Tajný učitel: Zákaz mobilů ve školách ukazuje jen neschopnost domnělých autorit

V minulých týdnech opět vzplála diskuse nad mobilními telefony na našich školách, tentokrát po jejich zákazu na vsetínských základních školách. Emoce už opadly, ideální čas na další názor.

Otevřený dopis poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky

Asociace sociálních pedagogů dne 25. července 2024 zaslala všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky otevřený dopis, kterým žádáme o jejich podporu v procesu legislativního ukotvení pozice sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky a do navazující legislativy.

Kateřina Lánská: K čemu je školám dobrý sociální pedagog a proč se zabývat sociální rolí školy?

Kde začíná a končí sociální role školy a proč by vůbec měla škola takovou roli přijímat? Tomu se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023, kterou odborné i laické veřejnosti nabízí každoročně organizace EDUin. Text vyšel původně v dubnovém vydání časopisu Řízení školy.

Michaela Ryšavá: Dočasné vyloučení z výuky? Agresivních dětí přibývá a stát se školami hledá páky, jak na ně

Nejde o sprostá slova, na to jsme si už zvykli. Řešíme případy, kdy dítě vezme židli a začne ji házet kolem sebe. Slova ředitelky jedné z ústeckých základních škol ukazují, že situace s agresivitou některých dětí je poměrně vážná. Učitelé proto tlačí na poslance, aby jim dali nástroj, jak ochránit spolužáky a také přimět rodiče, aby situaci řešili. Poslanci diskutovaný návrh řešení je ale citlivý, protože by se mohl dotknout i práv samotných zákonných zástupců dětí.

Někteří žáci stále nevědí, zda se dostanou na SŠ. Můžou se hlásit do dalších kol

Uchazeči o studium na středních školách, kteří ještě nejsou nikam přijatí, se stále můžou hlásit do třetích a dalších kol přijímacího řízení. Seznam škol, které aktuálně nabízejí místa v různých oborech, najdou zájemci na webu systému DiPSy. Ve třetích a dalších kolech se podávají přihlášky výhradně listinnou formou, nikoliv přes systém DiPSy. Konkrétní termíny pro podání přihlášek a konání zkoušek v dalších kolech stanovuje vedení školy, na různých školách se tak liší. Vyplývá to z informací na webu DiPSy prihlaskynastredni.cz a informací, které poskytlo ministerstvo školství.

Kristýna Matějková: Děti na sebe berou trable rodičů a následky si mohou nést do dospělosti. Jak na ně nepřenášet stres?

Chybějící peníze, nepovedený den v práci nebo partnerské hádky. Když mají rodiče starosti, potomek to nejen vycítí, ale může to na něj mít vliv i v pozdějším věku. Studie ukazují, že zásadní jsou první roky života, kdy ještě není dítě schopné samo pochopit stres svých rodičů a může si ho dávat za vinu. Jak tomu předcházet?

Vladimír Ševela: Vykřičníky českých dětí. Rodiče si myslí, že jejich ratolesti se mají lépe, než se cítí ony samy, zjistil výzkum

Emoce dětí jsou na tom hůře než jejich materiální zabezpečení,“ tvrdí průzkum, který na začátku roku zveřejnily pražský think-tank Solvo a agentura SC&C. Jejich pracovníci kladli různé otázky 877 dětem ve věku 6 až 18 let a také jejich 797 rodičům, případně vychovatelům.

Bohumila Čiháková: Dítě musí zažít i frustrace. Trénuje tím odolnost vůči stresu, říká Šárka Miková

Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.

Lucie Výborná, Věra Matulíková: Aby děti četly, potřebují vidět, že sami čteme, říká spoluautorka projektu Mravenčí chůva

Marie Podvalová vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka. Ráda pracuje na smysluplných projektech a jeden takový se svojí kamarádkou Julií vytvořila během covidu. Jmenuje se Mravenčí chůva. Společně čtenáře provází světem současné literatury pro děti. A jak děti, tak i dospělí se mohou s Mravenčí chůvou zapojit také do akce Pročtené léto. Jaký je rozdíl mezi tím, když si děti čtou samy, a když jim čtou dospělí?

Bob Kartous: Zrušme ministerstvo školství

Zrušme úřad, který zjevně nemůže řídit změny v českém vzdělávání. Anebo mu dejme pravomoce, aby je skutečně řídit mohl.

Záviš Dobiášovský: Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.

Julie Hrstková: Jazyky ve škole potřebujeme, biflování gramatických tvarů ne

Babička pocházela z malé horské vesnice na území Rakouska – Uherska a měla jen základní vzdělání. Ale mluvila plynně šesti jazyky. Stejně jako všichni ostatní v onom bohem polozapomenutém kraji. Na její osud si vzpomenu vždy, když dojde na přetřes výuka jazyků v Česku. Babičce evidentně nikdo neřekl, že si druhým a každým dalším jazykem „zabordelí“ mozek a nebude vlastně umět žádný. Ačkoliv po ní nikdo nechtěl, aby poznala příčestí trpné, minulé či větu vztažnou vedlejší, uměla se v oněch cizích řečech domluvit, uměla v nich číst a psát.

Konstantin Sulimenko: Další změna ve výuce jazyků je nefér, hlavně vůči učitelům

Další plán na reformu výuky cizích jazyků z pera Mikuláše Beka dopadne jako všechny předchozí plány před ministrů školství: způsobí chaos, hodí vidle do už tak složité debaty a nakonec se nikdy neprosadí.

Josef Mačí: V Česku se chystá slučování malých škol

Obec má dvě školy a do jedné z nich chodí méně než 200 žáků. Podle Ministerstva školství by se proto nově měly sloučit. Chce to navrhnout v připravované novele. Opatření má zvednout kvalitu výuky, naráží však na odpor starostů.

SYRI: Nižší střední třída upřednostňuje praktické vzdělání, vysoká škola je pro ni nejistá

V České republice existuje řada bariér, které ztěžují dětem z nižší střední třídy získat vysokoškolské vzdělání. Kromě těch institucionálních, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, a ekonomických, které vycházejí z omezených finančních prostředků, jsou to také bariéry pocházející z kulturně zakořeněného postoje rodičů.

Ondřej Katz: České školství neumí naučit to nejdůležitější. Sebevědomí

Česko v posledních letech investovalo do vzdělávání obyvatel zhruba stejně jako průměr EU. Kýžené výsledky to však nepřináší. Mladých s diplomem je málo, starší se vzdělávají jen velmi neradi. Vzdělávací systém je neefektivní.

Michaela Ryšavá: Nerušte němčinu, na výuku vám přidáme. Velvyslanci u Beka orodovali za zachování cizích jazyků

Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.

Šest paradoxů výchovy a vzdělávání

Výchova a výuka ve školách jsou složité procesy. Filosof Eugen Fink představil šest zajímavých paradoxů výchovně vzdělávacího procesu.

Jitka Polanská: Většina učitelů neučí podle učebnice, ale podle sebe – a často to není velká výhra, říká akademička

Čeští učitelé na prvním stupni si často věří, že hodinu vymyslí lépe sami než s podporou učebnice,“ říká docentka Jana Stará, vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky PedF UK.

Luboš Vedral: Pedagogika je umění, ne soubor pravidel a metod, říká Johan Ahlbom

Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.