměny učitelské profese a představ o tom, co znamená být dobrým učitelem. Změny ilustruje na příkladech učitelek a učitelů, finalistů ceny Global Teacher Prize CZ.

Robert Čapek: Líný učitel. Zaměření na praktickou výuku

Článek z Publikace Líný učitel: jak učit dobře a efektivně od Roberta Čapka se tentokrát věnuje skutečně užitečnému tématu: jak by podle něj měl vypadat výkon pedagoga v praxi! Staňte se skvělým učitelem s minimální námahou!

Karel Gargulák: Žák připraven na školu, nebo škola připravená na žáka?

Dilema, které teoreticky i z pohledu regulace máme již dávno “pořešeno”. Národní strategické dokumenty, cíle i obsah vzdělávání, legislativní ukotvení (např. dítě u zápisu nemusí být) dává zapravdu druhému přístupu.

Petr Hlaváček: Německá debata o vzdělávání: Proč jsou některé „pokrokové“ představy škodlivé?

Prestižní měsíčník Cicero vycházející v Berlíně s podtitulem Magazín pro politickou kulturu otevřel dva měsíce před parlamentními volbami ve Spolkové republice Německo debatu o kvalitě tamějšího vzdělávacího systému. Publicista Rainer Werner, někdejší berlínský gymnaziální profesor dějepisu a němčiny, ve svém článku z 15. července 2021 analyzuje, nakolik souvisí úspěch dětí s jejich rodinným zázemím a proč jsou některé pseudopokrokové představy nejen mylné, ale též škodlivé.

Lenka Felcmanová: Wellbeing ve vzdělávání – nadstavba, nebo nutnost?

Téma wellbeingu a jeho systémové podpory ve vzdělávání se i v souvislosti s dopady pandemie COVID-19 stává stále aktuálnějším tématem. V tomto článku připomeneme, co tento pojem vlastně znamená, a shrneme důvody, proč je žádoucí se podporou wellbeingu ve vzdělávání zabývat. Představíme si i základní principy, ze kterých by měla systémová podpora wellbeingu ve školách vycházet.

Daniel Fryer: Racionálně-emoční terapie. Překonejte myšlenkové pasti

I když máte pocit, že si z vás život střílí, můžete se naučit, jak ho zdravě a racionálně zvládat. Zkušený psychoterapeut Daniel Fryer, který se věnuje racionálně-emoční behaviorální terapii, tvrdí, že své nezdravé reakce dokážeme změnit.

Distanční výukou do celého světa

Díky spolku Krajánek ve světě v září 2020 vznikla možnost distanční výuky pro české děti žijící v zahraničí. Podle plánu pilotního projektu se otevřely třídy na úrovních 1. a 2. ročníků ZŠ. Celý projekt vznikl ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a učebnu pro vysílání výuky poskytla Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Prahy. Projekt také po odborné stránce konzultuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ve školách bude od září fungovat nový systém jazykové podpory cizinců

V každém správním obvodu obce s rozšířenou působností bude od září aspoň jedna základní škola nabízet kurzy češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem. Kurzy budou moct mít v době dopoledního vyučování. Vybrané školy určí pro nadcházející školní rok krajské úřady, v dalších letech by měly být na seznamu přednostně školy s aspoň pětiprocentním podílem cizinců.

Data vám prozradí vše. 6 důvodů, proč se je učit interpretovat a pracovat s nimi

Doba je nejistá a zdá se, že k jakékoliv změně dojde velmi pozvolna. Jedno ale jisté je: svět se čím dál tím víc posouvá do online prostředí. Umět si poradit s množstvím dat a informací, které k nám virtuálně doputují, tak nabývá na důležitosti.

Carolina Sidon a Petra Skřivánková: 7 pravidel tvořivé hry

Tvořivý chaos, děti zabrané do práce, bouchání kladiva, řešení konstrukčních problémů, vůně dřeva, „tady mi to prosím přidrž…“, „jak to mám zavázat?“, materiály po zemi, hra, tvoření v plném proudu. Tak to může vypadat, když s dětmi tvoříte a zároveň chcete, aby děti měly možnost realizovat vlastní nápady, aby se učily novým dovednostem, pracovaly se skutečným nástroji a mohly si se svými výrobky hrát.

V pozitivní atmosféře rozvíjejí svůj potenciál děti i dospělí

S Lydií Šlajchovou, absolventkou dvouletého výcviku zaměřeného na práci s dětmi s náročným chováním ve škole, o tom, co jí tento výcvik přinesl a jak využije zkušenosti i získané kontakty ve své současné praxi.

Jitka Polanská: Učitelé se budou vzdělávat v efektivních pedagogických přístupech

„Je dobré zajistit, aby posun nastal ve všech předmětech, jinak se někteří učitelé vzdělávají, jiní ne, a ti, kdo přinášejí nové přístupy, to často mívají v kolektivu těžké,“ říká v rozhovoru ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Kateřina Perknerová: Silvie Pýchová o vzdělání – Netlačme na pilu tam, kde už nejsou síly

Na první pohled prostá otázka, co je cílem vzdělávání, nemá zdaleka jednoznačnou odpověď. Jsou to dobré známky, encyklopedické znalosti, výchova k občanství, nebo získání dovedností důležitých pro zažívání úspěchu v životě? Deník o tom hovořil se Silvií Pýchovou, ředitelkou Stálé konference asociace vzdělávání a koordinátorkou inciativy Úspěch pro každého žáka.

Abraham H. Maslow: Motivace a osobnost

Lidskému životu nikdy plně neporozumíme, pokud nebudeme brát v úvahu nejvyšší aspirace člověka. Růst, sebeaktualizace, usilování o zdraví, hledání identity a autonomie, touha po dokonalosti (a další způsoby, jak vyjádřit směřování „vzhůru“) je třeba brát jako široce rozšířené a snad i univerzální lidské sklony.

Pavel Bobek: Jak obelstít limity naší paměti. Věda o učení – pracovní a dlouhodobá paměť

„Vypařilo se jim to z hlavy!“ „Dokončili jsme lekci – tak teď honem napsat test, než to všechno zapomenou.“ Zdi kabinetů by mohly vyprávět – podobných vět a jejich variací slýchají nespočet dnes a denně (pokud teda zrovna neosiřely vzhledem ke globální pandemii). Ale co vlastně o paměti a mysli říká věda? A co bychom si z těchto poznatků, sice neúplných, avšak v posledních letech díky rozvoji neurověd a kognitivní vědy stále bohatších, měli jako učitelé odnést?

Žáci se učí online bezpečnosti i díky O2 Chytré škole

Popularizátor informatiky Miroslav Mráz vede brněnské Digi centrum a působí v tamní ZŠ Labyrinth. Díky grantu O2 Chytré školy například v této základní škole věnovali pozornost online bezpečnosti, kritickému myšlení a práci s daty. M. Mráz připomíná, že je klíčové nabídnout učitelům pomocnou ruku při výuce "nové” informatiky a poskytnout co nejvíce konkrétních ukázek pro to, jak digitální kompetence smysluplně rozvíjet napříč předměty.

Žádné třídy a hybridní výuka. Jak bude vypadat škola 21. století?

V mnoha odvětvích se mluví o tom, že koronakrize pomohla urychlit změny, které by se jinak prosazovaly i několik desetiletí. Jednou z těchto oblastí je jistě školství. Jak by měla vypadat škola, která připraví studenty na pracovní trh 21. století a proč to tak zatím u nás ani po 20 letech od začátku nového milénia stále není?

Raymond Smullyan: Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úlohy

Po pohádkách moudré Šeherezády přišly podle Raymonda Smullyana na řadu hádanky. Aby nepřišla o hlavu, vypráví králi každou noc jednu, a jemu se tak líbí, že hned jak jednu vyluští, chce vždy slyšet další.

Markéta Hronová: Je zhoubné, když před gymnázii stojí fronty dětí, aby je komerční firma naučila vyplnit přijímací test, říká ředitel

Původně byla kunratická škola obyčejnou základkou na okraji hlavního města. Od chvíle, kdy do ní nastoupil ředitel Vít Beran, se ale lidé do okolí stěhují jen kvůli tomu, aby jejich děti mohly právě do této školy chodit. Místní učitelé vyhrávají ankety o nejlepší pedagogy, žáci se učí podle nejnovějších poznatků o efektivní výuce.

PAQ Research a Kalibro Projekt: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou. Výzkum a analýza pro organizaci Učitel naživo

Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.

Daniel Münich: Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Štuková: Hry s matematikou pro 3.–9. třídu ZŠ

Kniha matematických her se snaží zpřístupnit matematiku všem dětem: těm matematicky nadaným, ale i těm, které matematika zrovna moc nebaví. Známé hry přizpůsobuje jednoduchému i složitějšímu matematickému jazyku (pexeso, domino, hra v kostky, bingo), vedle toho kniha obsahuje i spoustu zcela nových her.

Pedagožka: Snažíme se lidem ukázat, že konzum není to, co je učiní šťastnými

Ukázat lidem, že konzumní styl života jim štěstí nepřinese, patří k cílům činnosti brněnského centra environmentálního vzdělávání Lipka. ČTK to sdělila ředitelka organizace a pedagožka Hana Korvasová, která dnes v Senátu převzala Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.

Co dělají čeští učitelé jinak než ti v zahraničí?

Rozdíly mezi tím, jak se učí v Česku a v jiných zemích Evropy, hledala srovnávací ministudie, kterou pro program Učitel naživo připravili Daniel Prokop a Václav Korbel z PAQ Research.

Martina Olivová: Kvalita škol nejsou jen výsledky

Debaty o kvalitě našeho školství se velmi často řídí výsledky našich žáků v různých mezinárodních srovnávacích studiích, případně se sleduje procentuální úspěšnost žáků při přijímacích zkouškách nebo úspěšnost při skládání maturitní zkoušky.

Stáňa Seďová: Na doučovací tábory zdarma nedorazila až čtvrtina dětí

Rodiče dětí, kteří nestihli své ratolesti přihlásit na doučovací kempy financované ministerstvem školství, mají smůlu. Všechny jsou beznadějně zaplněné. O to větším překvapením je, že první dny od zahájení se organizátoři musí potýkat s vysokými počty dětí, které bez omluvy nepřijdou. Instruktoři čekají zbytečně, jídlo se vyhazuje, pořadatelé si už nyní dělají starosti s vyúčtováním, protože se neví, kdo nevyužité služby zaplatí.

Christina Steinlein, Mieke Scheier: Bez vody to nejde

Ráno si vyčistit zuby, přes den pít a jít si zaplavat, večer zalít zahradu a vysprchovat se. K tomu všemu potřebujeme vodu.

Prostě běžte ven a objevujte, vyzývá rodiče propagátor svobodné hry Petr Daniš

Děti často nepotřebují žádné speciální vybavení nebo jakkoliv připravené podmínky pro hru. Často jim stačí třeba jen kamínky nebo klacíky. Upozorňuje na to propagátor svobodné hry Petr Daniš. Právě o tomto vlastně nejobyčejnějším a dnes často zapomínaném druhu hry vydal loni na podzim společně s manželkou Justinou knihu. 

Jitka Polanská: Učit venku je trend, ale na běžné základce se na to musí jinak než v lesní škole, říká učitelka

Před čtyřmi lety se Markéta Vokurková pustila na nejistou půdu. Dala si závazek, že se postupně naučí chodit se třídou ven nejen na výlety, ale i na matematiku nebo češtinu. „Jsme běžná základka, nejde to dělat jako někde v lesní škole. Postupně jsem přicházela na to jak,“ říká finalistka loňského českého ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize. Její škola výzvu přijala, venku učí už tři prvostupňové učitelky a od letošního května má všech skoro osm set žáků možnost trávit venku velkou přestávku.

Učitelé se více inspirují k výuce venku

Čím dál více učitelů si pravidelně odnáší inspiraci do výuky z Měsíce školních zahrad. Ukázal to letošní ročník, který probíhal během května díky spolupráci Nadace Proměny Karla Komárka a platformy Učíme se venku. Nadace myšlenku širšího využití venkovních prostor při pedagogické práci s dětmi letos podpořila částkou 150 tisíc korun. Účastníci ocenili zejména nápaditost kampaně, nesené v duchu čtyř zemských živlů.

Vladimíra Otomanská: Rok stromů. Celoroční program pro MŠ

Kniha je dělena do deseti celků podle deseti školních měsíců a podle deseti stromů. Jednotlivé stromy jsou v knize rozpracovány do témat tak, aby vždy naplnily všechny oblasti RVP.

Bohouš Bohuněk: Lesní office je lepší než home office

Aleš Miklík pracoval dlouhá léta ve vedoucích pozicích velkého internetového vydavatelství nebo pod známou značkou Forbes, až jednoho dne radikálně změnil svůj pracovní život a začal se naplno věnovat tomu, co ho nejvíc bavilo. Rozhovor s ním původně vznikl pro blog Smysl v práci, ale i když se týká pracovního života, obsahuje řadu myšlenek, které souvisí se vzděláváním, a v tomto směru může být zajímavou inspirací. Takovým přemýšlením mimo zaběhlé koleje, tedy hezky nečesky „out of the box“.

Anna Hogenová: Dobrý učitel je dílem milosti. Dává dětem pocítit vroucnost a přijetí

Český filozof Jan Patočka píše ve svém díle Péče o duši I., že „dobrý učitel je dílem milosti“. A má pravdu. Děti je třeba otvírat k nim samým, naslouchat jim bedlivě, jen tak je učitel „dílem milosti“.

Přejeme to všem dětem, rodičům i učitelům samotným navzájem zažít o letošních prázdninách.

Lucie Kocurová: Děti se nejlépe učí, když samy hledají odpovědi, říká vítězka prestižní pedagogické ceny

Dostat se do finále soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic je prestižní, natož tuto cenu vyhrát. Letos ji porota z jedenácti učitelských osobností přisoudila prvostupňové učitelce z Rychnova nad Kněžnou Barboře Heřmanové.

Zuzana Hronová: Vítězní učitelé zvládli nejtěžší rok v kariéře. Jsou z Rychnova, Horažďovic a Brna

Letošní národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnější učitele bylo specifické. Vítězové museli vyniknout v roce, kdy řadu měsíců potřebovali zaujmout žáky na dálku, přes obrazovku svého počítače. Museli také zvládat rychlé střídání prezenční a distanční výuky nebo problémy dětí jako: "Teď nemohu mluvit, protože mluví moje sestra" nebo "Táta si vzal notebook do práce".

Výsledky veřejné konzultace: Jak nastavit střední článek, aby zlepšoval učení, wellbeing a rovné šance žáků?

V projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ cítíme spoluodpovědnost za naplňování cílů Strategie 2030+, včetně vytváření středního článku ve vzdělávání. Z naší pracovní skupiny expertů vzešly náměty, jak by mohl článek fungovat.

Pavel Bobek: Zjistit, co se kdo v hodině naučil, a jednou nohou vykročit do té další. Explicitní hodina, díl třetí – závěr hodiny

Jdeme do finále: z naší explicitně vyučované hodiny zbývá nějakých pět, deset minut. A další na sebe v následujících dnech nenechá čekat. Proto bude stěžejním úkolem této fáze udělat si obrázek o tom, jak velká část dětí cíl hodiny splnila a kde jsou problémy u té části třídy, která ještě potřebuje další podporu.

Šimon Rogner: Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Markéta Popelářová: Během praxí by student měl získat pohled na život školy. Neměl by si chodit hodinu jen “odučit”

Jak vypadají pedagogické praxe během studia na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity? Toto téma jsme otevřely během našeho rozhovoru s Janou Kratochvílovou, vedoucí Katedry pedagogiky brněnské univerzity. 

EDUin: Příprava učitelů musí reagovat na měnící se cíle vzdělávání

V Česku stále neexistuje závazné zadání státu na žádoucí kvalitu absolventů učitelských programů. 

Josef Mačí: Jak vyrobit kvalitní učitele? Před volbami panuje na řešení shoda

Vládní i opoziční politici se shodují na tom, že je nutné, aby se proměnila příprava budoucích učitelů. Jedině tak bude dost kvalitních pedagogů.

Ivana Recmanová: Politici ukázali, co si myslí o budoucnosti školství

Musí se změnit výuka studentů učitelství? Jak pomoci kantorům po pandemii? Na tyto a další otázky hledali odpovědi zástupci sněmovních stran v předvolební debatě o školství, kterou uspořádala organizace Učitel naživo. Navázala tak na výzvu Domácí úkoly 2021, ke které se připojily další subjekty zabývající se vzděláváním.

Carl Hendrick, Robin Macpherson: Co funguje ve třídě. Most mezi výzkumem a praxí

Každý rok jsou publikovány tisíce výzkumných zpráv týkající se výuky a vzdělávání, z nichž některé se vzájemně vyvrací. Jak mohou už tak vytížení učitelé rozeznat, do kterých výzkumů stojí za to investovat svůj čas? A jak náročné je převedení výzkumu do praxe ve třídě?

Učitelé základních a středních škol dostali od roku 2017 přidáno nejvíc. Nepedagogům a učitelům na vysokých školách plat rostl pomaleji

„Mezi roky 2017–2021 se v českém školství konečně výrazně absolutně i relativně zvýšily platy učitelů a některých dalších pracovníků ve vzdělávání. Současné vládě se však přesto nepodaří naplnit své programové prohlášení, v němž se zavázala, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Nepodaří se jí to především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství.“ (Jan Koucký: Platy učitelů zdolávají rekordy)

Václav Korbel, Daniel Prokop: Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit? Srovnávací ministudie programu Učitel naživo a PAQ Research.

V současné době řada škol obtížně hledá učitele a další pedagogické pracovníky. Šetření MŠMT v roce 2019, kterého se účastnilo 99,9 % škol v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ), ukázalo, že jen pro následující školní rok budou ředitelé hledat úvazky učitelů v rozsahu 4,5 % všech úvazků (6 tisíc úvazků). Poptávku v dalších pěti letech odhadují ještě výrazně vyšší, na 9 % úvazků. Sehnat učitele na určité předměty je ale velmi obtížné už teď. 

Nedostatek kvalifikovaných učitelů nelze řešit rezignací na kvalifikaci

Úplné vysokoškolské učitelské vzdělání bylo v ČR jako tehdy v jedné z mála zemí uzákoněno již v roce 1946. Jednalo se o krok, který dlouhá desetiletí požadovali nejen učitelé, ale i pedagogický výzkum a nakonec i politici. V roce 1964 se pak pedagogické fakulty staly i organizačně součástí univerzit. Spolu s absolventy tzv. odborných fakult připravujících učitele tak všichni učitelé na základních a středních školách mají mít úplné vysokoškolské vzdělání.

Ředitelé škol musí znovu do školy

Ředitelé základních škol by měli být garanty moderní výuky a jako kompetentní manažeři řídit vzdělání v regionech. Jsou však na tuto úlohu dostatečně odborně připraveni? Kdo by jim měl komplexní podporu poskytovat? A pomůže střední článek, který chystají stát i zřizovatelé? 

Jednoduchá řešení nejsou, test má funkci rozřazovací, ne srovnávací

Kulatý stůl SKAV a EDUin 31. 5. 2021 řešil otázku přechodu žáků mezi základní a střední školou a jak by měl ideálně fungovat?

Kristin Roskifte: Každý (se) počítá

Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, doufejme, zase brzy potkávat budeme.

Pavel Bobek: Frontální a nonstop formativní. Explicitní hodina, díl druhý – hlavní část hodiny

Jedna z pouček o plánování hodin říká: Začni od konce. Jinými slovy, každá hodina stojí na tom, co přesně chceme děti naučit. Namísto přemýšlení o tématu nebo aktivitách se tedy řídíme nejdříve otázkou: Co musí každé dítě do konce této hodiny vědět nebo umět? A co pro to bude potřebovat?

Hana Košťálová: Psaní a pisatelství v naučných předmětech

O psaní se někdy hovoří jako o „technologii, která změnila svět“. Učíme se, že písmo vzniklo před pěti tisíci lety a umožnilo nám, lidem, sdělovat si napříč časem i na dálku poznatky, které nám jako druhu v první řadě zajišťovaly bezpečnější přežití. Díky písmu se vědění lidstva mohlo kumulovat, předávat a soustavně se rozvíjet. Zkusme si jen tak cvičně představit, jak by vypadal náš svět, naše planeta, kdyby lidé žili bez písma.

Markéta Rizikyová: Revoluce ve školství: debata místo výkladu. Změny mají přijít už v roce 2023

České školství čeká v příštích letech proměna natolik zásadní, že by se dala směle přirovnat k proměně společnosti za průmyslové revoluce. Institucionální vzdělávání se má vymanit z minulosti a přizpůsobit se 21. století, jež s sebou přináší digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci.

Studie Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích

Projekt Partnerství ve vzdělávání 2030+ ve spolupráci s PAQ Research připravil inspirativní rešerši pěti zahraničních vzdělávacích systémů, kterým se podařilo dosáhnout podobných cílů, na které se zaměřuje Strategie 2030+. Jedná se o: Finsko, Nový Jižní Wales, Nizozemsko, Estonsko a Ontario.

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světě. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu.

Petra Vondrová: Třída plná barev

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok nabízí pedagožkám a pedagogům mateřských škol pestrou škálu různých aktivit: povídání, básničky, výtvarné a pohybové činnosti, hudební chvilky, konkrétní odkazy na dětskou literaturu a pohádky atd.

Pavel Bobek: Ani minuta nesmí přijít nazmar. Explicitní hodina, díl první – úvodní část hodiny

Už víme, co explicitní výuka není a že odporuje mnohým z našich představ a intuicí o tom, co platí za moderní a progresivní. Než se pustíme do toho, proč učit explicitně, pojďme se teď podívat na to, jak explicitní výuka vypadá v praxi. Dnes začneme úvodní částí hodiny.

Jitka Kunčarová: Čtyři oblasti sebereflexe práce učitele pro zlepšení výuky

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Lenka Vrtišková Nejezchlebová: Ztracená covidová generace dětí? Na to jsem alergická. V pandemii vyhřezly dřívější problémy, říká psycholožka

Vadí jí slova o poškozené, či dokonce ztracené covidové generaci dětí. Psycholožka Zuzana Masopustová věří, že ani všechny těžkosti a bolesti pandemie nemusí děti dlouhodobě poznamenat, když se pocitům marnosti nepoddáme. Pokud děti psychické potíže mají, bylo na ně podle ní „zaděláno“ už dřív. Jak pomoct dětem v návratu do škol a kolektivů? Kam sahají kořeny psychických poruch a potíží?

Eva Kézrová, Ondřej Čihák: Všechny děti by měly dostat vysvědčení za to, že ten rok přežily. Není to samo sebou, míní psychiatr Pöthe

České děti během pandemie strávily ze všech evropských dětí nejvíc času na online výuce. Až další měsíce a roky ukážou, jak moc se uplynulý rok projeví nejen na jejich vzdělání, ale především na psychice. Už teď se některé z nich nechtějí vrátit do lavic, mají úzkosti a další psychické problémy.

Michael Fullan: Vedení ze středu. Systémová strategie

Pro všechny zájemce jsme ve SKAVu přeložili jeden klíčový text Michaela Fullana. SKAV nabízí český překlad celosvětově nejcitovanější definice "středního článku" a systémové strategie "vedení ze středu". Najdeme zde také praktické příklady ze dvou různých zemí (Kanada, Nový Zéland).

Zážitkově online

Prázdninová škola Lipnice aktuálně spouští vzdělávací kurzy pro pedagogy online. Přestože nebylo snadné přenést kurz, který je postavený na osobním prožitku, do online formy, věříme, že se nám podařilo kvalitu našich kurzů udržet i v online podobě. Rádi bychom pedagogům prostřednictvím našich kurzů přinesli novou inspiraci a energii, kterou všichni v aktuální době velmi potřebujeme. 

Jak se vyrovnat s distanční výukou? Podívejte se na pokračování kurzu S asistenty k lepší škole!

Na začátku února jsme spustili první online vzdělávací kurz S asistenty k lepší škole, který se zaměřuje na podporu dětí ohrožených sociálním vyloučením. Během prvních čtyř měsíců jej absolvovalo již 750 studujících. Rádi bychom představili pokračování kurzu nazvané “Sam není sám”, které se zaměřuje na důsledky distanční výuky, spolupráci s rodinou a bezpečné prostředí doma i ve škole, které žáci potřebují pro svoji adaptaci po dlouhém období vzdělávání na dálku. Během prvního týdne jej absolvovalo 99 studujících, kteří jsou do kurzu již zaregistrováni. 

Pavel Bobek: Jak explicitní didaktika postavila můj pohled na vzdělávání vzhůru nohama

Psal se rok 2019 a já se po zdlouhavém přijímacím procesu konečně vydal na kariéru učitele v Anglii. V rámci programu Teach First jsem absolvoval úvodní několikatýdenní školení na UCL Institute of Education a v září už jsem stál před tabulí prvostupňové základní školy v jedné z horších čtvrtí jižního Londýna. 

Principy, kompetence a hodnoty ScioŠkol: Vedeme ke svobodě a zodpovědnosti za sebe i za svět

Nedávno nás na slovensko-českém online semináři navštívil Ondřej Šteffl a seznámil nás s konceptem ScioŠkol, který vznikal v diskusi celého týmu a stále se ještě propracovává. Je možné se s ním seznámit na webu. Možná by zajímal i vás. 

Lucie Kocurová: Dobře se učit dnes nestačí, říká autor obdivované vzdělávací reformy v Kanadě

Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti. Profesor Michael Fullan z Torontské univerzity se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa. Na jaře u nás vystoupil na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá SKAV. „Neznám přesně situaci v Česku, ale podle otázek z publika a ohlasů na mé vystoupení soudím, že jste připraveni rozjet rozsáhlé změny. Jen je třeba začít,“ říká.

Koordinátor středního článku podpory Jirásko: Chceme odbřemenit školy

Jaroslav Jirásko je koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Po 21 letech, která strávil na základní škole K. V. Raise v Lázních Bělohrad jako ředitel, se rozhodl pro změnu. Jak sám říká, ve středním článku by měli být lidé z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Žádní úředníci. O tom, jak hodnotí uplynulý rok ovlivněný pandemií, proč se rozhodl pro změnu a co může pro školy udělat v roli koordinátora, se dočtete v následujícím rozhovoru v Lidových novinách.

Ellen Notbohm: 10 věcí, které by vaše dítě s artismem chtělo, abyste věděli

Oceňované knihy, která získala několik prestižních cen a je doporučovaná na mnoha zahraničních odborných i rodičovských webech o artismu.

Čím zaplnit prázdný prostor mezi centrem a školami? Ministerstvo spustilo pilotáž středního článku

Na podzim vláda schválila Strategii 2030+. Spolu s tím se vybudování středního článku vzdělávání stalo jednou z priorit. Teď ministerstvo školství spouští na Semilsku a Svitavsku dvouletou pilotáž, během níž chce hledat, jakou podobu by nová úroveň školského systému mohla mít.

Střední odborné školy čekají změny. Nový web pomůže učitelům s novinkami ve výuce

Nejpozději od 1. září 2022 musí střední odborné školy zapracovat do svých vzdělávacích programů několik aktualizací, které mají uzpůsobit výuku tak, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce.

Vzdělání druhé kategorie. Středoškoláci upozorňují na diskriminaci ve školství

Česká středoškolská unie (ČSU) vydává 5 priorit pro spravedlivější školství. V něm upozorňuje na nerovnosti v českém vzdělávání, představuje hlavní cesty řešení a apeluje na odpovědné instituce a politické představitele.

Jitka Polanská: Učňovských škol si nevážíme, na rozdíl od Švýcarska. Dokázali jsme to datovou analýzou, říká autor studie

Zedník, instalatér, elektrikář, automechanik: bez těchto profesí by se náš život okamžitě zhroutil. Přesto mají učňovské obory, na které míří ze základních škol třetina žáků, velmi nízký společenský status. Je to vidět zejména v porovnání se zeměmi jako je Švýcarsko, které má k práci rukama úplně jiný vztah. Doložila to studie institutu CERGE-EI IDEA. Její autor, datový analytik Václav Korbel vysvětluje, proč to tak zřejmě je. 

ČOSIV: Při návratu do školek je třeba podpořit školní úspěšnost předškoláků

Pandemická doba výrazně negativně ovlivnila také předškolní vzdělávání. Mateřské školy i předškolní kluby, které navštěvují zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, byly část tohoto období zavřené, fungovaly v omezeném provozu, směřovaly děti do tzv. domácího vzdělávání anebo se pro něj u obav o své blízké rozhodli rodiče dětí. To negativně dopadlo zejména na děti v posledním roce docházky před nástupem do základní školy.

JSNS: Souboj pravdy se lží v mediálním ringu. Kdo zvítězí?

Už po páté se v České republice koná šestitýdenní akce na podporu mediální gramotnosti s názvem „Týdny mediálního vzdělávání“ (10. května – 18. června), které pořádá vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni. Podruhé v online podobě.

Martina Kopecká: Kočovný učitel výtvarky: Děti se uzavřely, ale víc tvoří

Výtvarník Jan Kopřiva je takovým kočovným učitelem výtvarné výchovy na Kutnohorsku. Už deset let pendluje mezi vesnickými školami a ve světě umění se snaží být dětem spíš průvodcem než autoritou.

Více než 780 škol zavede od září novou informatiku

Základní školy se připravují na přechod na upravený Rámcový vzdělávací program, který mění výuku informatiky a zavádí digitální kompetence do všech předmětů. Ačkoli nemusí nové kroky zakomponovat ihned, 787 škol se rozhodlo ke změnám přihlásit již od 1. září 2021. Vychází to z dat Národního pedagogického institutu ČR, který školám nabízí při zavádění změn podporu.

Prohlášení SKAV k uzavírání škol v době pandemie

Jsme svědky zcela ojedinělé situace, kdy školy na celém světě čelí opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru. Mezi státy existují poměrně velké rozdíly. Jen málo z nich dokázalo zabránit šíření viru bez omezení přímého kontaktu žáků a učitelů během prezenční výuky. České děti čelí jednomu z vůbec největších omezení pravidelné školní docházky i mimoškolních aktivit, včetně těch, které se odehrávají ve venkovním prostředí. 

Honza Vojtko: Po pandemii nám hrozí deprese i alkoholismus. Návrat do normálu je utopie

Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.