Petr Kain: Zpožděná pandemická generace: děti narozené v době covidu mají horší výsledky ve vývojových testech

Americká pediatrička Dani Dumitriuová si stejně jako mnoho jiných dětských lékařů na počátku pandemie oddechla. Zdálo se, že novorozenci, jejichž matky prodělaly covid, jsou zcela v pořádku. Odpadly tak obavy, že by mohl mít koronavirus podobné devastující dopady na zdraví dětí jako například virus zika, který způsoboval mikrocefalii, tedy vývojové poškození mozku.

Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.

Michaela Endrštová: Hledal jsem vizionáře, co nebudou jen kývat. Gazdík představil svých deset poradců

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.

Lucie Rybová: Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali od základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. „Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,“ říká pracovník v oblasti IT. 

Tomáš Feřtek: Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Ujasněme si, za co nemůže Cermat, ale politici, kteří ho řídí.

David Klimeš: Konec šéfky Cermatu přinese plody, jen když se změní v začátek školské reformy

Českým problémem není špatná příprava státních maturit, ale celá státní maturita. Podobné je to bohužel i s ostatními uzlovými body zdejšího vzdělávání.

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě už není pouhé sci-fi. V dubnu vstoupila do škol po celé ČR

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě již není hudbou budoucnosti. Žáci základních škol se nyní budou vzdělávat v simulovaném virtuálním prostředí podobně jako čeští zdravotníci nebo vojenští piloti. V hodinách si ověří své znalosti při nebezpečných chemických pokusech nebo se s celou třídou přenesou do vesmíru. 

Hejného metoda výuky matematiky rozvíjí u dětí matematické myšlení, zjistil mezinárodní výzkum TIMSS

Žáci 4. tříd základních škol, kde se učí podle Hejného metody matematiky, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Děti jsou podle studie navíc schopné vyřešit i úlohy, které kromě znalostí vyžadují schopnost kriticky přemýšlet. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny.

Josef Mačí: Data o vzdělávání: Pražské školy trápí stejné problémy jako vyloučené regiony

Hlavní město a jeho okolí jsou nejrozvinutější oblastí Česka. Lidé si zde nejvíce vydělají a mají také nejvyšší vzdělání. Na druhou stranu se zdejší školy perou s nejméně zabezpečenou výukou: nemají dost kvalifikovaných učitelů.

Kamila Minaříková: Ve třídě mají i 166 tisíc žáků. Z českých učitelů jsou úspěšní youtubeři

Covid je (zatím) pryč, ale něco pozitivního po něm přesto zůstalo: Učitelé, kteří kromě práce za katedrou stále doučují také online. Jejich videa na serveru YouTube byly v některých případech populární už před pandemií. I po návratu do škol ale učitelé-youtubeři mají další desítky tisíc nadšených posluchačů a z mnoha pedagogů jsou internetové celebrity. A to i v případě, kdy se jedná o nepopulární a těžké předměty.

Alena Teclová: Školy čeká reforma. Její plánovaná podoba většinu zaskočila

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chystá novelu českého školství. Možná si teď říkáte, že už bylo načase a já s tím plně souhlasím. Přesto je předkládaný návrh revize vzdělávacího programu značně překvapivý. Jaké změny se chystají? A koho zasáhnou?

Josef Mačí : Všechny děti se už nebudou učit všechno. Třídy pro „hloupé“ ale nevzniknou

Ministerstvo školství spustilo obsáhlou změnu způsobu učení na základních školách. Učivo by se tak mělo rozdělit na lehčí jádrové, které musí zvládnout všichni, a náročnější rozvíjející, které bude navíc.

Lucie Kocurová: Nejsou školy, nejsou školy, kdopak nám je postaví? Těžko říct, a navíc včera bylo pozdě

Ozvala se mi maminka šestiletého dítěte z pražského Zličína. Její dcera by měla v září nastoupit do první třídy, stejně jako 119 dalších dětí z okolí. Problém ale je, že do jediné školy v celé čtvrti se prvňáků vejde jen 75 a pro ostatní se bude hledat místo „jinde”. Blízké školy už ale signalizují, že taktak poberou svoje spádové žáky. Teoreticky se tedy může stát, že prvňák ze Zličína bude dojíždět třeba na Prosek nebo do Holešovic (vysvětlení pro mimopražské – to by znamenalo na jednu cestu asi 45 minut v hromadné dopravě). To je samozřejmě šílená představa. 

Tomáš Feřtek: Z gymnaziálního studia se stalo podpultové zboží

Nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích školách je případovou studií chybné vzdělávací politiky

Miroslav Němý: Vize, které věří i miliardáři. Aneb jak Učitel naživo Jana Straky pomáhá měnit Česko

Jeho spolužáci sbírají úspěchy v největších světových bankách, konzultačních společnostech „velké čtyřky“ i v Silicon Valley. Jan Straka, který náleží do úzkého klubu českých absolventů Harvardu, se však vydal úplně jinou cestou. Na jejím konci může být Česko, které si přejí všichni – chytřejší, sebevědomější i bohatší.

Angelika Rohwetter: Únava ze soucitu

Cítíte při práci s lidmi nudu a netrpělivost? Jste při terapii nesoustředění, unavení, díváte se tajně na hodinky? Máte pocit, že jste to samé už slyšeli mockrát? Vaši pacienti se nelepší? Máte radost, když klient zruší setkání? Pak možná zažíváte únavu ze soucitu.

Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog

Dá se z matematiky udělat zábavný a přitažlivý předmět? Učí se ve škole matematika tak, aby byla využitelná v běžném životě? A proč si ji k maturitě nevybírá více studentů? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal pedagog Marek Valášek z pražského gymnázia Amazon, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.

Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí?

Práce s dítětem se zdravotní diagnózou

Zdravotní diagnóza dítěte, navíc pokud je závažná, je pro všechny, kterých se týká, traumatizující záležitost. Rodina dítěte vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala. Zaslouží si proto plnou podporu a empatii ze strany okolí i školy, kterou dítě případně navštěvuje. Tento článek nabízí pár zásad a tipů, jak na to.

Petr Král: Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze, prošel si ale i školami v odlehlých částech republiky. Jako dobrovolník pracoval v dětských domovech, učil děti ulice v Kongu. Je mluvčím hnutí Otevřeno. Ve své profesi prosazuje respektující přístup. „V Kongu po mně chlapec házel kameny. Zafungoval respektující přístup a stala se z něj má pravá ruka. To mě vždycky přesvědčí, že když jsem to zvládl s dítětem, co po mně hází kameny, tak to zvládnu i s těmi dalšími,“ směje se.

Michaela Endrštová: Dva tisíce psychologů do škol. Za tři roky je začne platit stát, chybět ale mohou dál

Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.

Kateřina Markalousová: Domek plný úkolů

Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. 

Ministerstvo chce objasnit roli sociálních pedagogů, až pak je zavést do systému

Ministerstvo školství chce zjistit, jak by v českém vzdělávacím systému mohli fungovat sociální pedagogové. Zatím podle něj není úplně jasné, jaké činnosti by tato pozice měla mít na starosti. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může být nicméně posílení sociálních pedagogů jedním ze způsobů, jak v ČR snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Lepší poznatky o fungování této pozice chce získat při pokračování jejího financování z evropských peněz. Úřad to ve středu uvedl v tiskové zprávě, kterou zveřejnil na webu.

O konkurzy na ředitele škol je stále malý zájem, změna vyhlášky ale celému procesu prospěla

Novou podobu konkurzů řeší i konference Lepší škola, kterou organizuje EDUin s ČŠI.

Markéta Hronová: Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Kateřina Perknerová: Plánovat detailně obsah výuky už nejde. Nevíme, co bude zítra

Vše se mění a nabírá na rychlosti. Proto je nutné zaměřit se na kompetence.

Konference Úspěch pro každého žáka pojmenovala výzvy, před kterými stojí vzdělávací systém

Přestaňme se vymlouvat… byl podtitul 10. ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se minulý týden uskutečnila v pražském Centru současného umění DOX. Tématem konference byla budoucnost vzdělávání v měnícím se světě. Dopoledne řečníci ve svých příspěvcích pojmenovali výzvy, které stojí před českým školstvím. Během odpoledních workshopů pak účastníci konference hledali cesty, po kterých by se mohlo české školství vydat.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Dětem nemusí jít všechno, dobrou školu dělá ředitel, říká šéfka asociace

Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Měsíc školních zahrad: Můj soused strom

Zažij, bádej, konej. Tak zní leitmotiv Měsíce školních zahrad, akce, která podporuje výuku všemi smysly, vlastní bádání i společenskou angažovanost dětí pomocí venkovních her a aktivit. Díky Nadaci Proměny Karla Komárka a platformě Učíme se venku probíhá už popáté. 

Devět z deseti dětí pociťuje obavy o přírodu. Každé šesté o ní přitom nemá dostatek informací. Pomoci chce nový projekt Čtení pomáhá přírodě

Sonda Čtení pomáhá zjistila, že pro české děti a dospívající hraje příroda významnou roli. Oceňují hlavně čistý vzduch, ticho a klid. Nejvíc jim vadí klíšťata. Informace čerpají z dokumentů a sociálních sítí, o přírodě si čte necelá třetina. Každý šestý dotázaný má pocit, že nemá dostatek informací o tom, jak přírodu chránit. Na tato zjištění reaguje Čtení pomáhá, spojuje síly se společností RD Rýmařov a spouští iniciativu Čtení pomáhá přírodě. Ta pomůže dětem zorientovat se v otázkách ochrany přírody a nabídne jim knihu jako vhodný zdroj informací. Děti navíc čtením vysází Les Čtení pomáhá.

Učme se toleranci a nepodléhejme předsudkům

Již dávno nejsme uzavřenou zemí odříznutou od okolního světa. Svůj domov tu našli například Vietnamci, Rusové, Ukrajinci nebo Syřané. Ve škole i jiných institucích se tak potkáváme s lidmi cizích národností. Věnujme se v tomto článku škole a začlenění cizinců do třídy.

Jitka Polanská: Dobrovolnictví nám dělá dobře, shodují se studenti gymnázia, které se inspiruje Rychlými šípy

O pražském osmiletém gymnáziu Přírodní škola někdo napsal, že je to vlastně maskovaný skautský oddíl. Zřejmě proto, že formování charakteru a práce pro druhé je takříkajíc přímo vytesaná do základů školy. „Když myslíme na druhé, je nám líp,” říká zakladatel a ředitel František Tichý a noří se do dalších a dalších projektů pomoci, k čemuž přizývá i žáky své školy. 

SKAV vydal stanovisko k zadání revize RVP. V čem vidí jeho klady a jaké otázky je třeba ještě zodpovědět?

Dokument Hlavní směry revize RVP v předložené verzi zatím nepřináší jasné zadání pro práci kurikulárních odborníků, některé z kapitol je třeba dopracovat. Časový harmonogram nastavený ministerstvem k tomu ale nedává dostatek prostoru, ambiciózní byl už před začátkem války na Ukrajině. SKAV vydává Stanovisko k navrhovanému znění Hlavních směrů revize RVP ZV.

Tomáš Feřtek: Jak paní učitelka Bednářová zavařila českému školství

Na informační „převýchovu“ pedagogů žádný jednoduchý recept neexistuje

Učitel má především pomáhat dětem, aby se co nejlépe učily

Základní škola Duhovka, sídlící v Praze 6, je vyhledávanou soukromou vzdělávací institucí. Česko-anglické vzdělání v tónech Montessori pedagogiky souzní s řadou rodičů, takže se vedení školy pokouší navyšovat kapacitu. Jak Duhovka vypadá? Kdo v ní učí? A může být soukromý sektor inspirací pro ten státní? Přečtěte si rozhovor s Jindřichem Kitzbergerem, který ji již dvanáctým rokem úspěšně řídí.

Naši nedávnou historii nesmíme zapomenout. Deváťáci dostanou novou učebnici soudobých dějin

Žáci 9. tříd budou dějiny uplynulých 100 let zkoumat novým způsobem. Od příštího školního roku mohou využít novou učebnici moderních českých dějin, která nabídne poznávání období po 1. světové válce až do současnosti badatelskou metodou. Děti budou samy pracovat s historickými prameny a ověřovat je. O naší nedávné minulosti tak budou více přemýšlet i diskutovat.

Dvě nové studie: Naučí se děti více samostatným plněním úkolů, nebo hledáním souvislostí? A proč učitelé odcházejí ze škol?

Hned dvě zajímavé studie, týkající se vzdělávání, zveřejnil na konci března think-tank IDEA Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE). Jeho experti se na aktuální problémy školského systému podívali ze dvou různých úhlů pohledu.

Petr Chaluš: Výstup z debaty k posílení rozvoje osobnosti ve vzdělávacích programech škol

V současnosti probíhá celospolečenská diskuse nad změnami obsahu vzdělávání žáků základních škol. Aktuálně je možné ještě do 21. dubna připomínkovat záměry změn rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Tyto záměry formulovalo MŠMT v dokumentu „Hlavní směry revize RVP ZV“, které veřejnost může připomínkovat  (Zapojte se | velké revize RVP v ZV).

Jana Ustohalová: Neúspěch dětí ve škole není jen jejich vina, ale i naše, říká ředitel základní školy v Krnově, kde nikdo nepropadne

Ještě před patnácti lety odcházely ze základních škol v Krnově běžně desítky dětí ročně v sedmé či osmé třídě, protože několikrát propadly. Neměly tak šanci se dostat na normální střední školu, často končily jako nezaměstnané. Zlom nastal po roce 2008, kdy město zrušilo segregovanou základní školu a chudé a znevýhodněné děti, často Romy, rozdělilo rovnoměrně do všech základních škol. Zřídilo doučovací a předškolní kluby, soustředilo se na podporu všech rodin, nejen romských, a na motivaci dětí. Díky systematické mravenčí práci s dětmi v posledních letech nepropadl nikdo a z deváté třídy vyjdou i žáci, kteří by základní školu nedokončili.

EDUin: Hlavní směry revize RVP mají řadu pozitiv i negativ. Vybíráme plusy a minusy celého dokumentu.

Ještě týden běží veřejné připomínkování Hlavních směrů revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dokument vypracoval Expertní panel a je základem pro kompletní tvorbu revidovaného RVP. EDUin vybírá podstatné plusy i minusy, které Hlavní směry mají.

Co přinese dětem revidované RVP? Učit by se podle něj mělo už od roku 2024

SKAV a EDUin uspořádali online Kulatý stůl, jehož tématem byla “velká” revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy. V současné době Expertní panel ministerstva školství pro revizi RVP sbírá připomínky veřejnosti k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV. Ten byl zveřejněn 24. března a má posloužit jako zadání kurikulárním odborníkům, kteří mají do konce roku připravit největší změnu cílů a obsahu vzdělávání od roku 2005, kdy začal platit současný RVP.

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace. Řeč života

Řada lidí v naší společnosti byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, kladení požadavků a komunikaci s lidmi v termínech, co je „správné“ a co „špatné“. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním a přerušení spojení.

Michaela Endrštová, Jakub Plíhal: Vylézt na strom a vyřezat si meč. Lesní školka chystá děti jednoduše na složitý svět

O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.

Tereza Netolická: Chci, aby studenti přemýšleli nahlas, říká Klára Šeďová

Nedávno obdržela významnou Cenu předsedy Grantové agentury České republiky, a získala si tak pozornost českých médií. Klára Šeďová v rozhovoru prozrazuje, jak aplikuje zjištění z oceněné pedagogické studie při výuce, a vysvětluje, proč je pro ni důležité rozmluvit i tiché studenty. Svými zkušenostmi ze začátků doktorského studia motivuje mladé ženy k vědeckovýzkumné práci. Říká o ní, že je ideální ke sladění rodinného a profesního života.

Město Ostrava ocení ředitele škol

Významnou i nelehkou práci ředitelek a ředitelů škol ocení město v závěru ukončení školního roku udělením titulu Ředitel roku 2022. Díky práci mnohých z nich se podařilo zajistit chod škol v době pandemie, nyní jsou postaveni před řešení aktuální situace výuky ukrajinských dětí, ke které přistupují se vší zodpovědností a snahou o nejlepší způsob integrace dětí.

Štěpán Kment: Vynaložení prostředků na vzdělávání ukrajinských dětí nám pomůže dlouhodobě

Se spoluautorem studie o integraci ukrajinských uprchlíků, kterou připravili výzkumníci z PAQ Research a Českých priorit, jsme mluvili o výzvách českého vzdělávacího systému.

Tomáš Feřtek: Učitele neplatíme „až pak“ jako zedníky. Ale předem

Ministr školství Petr Gazdík vyčíslil potřebné navýšení rozpočtu školství v příštích čtyřech letech až na třicet miliard. Kromě jiného proto, aby se udrželo tempo růstu učitelských platů. Teď? Copak se školství za poslední léta natolik zlepšilo, aby si učitelé zasloužili zase přidat? Možná někdo z nich, ale plošné zvýšení platů je jen vyhazováním peněz, mohli by mnozí namítnout.

Eduzměna: Co chybí učitelům? Uznání a čas na sobě pracovat

Učitelé potřebují větší uznání ze strany rodičů i širší veřejnosti. Řada z nich pociťuje zahlcenost úkoly a prací, je unavená a často na hranici vyhoření. Vyplývá to z odpovědí 512 pedagogů zapojených do loňského průzkumu. Odborníci z Eduzměny se v něm ptali na potřeby učitelů z 52 mateřských, základních a středních škol na Kutnohorsku. Tam předloni Eduzměna spustila pilotní projekt s cílem změnit výuku k lepšímu. Celkem se tzv. mapování potřeb zúčastnilo víc než 90 % škol v celém regionu

Miroslava Kohoutová: Nasaďte si brýle, výuka začíná

Na začátku je včelka. Programovatelná robotická hračka, která se ovládá pomocí šipek na hřbetu. Tři políčka doleva, dvě doprava a hlavně nejít jedno políčko vpřed – tam je překážka, tam by nabourala. Cestu včelky, respektive Bee bota, určují děti v mateřských školách. Už ti úplně nejmenší se s její pomocí učí logaritmy. Včelka rozvíjí jejich logické a informatické myšlení, prostorovou představivost a plánování. Není na to sama. Moderních technologií ve výuce mají už ti nejmenší k dispozici celou škálu, od robotických myší přes programovatelná autíčka až po mluvící skřipce.

Jitka Polanská: Proč žákům nejde chemie? Nechápou zadání a nedívají se na obrázky

Kdybychom věděli, jak žáci přemýšlejí (nebo nepřemýšlejí), když píší písemku, mohli bychom se zaměřit na jejich slabá místa a zlepšit tak výuku, řekla si Martina Tóthová. Ve své diplomové práci proto zkoumala, jaké strategie žáci volí při řešení úloh z chemie. Použila k tomu i eye-tracking neboli pozorování pohybů očí speciální kamerou. Studie došla k zajímavým závěrům a ty otiskl i významný vědecký magazín Journal of Chemical Education.

Jana Ustohalová: Na propadlících tratí Česko až 18 miliard korun ročně. Vysvětlujeme, kdo a co jim může pomoci

Když se narodíte v chudé rodině v okrajovém regionu Česka, máte násobně vyšší pravděpodobnost, že také skončíte bez vzdělání. Jsou to spojené nádoby: chudí rodiče jsou většinou nevzdělaní a nemohou proto dětem pomáhat s učením. Často mají problémy s bydlením, které je ke klidnému učení dětí potřeba. A také s exekucemi, jež znamenají velký psychický stres pro celou rodinu. Vzdělání je ale zároveň nejjistější cestou k úspěchu, dobrému životu a vyššímu platu. Z něj pak také jde více daní do státního rozpočtu. Čím víc nevzdělaných dětí dnes máme, tím chudší bude celé Česko za deset či dvacet let.

Studenti požadují celkovou změnu maturitní zkoušky

Maturanti a studenti posledních ročníků středních škol se na letošní maturity a závěrečné zkoušky necítí dostatečně připraveni, upozorňuje Česká středoškolská unie (ČSU). Studenti také čelí velkému stresu, který s sebou přináší válečný konflikt na Ukrajině, který trvá již více než měsíc.

V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Pomůcka pro lepší začlenění našich nových žáků – rychlý profil žáka

Je před námi nová výzva! Do českých škol přichází noví žáci, ukrajinské děti, děti s odlišným mateřským jazykem. Snahou učitelů a škol je začlenit je do školy i dané třídy, ošetřit traumatizované děti, své žáky připravit na novou situaci a samozřejmě se věnovat také výuce. Vše komplikuje náhlost situace a nepřipravenost na ni. V tomto článku přicházíme s pomůckou – Rychlý profil. Praktický a netradiční koncept vytvořila ve Velké Británii LearningCommunity a je nazvaný příznačně také Profil na jednu stránku.

EDUin: Shrnutí Auditu vzdělávacího systému 2021

EDUin zveřejnil 28. 3. Audit vzdělávacího systému za rok 2021. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům přijímacích zkoušek, problémům v učňovském školství, školním psychologům a dalším podpůrným pozicím nebo revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Všechny analýzy si můžete přečíst na webu.

Helena Singerová: Jak nemístná poznámka učitele nastartovala její hvězdnou mezinárodní kariéru astrofyzičky

„Asi vám to moc nepůjde, ale nebojte se, nějak to spolu dáme,“ říkal vlídně fyzikář děvčatům na gymnáziu. Mezi nimi byla i Kateřina Falk. Učitelova poznámka ji tenkrát naštvala a rozhodla se, že jí tedy fyzika rozhodně půjde. Dnes je světově uznávanou astrofyzičkou s doktorátem z Oxfordu a několika cenami. Jaká byla její cesta ke vzdělání v oboru, který nepřeje ženám? „Člověk je dobrý v tom, v čem si věří a v čem je motivovaný,” říká.

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! K návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících

Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy na konci února vložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! se již v lednu shodly na pěti prioritách, které by novela měla obsahovat. Nyní se organizace seznámily s navrhovaným zněním novely zákona a níže uvádí své připomínky k jednotlivým opatřením.

Expertní panel zveřejnil zadání pro revizi RVP. Hlavní doporučení SKAV

Po několikaleté přestávce ministerstvo školství v září 2021 znovu odstartovalo práce na revizi kurikula. Expertní panel nyní zveřejnil výsledek svého šestiměsíčního úsilí, dokument Hlavní směry revize RVP ZP. Ten má sloužit jako zadání pro vlastní kurikulární reformu. Pokud vše půjde podle plánu, mají školy podle nového kurikula začít učit již od školního roku 2024/2025.

Jana Nováčková: Polští studenti stávkují za zrušení povinné školní docházky

Před pár dny přišla z Polska velmi zajímavá zpráva – polští studenti začali 21. 3. 2022 stávkovat za odstranění povinné školní docházky. V jejich Deklaraci vzdělávací emancipace se uvádí: „My, děti, chceme rozhodovat o svém učení samy. Požadujeme ústavní ochranu práv dětí na svobodu vzdělávání. Chceme svobodnou volbu škol, předmětů, zkoušek a učitelů. Chceme mít svobodnou volbu cílů, materiálů, metod, rozsahu, místa a tempa učení. O svém osudu chceme rozhodovat samy. Musíme ukončit školní otroctví.“

Petra Dočkalová: Když se z učení stane životní styl

Žijeme v době, kdy změna je trvalý stav. V učení používáme termín dynamika, vnímáme učební proces jako nikdy nekončící a vždy oboustranný. Směřujeme k sebeřízenému učení. To je učení přirozené, vycházející a respektující potřeby každého člověka. S využitím nápodoby, pozorování, vztahů, příběhů, sdílení, technologií, zprostředkování zkušeností. Učení, které je vždy spojené se životem, kreativitou, klidem.

Miroslav Vlasák: Svět se mění, vzděláváme už „digitální domorodce“. Je tedy potřeba změnit i výuku

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity začala před několika lety vytvářet moderní koncepci přípravy učitelů. Nazvala ji Učitel Pro Futuro. Na otázky, jaká je potřebná výbava pro učitele budoucnosti, jaká bude nastupující generace žáků i třeba zda může mít čistě distanční výuka na vysokých školách vliv na kvalitu absolventů, odpovídá děkanka Pedagogické fakulty JU Helena Koldová. 

Jak připravovat učitele? Výuka na pedagogických fakultách se má v během tří let změnit

Březnový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma? se věnoval startující reformě fakult připravujících učitele. Na jeho přípravě se podílely organizace Učitel naživo, Začni učit! a Otevřeno.

Eva Koželuhová: Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů

Kniha představuje možnosti využívání čtenářských strategií při předčítání dětem předškolního věku a nečtenářům na počátku školní docházky. Cílem metody využívání čtenářských strategií je rozvíjet u dětí plné porozumění textu, tedy i porozumění implicitního významu, a připravit děti pro budoucí samostatné čtení s porozuměním.

Šest milionů dospělých v Německu neumí plynule číst a psát. Je to každý osmý člověk, kterého potkáte

Vyplnit formulář u lékaře, cestovat hromadnou dopravou nebo podat žádost na úřadu je často problémem pro šest milionů dospělých obyvatel Německa. Tolik lidí v produktivním věku neumí plynně číst či psát. Přesvědčit takzvané funkční analfabety, aby si svůj handicap přiznali a rozhodli se nedostatky ve vzdělání napravit, pomáhá Adrian Eppel.

Petr Horký: Se smetánkou je to jednodušší

S výzkumnicí Janou Strakovou o tom, proč jsou mezi českými školami propastné rozdíly.

Chceme směřovat k tomu, abychom měli do deseti let jeden z nejlepších systémů pro přípravu učitelů v Evropě, zaznělo na Kulatém stole

Ve čtvrtek 10. března proběhla debata na Kulatém stole SKAV a EDUin, která se snažila odpovědět na otázky spojené s chystanou reformou pregraduální přípravy budoucích učitelů. Co reforma představuje a co od ní lze očekávat? Co přinese dětem ve školách? Jaké jsou hlavní výzvy její úspěšné implementace? 

Na tyto a další otázky odpovídali Robert Antonín, Filozofická fakulta OU, Jakub Drbohlav, MŠMT, Jana Fryzelková, Začni učit!, Helena Koldová, Pedagogická fakulta JU a Blanka Vaculík Pravdová, Učitel naživo. Diskusi moderoval Daniel Pražák, Otevřeno.

Screening předškoláků

Dnešní článek se bude věnovat opět předškolákům. Nabídne dobrou praxi s přijetím dětí do 1. třídy na Základní škole a mateřské škole, Praha 8, Lyčkovo náměstí 6. Pětidílný přípravný kurz Pět kroků do Smysluplné školy aneb Organizace zápisu k základnímu vzdělávání na ZŠ Lyčkovo náměstív rámci aktivity Škola nanečisto dokáže odhalit předškoláky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a včas jim pomoci. Účinně totiž diagnostikuje, pomáhá s adaptací a zvyšuje sebevědomí dětem, které se chystají do první třídy. 

Marcela Erbeková: Neustálá proměna a růst školy mohou spolupráci podpořit

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Jednou z nich je Marcela Erbeková.

Marcela Trantinová a kolektiv: Nápadníček

Kniha aktivit pro MŠ se zaměřuje na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Josef Valenta: Jde v politice vůbec o politiku? aneb Učíme se rozpoznat psychopata (a nevolit ho)?

Začnu odpovědí na druhou otázku. Dle mých „zdrojů“ neučíme. Zeptal jsem se v roce 2020 jistě dvou desítek ‒ dá se říci ‒ „špičkových kantorů“, finalistů Global Teacher Prize, na toto: „Učili jste se za své docházky do školy rozpoznat psychopata? Učí se to nyní ve škole, kde působíte?“ Odpovědi se daly odhadnout. Ano ‒ zněly „ne“.

Petra Černobilová: Nejistota je horší než pravda. S dětmi o válce mluvte a nelžete, informace ale dávkujte, radí psycholog

Mluvit s dětmi o válce není jednoduché. Přesto bychom je měli podle odborníků se situací seznámit. „Pro spoustu dětí je nejistota z toho, co se děje, leckdy horší než pravda, která bolí,“ říká psycholog a vedoucí olomouckého Rodinného centra U Mloka Stanislav Kocourek.

Ukrajinské děti v českých školách

Pedagogická komora zpracovala rozcestník, který by měl pedagogům pomoci v současné náročné situaci, kdy do škol míří více než 100 000 dětí z Ukrajiny. Tipy na další zdroje, které se vám osvědčily, můžete vkládat do komentářů k článku na webu Pedagogické komory.

Musíme připravit vzdělávací podporu tak, aby odpovídala potřebám ukrajinských dětí a rodin, a zjistit reálné kapacity škol a školek

Lze předpokládat, že ukrajinští uprchlíci budou muset zůstat v ČR delší dobu, proto je nutné připravit plán integrace dětí, současný systém není dostatečně flexibilní.

Ministerstvo školství připravilo příručku pro Ukrajince, děti do školy nemusejí nastoupit hned

Ministerstvo školství připravilo pro uprchlíky z Ukrajiny příručku s doporučeními, jak mají postupovat při začleňování dětí do vzdělávání v Česku. Radí jim si nejdříve zajistit každodenní zázemí, pak zapojit děti do organizovaných volnočasových aktivit a zvážit účast v distanční výuce poskytované ukrajinskými školami. Nástup do školy je podle ministerstva vhodný až ve chvíli, kdy je na něj dítě připravené a nevnímá ho jako stres.

Psycholog: Současné krize se podepíší na psychice mladší generace

Člověk je schopen dobře fungovat během krize, propad zpravidla přichází při oddechu. V rozhovoru to řekl Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Akademie rozhovor poskytla médiím. Děchtěrenko ohledně vlivu válečného konfliktu na lidskou psychiku upozornil, že je třeba, aby si lidé, kteří jsou mimo válečný konflikt, vyhradili čas pro sebe, regulovali konzumaci zpráv a snažili se omezit jiné zdroje stresu. Dodal, že současné krize se do budoucna podepíší na psychice mladé generace.

Veronika Bačová: Třídní učitel a postoj k inkluzivnímu vzdělávání

Postoje společně s osobními rysy, znalostmi a dovednostmi patří mezi profesní kompetence učitele a jejich rozvoj charakterizuje „kvalitního“ učitele (Liakopoulou, 2011, s. 67 – 69). Právě postoje učitelů byly identifikovány jako klíčový zdroj při realizaci inkluzivního vzdělávání: „Zásady inkluze by měly být zabudované do vzdělávacích programů pro učitele a upřednostněny by měly být postoje a hodnoty učitelů před znalostmi a dovednostmi“ (Světová zdravotnická organizace uvádí, 2011, s. 222). 

Materiály a aktivity JSNS k současnému dění

V souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině jsme z portálu JSNS.CZ vybrali dokumentární filmy, lekce, materiály a aktivity do hodin a také řadu doporučení pro vyučující k tomu, jak s žáky mluvit o válečném konfliktu, uprchlících, mediální manipulaci a propagandě. Na stránce Válka na Ukrajině najdete speciálně připravený výběr lekcí k současné situaci spolu s aktivitami do hodin nebo publikaci Podoby ruské propagandy. 

Tomáš Feřtek: Školy využívají sociální služby zatím jen nesystémově

Rozhovor s Tomášem Feřtekem, který vznikl v rámci cyklu diskusních setkání Čas od Času v Knihovně Václava Havla, které pořádá Česká asociace streetwork. Diskusi moderoval Dominik Hrodek. Můžete si ho poslechnout jako podcast.

Zdeňka Michalová, Alžběta Kratochvílová: Sociální dovednosti v mateřské škole. Aktivity k minimalizaci nevhodného chování v předškolním věku a posilování sociálních dovedností

Publikace je ojedinělou promyšlenou metodikou s množstvím her a technik určených k rozvoji sociálních dovedností především dětí předškolního věku, popřípadě i raného školního. Cílem autorek je dětem zprostředkovat zásady prosociálního jednání a dovést je k jejich vědomému používání v kontaktu s druhými.

Eduzměna: Co děti ve škole potřebují? Zeptali jsme se jich

Pro školáky je důležité mít dobré vztahy se spolužáky i s učiteli, od kterých potřebují respektující přístup. Kvůli obavám z kritiky se bojí dělat chyby a kvůli známkám i písemkám bývají ve stresu. Často také přemýšlejí nad tím, k čemu jim učivo v životě bude a když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Napříč celým regionem se řada dětí i učitelů shodovala, že by se víc chtěli učit venku.

Jakub Švejkovský: Školní předměty v 21. století

Zažívá to většina současných českých studentů na základních a středních školách – ve stejném systému tvořeném klasickými, pevně stanovenými předměty získávali vědomosti rovněž jejich rodiče, prarodiče, praprarodiče… Rychle se měnící doba ovšem podle mnohých odborníků na vzdělávání potřebuje výrazné změny. Jak na nové společenské požadavky reaguje tuzemské školství a co doporučují vizionáři i praktici?

Karel Gargulák: Ukrajinská krize ukazuje, že je třeba začít vzdělávací systém řídit

„Do českých škol se může integrovat asi sto tisíc uprchlíků z Ukrajiny, stovky už jich do škol po celém Česku nastoupily“, uvedl ministr školství Petr Gazdík. Pojďme si nyní nastínit pár nutných kroků pro to, aby se panem ministrem výše popsaný spíše optimistický výhled pro vzdělávání ukrajinských dětí, žáků a studentů podařilo efektivně a smysluplně zajistit.

Martina Kopecká: Škola není nepřítel. Někde rodiče staví stany, jinde organizují slavnosti

Co se vám honí v hlavě, když se vám na displeji mobilu objeví číslo školy? Rozbuší se vám srdce, protože očekáváte nějakou nehodu nebo průšvih? Čekali byste vůbec dobrou zprávu? Spolupráce mezi rodiči a školou v realitě často vázne. Přitom podle Unie rodičů má dobrá komunikace přímý dopad i na spokojenost dítěte a na jeho studijní výsledky. „Pokud nebudeme se školou komunikovat, nebudeme rozumět, jaké metody učitelé používají a proč. Když jim nebudeme rozumět, nemůžeme pomoci našim dětem,” říká Jana Neumajerová, lektorka Unie rodičů a místopředsedkyně spolku rodičů v pražské ZŠ Na Beránku.

Jiří Nádoba: Většina rodičů neví, co chtít od dobré školy

O rvačce o základky, spádové turistice a vybíravosti rodičů se zakladatelem škol Scio a poradcem ministra.

10. 3. 2022 Kulatý stůl SKAV a EDUin. On line ve 14–16 hodin

Téma březnového kulatého stolu je: Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma?

Nerovnoměrný vývoj u nadaného předškoláka

Být nadaným předškolákem není jen tak. Když se do toho přidá jeho nerovnoměrný vývoj, není často jednoduché rozlišit, z čeho obtíže pramení. Tento článek nabízí praktické rady, jak pomoci nadaným předškolákům s nerovnoměrným vývojem rozvíjet nadání a talenty, ale také sociální dovednosti. Správným přístupem a prací s nimi jde předcházet rozvoji nejrůznějších obtíží, se kterými se nadané dítě v mateřské škole může potýkat.

Maike Rönnau-Böse, Klaus Fröhlich-Gildhoff: Psychická odolnost předškoláků

Psychická odolnost patří k důležitým dovednostem pro život. Jak ji posílit? Z čeho vlastně vychází? Jak dosáhnout toho, aby dítě neupadlo do naučené bezmocnosti, ale aby se naopak stavělo k různým obtížím čelem a dokázalo si s nimi tvořivě poradit?

Anna Brzybohatá, Kristýna Matějková: Školy se připravují na začleňování ukrajinských dětí. Uprchlíci mohou v Česku zůstat i natrvalo

Ještě než na Ukrajině vypukla válka, dorazili do Česka první Ukrajinci, kteří tu mají příbuzné či známé. O začlenění do škol zatím projevili zájem rodiče desítek dětí a další budou podle neziskových organizací postupně přibývat. S tím přijdou i výzvy, jak například pracovat s ukrajinskými a ruskými žáky v jedné třídě.

Proč a jak komunikovat s dětmi o aktuálním dění

Příručka pro školy v době katastrofické události, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s MŠMT, vznikla jako zdroj informací pro pedagogy základních a středních škol. Nabízí aktivity, které s žáky mohou podnikat, a materiály, které napomohou otevírat citlivá témata ve školním kolektivu. Věříme, že pro školy bude tento materiál přínosný v práci s třídními kolektivy a v péči o duševní zdraví žáků. 

Veronika Šírová : Česko má nejvíc odkladů školní docházky v Evropě. Loni v termínu nenastoupila skoro pětina dětí

Skoro dvacet procent českých prvňáků nastoupilo loni do základních škol s odkladem – tedy v sedmi letech. Ukazují to data České školní inspekce, podle kterých to je nejvyšší počet v celé Evropě. Například na Slovensku mělo v loňském školním roce odklad sedm procent žáků, v Německu pak dva a půl procenta. Podle inspekce vysoké počty odkladů negativně ovlivňují složení tříd a taky samotnou výuku.

V Česku vznikne síť ukrajinských jednotřídek pro děti uprchlíků z Ukrajiny

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.

Tomáš Feřtek: Má ministerstvo zakázat rodičovské příspěvky, aby se smazaly rozdíly mezi školami? Slepice a vejce

Důvody, proč si rodiče prvňáků mění adresy bydliště, aby jejich dítě mohlo jít na „lepší státní školu“, proč jsou ochotní platit pěti i desetitisícové školné měsíčně nebo zakládat „partyzánskou“ komunitní školu, jsou vždy stejné. Dojem, že spádová škola není dobrá a oni by si přáli pro své dítě místo, kde se k němu budou slušně chovat, něco se tam dozví a bude tam mít šanci soustředěně pracovat a učit se s chutí.

Nový program má v Praze pomoct snížit počet žáků, kteří nedokončí školu

Ke snížení počtu žáků, kteří nedokončí školu, by mohl pomoct nový program na posílení spolupráce škol a sociálních služeb. Do škol v Praze ho chce zavést Česká asociace streetwork. Prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání mají ve školách podpořit týmy odborníků na sociální práce a sociální pedagogiku. Program vychází z projektu pražského krajského akčního plánu iKAP II – Inovace ve vzdělávání. Jeho autoři věří, že se programem inspirují i další kraje. 

Děti se ptají: jak se máme chovat ke svým spolužákům z Ukrajiny a Ruska?

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. V druhém interview se čtrnáctiletí Matěj a Honza ptají psycholožky Gabriely Dymešové na to, jak se chovat ke svým spolužákům z Ruska a Ukrajiny.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Nedodělají ani základní školu. Chudým dětem se vzdělání nedaří, zmapovali výzkumníci

Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.

(Jak) mluvit s dětmi o válce?

Je pravděpodobné, že kolem holek a kluků v našich oddílech, ať už jsou mladší či starší, téma války na Ukrajině již proběhlo, že ho zaregistrovali. Mnozí sledují sociální sítě nebo přímo zpravodajství, jiní chvíli jeli autobusem nebo autem, kde běželo rádio, dalším doma běžela televize při vypravování do školy. A je nepravděpodobné, že je téma války nijak nezasáhlo. Ať už útržkovité či ucelené zprávy o dění jsou něčím novým, něčím, co bezprostředně po náročném pandemickém období znovu vnáší nejistotu do jejich života.

PAQ Research: Neúspěšnost ve škole souvisí i s exekucemi. Nová mapa ukazuje, které obce s ní umí bojovat

Výzkumná organizace PAQ Research spouští novou interaktivní Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Tým okolo sociologa Daniela Prokopa spojil data o mikroregionech a ukazuje, že vzdělávací neúspěšnost (propadání, nedokončování ZŠ či absence) není jen problémem Karlovarska či Ústecka. Trápí i periferie Plzeňského a dalších bohatších krajů. 

Mezinárodní festival Science on Stage poprvé otevře brány inspirace pro učitele přírodovědných a technických předmětů v Praze

Od 24. do 27. března 2022 proběhne poprvé v historii v České republice festival Science on Stage, který pořádá nezisková organizace Elixír do škol za finanční podpory a partnerství Hlavního města Prahy, Nadace Jablotron a Nadace České spořitelny.

Jitka Polanská: Máme šest typů nadaných dětí. Jsou mezi nimi křehcí outsideři i třídní primadony, říká učitelka matematiky

Alena Vávrová byla matematicky mimořádně nadané dítě a dospělí kolem ní to věděli, ale nic s tím nedělali. Jako druhostupňová učitelka matematiky nyní ve své škole žáky s nadáním podporuje a školí v tom i ostatní učitele. „Nemají na růžích ustláno a musíme se starat i o tuhle část Gaussovy křivky. Velký problém může být i to, když vám vše jde příliš snadno,” říká finalistka českého kola Global Trachet Prize 2018.

Školy se učí podporovat i nadané žáky! S pomocí „mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze“

Ve dnech 4.–6. února 2022 proběhlo v Hradci Králové školení dalších mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze. Ti rozšíří řady stávajících (patnácti) profesionálních školských pomocníků. Projekt Synapse podpořený Nadací RSJ tak přese všechny pandemické obtíže naplní své ambiciozní cíle. Pořádající Asociace freelancerů ve školství (AFREŠ z. s.) sdružuje osobnosti, které poskytují poradenství školám, jež projeví zájem o využití modelů vyvážené inkluze a budování systémů podpory nadání.