Podporujte samostatnost. Pět tipů, jak připravit prvňáčka na nástup do školy

Školní aktovka už je připravena v rohu pokojíku a to znamená, že do světa her brzy přibudou povinnosti, domácí úkoly i nová pravidla. Prvňáčky čeká významná životní změna, častěji se setkají například s hodnocením a rodiče už nebudou vždy po ruce. Co všechno bude nástupem do školy jinak a jak se na to připravit?

Kateřina Lánská: Uzávěry škol přijdou pravděpodobně znovu, Evropu čekají další krize, musíme školství připravit, říká ekonom Světové banky

Uzavření škol během covidu způsobilo žákům velké problémy a ukázalo odborníkům na vzdělání, že staré způsoby výuky už nestačí, říká Harry A. Patrinos, poradce hlavního ekonoma Světové banky pro region Evropy a Střední Asie. Podle něj musíme myslet „out of the box“ a zavést více hybridní výuky, abychom žákům a studentům umožnili individualizovat jejich učení a být připraveni, pokud mají být správně připraveni na život. „Uzávěry přijdou pravděpodobně znovu, ať už z důvodu pandemie, veder nebo mrazů. V příštích měsících nás v Evropě čekají další krize,“ varuje Patrinos.

Dobrodružná cesta časem. Najděte více než 100 věcí a objevte více než 50 zajímavostí

Nakladatelství Bambook, součást nakladatelského domu Grada, vás zve na dobrodružnou cestu časem na návštěvu Egypta, země pyramid, faraonů a slunce. Najdete cestu zpět do současnosti?

Jitka Polanská: Slušnost je nejvýhodnější životní strategie a relaxování je nutnost, říká lektorka

Když sestra Cyril Mooney převzala vedení soukromé školy pro děti bohatých v indické Kalkatě, byla to instituce pro privilegované dívky, ale postupně do ní začaly chodit i děti ulice. Ač se skladba žáků proměnila, dobrá pověst škole zůstala, a to díky hodnotovému vzdělávání, které její ředitelka Cyril zavedla. Česká lektorka hodnotového vzdělávání Dana Hádková vysvětluje, co je jeho podstatou: „Ukázat dětem i dospělým, že slušnost je nejvýhodnější životní strategie.“

Příběh cizinky a jejího studia u nás

Tento článek vznikl ve spolupráci s obecně prospěšnou společností META. Jde o příběh vietnamské dívky s odlišným mateřským jazykem (OMJ), která u nás studuje. Dozvíte se o její spolupráci a pomoci asistenta pedagoga. Zkušenosti z tohoto příběhu se vám mohou hodit i pro další děti s odlišným mateřským jazykem.

Šárka Miková, Miloslav Kubíček: Spolupracovat nestačí. Co má největší dopad na učení žáků? Seriál PŠU 5

Který z následujících faktorů podle vás nejvíce zefektivňuje výuku učitelů a zlepšuje výkony žáků? Aktivity pro zlepšení týmové spolupráce a komunikace mezi učiteli, sdílení dobré praxe mezi učiteli, anebo posilování vztahů s žáky a učiteli? Určitým způsobem všechny. Existuje ovšem jeden výrazně účinnější faktor – kolektivní efficacy.

Jitka Polanská: Uklízení nenařizuji. Jdu do rohu a začnu něco dělat, děti se přidají samy, říká ředitelka waldorfské školky

Rutina je opak toho, co si mnozí představují pod dobrou předškolní výchovou. Waldorfská škola ale na opakování a rituálech staví. „Když máme začít uklízet, začnu ve stejném koutě jako každý den a děti samy vědí, co mají dělat, a následují mě. Základní metodou pro tento věk je nápodoba,“ říká ředitelka waldorfské mateřské školy ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková, která se waldorfskou pedagogikou zabývá už třicet let.

Utváření profesního sebepojetí by mělo být cílem učitelské přípravy, říká Blanka Vaculík Pravdová

Jak se rodí profesní já? Po celou dobu svého studia se studenti učitelství programu Učitel naživo průběžně vracejí k tomu, jakými učiteli by chtěli a nechtěli být, jak se jim daří jejich představy v praxi naplňovat. Tento přístup vychází z poznatků výzkumu, jemuž se dlouhodobě věnuje odborná garantka programu Blanka Vaculík Pravdová. 

Martin Biben: Film o dětech, které trpí lesním žalem a vyčítají dospělým, že selhali, odvysílá Česká televize

Více než třicet dětí z různých míst Vysočiny v nyní dokončovaném dokumentárním snímku psycholožky a amatérské filmařky Barbory Klocové popisuje, jak se jich dotkla kůrovcová kalamita a mizení lesů.

Lucie Kocurová: Můj manžel byl s každým ze čtyř dětí půl roku na rodičovské, říká první dáma Islandu

"Když se narodí dítě, mají rodiče k dispozici dvanáct měsíců rodičovské dovolené, která se dělí rovnoměrně mezi oba rodiče," říká první dáma Islandu Elisa Reid. 

České školy v zahraničí by chtěly mít možnost nabízet výuku na dálku

České školy v zahraničí by uvítaly, kdyby se do jejich výuky mohly zapojovat děti i na dálku. Distanční vzdělávání v době covidu-19 umožnilo účastnit se ve výuce v češtině i žákům z odlehlejších míst ciziny, nyní už tento způsob vzdělávání ale český stát oficiálně neuznává, a řada českých dětí tak přišla o možnost dostat i v zahraničí české vysvědčení.

Šárka Miková: Jak může lídr podpořit učitele, aby si kladli i náročné cíle. Seriál PŠU 4

To, jak dobře dokáží učitelé spolupracovat a využívat spolupráci ve prospěch lepšího učení svých žáků, je ovlivněno mnoha faktory. Záleží na podmínkách (např. úpravě rozvrhu) i způsobu, jak spolupráce probíhá – zda například není pouze sdílením zajímavých tipů do výuky, ale je opravdu hloubkovým zkoumáním vlastní praxe. Do hry však zásadně vstupují i osobní faktory těch, kteří spolupracují.

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků, ať chce, nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Hábl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Dominika Hromková: Chudoba, hoaxy i přiškrcená výuka. Přes sto českých vědců bude hledat cesty z krize

Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.

Verena Kast: Jak být sám sebou. Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity

Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být?

Zuzana Hronová: Místo učitele páťák v mikině. Jsou to kámoši, říkají děti, které učí starší spolužáci

Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.

Michaela Endrštová, Daniel Prokop: Ukrajinští středoškoláci vypadli z výuky, Česko to může stát miliony korun

Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.

Hana Košťálová: Zkoumání vlastní praxe prostřednictvím spolupráce a náročných rozhovorů. Seriál PŠU 3

Jana a Adéla pracovaly párově po celý školní rok. Jednou týdně vedly společnou hodinu češtiny, která se zaměřovala na rozvoj čtenářské kompetence žáků v šesté třídě, kde je Jana třídní. Adéla vedle toho vyučovala sama v paralelní šestce.

Zaměřeno na duševní zdraví žáků

Poslední školní roky byly nejen v Česku ovlivněny vládními nařízeními proti šíření onemocnění covid-19 a poté přílivem novým žáčků z válečné Ukrajiny. Zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už se specifickými porucham učení, nebo psychickými obtížemi, zaznamenali v těchto obdobích online výuku, nové členy třídy a školy a tím propad motivace ke studiu a zhoršení obtíží. Tento článek nabízí tři tipy pro systematickou podporu a péči o duševní zdraví žáků.

Jitka Jiřičková: Kouzlo patrona je v obyčejnosti, vysvětluje Petr Naske

„Podle mě může patrona dělat kdokoli, kdo splňuje stanovené podmínky. Pokud vás to láká, jděte do toho. Nechce se po vás nic převratného. Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron, který založila nezisková organizace Liga otevřených mužů a Univerzita Karlova s ní od loňska spolupracuje.

Michaela Slussareff: Hry, sítě a porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty

Rodičovství je těžké. Ale vy jste skvělí rodiče a nezaváháte ani před průzkumem divoké džungle digitálního světa. Proč? Abyste mohli své děti připravit na rizika, s nimiž se budou setkávat. A naučili je dovednostem, díky kterým se džungle změní v krajinu sice stále divokou, ale předvídatelnou a bezpečnou. Staňte se jejich důvěryhodným průvodcem a předejdete konfliktům.

Marek Adler: Cesta do pekel…

…není dlážděná dobrými úmysly. V případě nedostatku učitelů ve školách (nejen) v Praze a okolí je dlážděná zoufalstvím.

Petr Honzejk: Nikde nejde stát proti zájmům vlastních obyvatel tak jako ve školství

Nejsou místa na středních školách. Je to obrovské překvapení, protože přece nikdo nemohl tušit, že se bude hlásit tolik dětí! Ne, dělám si legraci. To, že místa nebudou, bylo úplně jasné zhruba patnáct let. Od momentu, kdy se začalo rodit více dětí než obvykle. Jenom se na to úplně všichni vykašlali. Ministerstvo školství i kraje coby zřizovatelé. A tisíce dětí na jejich ignorantství doplatí.

Rozdělení obsahu vzdělávání na jádrový a rozvíjející nedává smysl. Vysvětlujeme proč

Ministerstvo školství má do konce července schválit dokument Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Expertní panel, který směry připravoval, navrhuje jako jednu z možností, které může nové kurikulum obsahovat, rozdělení vzdělávacího obsahu na rozvíjející a jádrový. EDUin přináší shrnutí aspektů pro přizpůsobení výuky každému žákovi, kde dělení obsahu v RVP nehraje nejdůležitější roli.

Hana Košťálová: Kooperace učitelů ve světle profesního učení. Seriál PŠU 2

Naši žáci se bez ohledu na to, jaké mají zázemí, potřebují naučit stále komplexnějším dovednostem, aby dobře zvládali život v propojeném a nepřehledném světě. Učitelé jsou pro ně nejdůležitějším faktorem úspěchu ve škole. Dobrý učitel může dokonce kompenzovat nejrůznější hendikepy, které si dítě do školy přináší.

Ministerstvo školství finalizuje zadání pro revizi RVP. Podle SKAV jde dobrým směrem, stále však zbývá odpovědět na několik otázek

Zástupci Expertního panelu v závěru školního roku předali ministerstvu školství stručný výtah Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání. Dokument, do nějž budou zapracovány tisíce připomínek odborné veřejnosti, má sloužit jako zadání pro práci kurikulárních odborníků. Pracovní skupina SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání) pro revizi RVP oceňuje stručnost a přehlednost dokumentu a některá rozhodnutí, ke kterým expertní panel došel od vydání první verze Hlavních směrů. 

Kristýna Matějková: Vyšší střední třída by zrušení víceletých gymnázií nerozdýchala, myslí si programový ředitel EDUin Hřebecký

Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) znovu otevřel myšlenku na zrušení víceletých gymnázií. Podle něj a dalších kritiků prohlubují nerovnosti v českém vzdělávání. A pro jejich omezení je i programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Angelika Grubert: Hry pro zvládání emocí. Pro děti 4–10 let

Vyjádření vlastních pocitů v konfliktních situacích bez toho, abychom ublížili ostatním, je velkou výzvou pro děti v mateřské i základní škole. Angelika Grubert proto sestavila tento soubor her pomáhající dětem konstruktivně se vypořádat se vztekem, strachem nebo neklidem.

Dominika Coufalová: Škola nás místo jmen manželek panovníků měla naučit pracovat s emocemi

Jak se blíží povinná školní léta mých dětí, vracejí se mé myšlenky často zpátky do minulosti. Přemýšlím nad tím, na co se mě škola snažila připravit a jestli bych teď nepotřebovala mít jiné dovednosti a znalosti než ty, které se do mě ve škole snažili vštípit. Došla jsem překvapivě k tomu, že bych si naopak přála, aby mě škola některé schopnosti neodnaučila. Například chuť se učit, zvídavě a beze strachu se ptát a nemít až panickou hrůzu z dělání chyb. 

Hana Košťálová: Spolupráce mění výuku a zlepšuje učení dětí. Seriál PŠU 1

V loňském ročníku Řízení školy vycházel cyklus článků ze zkušeností projektu Pomáháme školám k úspěchu. S laskavým svolením vedení projektu i šéfredaktorky Řízení školy Nadi Eretové budeme postupně tyto články uveřejňovat. Můžete si je pro inspiraci vytisknout.

Po zavedení jazykové přípravy na ZŠ přichází změna na SŠ – bude to stačit?

Ministerstvo školství poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrhy na změny vyhlášek základního a středního vzdělávání, jež se vztahují k jazykové přípravě pro žáky z ciziny. Změny mají reagovat na velký počet nově příchozích dětí a žáků z Ukrajiny. MŠMT nově zavádí jazykovou přípravu i pro žáky střední škol, což je dlouhodobě poptávaná změna jak experty, tak pedagogy škol. Navrhované změny ale mohou mít menší efekt, než si ministerstvo slibuje. A než je potřeba.

Zuzana Hronová: Spočítejte kolečka jako moji žáci. Jak budoucím učitelům pomáhají příklady ze tříd

Sami učitelé často upozorňují, že utápění v teorii během studia je na praxi nepřipraví. A vzdělávání od tabule v plných posluchárnách z nich těžko vychová inovátory. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy na to reaguje projektem Spin. Přednášející učí v tandemu s učiteli ze škol. Se studenty probírají situace ze tříd, pak teprve teorii. Tady se studenti neptají: „K čemu mi to bude?“

Michal Pajer: Přibližujeme studentům obsah reformy přípravy budoucích učitelů

V českém vzdělávacím systému se aktuálně dějí velké věci týkající se jak žáků na základních školách, tak i budoucích učitelů. Kromě velké revize Rámcových vzdělávacích programů je to i reforma přípravy budoucích učitelů, kterou jako Otevřeno aktivně podporujeme. Věříme totiž, že přináší změny, které jsou pro vzdělávání budoucích učitelů zcela zásadní.

Annika Telleus: Naslouchat je umění. Jak účinně a pozitivně komunikovat

Jak klást správně otázky? Jak se vyhnout nedorozuměním a chybným závěrům? Jak nastavit v rozhovoru pozitivně hranice? Proč je důležité naslouchat s laskavostí i sobě? Jak poznat, kdy už naslouchání není řešením?

Tomáš Feřtek: Za co vděčí česká škola covidu a uprchlické krizi?

Školy si moderní společnost zřizuje, aby vyrovnávaly rozdíly mezi žáky a pomáhaly jim v obtížných situacích.

Helena Zítková: Rodiče by po škole měli chtít zrušení známek a povinných domácích úkolů

Dnešní škola nemusí být taková, jakou si ji pamatujeme, a vlastně by ani z mnoha důvodů taková být neměla. Rodiče dnes hrají velmi důležitou roli v tom, jaká bude podoba vzdělávání dětí ve školách. Možná důležitější, než kdy jindy předtím.

Tipy a materiály pro výuku češtiny jako druhého jazyka

Ve škole i třídě máme nové ukrajinské žáky a je třeba jim pomoci s výukou českého jazyka. Tento článek vám nabízí praktické informace pro pedagogy i doučující. Text také více přiblíží, jak se cítí a češtinu vnímá žák-cizinec a přináší spoustu tipů pro vyučující: nejen jak se k výuce postavit, ale i konkrétní metodické materiály pro předškoláky, žáky ZŠ i studenty SŠ. 

Stanovisko SKAV k Stručnému výtahu Hlavních směrů revize RVP ZV vydanému 16. června 2022 (červenec 2022)

SKAV oceňuje, že se expertnímu panelu podařilo vytvořit stručný, přehledný a dobře čitelný dokument, který vystihuje to podstatné a ve kterém jsou zohledněna mnohá z doporučení SKAV.

Inspekce spustila portál Kvalitní škola

Svůj soubor kritérií, která popisují kritéria pro hodnocení kvality ve vzdělávání, začala Česká školní inspekce používat již před sedmi lety. Pod názvem Kvalitní škola je používala především v rámci své inspekční činnosti. Vycházela z něj ale například i řada doporučení a metodických materiálů, které ČŠI nabídla školám například pro organizaci a hodnocení distanční výuky během pandemie covidu-19.

EDUin: Priority pro nového ministra školství? Ukrajina, české předsednictví i RVP

Prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem školství Vladimíra Balaše. Ten od 1. 7. nahradil Petra Gazdíka. EDUin shrnuje, na co by se měl nový ministr zaměřit.

Stanovisko organizací Učitel naživo, Učitelská platforma a Začni učit! ke jmenování Vladimíra Balaše ministrem školství

Ministra školství Petra Gazdíka, který k 30. červnu 2022 podal demisi na svou funkci, od července nahradí poslanec za hnutí STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. Organizace Učitel naživo, Učitelská platforma, Otevřeno a Začni učit! připomínají, že ve školství je klíčová kontinuita, a tudíž věří, že nový ministr naváže na své předchůdce v klíčových reformách a projektech v oblasti přípravy a podpory učitelů i ředitelů, které jsou zásadní pro zkvalitnění celého vzdělávacího systému. Jedná se především o Reformu pregraduální přípravy učitelů, novelu zákona o pedagogických pracovnících a podporu pedagogického leadershipu.

Michaela Endrštová: Úkol pro nového ministra. Každý pátý učitel zvažuje podle průzkumu odchod ze školství

O novém ministru školství Vladimíru Balašovi učitelé pochybují, zda dostatečně zná základní a střední školy. Řešit ale bude muset i to, jak do školství nalákat a udržet v něm více mladých pedagogů. Tisíce jich chybí, často navíc zvažují, že ze školství odejdou. Ukázal to červnový průzkum společnosti GTS Alive.

David Klimeš: Balaš uspěje. Krize ve školství mu ani nic jiného neumožňuje

Neměl být ani poslancem, už vůbec ne ministrem. Přesto nyní Vladimír Balaš přebírá ministerstvo školství a my mu držme palce, aby to zvládl.

Jak to udělat, aby nám všem bylo dobře? Anketa mezi finalisty ocenění učitele roku

„Buďme všichni v pohodě!” To se sice jednoduše řekne, ale už hůř udělá. Jak se dá ve škole pracovat, aby byl zajištěn wellbeing pro učitele i pro žáky, se zamýšlejí letošní finalisté ocenění o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. 

Prázdniny jsou šance, jak dát děti zase do pohybu

Dnes, s odstupem času, je zcela zřejmé, jak moc negativně pandemie COVID-19 ovlivnila naše každodenní návyky. Velmi znepokojující je především úpadek pohybových aktivit u dětí a jejich zhoršená fyzická kondice. Prázdniny jsou proto jedinečná příležitost, jak děti zase ke sportování vrátit.

Děti dostávají za vysvědčení tablety, mobily i výlety do přírody

Konec školního roku je pro děti významným dnem, který si dlouho pamatují. Začínají dva měsíce volna a za vysvědčení dostávají od rodičů dárky. Dětem „nadělují“ mobilní telefony, hračky i elektroniku. Někteří rodiče zvolí dárek duchovnějšího charakteru. Svým ratolestem koupí knihu a vyrazí s nimi na koncert nebo do kina. 

Pavla Lioliasová: Nejdůležitější je vztah učitele k dětem, ne to, jakou učí matiku, říká profesor Milan Hejný

K učení matematiky se profesor Milan Hejný dostal, když mu – jak sám říká – škola humplovala syna. Jiný přístup k výuce získal už od svého otce Víta Hejného. A právě na jeho myšlenky navázal. Principy metody dnes známé jako Hejného matematika popisuje v podcastu EDUcast.

Zuzana Hronová: Zábava místo nudy. Elixír učitelů dělá z fyziky předmět, na který se žáci těší

Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.

Jak si může učitel matematiky získat studenty? Předkládáním zajímavých problémů

Cenu Wernera von Siemense 2021 v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde vyučuje matematiku. Petr Kovář je jedním z nejlepších pedagogů univerzity a také respektovaným vědcem. Jeho odborné práce se týkají především základního výzkumu v oblasti teorie grafů, avšak několik jeho relativně hojně citovaných prací se zabývá aplikací teorie grafů a diskrétní matematiky při řešení zcela praktických úloh.

Lukáš Hladík: Učitelské povolání je nesmírně důležité, učitelé děti formují, tráví s nimi osm hodin denně, říká výherce ankety Zlatý Ámos Marek Valášek

Letošním výhercem ankety Zlatý Ámos se stal Marek Valášek, učitel matematiky na Anglicko-českém gymnáziu Amazon a zakladatel dvou vzdělávacích portálů: Mathematicatoru a Learntube. Narozdíl od většiny učitelů nevystudoval pedagogickou fakultu, místo toho studoval 5 let Matfyz. Ve známost vešel během posledních 8 let na YouTube a potom v období koronaviru, kdy se intenzivně věnoval online výuce a natáčení online kurzů na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy. Jaký je jeho pohled na učitelskou profesi? Co by se podle něho mělo změnit v českém školství? To a více se můžete dočíst v tomto rozhovoru.

Jitka Polanská: Nestačí vyměnit známky za slova, podstata je jinde, říká učitel Alexis Katakalidis o formativním hodnocení

Formativní hodnocení, stejně jako responzivní výuka, jsou dnes ve vzdělávání diskutované pojmy a objevují se již i v mainstreamových médiích. Debata o nich je ale zatím rozostřená. Jsou známky nepřítelem formativního hodnocení, a je naopak slovní hodnocení z podstaty formativní? I na to jsme se ptali učitele angličtiny na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze a lektora programu Učitel naživo Alexise Katakalidise, který se učil hodnotit formativně ve Velké Británii a o své zkušenosti se dělí s dalšími učiteli.

Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Jak se vypořádaly české školy s prvním nárazem uprchlické vlny způsobené ruskou agresí proti Ukrajině? Česká školní inspekce (ČŠI) během několika týdnů v dubnu a květnu mapovala situaci v 70 % škol, které do té doby zapsaly minimálně deset ukrajinských žáků.

Jak integrovat děti z Ukrajiny do českých škol? Důležitá je nejen výuka češtiny, ale i ukrajinštiny

Kolik ukrajinských dětí bude třeba integrovat do českých škol, o tom bude jasněji až během prázdnin. Odborníci už od začátku války na Ukrajině upozorňují, že pokud se tyto děti nepodaří do českých škol integrovat, nepoznamená to jen budoucnost těchto dětí, ale celé společnosti.

Milena Lenderová a kol.: Dětství

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávání a získávání prvních pracovních zkušeností až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.

Jiří Chum: Začínajícím kantorům chybí podpora vedení a uvádějícího učitele, upozorňuje organizace Začni učit!

Českým školám dlouhodobě chybí kvalifikovaní učitelé. Nejméně je fyzikářů, učitelů matematiky a informatiky. Školy postrádají také kantory pro první stupeň, angličtináře a češtináře. Učitelské sbory stárnou a část pedagogů–začátečníků po několika letech ze školství odchází. Jana Fryzelková z organizace Začni učit! Radiožurnálu řekla, že je za tím spíš než výše platu prvotní náraz, který po přechodu do praxe někteří začínající pedagogové neustojí.

Učitel by měl být především vzdělaný, říká porotkyně ceny Global Teacher Prize

Už popáté letos odborná porota Global Teacher Prize CZ (GTP) vybrala mezi desítkami přihlášených učitelů nejprve deset finalistů a z nich potom toho jednoho, kterému pro rok 2022 přináleží cena pro nejinspirativnějšího učitele. 

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Školáci se nemusí učit všechno, navrhuje reforma výuky. Přišly k ní tisíce připomínek

Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně – jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.

Jitka Polanská: Dvě národní kurikula základního vzdělávání? Nechápu, kde se ten nápad vzal, říká odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Jana Straková

Připravuje se velká revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání neboli národního kurikula. Veřejnosti zatím uniká zcela zásadní aspekt revize, a to rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrovou a rozšiřující část. Diskuze o něm nejsou zatím slyšet ani mezi odborníky. Přitom i tvůrci návrhu připouštějí, že nese rizika. Je o nich přesvědčená i akademička Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Vlastně nemůžu věřit tomu, že něco takového zavádíme v situaci, kdy máme zároveň plnou pusu řečí o nutnosti snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému a je to jeden z hlavních cílů Strategie 2030,” říká.

NPI: Vyhodnocení veřejných připomínek k hlavním směrům pro revizi RVP

Veřejné připomínkování dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV skončilo 21. dubna 2022. Během měsíce, kdy připomínkování běželo, se u Expertního panelu MŠMT sešlo více než 3 600 připomínek. Expertní panel se nimi nyní podrobně zabývá. Výsledek připomínkování zveřejní v druhé polovině června 2022. Následovat bude proces schvalování dokumentu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho konečné vydání plánuje na přelom června a července 2022.

Ladislav Vrchovský: Statek. Strhující příběh podle skutečných událostí

V nakladatelství Grada v dubnu vyšlo strhující vyprávění o Františku Zíkovi, jeho rodině, počinech na poli zemědělství i politiky, vyprávěné napříč dějinami.

Druhý cizí jazyk na základních školách jako nepovinný? Jaká jsou pozitiva a negativa této změny?

Expertní panel pro přípravu Revize rámcového vzdělávacího programu by v těchto dnech měl představit další verzi Hlavních směrů, která pracuje s připomínkami veřejnosti. Největší debatu návrh vzbudil v případě zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. EDUin přináší přehled možných pozitivních a negativních důsledků této změny a upozorňuje na to, že pro její provedení nám chybí klíčová data. 

O školství na Ukrajině

Článek níže se věnuje informacím a zvyklostech ukrajinského školství. Text je výstupem z rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak, Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově, a její dcerou Viktorií Keronyak, která je lingvistkou a absolventkou obor Ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU a předtím studovala na ukrajinských školách.

František Trojan: Děti s znevýhodněním už do školy často nastupují v pozici „černého Petra“

S předsedkyní spolku Spolu Ivou Jánskou o tom, jak systém (ne)řeší děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Záviš Dobiášovský: Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŠ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu.

Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.

Záviš Dobiášovský: Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přestože se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Projekt ENGIE podněcuje ke studiu geověd dívky

V rámci projektu ENGIE, který má za úkol podnítit ke studiu geologie a příbuzných oborů dívky ve věku 13 až 18 let, byly vypracovány takzvané moduly – metodické návody pro výuku témat Klimatická změna, Geotermální energie, Nerostné suroviny, Přírodní rizika, Metody výuky geověd, Genderové aspekty v geovědách.

Else Müller: Stříbrný prach z hvězd. Autogenní trénink pro děti od 4 let

Pohádková kniha určená k tomu, aby dětem pomohla vypořádat se s rušivými vlivy dne, zbavit se případných obav a úzkostí a aby navodila atmosféru, ve které se bude dětem krásně usínat. Kniha je psána podle metody autogenního tréninku prof. J. H. Schultze.

Hodnocení dětí v mateřské škole

Děti v mateřské škole sice nedostávají vysvědčení, neučí se podle předmětů a vzdělávacích osnov. Přesto má hodnocení dětí již v mateřské škole své opodstatnění a význam. Napomáhá větší samostatnosti a odpovědnosti a pokud je součástí zpětné vazby pochvala, konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Martina Kopecká: I rodiče mohou měnit školu. Nevzdávejte se, říká průvodkyně škol

Ne vždy jsou vztahy mezi školou a rodiči ideální. Přitom přátelská atmosféra by pomohla dětem, aby se jim ve škole líbilo a aby je učení bavilo. „Stačí začít s maličkostí, nemusí to být nic velkého, na čem byste ztratili spoustu energie,“ říká průvodkyně škol Eliška Pácaltová z Eduzměny. Ta radí rodičům, jak tvořit školní komunity, a tím vztahy se školou zlepšovat. 

Petr Kain: Zpožděná pandemická generace: děti narozené v době covidu mají horší výsledky ve vývojových testech

Americká pediatrička Dani Dumitriuová si stejně jako mnoho jiných dětských lékařů na počátku pandemie oddechla. Zdálo se, že novorozenci, jejichž matky prodělaly covid, jsou zcela v pořádku. Odpadly tak obavy, že by mohl mít koronavirus podobné devastující dopady na zdraví dětí jako například virus zika, který způsoboval mikrocefalii, tedy vývojové poškození mozku.

Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.

Michaela Endrštová: Hledal jsem vizionáře, co nebudou jen kývat. Gazdík představil svých deset poradců

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.

Lucie Rybová: Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali od základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. „Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,“ říká pracovník v oblasti IT. 

Tomáš Feřtek: Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Ujasněme si, za co nemůže Cermat, ale politici, kteří ho řídí.

David Klimeš: Konec šéfky Cermatu přinese plody, jen když se změní v začátek školské reformy

Českým problémem není špatná příprava státních maturit, ale celá státní maturita. Podobné je to bohužel i s ostatními uzlovými body zdejšího vzdělávání.

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě už není pouhé sci-fi. V dubnu vstoupila do škol po celé ČR

Výuka chemie nebo přírodopisu ve virtuální realitě již není hudbou budoucnosti. Žáci základních škol se nyní budou vzdělávat v simulovaném virtuálním prostředí podobně jako čeští zdravotníci nebo vojenští piloti. V hodinách si ověří své znalosti při nebezpečných chemických pokusech nebo se s celou třídou přenesou do vesmíru. 

Hejného metoda výuky matematiky rozvíjí u dětí matematické myšlení, zjistil mezinárodní výzkum TIMSS

Žáci 4. tříd základních škol, kde se učí podle Hejného metody matematiky, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Děti jsou podle studie navíc schopné vyřešit i úlohy, které kromě znalostí vyžadují schopnost kriticky přemýšlet. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny.

Josef Mačí: Data o vzdělávání: Pražské školy trápí stejné problémy jako vyloučené regiony

Hlavní město a jeho okolí jsou nejrozvinutější oblastí Česka. Lidé si zde nejvíce vydělají a mají také nejvyšší vzdělání. Na druhou stranu se zdejší školy perou s nejméně zabezpečenou výukou: nemají dost kvalifikovaných učitelů.

Kamila Minaříková: Ve třídě mají i 166 tisíc žáků. Z českých učitelů jsou úspěšní youtubeři

Covid je (zatím) pryč, ale něco pozitivního po něm přesto zůstalo: Učitelé, kteří kromě práce za katedrou stále doučují také online. Jejich videa na serveru YouTube byly v některých případech populární už před pandemií. I po návratu do škol ale učitelé-youtubeři mají další desítky tisíc nadšených posluchačů a z mnoha pedagogů jsou internetové celebrity. A to i v případě, kdy se jedná o nepopulární a těžké předměty.

Alena Teclová: Školy čeká reforma. Její plánovaná podoba většinu zaskočila

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chystá novelu českého školství. Možná si teď říkáte, že už bylo načase a já s tím plně souhlasím. Přesto je předkládaný návrh revize vzdělávacího programu značně překvapivý. Jaké změny se chystají? A koho zasáhnou?

Josef Mačí : Všechny děti se už nebudou učit všechno. Třídy pro „hloupé“ ale nevzniknou

Ministerstvo školství spustilo obsáhlou změnu způsobu učení na základních školách. Učivo by se tak mělo rozdělit na lehčí jádrové, které musí zvládnout všichni, a náročnější rozvíjející, které bude navíc.

Lucie Kocurová: Nejsou školy, nejsou školy, kdopak nám je postaví? Těžko říct, a navíc včera bylo pozdě

Ozvala se mi maminka šestiletého dítěte z pražského Zličína. Její dcera by měla v září nastoupit do první třídy, stejně jako 119 dalších dětí z okolí. Problém ale je, že do jediné školy v celé čtvrti se prvňáků vejde jen 75 a pro ostatní se bude hledat místo „jinde”. Blízké školy už ale signalizují, že taktak poberou svoje spádové žáky. Teoreticky se tedy může stát, že prvňák ze Zličína bude dojíždět třeba na Prosek nebo do Holešovic (vysvětlení pro mimopražské – to by znamenalo na jednu cestu asi 45 minut v hromadné dopravě). To je samozřejmě šílená představa. 

Tomáš Feřtek: Z gymnaziálního studia se stalo podpultové zboží

Nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích školách je případovou studií chybné vzdělávací politiky

Miroslav Němý: Vize, které věří i miliardáři. Aneb jak Učitel naživo Jana Straky pomáhá měnit Česko

Jeho spolužáci sbírají úspěchy v největších světových bankách, konzultačních společnostech „velké čtyřky“ i v Silicon Valley. Jan Straka, který náleží do úzkého klubu českých absolventů Harvardu, se však vydal úplně jinou cestou. Na jejím konci může být Česko, které si přejí všichni – chytřejší, sebevědomější i bohatší.

Angelika Rohwetter: Únava ze soucitu

Cítíte při práci s lidmi nudu a netrpělivost? Jste při terapii nesoustředění, unavení, díváte se tajně na hodinky? Máte pocit, že jste to samé už slyšeli mockrát? Vaši pacienti se nelepší? Máte radost, když klient zruší setkání? Pak možná zažíváte únavu ze soucitu.

Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog

Dá se z matematiky udělat zábavný a přitažlivý předmět? Učí se ve škole matematika tak, aby byla využitelná v běžném životě? A proč si ji k maturitě nevybírá více studentů? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal pedagog Marek Valášek z pražského gymnázia Amazon, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.

Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí?

Práce s dítětem se zdravotní diagnózou

Zdravotní diagnóza dítěte, navíc pokud je závažná, je pro všechny, kterých se týká, traumatizující záležitost. Rodina dítěte vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala. Zaslouží si proto plnou podporu a empatii ze strany okolí i školy, kterou dítě případně navštěvuje. Tento článek nabízí pár zásad a tipů, jak na to.

Petr Král: Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze, prošel si ale i školami v odlehlých částech republiky. Jako dobrovolník pracoval v dětských domovech, učil děti ulice v Kongu. Je mluvčím hnutí Otevřeno. Ve své profesi prosazuje respektující přístup. „V Kongu po mně chlapec házel kameny. Zafungoval respektující přístup a stala se z něj má pravá ruka. To mě vždycky přesvědčí, že když jsem to zvládl s dítětem, co po mně hází kameny, tak to zvládnu i s těmi dalšími,“ směje se.

Michaela Endrštová: Dva tisíce psychologů do škol. Za tři roky je začne platit stát, chybět ale mohou dál

Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.

Kateřina Markalousová: Domek plný úkolů

Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. 

Ministerstvo chce objasnit roli sociálních pedagogů, až pak je zavést do systému

Ministerstvo školství chce zjistit, jak by v českém vzdělávacím systému mohli fungovat sociální pedagogové. Zatím podle něj není úplně jasné, jaké činnosti by tato pozice měla mít na starosti. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může být nicméně posílení sociálních pedagogů jedním ze způsobů, jak v ČR snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Lepší poznatky o fungování této pozice chce získat při pokračování jejího financování z evropských peněz. Úřad to ve středu uvedl v tiskové zprávě, kterou zveřejnil na webu.

O konkurzy na ředitele škol je stále malý zájem, změna vyhlášky ale celému procesu prospěla

Novou podobu konkurzů řeší i konference Lepší škola, kterou organizuje EDUin s ČŠI.

Markéta Hronová: Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Kateřina Perknerová: Plánovat detailně obsah výuky už nejde. Nevíme, co bude zítra

Vše se mění a nabírá na rychlosti. Proto je nutné zaměřit se na kompetence.

Konference Úspěch pro každého žáka pojmenovala výzvy, před kterými stojí vzdělávací systém

Přestaňme se vymlouvat… byl podtitul 10. ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se minulý týden uskutečnila v pražském Centru současného umění DOX. Tématem konference byla budoucnost vzdělávání v měnícím se světě. Dopoledne řečníci ve svých příspěvcích pojmenovali výzvy, které stojí před českým školstvím. Během odpoledních workshopů pak účastníci konference hledali cesty, po kterých by se mohlo české školství vydat.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Dětem nemusí jít všechno, dobrou školu dělá ředitel, říká šéfka asociace

Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Měsíc školních zahrad: Můj soused strom

Zažij, bádej, konej. Tak zní leitmotiv Měsíce školních zahrad, akce, která podporuje výuku všemi smysly, vlastní bádání i společenskou angažovanost dětí pomocí venkovních her a aktivit. Díky Nadaci Proměny Karla Komárka a platformě Učíme se venku probíhá už popáté. 

Devět z deseti dětí pociťuje obavy o přírodu. Každé šesté o ní přitom nemá dostatek informací. Pomoci chce nový projekt Čtení pomáhá přírodě

Sonda Čtení pomáhá zjistila, že pro české děti a dospívající hraje příroda významnou roli. Oceňují hlavně čistý vzduch, ticho a klid. Nejvíc jim vadí klíšťata. Informace čerpají z dokumentů a sociálních sítí, o přírodě si čte necelá třetina. Každý šestý dotázaný má pocit, že nemá dostatek informací o tom, jak přírodu chránit. Na tato zjištění reaguje Čtení pomáhá, spojuje síly se společností RD Rýmařov a spouští iniciativu Čtení pomáhá přírodě. Ta pomůže dětem zorientovat se v otázkách ochrany přírody a nabídne jim knihu jako vhodný zdroj informací. Děti navíc čtením vysází Les Čtení pomáhá.