Jiří Mach: Obce nechtějí na učitele připlácet, věří v další úpravy

Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.

Kamila Minaříková: Školy vyhlíží propouštění, slučování tříd a zastaralou výuku. Přijdou o peníze

Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Takzvaný PHmax se plošně sníží u základních i středních škol o pět procent. Resort tak chce šetřit veřejné peníze. Návrh ale tvrdě kritizují zástupci škol, samospráv i ombudsman. Některé školy stojí před volbou propouštět nebo slučovat třídy. Menší se obávají zániku.

Josef Mačí: Učitele by nezajímalo, že jsem smutný, myslí si většina dětí. Má se to změnit

V současných osnovách škol je jen málo prostoru věnováno zvládání emocí. Děti mají navíc pocit, že učitele jejich problémy nezajímají. Změnit by se to mělo po reformě výuky. Více času bude během hodin věnováno emočnímu rozvoji.

Kristýna Matějková: Žáci nemají ve školách oporu, ukázal průzkum. Stát chce, aby se v hodinách věnovali péči o psychiku

Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.

Michal Šafařík: Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení jinak si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

Vědci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s deseti školami, více než osmi sty žáky a jejich rodiči vytvořili návrh nové podoby školního vysvědčení. Nazvali ho Vysvědčení jinak. A jiné má být především v tom, že žákům a rodičům poskytne lepší zpětnou vazbu.

Návrh nového vysvědčení hodnotí u žáků ZŠ jejich silné stránky i pokrok

Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vytvořili nové vysvědčení pro základní školy, kde vyučující žáky hodnotí slovně podle kritérií. Věnují se v něm silným stránkám žáka i jeho pokroku. Mohou udělit i známku, není ale stěžejním motivem, řekla dnes novinářům jedna z autorek projektu Jana Kratochvílová. Dosavadní vysvědčení je podle fakulty neúplné a neodráží dovednosti a schopnosti žáků. Ministerstvo školství chce, aby školy tento typ vysvědčení mohly rozdávat už na závěr letošního školního roku, doplnil ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva Michal Černý.

Anna Brzybohatá: Stále se nedaří vyřešit vysoké množství odkladů dětí, nástup povinné docházky odsouvá zhruba 20 procent rodin. Školství také troskotá na individualizaci ve vzdělávání.

Do školky musí děti chodit povinně od pěti let věku, povinné předškolní vzdělávání se v Česku zavedlo od školního roku 2017/2018. Do posledního ročníku školky tak musí nastupovat děti, kterým má být v první třídě šest let. S odkladem ale nastupují do školy až sedmileté děti. Fakt, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí, které mají o rok odloženou povinnou docházku, potvrzují i data výroční zprávy České školní inspekce.

Markéta Hronová, Johana Kadeřábková: Malá škola vyjde až třikrát dráž než velká. Stát je chce sdružovat, ročně by to ušetřilo miliardy

Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.

Budoucnost malotřídek je v ohrožení, míní jejich zastánci. Problém vidí ve financování

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Jan Pánik: Ředitel školy Sáblík. Stávku si přivlastnili dezoláti. Učitelé mi nebyli schopni přesně říct, za co stávkují

„Jsou učitelé, kteří mají peněz až až. Někteří jsou totiž v uvozovkách rutinéři, kteří využívají pouze ten čas, který mají na přímou vyučovací povinnost, a nikoli už ten čas, který je v nepřímé vyučovací povinnosti,“ říká v rozhovorou pro deník Forum 24 o platech učitelů ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Podle něj je však nemalá část učitelů, kteří by si zasloužili daleko větší peníze.

Michal Komárek: Žádná reforma školství nebyla nikdy myšlena vážně. Komentář

Děti se něco učí, podle systému školy a kvality učitelů se nějak rozvíjejí. A pak je na řadě státní test. Ten vůbec neodpovídá tomu, co stát v reformách říká o smyslu a cílech výuky, ale prostě tu je.

Lucie Výborná: Práce bude v budoucnu vypadat jinak. Klíčová bude kreativita, říká autor knihy Budoucnost nepráce

Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi, aktuálně vydal knihu Budoucnost nepráce. „Moderní technologie nemusí být strašákem, důležité je přijít na to, v čem spočívá moje přidaná hodnota,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál.

Markéta Hronová: Na gymnázium jde i žák s 21 body ze 100. Rozšíření by je otevřelo úplně všem, bojí se kraje

Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.

Gymnázia tady nechceme, musíme „krmit“ průmysl. Kraje se vzpírají tlaku ministerstva na všeobecné vzdělávání

Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.

Anna Brzybohatá: Prevence proti syndromu vyhoření. Anketa o tom, kde berou inspiraci ti nejlepší učitelé Česka

Na konci roku si užívají klidu děti, rodiče i učitelé. Během svátků nabírají síly i inspiraci do dalšího roku. Ti nejinspirativnější pedagogové v Česku se shromažďují v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Co pozitivního jim účast v GTP CZ přinesla? Třeba nadhled nad sebou samými nebo profesní postup a sdílení zkušeností s ostatními. 

 

Zdroj: Magazín Eduzín 30. 12. 2023

Markéta Hronová: Jupí, píšeme test! Slovní hodnocení žákům svědčí, pro pedagogy bude ale nutné školení, říká oceněná učitelka

Třikrát do roka jezdí s dětmi na školu v přírodě, hodně času tráví venku, na výletech a exkurzích. Učitelka 4. B Základní školy Trojská Tereza Vítková letos obsadila třetí místo v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, kterou pořádá nezisková vzdělávací organizace EDUin. Za „recept na úspěch“ považuje práci na vztazích uvnitř třídy. Žáky hodnotí slovně a vítá iniciativu ministerstva školství zrušit do třetí třídy známkování na všech školách. Žáci se tak podle ní méně porovnávají mezi sebou a na testy se těší, protože z nich nemají strach. 

Hana Vaverková: Jak šel čas jedné učitelky, ředitelky a učitelky v důchodu

Jste typická trojkařka, říkala mi často němčinářka na gymplu. Pravdou je, že jsem to s učením nepřeháněla a když jsem svatý týden probrečela nad nešťastnou láskou, bylo rozhodnuto. Místo na medicínu, jak chtěl táta doktor, šla jsem na pajdák a stala se učitelkou.

Miroslava Baxová: Ve školce si hrajeme, rádi se tam smějeme. Veselé aktivity pro celý rok

Kniha zavedené a známé autorky celoročních programů pro mateřské školy obsahuje pět projektů pro práci s dětmi.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Kateřina Lánská: Pokud chceme ve školách prosadit osobnostně rozvíjející pojetí vzdělání, musíme se zaměřit především na růst učitelských osobností, říká Vladimíra Spilková

Osobnost vzdělávání. Rozhovor s Vladimírou Spilkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. Jak hodnotí zpětně decentralizaci školství, která proběhla v 90. letech, a jak se proměnila za tři dekády příprava budoucích učitelů?